Název projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_07 Ověření ve výuce: Třída: VII.

Transkript

1 Název projektu: Škola pro život Číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/ Šablona: III/2 Sada: VY_32_INOVACE_07 Ověření ve výuce: Třída: VII. Datum:

2 Předmět: Dějepis Ročník: 7. Klíčová slova: Gotický sloh, Rytířská kultura Jméno autora: Ing. Anna Olahová Škola - adresa: ZŠ a MŠ Šumavské Hoštice

3 Název materiálu VY_32_INOVACE_07 Gotický sloh rytířská kultura Anotace Prezentace obsahuje údaje o rytířské kultuře Autor Ing. Anna Olahová Jazyk Čeština Očekávaný výstup Chápe význam rytířské kultury, zná a chápe mravní zásady rytíře, zná odkud se rozšířil gotický sloh Speciální vzdělávací potřeby Žádné Klíčová slova Gotický sloh, Rytířská kultura Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity Výklad Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání druhý stupeň Typická věková skupina let Celková velikost 1,87MB

4 Autor: Ing. Anna Olahová

5 Gotický sloh Gotika vznikla zhruba v polovině 12. století ve Francii a trvala přibližně do poloviny 15. století. Přesné vymezení se nedá určit, protože v různých zemích se vyvíjela jinak, například do českých zemí se dostala později a Itálii se téměř úplně vyhnula. Gotika jako univerzální sloh pronikla do všech částí lidského života, od architektury a umění, přes odívání, až po myšlení.

6 Rytířská kultura Kulturně nejvyspělejší částí Evropy byla ve 12. století jižní Francie, kde se také zrodila a odkud se do okolních zemí rozšířila rytířská neboli dvorská kultura. Středověké dělení společnosti na tři obce: duchovní, rytíře a dělníky

7 Páže Mladý šlechtic se stal v sedmi letech pážetem. Musí sloužit svému pánu u stolu a obléká mu šaty nebo zbroj. Dostává se mu ale vzdělání a naučí se číst a psát, základy dvorní etikety a také může trénovat při různých hrách s dřevěným mečem, štítem a kopím. S tím se naučí zasahovat pytel s pískem. Velmi zábavný je zápas s domácím prasetem, kdy se klučina, vyzbrojen dýkou, snaží o usmrcení přežraného vepře.

8 Panoš Po sedmi letech služby hradními pánu se z pážete stává panoš, který sám zaučuje nově příchozí děti. Jeho hlavním úkolem je ovšem starat se o svého pána, jeho výzbroj a výstroj během rytířských turnajů nebo v bitvách. Panoš je zkrátka osobním sluhou rytíře a doprovází ho při válečných taženích, aby mu před bitvou pomohl do jeho zbroje. Práce to není snadná, a než nasouká na svého pána všechen kov, může to trvat i tři hodiny. Za odměnu ho učí rytíř ovládat meč a další zbraně a je mu mistrem na jeho pouti za vysněným cílem stát se rytířem.

9 Z panoše rytíř Chlapec dozrál, osvědčil se v bojích a ve službách pána natolik, že je čas k jeho uvedení do rytířského stavu. Pán je s ním spokojen a mladík může přikročit k očistnému rituálu. Musí se modlit celou noc, bez spánku, bez jídla až do východu slunce. Pak ho čeká horká lázeň a celé tělo musí vydrhnout od hříchů". Pak si navlékne vatovanou vestu s kapucí, která chrání tělo před další vrstvou drátěnou košilí. Ta váží až 15 kilogramů! Na tuto košili mu pážata navléknou kroužkové nebo plátové brnění. Přes tento železný krunýř pak přijde bílá tunika, která svou barvou symbolizuje mír.

10 Obřad pasování Mladý bojovník před tím, kdo ho pasoval, poklekl a přednesl předepsanou přísahu. Poté ho pasující lehce udeřil plochou stranou meče na obě ramena a předal přilbu, štít, ostruhy a připnul mu pás s mečem jako odznak rytířství (odtud pochází výraz pasování). Rytířská privilegia jsou např. vlastnictví dědičných pozemků, účastnili se volby panovníka, byli oslovování statečný rytíři atd.

11 Rytíř (z němčiny Ritte r = jezdec) je označení středověkého bojovníka - obrněného jezdce, středověkého válečníka šlechtického původu, který bojoval převážně na koni. Ve vrcholném středověku byl každý rytíř automaticky šlechticem, ale ne každý šlechtic rytířem, protože k pasování na rytíře byla potřeba, aspoň v prvních obdobích, prokázat statečnost a věrnost.

12 Jen pro boháče Všechnu svou rytířskou výbavu si musí adept pořídit na vlastní náklady. Je tedy už jasné, proč jsou rytíři rekrutováni z bohatých rodin. Přilba s hledím, které panošové říkají kýbl, stojí šest krav. K tomu připočtěte drátěnou nebo kroužkovou košili a plátovou zbroj za 12 krav, chrániče nohou za šest krav, dřevěný štít a kopí za dvě krávy a meč v hodnotě sedmi krav. K dokončení základní výbavy je nutné pořídit válečného koně v plné zbroji, který musí unést rytíře s celou výbavou. Takového koně, který musí unést náklad až 30 kilogramů navíc nad váhu rytíře, pořídíte za 12 krav. Podtrženo a sečteno vyjde počáteční výbava na 45 krav, což je středně velké stádo. To si může ve středověku dovolit jen opravdu bohatý občan. Na dnešní poměry se jedná o sumu, za kterou bychom mohli pořídit značkovou limuzínu s plnou výbavou.

13 Těžkooděná jízda Těžkooděná jízda představovala elitu a ve většině bitev i rozhodující sílu středověkého vojska. Rytířův nejcennější majetek byl kůň. Nesl ho jak do bitev a válek, ale i při turnajích a kláních. Jeho válečný oř byl těžce obrněn jako rytíř a často musel nést váhu více než 100 kg.

14 Erby Aby se rytíři, zahalení do brnění mohli v bitvě rozeznat, začali se označovat různými znameními, a tak vznikly rodové znaky - erby. Pětilistou růži měli ve znaku Vítkovci; Rožmberkové, zlatou hvězdu na modrém poli Šternberkové.

15 Koně Rytíř měl 3 typy koní; válečný (na kterém bojoval a účastnil se klání) jezdecký (na kterém se pohyboval ve volném čase) soumar (na kterém nosil svůj osobní majetek). Bohatí rytíři a feudálové pak ještě vlastnili výstavní koně, určené především pro přehlídky a slavnosti, do bojů však na nich nejezdili.

16 Sedm rytířských dovedností: 1) Boj mečem, dýkou, kopím a sekyrou 2) Lukostřelba 3) Tanec 4) Jízda na koni 5) Hra v šachy 6) Plavání 7) Skládání veršů a písní

17 Mravní zásady rytíře Statečnost, tedy schopnost dokázat fyzickou sílu a odvahu v boji. Loajalita, věrnost pánovi, dodržování lenních slibů, spolupráce v boji. Štědrost, rytíř opovrhuje bohatstvím, odmítá je hromadit a záměrně plýtvá penězi. Zdvořilost, tedy způsoby dvorsky vychovaného rytíře, ohleduplného k ženám

18 Zábava rytířů Aby mohl rytíř prokázat své hodnoty ještě před opravdovým bojem, pořádaly se turnaje. Oblíbenou zábavou rytířů byl lov. Rytíř byl nejenom válečník, ale také nositel křesťanské morálky - měl být čestný, štědrý, povinen ochraňovat chudé a slabé.

19 Použité zdroje Rytíři a jejich život, autor: neuveden, Nakladatelství: FRAGMENT, Rytíři -- Ilustrované dějiny, Nakladatelství: Readers Digest Výběr 2011, z anglického originálu přeložili Jana Koubová a Jan Čermák