Větrné mlýny v Těškovicích

Transkript

1 Větrné mlýny v Těškovicích Stručný přehled (Mgr. Jan Fryčka) Rozmístění bývalých větrných mlýnů v Těškovicích (ortofoto 2009, mapy.cz). Mlýny jsou značeny vzestupně od nejstaršího, mlýn 1b stál původně na místě 1a). Všechny mlýny zde byly beraního typu tedy čtyřboké dřevěné. Proti větru se u nich natáčela celá konstrukce mlýna kolem středního sloupu.

2 Mlýn č. 1 Tento větrný mlýn se dochoval v Těškovicích nejdéle. Je zobrazen již na mapě stabilního katastru z roku 1836 ve své původní poloze na Horečce, kde stál na louce za dnešním domem čp Jeho majitele v 19. století je třeba ještě zjistit. Jeho poloha poblíž panského dvora nicméně naznačuje, že se mohlo jednat o mlýn patřící kyjovické vrchnosti. Mapa stabilního katastru,1836. Vlevo umístění větrného mlýna č. 1, vpravo umístění mlýna č. 2 (viz dále). Mapa II. vojenského mapování z roku 1836, zobrazující tutéž situaci.

3 Je otázkou, jestli lze tento mlýn z lokality Horečka ztotožnit s mlýnem, který je zakreslen na mapě I. vojenského mapování z roku 1763 (tento mlýn musel být založen o něco dříve, protože mapa z roku 1736 ho ještě nezobrazuje). Tento nejstarší větřák v Těškovicích by tak stál na místě dnešních domy čp. 171 a 137. Ovšem vzhledem k pověstné nepřesnosti tohoto mapování (zakreslovalo se metodou od oka ) a blízkosti obou míst je dost možné, že se jedná o tentýž mlýn. Nejstarší větrný mlýn v Těškovicích, I. vojenské mapování, rok Někdy po roce 1904 mlýn odkoupil František Řeháček z čp. 103, rozebral jej a znovu sestavil v místě na poli za svým domem (v úvodní mapě označeno jako 1b). Díky poslednímu mlynáři v Těškovicích, panu Bedřichu Krčovi, je o způsobu fungování tohoto mlýna známo nejvíce informací. Osvobození obce tento mlýn přestál překvapivě bez větší úhony. Avšak po následném zastavení výroby postupně chátral jak je vidět z přiložených fotografií, začal se rozpadat již po roce Postupně stále více chátral až do , kdy se jeho narušená konstrukce zřítila. Fotografie mlýna č. 1 z roku 1953 (Kroček) Fotografie mlýna z roku 1958 (Myška)

4 Mlýn č. 2 Tento mlýn stál přímo na vrcholu kopce Mečník. Objevuje se na mapě stabilního katastru z roku 1836 a mapě 2. vojenského mapování stejného stáří. Dobu vzniku mlýna prozatím nelze určit přesněji, než jako začátek 18. století. V matrikách z poloviny 19. století je uváděn těškovický povětrný mlynář František Stoniš, který obýval přiléhající dům čp. 60 (byl to jeden z mladších synů mlynáře Ondřeje Stoniše z Kyjovic 1 a za manželku měl Terezii, dceru vodního mlynáře Thomase z Linderačky). Jako mlynář je v matrikách uváděn ještě jeho syn Jan Stoniš, který zemřel roku 1899 ve věku 45 let na nemoc plic 2. Za jeho života došlo k rozsáhlému požáru Těškovic, který tento mlýn vyřadil z provozu. Porubský mlýn, který obsahoval vnitřní zařízení mlýna z Těškovic (1963) 3 Některé části vnitřního zařízení (např. kovové hřídele a mlýnské kameny) odkoupil porubský sedlák Josef Tichý, který si za svou usedlostí roku 1901 postavil vlastní mlýn. Tento měl unikátní konstrukci spočívající v tom, že trámy základových vzpěr byly nahrazeny kruhovou cihlovou podezdívkou. Původní těškovické vnitřní zařízení bylo zničeno spolu s celým mlýnem při požáru, který zde založili přebývající amnestovaní vězni. 1 Andreas Stoniš se narodil roku 1789 a vlastnil větrný mlýn u kaple sv. Anny, po pravé straně cesty z Kyjovic do Pusté Polomě. 2 Podle matrik se žádné z jeho dětí nedožilo dospělosti, takže mlýn neměl kdo zdědit. Jeho manželka Julie se znovu provdala roku 1900 za Josefa Hozu z čp. 28. Zde je uváděna jako vdova po Janu Stonišovi, chalupníku (tedy již ne mlynáři) v Těškovicích. 3 Zdroj fotografie:

5 Mlýn č. 3 O tomto mlýnu je prozatím známo nejméně informací. Jisté je, že stál na Přihlávkách a je zobrazen na mapě z poslední čtvrtiny 19. století, což je také pravděpodobně doba jeho uvedení do provozu. Mlynářem zde byl František Lazecký (*1881, čp. 29). Byl to syn Jenovefy Stonišové, dcery mlynáře Františka Stoniše z větrného mlýna na Mečníku. Mlýn byl zrušen někdy mezi lety (možná kvůli hlučnosti?) a dřevo z něj použil majitel jako palivo. Mapa přibližně z roku Úplně vpravo je vyznačen mlýn č. 3 na Přihlávkách. Vlevo u panského dvora (M.H.) je zobrazen mlýn č. 1. Mlýn č. 2 na Mečníku zde již po požáru není zobrazen.

6 Mlýn č. 4 Mlýn, přezdívaný Kubíčkova stíhačka 4 stál na místě dnešního čp Postavil ho roku 1911 tesař Jan Kubíček na poli za svou usedlostí čp. 34. Mlýn byl vysoký 8 metrů a měl čtvercový půdorys o straně 5 metrů. Na mapách z dob první republiky se překvapivě neobjevuje, zobrazuje jej mapa až roku V průběhu osvobozovacích bojů byl mlýn zničen dělostřeleckou palbou Rudé armády proti německým obranným postavením v jižní části Těškovic. Dle záznamů o válečných škodách byla pořizovací cena tohoto mlýna třicet tisíc korun (je ale možné, že tato cena byla mírně nadsazená). Pro srovnání: v době stavby mlýna roku 1911 si mohl dělník ve Vítkovicích vydělat za rok 1425 korun, začínající úředník 2500 korun, okresní hejtman 6000 korun, admirál c. a k. válečného loďstva korun a rakouský ministerský předseda korun. Poloha Kubíčkova mlýna na mapě (1943) 4 Zdroj těchto dvou fotografií mlýna: Citovaná stránka však čerpá z odborné literatury, která uvádí počet těškovických mlýnů nesprávně, proto jsou některé tamější informace zavádějící.