Oddělení : Mechorosty

Transkript

1 Oddělení : Mechorosty 3 třídy játrovky (Marchantiophyta) hlevíky (Anthocerophyta) mechy (Bryophyta) (Bryophyta) drobné rostliny vlhčího prostředí, pohlavní rozmnožování je vázáno na vodu stélkaté organismy bez pravých pletiv, nemají pravé cévní svazky žijí hlavně jako vytrvalý zelený gametofyt a ne jako sporofyt (gametofyt převažuje nad sporofytem) sporofyt nezelený, výživou na gametofytu závislý (vyj. hlevíky, sporofyt částečně autonomní), ze spory vyroste prvoklíček připomínající stélku řas nejprimitivnější pozemské rostliny (hlevíky, játrovky) anatomická stavba mechorostů je zjednodušená - nemají proto tělo (cormus) jako ostatní vyšší rostliny, toto zjednodušení je kompenzováno pospolitým výskytem, při němž s rostlinky vzájemně podpírají a brání se vysychání

2 Mechorosty nejsou samostatným monofyletickým taxonem, představují vývojovou úroveň, k níž dospěly nezávisle tři samostatné vývojové větve bezcévných vyšších rostlin, navazující na straně jedné na zelené řasy a na straně druhé tvořící přechod k primitivním ryniofytům. stavba těla: rhizoidy = příchytná vlákna odpovídající kořenům kauloid = lodyžka fyloidy = lístky nebo jen lupenitá stélka s rhizoidy výskyt většinou ve vlhku, ale rovněž na zídkách, skalách, kmenech starých stromů po lišejnících jsou prvními kolonizátory nehostinných oblastí, jsou i v tundře či pouštích vystupují i velmi vysoko do hor a do polárních oblastí dobře snášejí i dlouhá období sucha rašeliníky obsahují fenolické složky a nerozkládají se proto snadno, fenoly rovněž brání bakteriálnímu rozkladu

3 Rozmnožování střídání pohlavní a nepohlavní fáze = rodozměna gametofyt = útvar (např. řasa či rostlina), který je tvořen pouze z haploidních buněk (obsahujících tedy pouze 1n chromosomů, úplně stejně jako gameta) gametofyt vzniká opakovanými mitózami ze spory gametofyt produkuje gamety! sporofyt = útvar (např. řasa nebo rostlina), který je tvořen pouze z diploidních buněk (obsahujících tedy 2n chromosomů) sporofyt vzniká opakovanými mitózami ze zygoty sporofyt produkuje spory!

4 rodozměna z haploidního výtrusu vyroste tzv. protonema (prvoklíček) a z něj haploidní zelená mechová rostlinka (=gametofyt) gametofyt nese orgány s pohlavními buňkami samčí antheridia samičí archegonia samčí pohlavní buňky jsou dvoubičíkaté spermatozoidy spermatozoidy musí doplavat (např. v dešťové kapce) k archegoniím, kde se nachází vaječná buňka po oplození vznikne zygota ze zygoty se mitózami vyvíjí diploidní sporofyt sporofyt = noha a štět s tobolkou v tobolce dochází k meiose a vznikají haploidní výtrusy - a cyklus se opakuje

5

6 gametofyt je tvořen tělem jen několik buněk silným není tedy schopen vyrůst do výšky většinou koberce na zemi rovněž chybí cévy není tedy možno vodit vodu a minerály na dlouhé vzdálenosti (pouze u rodu Polytrichum jsou uprostřed kauloidu cévy )

7 sporofyt tvoří noha (pes), štět (seta), tobolka (capsula) noha je zakotvena v bývalém archegoniu a získává z gametofytu živiny štět tyto živiny dopravuje do tobolky v jedné tobolce může vzniknout až 50 miliónů spor nezralá tobolka je kryta čepičkou (calyptrou) peristome útvar na horní části tobolky, tvořený kruhem zubovitých útvarů, slouží k rovnoměrnému uvolňování spor v příhodném čase, když např. periodicky vane vítr

8 vegetativní rozmnožování kromě pohlavního rozmnožování se mechorosty mohou rozmnožovat také vegetativně mechy tvoří pupeny na lodyžkách játrovky tvoří pohárky s tělísky

9 třída : játrovky (Marchantiopsida) asi druhů (jiný údaj: druhů) stélka bývá lupenitá, plochá s nápadně odlišenou svrchní a spodní stranou, k podkladu přirůstá příchytnými vlákny lupenitá stélka = fondózní,listnatá = foliózní (nacházíme většinou gametofyt; sporofyty pomíjivé a časově omezené) fyloidy nemají vyvinuté střední žebro, uspořádány ve dvou řadách v tobolce chybí střední sloupek výtrusy mají mrštníky (elatery) dlouhá vlákna, která hygroskopickými pohyby zajišťují šíření výtrusů játrovky mají nosiče pelatek a zárodečníků

10 k vegetativnímu rozmnožování játrovek slouží rozmnožovací pohárky s drobnými tělísky = gemy výskyt : vlhká stanoviště (břehy potoků, lesy, skály) obsahují éterické terpenoidní oleje, jejichž pach odrazuje živočichy od konzumace tyto oleje ale mají antimikrobiální účinky a některé dokonce léčí rakovinu

11 Turzovka, Slovensko, Marchantia polymorpha (porostnice mnohotvárná) Marchantia je dvoudomý druh. Na obrázku samičí jedinec

12 Marchantia sp. antheridiofor a archegoniofor

13 Někteří zástupci se druhotně přizpůsobili životu ve vodě např. trhutka plovoucí (Riccia fluitans).

14 kapraďovka sleziníková

15 mřížkovec kuželovitý

16 pobřežnice obecná

17 třída : hlevíky (Anthoceratopsida) asi 100 druhů redukovaný prvoklíček gametofyt lupenitý, sporofyt tvořen tobolkou s asimilačním pletivem (schopnost fotosyntézy) malá závislost na gametofytu ve stélce dutinky vyplněné sinicemi rodu Nostoc symbiotický vztah hlevík tečkovaný

18 hlevík polní hlevík tečkovaný

19 třída : mechy ( Bryopsida) vývojově nejdokonalejší skupina mechorostů mají dobře vyvinutý prvoklíček lístky se středním žebrem, spirálovitě uspořádané tobolka s víčkem a čepičkou, tobolka se otvírá řadou zoubků reagují na změnu vlhkosti (hygroskopické změny) výskyt : lesy, vzácně vodní nebo suchá stanoviště kosmopolitní, hlavně lesy mírného pásma

20 význam: ochrana půd před erozí, před povodněmi zásobárna vody rašeliník rašelina topivo, substrát, léčebné účely s lišejníky zdrojem potravy v tundře

21 ploník lodyžka hustě porostlá lístky, které zadržují vodu za sucha jsou lístky k lodyžce přitisklé, za vlhka odstávají př. ploník ztenčený ploník obecný

22 měřík větší lístky vlhká místa, u vod

23 rašeliník vývojově nejstarší zástupci lodyžky na povrchu neustále dorůstají, spodní části lodyžek odumírají a vytváří rašelinu bez rhizoidů a středního žebra na listech

24 dva typy buněk : chlorocysty = drobné zelené buňky, asimilují hyalocysty = mrtvé buňky, za sucha naplněné vzduchem, za vlhka vodou V hyalocystech jsou zřetelné vzpěry vyztužující tyto velké buňky a otvory, kterými se dovnitř dostává voda. Tyto buňky fungují jako cisterny na vodu, jsou odumřelé (

25 chudé, kyselé, podzolové půdy se špatně se rozkládajícím surovým humusem. roli: jednak indikuje kyselé půdy chudé na minerální látky, jednak jeho rozsáhlé polštáře zadržují značné množství vody a brání lesním dřevinám v přirozeném zmlazení. Roste v celé Evropě (také v Kanadě a Africe) bělomech sivý

26 zkrutek vláhojevný hruškovitá tobolka je zkroucena směrem dolů roste na starých zdech a spáleništích

27 dvouhrotec chvostnatý lístky jsou jakoby učesány na jenu stranu

28 dvouhroteček různotvárný podobný dvouhrotci menší

29 trávník Schreberův jiné označení pokryvnatec indikátor kyselých půd, často v travních porostech

30 pramenička obecná roste ve vodě max. 15 cm

31 prutník stříbrný městský mech zastíněné plochy ve městech

32 rokyt cypřišový často na pařezech nebo kmenech stromů charakteristický je lesk jeho povrchu a snadná sloupnutelnost z podkladu

33 kornice slezská podobnost s rokytem

34 kostrbatec lístky se ohýbají zpět často součást travních porostů až 15 cm

35 rokytník skvělý červená lodyžka, až 20 cm vytváří patra

36 zpeřenka jedlová zelená lodyžka ji odlišuje od rokytníku

37 drabík stromový připomíná stromeček

38 lesklec čeřitý roste ve vyšších polohách (700 m)

39 Oddělení: Ryniofyty (Rhyniophyta) nejstarší známe suchozemské rostliny (silur vývojový základ ostatních vyšších rostlin jednoduchá stavba těla: vidličnatě větvený bezlistý zelený stonek, funkce kořenů - rhizoidy koncové části prýtů = telomy telomová teorie zplošťováním a splýváním telomů vznik listů a stonků vyšších rostlin na telomech sporangia, tvorba spor rodozměna stejnotvará rod Rhynia Psilophyton Dělí se na dvě vývojové větve: mikrofylní - z nichž se vyvinuly plavuně a přesličky makrofylní - ty daly vznik kapradinám

40 Oddělení: Plavuně (Lycopodiophyta) výtrusné rostliny s pravými cévními svazky (cévnaté) vývoj z ryniofyt před miliony let v siluru, největší rozvoj v karbonu ( před 300 milióny let velikost až 30 m = základ ložisek černého uhlí společně s přesličkami a kapradinami ) sporofyt převládá nad gametofytem (ten je redukován a ukryt ve výtrusnicovém klasu) rodozměna heteromorfní stavba těla: plný, nečlánkovaný, vidličnatě větvený plazivý stonek porostlý drobnými listy = mikrofily na koncích stonku vyrůstají výtrusné listy = sporofyly, které mohou být uspořádány do výtrusnicových klasů (strobilů), sporofyly nesou výtrusnice = sporangia, v nichž se tvoří výtrusy (spory) plavuně stejnovýtrusé nebo různovýtrusé

41 různovýtrusé plavuně tvorba dvou typů výtrusnicových listů samčí mikrosporofyly (nahoře) mikrospory samčí prokel samičí makrosporofyly (dole) makrospory samičí prokel u nás všechny plavuně chráněny zákonem! většina zástupců v tropech a subtropech využití: výtrusy plavuní jako zásyp, v daktyloskopii nebo v pyrotechnice

42 plavuň vidlačka kyselé půdy připomíná vidličku

43 plavuň pučivá netvoří vidličku, výtrusnicové klasy samostatně

44 plavuňka zaplavovaná Třeboňsko silně ohrožený druh

45 šídlatka jezerní v ČR jediná lokalita Černé jezero na Šumavě roste v hloubce 3 8m

46 vranec jedlový výtrusy potřebují dlouhou dobu klidu. Někdy až po šesti letech z nich vyrůstá prothalium (prokel), které pokračuje v růstu jen tehdy, pronikne-li do jeho pletiva mycelium určitého druhu houby (endotrofní mykorhiza)

47 vraneček brvitý různovýtrusý redukovaný gametofyt se vyvíjí na sporofytu má cévy, ne cévice

48 růže z Jericha zvláštním druhem vranečku je tzv. "Růže z Jericha", které roste např. v Egyptě, Mexiku nebo Sýrii. Přežívá tak, že se v suchých obdobích svine do kuličky. Pokud se dostane zpět do vlhkého prostředí, opět se během několika desítek minut až hodin rozvine. V hrobkách faraónů byly nalezeny růže staré 4000 let, které byly životaschopné.