Pojistné na sociální pojištění v ČR

Transkript

1 Pojistné na sociální pojištění v ČR Systémy sociálního pojištění a jejich správci Sociální pojištění 1. systém: 2. systém: Veřejné zdravotní Sociální zabezpečení (SZ) pojištění (VZP) a jeho tři subsystémy Veřejné zdravotní pojištění (VZP) Důchodové pojištění - I. pilíř (DUP) Nemocenské pojištění (NEP) Státní politika zaměstnanosti (SPZ) platba platby pojistného platba pojistného od poplatníka příspěvku od pojiš- od poplatníka těnce výplata plnění plnění podpory poplatníkovi poplatníkovi poplatníkovi Zdravotní pojišťovny Česká správa sociálního zabezpečení příjem státního rozpočtu samostatný účet DUP Úřady práce plnění Poskytovatel zdravotních služeb 1

2 Systémy sociálního pojištění Veřejné zdravotní pojištění (VZP) Důchodové pojištění - I. pilíř (DUP) Nemocenské pojištění (NEP) Státní politika zaměstnanosti (SPZ) Platby do systémů pojistné na veřejné zdravotní pojištění pojistné na důchodové pojištění pojistné na nemocenské pojištění příspěvek na státní politiku zaměstnanosti Plnění ze systémů zdravotní služby jako věcné plnění důchody starobní invalidní pozůstalostní (vdovské, vdovecké, sirotčí) nemocenské ošetřovné peněžitá pomoc v mateřství vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství peněžitá podpora v nezaměstnanosti podpora tvorby nových pracovních míst 2

3 Je pojistné na sociální pojištění daní nebo pojištěním? prvky daní prvky pojištění vyhlášeno ve Sbírce zákonů formou zákona povinnost placení platba je v penězích platba plyne do státního rozpočtu - pojistné na sociální zabezpečení platba plyne mimo státní rozpočet - pojistné na VZP plyne zdravotním pojišťovnám odvětvová účelovost prvek návratnosti - u důchodového pojištění - u nemocenského pojištění prvek ekvivalence - u důchodového pojištění 1 - u nemocenského pojištění 1 Viz například Nález Ústavního soudu, sp. zn. Pl. ÚS 8/07 z 23. března

4 Účastníci systému sociálního pojištění Veřejné zdravotní pojištění (VZP) Rozhodné kritérium pro účast osoby v systému: trvalý pobyt na území ČR (bez ohledu na věk, stav, občanství...) POJIŠTĚNEC = má právo na plnění ze systému VZP 1 : (a) pokud do něho přispívá PLÁTCE zaměstnanec 2 OSVČ 3 (b) i v případě, že do něho nepřispívá STÁTNÍ POJIŠTĚNEC pojistné za něj platí stát osoba bez zdanitelných příjmů Základní princip: Ne každá fyzická osoba, která má právo na plnění ze systému VZP, musí do tohoto systému sama přispívat prvek ekvivalence může zcela chybět. 1 S výjimkou zaměstnavatele. 2 A jeho zaměstnavatel. 3 Osoba samostatně výdělečně činná. 4

5 Sociální zabezpečení (SZ) Rozhodné kritérium pro účast osoby v systému: vykázat zdanitelný příjem, tj.: příjmy ze zaměstnání příjmy ze samostatné výdělečné činnosti POPLATNÍK = má právo na plnění ze systému SZ 1, pokud do tohoto systému přispívá zaměstnanec 2 OSVČ Základní princip: Fyzická osoba, která má právo na plnění ze systému SZ, musí do něho také konkrétní částkou přispívat vždy prvek ekvivalence. 1 S výjimkou zaměstnavatele. 2 A jeho zaměstnavatel. 5

6 Tři pilíře důchodové reformy v ČR I. pilíř státní důchodové pojištění II. pilíř důchodové spoření III. pilíř doplňkové penzijní spoření Legislativní úprava: 1 zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění Legislativní úprava: 1 zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření zákon č. 397/2012 Sb., o pojistném na důchodové spoření Legislativní úprava: 1 zákon č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření Důchodové pojištění (DUP) jako jeden ze tří subsystémů sociálního zabezpečení představuje povinné státní důchodové pojištění, tzv. I. pilíř. Existovalo již před rokem Důchodové spoření (II. pilíř) je soukromé spoření zavedené od roku Vstup do systému je dobrovolný, věkově limitovaný 2, bez možnosti předčasného ukončení účasti a jednorázového výběru naspořených peněz. Doplňkové penzijní spoření (III. pilíř) je soukromé dobrovolné spoření, které existovalo již před rokem 2013 v podobě penzijního připojištění. 1 Vždy ve znění pozdějších předpisů. 2 S výjimkou do

7 Rozhodné období pro výpočet pojistného kalendářní měsíc týká se: zaměstnance 1 osoby bez zdanitelných příjmů státního pojištěnce kalendářní rok týká se: OSVČ Výpočet pojistného na sociální pojištění (obecný postup) vyměřovací základ pojistného příslušného sociálního pojištění za rozhodné období x sazba pojistného příslušného sociálního pojištění pojistné příslušného sociálního pojištění (zaokr. na celé Kč ) 1 A jeho zaměstnavatele. 7

8 (1) Zaměstnanci Zaměstnanec je osoba mající příjmy ze zaměstnání; ty se odvozují od příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků podle 6 zákona o dani z příjmů fyzických osob. Není-li osoba považována za zaměstnance, není jí z dosaženého příjmu sráženo příslušné pojistné. Pojistné na sociální zabezpečení (pro r. 2013): Rozhodnou hranicí příjmu zakládající účast na nemocenském pojištění (a tím i na důchodovém pojištění) je částka Kč/kal. měsíc 1 (tzv. rozhodný příjem). Za zaměstnance se nepovažuje osoba vykonávající: krátkodobé zaměstnání (zaměstnání netrvalo a ani nemělo trvat > 14 kalendářních dnů) zaměstnání malého rozsahu (sjednaný příjem je Kč/kal. měsíc nebo nebyl sjednán vůbec). Pojistné na zdravotní pojištění (pro r. 2013): Za zaměstnance se nepovažuje osoba vykonávající činnost na základě dohody o pracovní činnosti, pokud je sjednaný příjem Kč/kal. měsíc. Zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce jsou účastni nemocenského pojištění (a tím i důchodového a veřejného zdravotního pojištění), jestliže jim byl zúčtován započitatelný příjem v částce > Kč za kal. měsíc. 1 Vypočtená jako Kč/10; zaokr. na 500 Kč dolů. 8

9 Základními pracovněprávními vztahy podle zákoníku práce 1 jsou: pracovní poměr (uzavřený na základě pracovní smlouvy) dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr dohoda o provedení práce dohoda o pracovní činnosti I. Pracovní poměr uzavřený na základě pracovní smlouvy Účast na pojištění 15 kal. dnů a sjednaný příjem Kč/měsíc Krátkodobé zaměstnání Zaměstnání malého rozsahu VZP SZ II. Dohoda o provedení práce Účast na pojištění VZP SZ Sjednaný příjem Kč/měsíc Sjednaný příjem Kč/měsíc III. Dohoda o pracovní činnosti Účast na pojištění 15 kal. dnů a sjednaný příjem Kč/měsíc Krátkodobé zaměstnání Zaměstnání malého rozsahu VZP SZ Legenda: VZP... veřejné zdravotní pojištění SZ... sociální zabezpečení měsíc kalendářní měsíc... pojistné je vybíráno 1 Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, 3. 9

10 Zaměstnanec pouze status zaměstnance viz následující text souběhy zaměstnání s výkonem jiné činnosti nebo s jinými statusy viz SOUBĚHY Následující text se zabývá zaměstnancem, který má se svým zaměstnavatelem sjednán pracovní poměr, přičemž nejde ani o krátkodobé zaměstnání ani o zaměstnání malého rozsahu. 10

11 Vyměřovací základy VZP u zaměstnance ) skutečně dosažené příjmy za kal. měsíc ) minimálním vyměřovacím základem (minvz) konfrontované s: Maximální vyměřovací základ není uplatněn (od r. 2013). ) SKUTEČNĚ DOSAŽENÝ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO VZP = úhrn skutečně dosažených zdanitelných příjmů ze závislé činnosti (podle 6 zákona o daních z příjmů) za kalendářní měsíc (tj. včetně například zaměstnaneckého benefitu v podobě motorového vozidla poskytnutého zaměstnanci zaměstnavatelem pro služební i soukromé účely) = minimální mzda = Kč/kal. měsíc ) MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO VZP minvz se nepoužije (výběr): - v těch dnech měsíce, kdy byl zaměstnanec v pracovní neschopnosti Výpočet alikvótní částky minvz = [(počet dnů prac. neschopnosti/počet kalendářních dnů v měsíci) x 8 000]. vyměřovací základ se zvyšuje za každý den: neplaceného pracovního volna neomluvené nepřítomnosti v práci o částku = (8 000/počet kalendářních dnů v měsíci) x počet dnů neplaceného pracovního volna, resp. neomluvené nepřítomnosti v práci. 11

12 pojistné (v Kč) Česká daňová soustava Výuková prezentace Stav k Pojistné na VZP sražené zaměstnanci z jeho měsíčního příjmu a dopad minimálního vyměřovacího základu příjem/měsíc (v Kč) Poznámka: U příjmů nižších než Kč/kal. měsíc je efektivní sazba pojistného na VZP vyšší než 4,5 %, a to vlivem doplatku pojistného sraženého zaměstnanci ve výši 13,5 % z rozdílu mezi minimálním vyměřovacím základem (8 000 Kč) a skutečně dosaženým vyměřovacím základem (hrubou mzdou) zaměstnance. 12

13 Vyměřovací základy DUP u zaměstnance ) skutečně dosažené příjmy za kal. měsíc ) maximálním vyměřovacím základem (maxvz) konfrontované s: Minimální vyměřovací základ není uplatněn. ) SKUTEČNĚ DOSAŽENÝ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO DUP = úhrn skutečně dosažených příjmů ze zaměstnání za kalendářní měsíc ) MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO DUP = 48násobek průměrné mzdy/kal. rok = Kč/kal. rok = Kč pro rok 2013 = všeobecný vyměřovací základ x přepočítací koeficient Kč x 1,0315 (zaokr.) 13

14 pojistné (v Kč) Česká daňová soustava Výuková prezentace Stav k Pojistné na DUP sražené zaměstnanci z jeho měsíčního příjmu a dopad maximálního vyměřovacího základu / / / / / / měsíční příjem/příjem kumulativně od počátku roku (v Kč) Poznámka: V grafu uvažujeme se sazbou pojistného na DUP ve výši 6,5 %. Výše sazby pojistného na DUP se liší podle toho, zda-li je zaměstnanec v rozhodném období účasten důchodového spoření (II. pilíř) nebo není. Zaměstnanec účasten důchodového spoření v rozhodném období: není je 6,5 % z vyměřovacího základu 3,5 % z vyměřovacího základu 1 1 Do II. pilíře se přesměrují zbylá 3 % (z 6,5 %) a navíc k nim zaměstnanec přidá další 2 % z vyměřovacího základu. 14

15 Technika srážení pojistného zaměstnavatelem Pojistné na veřejné zdravotní pojištění vyměřovací základ zaměstnance A vyměřovací základ zaměstnance B vyměřovací základ zaměstnance C 13,5 % 13,5 % 13,5 % 1/3 sražena ze mzdy zaměstnance A (2/3) daň. náklad zaměstnavatele 1/3 sražena ze mzdy zaměstnance B (2/3) daň. náklad zaměstnavatele 1/3 sražena ze mzdy zaměstnance C (2/3) daň. náklad zaměstnavatele 4,5 % 9 % 4,5 % 9 % 4,5 % 9 % Pojistné na sociální zabezpečení vyměřovací základ zaměstnance A vyměřovací základ zaměstnance B vyměřovací základ zaměstnance C 6,5 % (3,5 %) 6,5 % (3,5 %) 6,5 % (3,5 %) sraženo zaměstnanci sraženo zaměstnanci sraženo zaměstnanci z jeho mzdy z jeho mzdy z jeho mzdy součet 1 vyměřovacích základů zaměstnance A + zaměstnance B + zaměstnance C 25 % daňový náklad zaměstnavatele 1 Při výpočtu příkladů ze Cvičebnice budeme vycházet pouze z vyměřovacího základu jednoho zaměstnance. 15

16 (2) OSVČ Osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) je osoba mající příjmy ze samostatné výdělečné činnosti; ty se odvozují od příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti podle 7 zákona o dani z příjmů fyzických osob. Jedná se zejména o příjmy ze zemědělství a lesnictví, ze živnosti a z činností chráněných autorským zákonem. Účast na pojištění nezakládají příjmy Kč/kal. měsíc za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu a televize. Tyto příjmy tvoří samostatný základ daně a jsou zdaněny zvláštní sazbou daně 15 %. 16

17 Samostatná výdělečná činnost (SVČ) - z pohledu VZP účast je povinná bez ohledu na dosažení (z pohledu daně z příjmů) daňového zisku daňové ztráty a pojistné se odvádí alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro VZP - z pohledu DUP (vč. PSPZ) 1 hlavní činnost vedlejší činnost pouze status OSVČ účast je povinná bez ohledu na dosažení (z pohledu daně z příjmů) daňového zisku daňové ztráty souběh SVČ s výkonem jiné činnosti nebo s jinými statusy viz SOUBĚHY a pojistné se odvádí alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro DUP z hlavní činnosti - z pohledu NEP účast je dobrovolná 1 Pod DUP je v tomto a následujícím textu rozuměno důchodové pojištění včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (PSPZ). 17

18 Skutečně dosažený vyměřovací základ OSVČ pro VZP a DUP ) SKUTEČNĚ DOSAŽENÝ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO VZP A DUP (VČ. PSPZ) dílčí základ příjmy z podnikání aj. samostatné výdělečné činnosti (podle 7 zákona o dani z příjmů fyzických osob) x 0,5 Odlišujme vyměřovací základ pojistného a dílčí základ daně z příjmů fyzických osob podle 7. 18

19 Vyměřovací základy VZP u OSVČ ) skutečně dosažený vyměřovací základ ) minimálním vyměřovacím základem (minvz) konfrontovaný s: Maximální vyměřovací základ není uplatněn (od r. 2013). měsíční: ) MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO VZP průměrná mzda x 0,5 minvz = Kč ( x 0,5) pojistné = Kč ( x 13,5 %) roční: minvz = Kč ( x 12) pojistné = Kč ( x 13,5 %) minvz se nepoužije (výběr): v měsíci, v nichž je pobíráno nemocenské (po celý měsíc) v měsíci, ve kterých OSVČ přerušila činnost (po celý měsíc) 19

20 pojistné (v Kč) Česká daňová soustava Výuková prezentace Stav k Pojistné na VZP placené OSVČ a dopad minimálního vyměřovacího základu daňová ztráta roční vyměřovací základ (v Kč) Poznámka: Je-li skutečně dosažený vyměřovací základ nižší než minimální vyměřovací základ (v grafu případ daňové ztráty a Kč), pojistné se odvádí alespoň z minimálního vyměřovacího základu. 20

21 Vyměřovací základy DUP u OSVČ ) skutečně dosažený vyměřovací základ, ) ) minimálním maximálním vyměřov. základem vyměřov. základem (minvz) (maxvz) konfrontovaný s: ) MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO DUP (VČ. PSPZ) v rozhodném období pouze hlavní činnost měsíční: průměrná mzda x 0,25 minvz = Kč ( x 0,25) pojistné = Kč (6 471 x 29,2 %) roční:... minvz = Kč (6 471 x 12) pojistné = Kč ( x 29,2 %) minvz se nepoužije v měsících (výběr): v nichž je pobíráno nemocenské (po celý měsíc) ve kterých osoba přerušila činnost (po celý měsíc) 21

22 pojistné (v Kč) Česká daňová soustava Výuková prezentace Stav k Výše sazby pojistného na DUP se liší podle toho, zda-li je OSVČ v rozhodném období účastna důchodového spoření (II. pilíř) nebo není. OSVČ důchodového spoření: není účastna po celé rozhodné období je účastna alespoň po část rozhodného období 29,2 % z vyměřovacího základu 26,2 % z vyměřovacího základu 1 Pojistné na DUP placené OSVČ a dopad minimálního vyměřovacího základu daňová ztráta roční vyměřovací základ (v Kč) Poznámka: V grafu uvažujeme se sazbou pojistného na DUP ve výši 29,2 %. 1 Do II. pilíře se přesměrují zbylá 3 % (z 29,2 %) a navíc k nim OSVČ přidá další 2 % z vyměřovacího základu. 22

23 pojistné (v Kč) Česká daňová soustava Výuková prezentace Stav k ) MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO DUP (VČ. PSPZ) v rozhodném období pouze hlavní činnost roční: 48násobek průměrné mzdy = Kč/kal. rok pojistné = Kč ( x 29,2 %) měsíční:... maxvz = Kč ( /12) pojistné = Kč ( x 29,2 %) Pojistné na DUP placené OSVČ a dopad maximálního vyměřovacího základu roční vyměřovací základ (v Kč) Poznámka: V grafu uvažujeme se sazbou pojistného na DUP ve výši 29,2 %. V případě účasti OSVČ na důchodovém spoření alespoň po část rozhodného období by sazba činila 26,2 %. 23

24 URČENÝ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD DUP U OSVČ - výši vyměřovacího základu, ze kterého se odvádí pojistné na DUP, si volí OSVČ sama; tento určený vyměřovací základ může být i vyšší než skutečně dosažený vyměřovací základ; důvodem tohoto postupu může být zvýšení základu pro pozdější výpočet důchodu Postavení určeného vyměřovacího základu mezi ostatními vyměřovacími základy: maximální určený skutečný minimální 24

25 Nemocenské pojištění (NEP) - účast OSVČ na NEP je dobrovolná; pokud se OSVČ rozhodne pro účast její výdělečná činnost je považována za hlavní činnost se všemi důsledky - pojistné se platí měsíčně, nikoliv zálohami a vyúčtováním Vyměřovací základy NEP u OSVČ ) vyměřovací základ určený OSVČ, ) ) minimálním maximálním vyměřov. základem vyměřov. základem (minvz) (maxvz) konfrontovaný s: měsíční: MINIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO NEP tzv. rozhodný příjem pro účast zaměstnance na NEP x 2... minvz = Kč (2 500 x 2) pojistné = 115 Kč (5 000 x 2,3 %) měsíční: MAXIMÁLNÍ VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO NEP roční maxvz pro DUP/12... maxvz = Kč ( /12) pojistné = Kč ( x 2,3 %) 25

26 (3) Státní pojištěnci Vymezení kategorie Státním pojištěncem je osoba (výběr): celodenně osobně pečující alespoň o jedno dítě do 7 let nebo alespoň o dvě děti do 15 let která pro přiznání starobního důchodu splnila pouze věk, nikoliv další podmínky za podmínky, že nemá příjmy ze zaměstnání nebo příjmy ze samostatné výdělečné činnosti Pobírá-li osoba uvedené příjmy, pak není státním pojištěncem. Osoba platí pojistné, nevztahuje se ale na ni pravidlo o použití minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na VZP. nezaopatřené dítě poživatel důchodu z důchodového pojištění žena na mateřské osoba na rodičovské dovolené nezaměstnaný evidovaný na úřadu práce bez ohledu na druh a výši dosažených příjmů Pobírá-li osoba např. příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, zůstává státním pojištěncem. Na osobu se ale nevztahuje pravidlo o použití minimálního vyměřovacího základu pro pojistné na VZP. měsíční: VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD VZP (PRO STÁT) Kč... pojistné = 723 Kč (5 355 x 0,135) 26

27 (4) Osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) Vymezení kategorie (výběr): ženy v domácnosti nezaměstnaní neevidovaní na úřadu práce studenti po ukončení studia, pokud nejsou ani zaměstnanci ani OSVČ ani státními pojištěnci osoby pouze s příjmy z kapitálového majetku ( 8), z pronájmu ( 9) nebo s ostatními příjmy ( 10) zákona o daních z příjmů osoby mající další příjmy, které nezakládají účast na VZP (např. z dohody o provedení práce do Kč/kal. měsíc) OBZP může vykazovat zdanitelné příjmy podle zákona o daních z příjmů! měsíční: VYMĚŘOVACÍ ZÁKLAD PRO VZP minimální mzda k 1. dni měsíce Kč... pojistné = Kč (8 000 x 0,135) - Minimální mzda je vyměřovacím základem bez ohledu na to, jak vysokých příjmů osoba dosáhla. - Pojištěnec nabývá status OBZP tehdy, pokud po celý kalendářní měsíc není zaměstnancem ani OSVČ ani státním pojištěncem. 27

28 Souběhy účastí na sociálním pojištění Souběh dvojí: osoba má dvojí status, tj. je současně v postavení: (1) zaměstnance + státního pojištěnce (pracující student, pracující důchodce) (2) OSVČ + státního pojištěnce (podnikající student, podnikající důchodce) (3) zaměstnance u dvou zaměstnavatelů (zaměstnanec firmy AA a firmy BB) (4) zaměstnance + OSVČ (zaměstnanec zároveň podniká) Souběh může být i vícenásobný. Další text se zaměřuje pouze na dvojí souběh. Sleduje vybrané odlišnosti dvojího souběhu od pravidel aplikace pojistného u osoby bez souběhu. Souběh (1) Zaměstnanec + státní pojištěnec VZP u příjmů ze zaměstnání se nepoužije minimální vyměřovací základ (8 000 Kč) pracující důchodce 28

29 Souběh (2) OSVČ + státní pojištěnec VZP u příjmů ze SVČ se nepoužije minimální vyměřovací základ ( Kč/kal. rok) DUP možný přechod z hlavní činnosti na vedlejší podnikající student Samostatná výdělečná činnost je činností: (a) vedlejší (výběr) (b) hlavní OSVČ je zároveň nezaopatřeným dítětem (max. do 26 let) OSVČ je zároveň starobním nebo invalidním důchodcem status státního pojištěnce netrvá po celý kal. měsíc účast na DUP: povinná nevznikla dobrovolná dílčí základ ( 7 DPFO 1 ) dílčí základ ( 7 DPFO 1 ) Kč/kal. rok < Kč/kal. rok pojistné je placeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro DUP z vedlejší činnosti (viz násl. stranu) = 2,4 x DPFO... daň z příjmů fyzických osob. 29

30 Minimální vyměřovací základ DUP pro vedlejší činnost měsíční: průměrná mzda x 0,1 minvz = Kč ( x 0,1) pojistné = 756 Kč (2 589 x 29,2 %) roční: minvz = Kč (2 589 x 12) pojistné = Kč ( x 29,2 %) minvz se nepoužije v měsících (výběr): v nichž je pobíráno nemocenské (po celý měsíc) ve kterých osoba přerušila činnost (po celý měsíc) Uvažujeme se sazbou pojistného na DUP (vč. PSPZ) ve výši 29,2 %. V případě účasti OSVČ na důchodovém spoření alespoň po část rozhodného období je sazba 26,2 %. Poznámka: Maximální vyměřovací základ DUP pro vedlejší činnost dosahuje stejné výše jako pro hlavní činnost ( Kč/kal. rok). 30

31 Souběh (3) Zaměstnanec se dvěma zaměstnavateli VZP minimální vyměřovací základ (8 000 Kč) se použije pouze u jednoho zaměstnavatele DUP maximální vyměřovací základ ( Kč/kal. rok) osoba má zároveň dvě zaměstnání Zaměstnavatel AA Zaměstnavatel BB hlídá maxvz zaměstnance ( Kč/kal. rok) Alternativa 1: mzda přesáhla maxvz: zaměstnavatel již zaměstnanci pojistné nestrhává (6,5 % 1 ) Alternativa 2: mzda nepřesáhla maxvz: zaměstnavatel strhává pojistné (6,5 % 1 ) hlídá maxvz zaměstnance ( Kč/kal. rok) mzda přesáhla maxvz: zaměstnavatel již zaměstnanci pojistné nestrhává (6,5 % 1 ) mzda nepřesáhla maxvz: zaměstnavatel strhává pojistné (6,5 % 1 ) v součtu je ale přesažen maxvz ( Kč/kal. rok) zaměstnanec má možnost: požádat oba zaměstnavatele o potvrzení o úhrnu vyměřovacích základů podat žádost příslušné OSSZ 2 o vrácení přeplatku pojistného sraženého z vyměřovacího základu, který převýšil maxvz 1 Zaměstnanec není účasten důchodového spoření (II. pilíř). 2 Okresní správa sociálního zabezpečení. 31

32 Souběh (4) Zaměstnanec + OSVČ VZP minimální vyměřovací základ u osoby-osvč ( Kč/kal. měsíc) se nepoužije za ty měsíce, ve kterých je osobě-zaměstnanci sraženo pojistné alespoň z minvz (8 000 Kč) osoba je zároveň zaměstnancem a OSVČ DUP možný přechod z hlavní činnosti na vedlejší Samostatná výdělečná činnost je činností: (a) vedlejší (b) hlavní OSVČ je zároveň zaměstnancem s příjmy Kč/kal. měsíc není-li splněna podmínka z levého sloupce účast na DUP: povinná nevznikla dobrovolná dílčí základ ( 7 DPFO 1 ) dílčí základ ( 7 DPFO 1 ) Kč/kal. rok < Kč/kal. rok pojistné je placeno alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro DUP z vedlejší činnosti (viz stranu 30) 1 DPFO... daň z příjmů fyzických osob. 32

33 DUP z vyměřovacího základu převyšujícího maximální vyměřovací základ DUP se pojistné neodvádí; o přesahující částku se přednostně sníží vyměřovací základ dosažený osobou v pozici OSVČ Ilustrativní příklad - maxvz pro DUP = Kč/kal. rok - OSVČ je zároveň zaměstnancem u jednoho zaměstnavatele - údaje jsou v Kč - VZ... vyměřovací základ; maxvz... maximální vyměřovací základ zaměstnanec OSVČ skutečně dosažený skutečně dosažený vyměřovací základ/kal. rok vyměřovací základ/kal. rok (maxvz) (částka VZ nad maxvz) = VZ, ze kterého osoba v pozici OSVČ odvede pojistné na DUP 33

34 Výběr ze správy pojistného na sociální pojištění Lhůty pro podání Přehledu 1 a lhůty pro vyrovnání záloh pojistného na VZP a pojistného na DUP (vč. PSPZ) u OSVČ = podání daňového = podání Přehledu = vyrovnání záloh přiznání k dani z příjmů příslušné okresní (doplatek/přeplatek) fyzických osob správě sociálního zabezpečení = podání Přehledu příslušné zdravotní pojišťovně nejpozději do 1 měsíce od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob do 8 dnů po dni podání Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ Poznámka: 1) Schéma uvádí nejzazší lhůty. 2) Schéma neuvažuje s podáním daňového přiznání daňovým poradcem. 1 Přehled o příjmech a výdajích OSVČ květen je v ČR státním svátkem. 34