Primární a sekundární výskyt označující fráze. Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell,

Transkript

1 Primární a sekundární výskyt označující fráze Martina Juříková Katedra filozofie, FF UP v Olomouci Bertrand Russell,

2 Russellovo rozlišení jména a popisu Označující fráze Primární a sekundární výskyt označující fráze Důvody pro zavedení distinkce mezi primárním a sekundárním výskytem Popisy (In: Logika, jazyk a věda, 1967) Descriptions (In: Principia Mathematica, 1910) O označení (In: Logika, jazyk a věda, 1967) Subkontrárnost výroků Strawsonova kritika a řešení pomocí presupozice Závěr

3 Distinkce mezi jménem a popisem Jméno jednoduchý symbol bezprostředně označující nějaké individuum, které je jeho významem. Jméno (tento symbol), zachovává svůj význam sám o sobě nezávisle na významu všech ostatních slov. Výrok obsahující jméno není smysluplný (signifikantní), pokud neexistuje něco, co toto jméno pojmenovává. Popis skládá se z několika slov, jejichž významy jsou fixovány a z těchto významů plyne, co máme pokládat za význam popisu. Určitý a neurčitý popis Smysluplnost výroku obsahující popis nezávisí na reálné existenci objektu, který je popisem zastoupen.

4 Scott je autorem románu Waverly jméno popis Scott je Scott triviální truismus Autor románu Waverly je autor románu Waverly není nutně vždy pravdivý výrok. Nahradíme-li jméno popisem, mohou se výrokové funkce, které jsou vždy pravdivé stát nepravdivými, jestliže popis nic nepopisuje.

5 Primární a sekundární výskyt označující fráze On Denoting (In: Mind, 1905) O označení (In: Logika, jazyk a věda, 1967) Descriptions (In: Principia Mathematica, 1910) Descriptions (In: Introduction to Mathematical Philosophy, 1920) Popisy (In: Logika, jazyk a věda, 1967) Principia Mathematica: Philosophical Aspects (In: My Philosophical Development, 1959) Principia Mathematica: Filozofické aspekty (In: Logika, věda, filozofie, společnost, 1993)

6 Označující fráze / Denoting phrase Termín označující fráze se vyskytuje pouze ve stati O označení, tento termín je možné v dalších Russellových textech identifikovat s popisy a to jak určitými, tak neurčitými. Nějaký člověk, všichni lidé, současná královna Anglie, otáčení Země kolem Slunce, těžiště sluneční soustavy v prvních okamžicích dvacátého století. Fráze může být označující, ale nic neoznačovat př. současný král Francie, kulatý čtverec. Fráze může označovat jediný určitý objekt př. současná královna Anglie označuje královnu Alžbětu II. Fráze může označovat mnohoznačně př. nějaký člověk neoznačuje mnoho lidí, ale jakéhokoli člověka.

7 Důvody pro zavedení primárního a sekundárního výskytu Nutnost zachovat zákon sporu a vyloučeného třetí (nezbytné pro dvojhodnotovou extenzionální logiku) ~(p ~p) Výrok nemůže být pravdivý i nepravdivý zároveň (p ~p )Výrok musí být pravdivý, nebo nepravdivý Pravdivost výroku není ekvivalentní s verifikovatelností Pravdivost výroku není totožná se signifikantností Toto zavedení primárního a sekundárního výskytu umožňuje připsat pravdivostní hodnotu výrokům, které obsahují popisy, jenž označují neexistující objekty, tedy obsahují označující fráze, které nic neoznačují.

8 Primární a sekundární výskyt označující fráze On Denoting (In: Mind, 1905) O označení (In: Logika, jazyk a věda, 1967) Descriptions (In: Principia Mathematica, 1910) Descriptions (In: Introduction to Mathematical Philosophy, 1920) Popisy (In: Logika, jazyk a věda, 1967) Principia Mathematica: Philosophical Aspects (In: My Philosophical Development, 1959) Principia Mathematica: Filozofické aspekty (In: Logika, věda, filozofie, společnost, 1993)

9 Popisy neproblematické konstatování distinkce Nějaký popis má primární výskyt, jestliže výrok, v němž se vyskytuje, vzniká dosazením popisu za x v nějaké výrokové funkci φx, nějaký popis má sekundární výskyt, jestliže výsledek dosazení popisu za proměnnou x ve výrokové funkci φx dává pouze část dotyčného výroku. (Popisy, s. 50) Výrok Současný král Francie je holohlavý Výroková fce x je holohlavý za x dosadíme popis současný král Francie dostaneme primární výskyt: Současný král Francie je holohlavý Každý výrok, kde se v primárním výskytu objevuje popis, který nic neoznačuje, je nepravdivý výrok

10 Výrok Současný král Francie není holohlavý Výrok je mnohoznačný 1) Výroková fce x je holohlavý za x dosadíme popis současný král Francie a následně celý výrok znegujeme a dostaneme sekundární výskyt a pravdivý výrok. Sekundární výskyt: Není pravda, že současný král Francie je holohlavý (Pravdivý) Russell upozorňuje, že se musí znegovat celý výrok. 2) Výroková fce x není holohlavý za x dosadíme popis současný král Francie a dostaneme primární výskyt: Současný král Francie není holohlavý a tudíž je výrok nepravdivý. Primární výskyt: Současný král Francie není holohlavý (Nepravdivý)

11 Principia Mathematica formální zápis distinkce Současný král Francie je holohlavý (The present Kinf of France is bald.) [( x)(pkfx)].b( x)(pkfx) ( b) :PKFx. x.x=b :Bb ( b)[ x(pkfx x=b) Bb] Existuje právě jedno b takové, které je současným králem Francie a je holohlavé. Primární výskyt označující fráze výrok je nepravdivý.

12 Současný král Francie není holohlavý (The present King of France is not bald.) [( x)(pkfx)]. ~B( x)(pkfx) ~[( x)(pkfx)]. B( x)(pkfx) Primární výskyt označující fráze ( b) :PKFx x x=b : ~Bb b[ x(pkfx x=b) ~Bb] Existuje právě jedno b, pro které platí, že je současným králem Francie a (b) není holohlavé. Nepravdivý výrok.

13 Sekundární výskyt označující fráze ~( b) :PKFx x x=b : Bb ~ b[ x(pkfx x=b) Bb] (Není pravda) / Ne-existuje právě jedno takové b, pro které platí, že je současným králem Francie a (b) je holohlavé. Výrok je pravdivý.

14 O označení Problematické definování distinkce Jestliže C je označující fráze, dejme tomu termín mající vlastnost φ, pak C má vlastnostφ znamená, jeden a pouze jeden termín má vlastnost φ a tento jediný termín má vlastnostφ Jestliže nyní vlastnost C nepřísluší žádnému termínu, nebo přísluší jen několika termínům, plyne z toho, že C má vlastnostφ je nepravdivé pro všechny hodnotyφ. (O označení s. 33) Proto výrok současný král Francie je holohlavý je jistě nepravdivý, stejně tak, jako výrok současný král Francie není holohlavý, protože v tomto výroku je užití označující fráze primární. Oproti tomu, pokud bude označující fráze užita sekundárně, tedy jako negace celého výroku tedy Není pravda, že existuje entita, která je nyní králem Francie a je holohlavá, bude tento výrok pravdivý. (Výrokovou funkcí totiž není x není holohlavé, ale x je holohlavé )

15 Subkontrárnost sporný bod Russellovy argumentace Kontrárnost výroků = nejvýše jeden výrok může být pravdivý, oba mohou být nepravdivé. Kontradiktoričnost výroků = právě jeden výrok je pravdivý a právě jeden nepravdivý. Subkontrárnost výroků = alespoň jeden z dvojice výroků je pravdivý. Současný král Francie je holohlavý částečný kladný výrok /affirmo (podle Russella nepravdivý) Současný král Francie není holohlavý částečný záporný výrok / nego (podle Russella nepravdivý)

16 Dvojice výroků Současný král Francie je holohlavý a Současný král Francie není holohlavý jsou subkontrární výroky a oba jsou nepravdivé nesplňují tedy pravidlo subkontrárnosti, kdy alespoň jeden z výroků musí být pravdivý.

17 Strawsonova kritika a řešení pomocí presupozice Některé logicko-sémantické přístupy nepovažují zákon vyloučeného třetí za absolutní a zavádějí tak do moderní logiky výroky bez pravdivostních hodnot, popřípadě výroky, které mají v aktuálním čase pravdivostní hodnotu principiálně neurčenou či nerozhodnutelnou, jejich pravdivostní hodnota tedy není definována. Pokud připustíme výroky, které mají nedefinované pravdivostní hodnoty, pak se můžeme zabývat sémantickými objekty, které nejsou v rámci totální sémantiky přípustné, tedy např. i presupozicí.

18 Presupozice Za presupozici výroku A považujeme výrok B tehdy a jen tehdy, vyplývá-li B z A i ~A tedy: A B ~A B (1) Současný král Francie je holohlavý. (2) Současný král Francie není holohlavý. (3) Není pravda, že současný král Francie je holohlavý. (4) Současný král Francie existuje. Pokud není presupozice pravdivá, nemůžeme o pravdivostní hodnotě presuponované věty rozhodnout její pravdivostní hodnota zůstává nedefinovaná.

19 Strawsonova kritika Russellova analýza výroku a následné připsání pravdivostní hodnoty nepravda výroku současný král Francie je holohlavý obsahuje nepravdivý dílčí výrok, a sice ten, že existuje alespoň jedno individuum, které je současným králem Francie. Strawson prostřednictvím užití presupozice pro možnost připsat pravdivostní hodnotu výrokům usiluje o rehabilitaci deskripcí jakožto skutečně referujících singulárních výrazů, které identifikují právě jedno individuum, kterému se něco pravdivého či nepravdivého výrokem přisuzuje. Věta sama o sobě není pravdivá ani nepravdivá, tím může být až tvrzení, tedy užití věty v určitém kontextu.

20 Závěr Přesvědčivost Russellovařešení skrze rozlišení primárního a sekundárního výskytu označující fráze / popisu. Opodstatněnost Strawsonovy kritiky. Dva rozdílné přístupy k jazyku a jeho logické analýze. Filosofický (logický) versus lingvistický problém?