Životnost povrchové úpravy

Transkript

1 téma materiály & technologie Životnost povrchové úpravy dřevěných stavebně-truhlářských konstrukcí a dílů Faktorů ovlivňujících životnost dřeva a jeho povrchové úpravy existuje široká škála a uplatňují se v celém průběhu životního cyklu od návrhu nátěrového systému přes jeho aplikaci až po péči a údržbu. Velkou roli hrají podmínky expozice a samozřejmě i kvalita použité nátěrové hmoty. Tyto faktory a vlivy působí na povrchovou úpravu v rozdílné míře, intenzitě a v různých kombinacích. Rozdíly v působení se projevují nejen v rámci celé stavby nebo dřevěné konstrukce, ale velmi často i v rámci jednoho dílu či dokonce prvku. Z výše uvedeného vyplývá, že na otázku životnosti povrchové úpravy nelze dát jednoznačnou ani přesnou odpověď aniž bychom znali konkrétní podmínky a působící vlivy. Vliv některých faktorů na životnost povrchové úpravy je minimální, některých naopak zásadní. Některé faktory nelze ovlivnit, většinu z nich však můžeme ovlivnit velmi výrazně Cílem článku je poskytnout širší a komplexní pohled na problematiku povrchové úpravy dřeva z hlediska její životnosti. Dále pak shrnutí nejdůležitějších faktorů ovlivňujících životnost povrchové úpravy dřevěných stavebnětruhlářských konstrukcí a dílů v průběhu jejího celého životního cyklu. A v neposlední řadě poskytnout jednotlivým subjektům (architekt, projektant, truhlář, lakýrník, montážní firma, ale i vlastník objektu), přicházejícím do styku s povrchovou úpravou v různých fázích jejího životního cyklu, ucelené informace o možnostech ovlivnění těchto faktorů, a přispět tak k prodloužení životnosti povrchové úpravy. Prodloužení životnosti povrchové úpravy vede i ke zvýšení životnosti celé dřevěné konstrukce či dílu, tím i ke zvýšení užitné a estetické hodnoty, snížení nákladů na údržbu a opravy, což vede k výraznému ekonomickému efektu, spokojenosti koncového uživatele a všech subjektů zapojených do procesu výroby dřevěné konstrukce. Následující zásady a doporučení vycházejí převážně ze zkušeností a předpisů vztahujících se k povrchovým úpravám otvorových výplní, nicméně drtivá většina těchto zásad a doporučení je platná i pro povrchovou úpravu ostatních stavebně-truhlářských konstrukcí a dílů, jako jsou dřevěná obložení, pergoly, ploty, dřevostavby apod. Ke správnému pochopení problematiky je nutné blíže specifikovat význam pojmu životnost, trvanlivost. Pro naše účely si dovolím definovat životnost povrchové úpravy jako dobu, po kterou je povrchová úprava schopna plnit svou funkci. Funkce povrchové úpravy Abychom mohli k problematice životnosti povrchové úpravy přistoupit opravdu komplexně, je třeba si v úvodu uvědomit, z jakého důvodu dřevo povrchově upravujeme. Povrchová úprava slouží především k zajištění estetické a ochranné funkce dřevěné konstrukce nebo dílu. Funkce estetická Povrchová úprava umožňuje zachovat, případně zdůraznit přirozenou krásu a charakteristickou strukturu dřeva, ale také vytvoření originálního vzhledu a charakteru, vyjádření individuality.

2 materiály & technologie téma Funkce ochranná Dřevo jakožto biologický materiál je nutné chránit před vlivy, které způsobují jeho poškození a destrukci. Vlivy působící na povrchovou úpravu Jak již bylo řečeno, konstrukce a díly ze dřeva a jejich povrchová úprava jsou vystaveny působení celé řady vlivů, které je možné dělit do různých skupin. Zmíním zde pouze ty nejdůležitější. Atmosférické (klimatické, povětrnostní) vlivy Mezi nejdůležitější vlivy patří bezesporu sluneční záření, především jeho UV složka, která způsobuje zvětrávání dřeva (šednutí), dále teplota a její změny, dalším velmi významným činitelem je vlhkost ve formě dešťových a sněhových srážek či krup (ty je nutné zařadit i do skupiny vlivů mechanických), vlhkost ve formě vodní páry nebo kondenzátu, případně vlhkost zabudovaná (problematika vlhkosti bude rozvedena v části o zabudování a užívání), dále prach a emise v ovzduší. Mechanické vlivy Mechanické namáhání lakového filmu vlivem rozměrových změn dřeva (bobtnání a smršťování) způsobených změnou jeho vlhkosti, kroupy, neodborná a neopatrná montáž dřevěných prvků, působení živočichů. Chemické vlivy Působení chemických látek ze stavebních hmot, například omítek, působení kyselých dešťů, působení doprovodných látek, pryskyřic, tříslovin a olejů obsažených v některých tuzemských, ale zejména pak v dřevinách exotických. Biologické vlivy Působení plísní, dřevokazných hub, mechů a dřevokazného hmyzu. NÁVRH, PLÁNOVÁNÍ Fáze návrhu a plánování dřevěné konstrukce nebo dílu a jejich povrchové úpravy je z pohledu životnosti velmi důležitá, často bohužel podceňovaná. Zodpovědný a komplexní přístup k této fázi poskytuje možnost životnost povrchové úpravy velmi významně ovlivnit. Při návrhu dřevěné konstrukce a volbě optimálního nátěrového systému bychom měli vzít v potaz alespoň ty nejdůležitější faktory a působící vlivy a držet se daných doporučení a zásad. Ve fázi návrhu můžeme ovlivnit zejména tyto faktory: typ, kategorie konstrukce vzhledem k rozměrové stabilitě expozice povětrnostní (klimatické, atmosférické) zatížení druh a kvalita dřeva typ nátěrového systému (lazura, krycí) barevný odstín V následujících odstavcích podrobněji probereme jednotlivé faktory a vlivy a ukážeme si možnosti jejich ovlivnění vedoucí k prodloužení životnosti povrchové úpravy. Typ, kategorie konstrukce a dílu vzhledem k rozměrové stabilitě Jednou z důležitých vlastností dřeva je jeho schopnost reagovat na změny vlhkosti okolního prostředí, dřevo ochotně vlhkost přijímá a odvádí. Na změnu své vlhkosti dřevo reaguje změnou rozměrů bobtná a sesychá. Norma ČSN EN Nátěrové hmoty Povlakové materiály a povlakové systémy pro dřevo ve vnějším prostředí Část 1: Klasifikace a volba dělí nátěrové hmoty a systémy podle účelu použití ve vztahu ke stabilitě podkladu, na který mají být použity. Dřevěné stavebně-truhlářské konstrukce a díly z pohledu jejich rozměrových změn způsobených změnou vlhkosti dřeva můžeme tedy rozdělit na následující kategorie podle tabulky 1: kategorie rozměrové změny dřeva typické příklady nestabilní velké rozměrové změny překrývající obložení, ploty, zahradní kůlny, pergoly polostabilní malé rozměrové změny obklady na drážku nebo pero, dřevěné domy, zahradní nábytek stabilní minimální rozměrové změny okna a dveře Faktory ovlivňující životnost povrchové úpravy Nátěrové hmoty použité pro povrchovou úpravu dřevěných konstrukcí a dílů jsou pouze jedním z celé řady komponentů na konstrukci nebo dílu použitých, ač ten poslední, nejvíce viditelný a nejdříve a v největší míře vystavený působícím vlivům, a tím i možnosti poškození. Celý proces přípravy, aplikace a údržby povrchové úpravy by proto měl probíhat v širším kontextu s uvážením všech působících faktorů a vlivů a v úzké součinnosti jednotlivých subjektů do procesu zapojených. Tento systémový přístup je možné uplatnit nejen v podmínkách profesionální výroby dřevěných konstrukcí a dílů, kde by dodržování určitých zásad a doporučení mělo být samozřejmostí, ale i v případech, kdy je zpracovatel nátěrové hmoty sám sobě architektem, truhlářem i lakýrníkem. Působící faktory a možnosti jejich ovlivnění rozdělíme s ohledem na životní cyklus dřevěné konstrukce, potažmo její povrchové úpravy a subjekty do tohoto cyklu vstupující. Jednotlivé fáze spolu úzce souvisí a prolínají se. Tabulka 1 Nátěrový systém by měl být volen s ohledem na rozdílnou velikost rozměrových změn dřevěných prvků způsobených změnou vlhkosti, a tím i rozdílného namáhání povrchové úpravy. U nestabilních prvků se změna vlhkosti vzhledem k přímému působení povětrnostních vlivů slunečního záření, změny teploty v průběhu roku i dne, vlhkosti ve formě srážek projevuje velmi výrazně a prvky vykazují velké rozměrové změny vedoucí ke značnému namáhání povrchové úpravy. Pro nestabilní prvky je proto vhodné volit dostatečně elastický nátěrový systém s minimální nebo malou tloušťkou do 20 µm (v suchém stavu), který je schopný extrémní změnu rozměrů snést. U polostabilních prvků se změna vlhkosti a z ní plynoucí rozměrové změny projevuje méně výrazně, proto je možné použít nátěrový systém se střední tloušťkou do 60 µm. Možnost použití nátěrového systému s minimální nebo malou tloušťkou samozřejmě zůstává SPEKTRA 31

3 téma materiály & technologie U stabilních prvků se rozměrové změny projevují minimálně, k povrchové úpravě je možné použít nátěrový systém s velkou tloušťkou nad 60 µm. Expozice Dalším velmi důležitým faktorem, který je při návrhu nutné vzít v úvahu a který je možné do určité míry významně ovlivnit, jsou budoucí podmínky expozice dřevěné konstrukce a její povrchové úpravy. Pro podmínky expozice jsou určující klimatické vlivy úroveň sluneční radiace UV záření, vlhkosti, teplota a srážky, a konstrukční faktory poloha a situování budovy v terénu, krytí dřevěné konstrukce či dílu jinou konstrukcí přesah střechy, balkon, markýza, vestavění dílu hlouběji do fasády. Norma ČSN EN klasifikuje nátěrové hmoty a systémy podle podmínek expozice, které berou v úvahu konstrukční faktory a klimatické vlivy, do tří kategorií. Podobně podmínky expozice řeší i pokyn VFF HO.01 německého svazu výrobců oken a fasád, vydaný ve spolupráci s institutem okenní techniky IFT v Rosenheimu. Pro větší názornost jsem si dovolil termíny použité v obou dokumentech zkombinovat. mírné podmínky expozice (nepřímé působení povětrnosti) Stavební díly jsou před přímým působením srážek a slunečního záření chráněny dostatečným přesahem střechy, další konstrukcí balkonem, markýzou, zasazením dílu hlouběji do fasády. Ostatní klimatické vlivy, např. změny okolní vlhkosti a teploty vzduchu na dřevěný díl působí bez omezení. střední (normální přímé působení povětrnosti) Stavební díly se nacházejí v prostředí s normálním působením povětrnostních vlivů, u budov počítáno do 3. podlaží. Veškeré povětrnostní vlivy mohou na dřevěné díly přímo působit. agresivní (extrémní přímé působení povětrnosti) Stavební díly jsou umístěny v prostředí s přímým extrémním působením povětrnostních vlivů, u budov o více než třech podlažích, nebo tam, kde díly nejsou nijak konstrukčně chráněny, např. při umístění v úrovni fasády, při chybějícím přesahu střechy apod. Druh a kvalita dřeva Druh dřeviny pro výrobu stavebně-truhlářských konstrukcí a dílů bychom měli volit s ohledem na typ konstrukce, dílu, jeho zamýšlené použití, budoucí expozici, stabilitu při změně vlhkosti, dále s ohledem na chování jednotlivých druhů dřevin při změnách vlhkosti rozměrové změny, odolnost proti absorpci vody, obsah doprovodných látek pryskyřice, třísloviny a oleje (například modřín, dub), a z toho vyplývající nutnosti použití specifického nátěrového systému (použití izolační mezivrstvy apod.). Výběr dřevin vhodných k výrobě stavebně-truhlářských dílů podrobněji řeší pokyny VFF HO.02 a HO.06. Při výběru dřeviny z hlediska životnosti povrchové úpravy je kromě již zmíněných faktorů důležitá zejména vlastní přirozená trvanlivost a odolnost jednotlivých druhů dřevin. Přirozenou trvanlivost vybraných dřevin používaných v Evropě z hlediska odolnosti proti napadení dřevokaznými organismy definuje a klasifikuje evropská norma EN 350-1, 2. Podle ní jsou dřeviny z hlediska odolnosti rozděleny do pěti tříd: třída 1 velmi trvanlivé třída 2 trvanlivé třída 3 středně trvanlivé třída 4 málo trvanlivé třída 5 netrvanlivé Typ nátěru, nátěrového systému (lazura, krycí) Krycí laky mají díky vysokému obsahu plniv a pigmentů lepší ochranné vlastnosti proti působení povětrnostních vlivů, především UV záření a vodě, než lazury. Vyšší životnost krycích nátěrových systémů je patrná i z delších doporučených intervalů renovace, viz tabulku 2. Barevný odstín V případě použití lazurujícího nátěrového systému má výběr barevného odstínu na životnost dřevěné konstrukce i povrchové úpravy zásadní vliv. Světlé odstíny obsahují méně pigmentů, které brání průniku slunečního záření. Ultrafialová složka slunečního záření způsobuje degradaci povrchu dřeva, která se negativně projevuje barevnými změnami podkladu (šednutí), v pozdější fázi i poruchami přilnavosti nátěru. Podle současných znalostí a zkušeností nejsou bezbarvé nebo slabě pigmentované lazurující nátěry schopné zajistit dostatečnou ochranu proti působení UV záření, jsou proto pro použití v exteriéru zcela nevhodné! Při použití tmavých odstínů dochází vlivem slunečního záření ke vzniku vysokých povrchových teplot a u dřev bohatých na pryskyřice, jako např. borovice nebo modřín, ale také tmavě červené meranti, tak stoupá riziko výronů pryskyřice. Malé výrony pryskyřice jsou přirozené a představují spíše estetický nedostatek. typ nátěru Lazurující nátěr Krycí nátěr Druh dřeva jehličnaté listnaté jehličnaté listnaté expozice, povětrnostní zatížení barevný odstín nepřímé působení povětrnosti bez omezení 6 let 6 a více 6 a více 6 a více světlý nevhodný nevhodný 5 let 6 let normální přímé působení povětrnosti střední 3 roky 4 roky 5 let 6 let tmavý 3 roky 4 roky 5 let 6 let světlý nevhodný nevhodný 5 let 6 let extrémní přímé působení povětrnosti střední 2 roky 3 roky 4 roky 5 let tmavý 2 roky 3 roky 4 roky 5 let Tabulka 2: Klasifikace nátěrových systému z hlediska doporučených intervalů renovace. 32

4 INZERCE Faktory ovlivňující životnost povrchové úpravy: rozdělení z hlediska životního cyklu dřevěné konstrukce a její povrchové úpravy Možnosti renovace vstupní dveře do ZŠ Původní stav. BARVY PROFESIONÁLŮ Stav po zdařilé renovaci. Spolupůsobení výše zmíněných faktorů expozice, typ nátěrového systému (lazura, krycí nátěr), druh použité dřeviny a výběr barevného odstínu je patrné z tabulky 2. Tabulka na základě konkrétních známých podmínek umožňuje odhadnout životnost povrchové úpravy, respektive určit vhodný interval renovace, a částečně tak zodpovědět otázku trvanlivosti či životnosti povrchové úpravy. Většinu uvedených faktorů je možné ovlivnit, a tím významně životnost povrchové úpravy prodloužit! Další neméně důležitý faktor je převládající směr působení povětrnostních vlivů (orientace ke světovým stranám). Z tohoto důvodu mohou být renovační intervaly na jednotlivých stranách různé. V našich podmínkách je obvyklé, že na západní a jižní straně je působení vlivů narušujících povrchovou úpravu, především povětrnost a UV záření, nejintenzivnější. Riziko růstu plísní, dřevokazných hub a mechů je největší na straně severní. Z výše uvedených informací vyplývá, že již ve fázi návrhu dřevěné konstrukce, dílu a jejich povrchové úpravy můžeme jejich životnost významně ovlivnit. VÝROBA, APLIKACE, ZABUDOVÁNÍ Z pohledu výroby stavebně-truhlářské konstrukce a dílu, aplikace nátěrového sytému a zabudování jsou pro životnost povrchové úpravy důležité následující faktory. Druh a kvalita použitého dřeva Volba vhodné dřeviny byla podrobněji popsána v části o návrhu dřevěné konstrukce a její povrchové úpravy. Téma kvality dřeva pro stavebnětruhlářské výrobky by svým možným rozsahem vydalo na samostatnou přednášku, zmíním proto pouze doporučení, že kvalita dřeva by měla být volena s ohledem na typ výrobku a jeho zamýšlené použití. Již od roku 1792 Sikkens poskytuje nátěrové systémy přinášející vynikající technickou kvalitu, inovaci a vysoký výkon lazury a krycí laky na dřevo průmyslová a řemeslná aplikace fasádní a interiérové barvy barvy na kovy JIPA, spol. s r.o. výhradní distributor stavebních barev Sikkens v ČR Družstevní 63, Chrastava tel/fax:

5 téma materiály & technologie Faktory ovlivňující životnost povrchové úpravy: rozdělení z hlediska životního cyklu dřevěné konstrukce a její povrchové úpravy Slabě pigmentovaný odstín, žádný přesah střechy, kvalita dřeva, netmelené čelní řezy - degradace. Optimálně pigmentovaný odstín, dostatečný přesah střechy, kvalita dřeva, tmelené čelní řezy. Chemická preventivní ochrana dřeva impregnace U dřevin třídy odolnosti 3 a horší, nebo pokud má dřevina specifickou hmotnost nižší než 450 kg/m 3, je nutné použít preventivní chemickou ochranu. Pro tyto účely se používají produkty s obsahem biocidních látek účinných proti působení dřevozbarvujících a dřevokazných mikroorganismů. Impregnační prostředky plní i další významné funkce, vyplňují póry ve dřevě, sjednocují jeho nasákavost, omezují příjem vlhkosti, zvyšují pevnost a kvalitu podkladu pro další vrstvy povrchové úpravy. Konstrukční ochrana Konstrukční ochrana dřeva představuje veškerá opatření, která zabraňují vniknutí nežádoucí vlhkosti do dřevěných stavebních dílů. Z hlediska životnosti povrchové úpravy hraje vhodná konstrukční ochrana velmi důležitou roli. Mezi účinné prostředky konstrukční ochrany patří: Dostatečný sklon šikmých ploch úhel sklonu min. 15 umožňuje rychlý odvod srážkové vody. Zaoblení hran minimální poloměr 2 3 mm zajistí rovnoměrnou a dostatečnou tloušťku lakové vrstvy na celé konstrukci. Minimální tloušťka suchého filmu by měla být dodržena i na místech, která zůstanou po zabudování skrytá! Použití uzavíracích tmelů ošetření V-spár u oken, ošetření čelních řezů jak na oknech, tak i na nestabilních a polostabilních dřevěných dílech ploty, pergoly, dřevěné obložení apod. Kvalita opracování a příprava podkladu pro nátěrový systém povrch dřeva musí být opracován rovnoměrně, vzpřímená dřevěná vlákna musí být beze zbytku odstraněna, jinak fungují jako knot a skrze lakový film vedou vlhkost přímo k podkladu, což může způsobit odloučení lakové vrstvy. Vlhkost dřeva by se měla pohybovat na hodnotě 13 % ± 2 %. Při vlastní aplikaci nátěrového systému hraje roli zejména: Metoda aplikace nátěrové hmoty. Kvalita aplikace nátěrového systému odborné znalosti a řemeslná zručnost lakýrníka. Dodržení podmínek a zásad aplikace skladování nátěrových hmot, čistota prostředí, teplota a vlhkost pro zpracování, časy schnutí, tloušťky jednotlivých vrstev, provedení mezibrusů a odpovídajícího tmelení... Z pohledu zabudování konstrukce, dílu do stavby je důležité dodržení minimální tloušťky (u oken 30 µm) suché lakové vrstvy i na místech, která zůstanou po zabudování skrytá. Tato zásada by měla být dodržena i při povrchové úpravě polostabilních a nestabilních dřevěných konstrukcí. Pro příklad zmíním povrchovou úpravu obkladových palubek, která je z důvodu šetření a mylné představy, že části, které jsou po zabudování skryté, není potřeba chránit, často provedena pouze z vnější strany. Také u konstrukcí a dílů, u kterých se při instalaci na stavbě prováděli dodatečné truhlářské úpravy (přiřezání, dohoblování), je třeba tyto plochy znovu ošetřit povrchovou úpravou včetně aplikace příslušných uzavíracích tmelů. Dřevěnou konstrukci je nutné chránit před mechanickým a chemickým poškozením, např. při dokončovacích pracích apod. Jakékoli poškození povrchové úpravy je třeba neprodleně opravit, a zabránit tak lokálnímu průniku vlhkosti do konstrukce. Velmi důležitý vliv při zabudování, zvláště u stabilních stavebně-truhlářských dílů (okna, dveře), představuje stavební vlhkost, která v případě nedostatečného větrání vniká do konstrukce, kondenzuje, poškozuje povrchovou úpravu a zvyšuje riziko vzniku plísní. 34

6 materiály & technologie téma UŽÍVÁNÍ, PÉČE, ÚDRŽBA Téma vysoké vlhkosti je v současné době aktuální i v průběhu užívání. Vlhkost vznikající provozem (přítomnost osob, květin, vaření, mytí) se v důsledku stále dokonalejšího utěsnění budov hromadí v interiéru a na dřevěný díl působí stejně negativně jako vlhkost stavební. Zásady správného větrání (často, krátce, intenzivně), proto musíme dodržovat nejen krátce po zabudování, ale i během užívání budovy. K zachování funkčnosti, estetické kvality a prod loužení životnosti dřevěných konstrukcí, dílů a jejich povrchové úpravy je možné výrazně přispět i správným užíváním, pravidelnou péčí a včasným provedením udržovacího nátěru, případně renovace. Zodpovědný přístup v oblasti užívání a údržby je vždy méně náročný časově, technologicky, a v neposlední řadě i ekonomicky. Většinu zásad správné údržby je opět možné apli kovat i na polostabilní a nestabilní dřevěné konstrukce a díly (obložení, ploty, pergoly apod.). Průběžná a pravidelná kontrola Veškeré lakované plochy dřevěných stavebních dílů by měly být pravidelně čištěny a kontrolovány. Vizuální kontrolu povrchové úpravy je vhodné provádět 2x ročně a také vždy po náhlé povětrnostní události (vichřice, kroupy apod.). Zjištěná poškození je třeba neprodleně odborně opravit. Péče o povrch Pravidelné ošetřování povrchu oken (dveří) podstatně prodlužuje životnost a estetickou hodnotu povrchové úpravy i okna samotného. Údržba, renovace povrchové úpravy Působením povětrnostních vlivů dochází u lakové vrstvy k jejímu postupnému zvětrávání, které je doprovázeno úbytkem její tloušťky. Snižuje se tak ochranná a estetická funkce povrchové úpravy. Tento proces je zcela přirozený a jeho rychlost závisí na kombinaci všech již zmíněných faktorů (expozice, péče o povrch atd.). Pro úspěšnou a nenáročnou obnovu funkčnosti povrchové úpravy je klíčové včasné provedení udržovacího (renovačního) nátěru. Potřebu provedení udržovacího nátěru je možné včas odhalit, pokud jsou dodržovány zásady péče a pravidelně prováděny kontroly povrchové úpravy. Při včasném provedení je aplikace udržovacího nátěru relativně jednoduchá, zvětralý povrch laku se pouze lehce přebrousí a očistí. Na takto připravený podklad se provede udržovacího nátěr. Ochranná a estetická funkce povrchové úpravy je tak obnovena. RENOVACE, OPRAVY Velmi často se stává, že optimální doba k provedení udržovacího nátěru je promeškána. Povrchová úprava přestává plnit svou ochrannou a estetickou funkci, je proto třeba přistoupit k její renovaci a opravě. Velmi často nastává situace, kdy se míra degradace povrchové úpravy na různých částech dřevěné konstrukce nebo dílu významně liší. Na méně namáhaných částech (např. část dřevěného obložení fasády krytá střechou nebo část okna krytá nadpražím) může být povrchová úprava stále funkční, naopak na nejvíce namáhaných částech může být již značně poškozena. Hranice mezi těmito stavy nebývá ostrá a jednoznačná. Pro správné posouzení, vyhodnocení, rozhodnutí o způsobu a vlastní provedení opravy je nutná jistá odbornost a kvalifikace. Proto by údržbu, a zejména pak opravy a renovace povrchových úprav, měli provádět pouze kvalifikované a kompetentní osoby. Závěr Jak jsme se přesvědčili, je problematika životnosti povrchové úpravy obsáhlá. Je tedy nezbytné k ní přistupovat individuálně a výše zmíněné informace nechápat jako dogma, ale spíše jako vodítko a pomůcku při návrhu, vlastní aplikaci, užívání a údržbě povrchové úpravy. Životnost povrchové úpravy je ovlivněna množstvím různých faktorů a jejich kombinací, z nichž většinu je možné ovlivnit, a tím významně přispět ke zvýšení životnosti, užitné a estetické hodnoty, k prodloužení renovačního intervalu a v neposlední řadě ke zvýšení ekonomickému přínosu. Ing. Petr Dusil, pdusil@jipa.cz INZERCE