THERMAL F, a.s. Pracovní řád

Transkript

1 THERMAL F, a.s. Pracovní řád Rozdělovník: útvar generálního ředitele personální oddělení finanční úsek obchodní úsek oddělení recepce oddělení ubytování technický úsek oddělení stravování oddělení nákupu zdravotní úsek Počet příloh: 0 Číslo aktualizace: 3 1. Ve smyslu ustanovení 306 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákoník práce ), vydává společnost THERMAL-F, a.s., IČO: se sídlem v Karlových Varech, I.P.Pavlova 2001/11, jako zaměstnavatel a za účelem vnitřního pořádku se souhlasem odborové organizace tento pracovní řád. 2. Vedoucí pracovníci mají povinnost seznámit s tímto dokumentem své podřízené pracovníky a informovat je o změnách v této oblasti nastalých. 3. Dokument je platný dnem podpisu generálního ředitele a ruší platnost všech předchozích řízených dokumentů řešících shodnou problematiku. 4. Dokument se vydává na dobu neurčitou. Jeho platnost může být zrušena rozhodnutím generálního ředitele nebo vydáním nového řízeného dokumentu řešícího shodnou problematiku. Předložil: Garant: Marcel Man vedoucí personálního oddělení Schválil: Klaus Pilz generální ředitel Karlovy Vary, 25. března 2015 Stránka 1 z 11

2 Článek I. Rozsah platnosti 1. Tento pracovní řád blíže rozvádí ustanovení zákoníku práce, a to v souladu se zvláštními podmínkami zaměstnavatele. 2. Pracovní řád se vydává pro všechna pracoviště zaměstnavatele. Je závazný pro zaměstnavatele a všechny jeho zaměstnance vykonávající pro zaměstnavatele práci na základě pracovní smlouvy. 3. Na zaměstnance vykonávající pro zaměstnavatele práci na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a na žáky na odborném výcviku se pracovní řád vztahuje, jen pokud to vyplývá z jeho dalších ustanovení, z ustanovení pracovněprávních předpisů nebo z uzavřené dohody. Článek II. Všeobecná ustanovení 1. Zaměstnavatel je povinen zajišťovat rovné zacházení se všemi zaměstnanci, pokud jde o jejich pracovní podmínky včetně odměňování za práci a jiných peněžitých plnění, odbornou přípravu a příležitost dosáhnout funkčního nebo jiného postupu v zaměstnání; zakázána je jakákoliv diskriminace podle zákonem stanovených diskriminačních znaků a to jak diskriminace přímá, tak i jednání, které by mohlo diskriminovat až ve svých důsledcích. Za diskriminaci nelze považovat ta omezení, která vyplývají z předpokladů a požadavků pro výkon konkrétní práce, jestliže jejich splňování představuje rozhodující podmínku nezbytnou pro výkon této práce, či z důvodů bezpečnosti práce a ochrany zdraví zaměstnance. 2. Nikdo nesmí výkonu práv a povinností vyplývajících z pracovněprávních vztahů zneužívat na újmu jiného účastníka nebo k ponižování jeho lidské důstojnosti. 3. Zaměstnavatel nesmí zaměstnance jakýmkoliv způsobem postihovat nebo znevýhodňovat, pokud se zákonným způsobem domáhá svých práv a nároků z pracovněprávních vztahů. Článek III. Oprávnění k právním úkonům v pracovněprávních vztazích a k jednání jménem zaměstnavatele 1. Právní úkony v pracovněprávních vztazích je oprávněn činit jménem zaměstnavatele statutární orgán zaměstnavatele a oprávněný zaměstnanec pověření k tomu zaměstnavatelem. Jiní zaměstnanci mohou činit právní úkony v pracovněprávních vztazích jen na základě písemného pověření a v rozsahu vymezeném v tomto pověření. Článek IV. Postup před vznikem pracovního poměru 1. Zaměstnanec je povinen nejpozději v den nástupu do zaměstnání předložit personálnímu oddělení: a) platný průkaz totožnosti; b) průkaz příslušné zdravotní pojišťovny; c) potvrzení o zaměstnání (zápočtový list); d) výpis z rejstříku trestů ne starší než 3 měsíce; e) doklad o kvalifikaci; f) úplně a pravdivě vyplněný dotazník; g) doklady pro účely daně z příjmu fyzických osob; h) zdravotní průkaz pracovníka v potravinářství, jde-li o zaměstnance vykonávajícího epidemiologicky závažné činnosti; i) doklad o důchodu, pokud nějaký pobírá; j) další požadované doklady, ovlivňující jeho nároky z pracovního poměru; pokud tyto doklady již nepředložil zaměstnavateli před vznikem pracovního poměru. 2. Zaměstnavatel zajistí, aby se zaměstnanec ještě před podpisem pracovní smlouvy podrobil vstupní lékařské prohlídce u poskytovatele pracovně lékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenu smlouvu o poskytování pracovně lékařských služeb. Náklady uvedené prohlídky hradí zaměstnavatel po nástupu zaměstnance do pracovního poměru. Stránka 2 z 11

3 3. Při uzavírání dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se výše uvedená ustanovení tohoto článku použijí obdobně. Článek V. Vznik pracovního poměru 1. Pracovní poměr vzniká na základě písemné pracovní smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem dnem, který byl v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. 2. V pracovní smlouvě může být sjednána zkušební doba, která nesmí být delší než 3 měsíce resp. 6 měsíců u vedoucích zaměstnanců. 3. Pracovní smlouva je vyhotovena ve dvou vyhotoveních, uzavírá se nejpozději v den, který je v pracovní smlouvě sjednán jako den nástupu do práce. Jedno vyhotovení pracovní smlouvy se vydá zaměstnanci a druhé zůstává uloženo na personálním oddělení zaměstnavatele. V pracovní smlouvě je sjednána smluvní měsíční mzda. 4. Změnu pracovní smlouvy lze provést pouze dohodou účastníků a v případech uvedených v zákoníku práce. Změna musí být provedena písemně. 5. Vedoucími zaměstnanci ve smyslu zákoníku práce jsou zaměstnanci, kteří jsou dle platného Organizačního řádu oprávnění stanovit a ukládat podřízeným zaměstnancům pracovní úkoly, organizovat, řídit a kontrolovat jejich práci a dávat jim k tomu účelu závazné pokyny. 6. Na vedoucí zaměstnance uvedené výše v bodě 5 se vztahují práva a povinnosti stanovené zákoníkem práce a tímto pracovním řádem pro vedoucí zaměstnance. 7. Personální oddělení seznamuje prokazatelně nové zaměstnance při nástupu do práce s tímto pracovním řádem, s organizačním řádem, s popisem práce, s pracovními a mzdovými podmínkami a s aktuální kolektivní smlouvou, která u společnosti nahrazuje mzdový předpis. 8. Vedoucí zaměstnanci seznamují prokazatelně zaměstnance po nástupu na pracoviště s předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a dalšími vnitřními předpisy zaměstnavatele vztahujícími se k jimi vykonávané práci, zejména pak s předpisy pro postupy při mimořádných událostech, s ochranou obchodního tajemství, se způsobem zajištění ochrany majetku, se standardy pracovišť, manuály, provozními řády, metodickými pokyny, příkazy apod. Článek VI. Skončení pracovního poměru 1. Pracovní poměr může být rozvázán jen způsoby a za podmínek stanovených v 48 a násl. zákoníku práce. 2. V případě ukončení pracovního poměru ze strany zaměstnance podává návrh na rozvázání pracovního poměru dohodou, výpověď, okamžité zrušení pracovního poměru popřípadě zrušení pracovního poměru ve zkušební době zaměstnanec v písemné formě svému přímému nadřízenému, který je povinen na kopii tohoto skončení pracovního poměru potvrdit převzetí a den doručení a doručit bezprostředně písemnost na personální oddělení. 3. Při skončení pracovního poměru je zaměstnanec povinen informovat svého přímého nadřízeného popř. příslušného vedoucího zaměstnance o stavu plnění uložených úkolů a jiných pracovních povinností, řádně předat dosud nesplněné úkoly, písemné doklady. O předání úkolů se vyhotoví záznam, který podepíše zaměstnanec a příslušný vedoucí zaměstnance. Jedno jeho vyhotovení obdrží zaměstnanec. 4. V souvislosti se skončením pracovního poměru je zaměstnanec povinen odevzdat hodnoty svěřené mu k vyúčtování. Dále je zaměstnanec povinen odevzdat veškeré pracovní pomůcky, osobní ochranné pomůcky a jiné svěřené předměty, a to ve stavu, který odpovídá jejich obvyklému opotřebení. O odevzdání předmětů se vyhotoví záznam (výstupní list), který podepíše zaměstnanec a zaměstnavatel. Jedno jeho vyhotovení obdrží zaměstnanec. 5. Zaměstnanec je povinen při skončení pracovního poměru absolvovat výstupní prohlídku u lékaře pracovně lékařských služeb, pokud mu to zaměstnavatel nařídí. Stránka 3 z 11

4 6. Při skončení pracovního poměru je zaměstnavatel povinen vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání a o dosaženém výdělku. 7. Pokud zaměstnanec požádá o pracovní posudek, vydá tento posudek zaměstnavatel nejpozději do 15 dnů od jeho žádosti, nejdříve však v době 2 měsíců před skončením pracovního poměru. Pracovní posudek vypracuje personální oddělení ve spolupráci s bezprostředně nadřízeným zaměstnance. VII. Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr 1. Zaměstnavatel může výjimečně k plnění svých úkolů nebo k zabezpečení svých potřeb uzavírat s fyzickými osobami dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr za podmínek uvedených v 75 a násl. zákoníku práce. Tyto dohody musí být vždy uzavřeny písemně a vždy ještě před započtením prací. 2. Dohody lze uzavírat zejména, jestliže jde o práci, u které by bylo neúčelné a nehospodárné její řízení, sledování jejího provádění a kontrola dodržování pracovní doby v rámci předem stanoveného rozvrhu pracovní doby. 3. Dohody se stávajícími zaměstnanci lze uzavřít pouze na práce jiného druhu, než jsou s nimi sjednány v pracovní smlouvě. VIII. Odpovědnost za škodu Odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách a odpovědnost za svěřené předměty 1. Zaměstnanec je povinen písemně ohlásit vznik škody bez zbytečného odkladu svému nadřízenému, v oznámení zaměstnanec popíše, jak ke škodě došlo, a uvede důkazní prostředky vztahující se ke škodní události. 2. Pokud vznikne škoda zaměstnanci a jde o škodu, za kterou odpovídá zaměstnavatel, uplatňuje zaměstnanec její náhradu písemně u svého nadřízeného. Ten, je povinen bez zbytečného odkladu informovat o této skutečnosti personální oddělení, které zajistí, aby zaměstnanci byla poskytnuta náhrada této škody. 3. S každým zaměstnancem, který nastupuje/je převáděn na pracovní místo, kde v souvislosti s náplní jeho práce dochází ke svěření hotovosti, cenin, zboží, zásob, materiálu nebo jiných hodnot, které jsou předmětem oběhu nebo obratu a které je zaměstnanec povinen vyúčtovat, musí být uzavřena dohoda o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dále jen dohoda o hmotné odpovědnosti ) podle ustanovení 252 a násl. zákoníku práce. 4. Případný schodek na svěřených hodnotách je zaměstnanec povinen nahradit v plné výši ledaže se své odpovědnosti za schodek zprostí v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. 5. V případě ukončení pracovního poměru zaměstnance, který měl uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti, je bezprostředně nadřízený vedoucí zaměstnanec povinen provést inventarizaci zaměstnanci svěřených hodnot ke dni ukončení pracovního poměru zaměstnance za přítomnosti zaměstnance. Protokol o provedené inventarizaci stvrdí svým podpisem zúčastnění zaměstnanci. 6. V případě, že je zaměstnanci svěřen v souvislosti s plněním jeho pracovních úkolů nějaký předmět ve smyslu ustanovení 255 a násl. zákoníku práce, je nutno při skončení pracovního poměru s tímto zaměstnancem tento předmět od zaměstnance převzít a zaznamenat tuto skutečnost na výstupní listu podepsaném zaměstnancem, který tento předmět vrátil i osobou, která předmět převzala. 7. Zaměstnanec, který utrpěl pracovní úraz, popř. zaměstnanec, který byl svědkem úrazu, neprodleně zajistí potřebnou pomoc (přivolá zdravotníka hotelu, poskytne první pomoc, přivolá rychlou lékařskou pomoc) a uvědomí o této skutečnosti zaměstnance bezprostředně nadřízeného zaměstnanci, který pracovní úraz utrpěl. Nadřízený zaměstnance vyhotoví záznam o pracovním úrazu a v případě pracovní neschopnosti zaměstnance v souvislosti s pracovním úrazem informuje bezprostředně o této skutečnosti personální oddělení. Personální oddělení prošetří pracovní úraz ve spolupráci s osobou odborné způsobilou v oblasti BOZP a dále plní zákonem dané povinnosti v těchto případech. Stránka 4 z 11

5 IX. Povinnosti vedoucích zaměstnanců 1. Vedoucí pracovníci na všech úrovních jsou v rámci svých povinností stanovených obecnými právními předpisy povinni zejména: a) řídit, kontrolovat a vyhodnocovat pracovní výsledky podřízených zaměstnanců; b) vytvářet příznivé pracovní podmínky a zajišťovat bezpečnost a ochranu zdraví při práci; c) seznamovat zaměstnance s vnitřními předpisy, předpisy požární ochrany, bezpečnosti práce; případně dalšími důležitými předpisy vztahujícími se k jimi vykonávané práci; d) v zájmu zvyšování produktivity práce nejlépe organizovat práci a dbát, aby práce odpovídala hospodářským a technickým možnostem v souladu s technickoekonomickým rozvojem; e) dbát o soustavné prohlubování kvalifikace podřízených zaměstnanců a uspokojování jejich kulturních a sociálních potřeb; f) kontrolovat, aby zaměstnanci nezneužívali majetek zaměstnavatele k osobním účelům; g) zajišťovat, aby nedocházelo k porušování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci; h) zabezpečovat přijetí včasných a účinných opatření zaměstnavatele, zejména při předcházení škodám; i) přijímat stížnosti, oznámení a podněty zaměstnanců; j) postupovat zejména při rozhodování o věcech zásadní povahy (např. vybavenost pracovišť, další vzdělávání zaměstnanců, pracovní cesty apod.) tak, aby nedocházelo k majetkové újmě zaměstnavatele a aby toto rozhodování bylo v souladu s jeho celkovými zájmy a potřebami; k) zajistit řádné předání agendy v souvislosti se skončením pracovního poměru zaměstnance. X. Povinnosti zaměstnanců 1. Po celou dobu trvání pracovního poměru je zaměstnanec povinen podle pokynů nadřízených konat práce dle pracovní smlouvy ve stanovené pracovní době a dodržovat pracovní povinnosti. 2. Zaměstnanci jsou v rámci svých povinností stanovených právními předpisy povinni zejména: a) usilovně a obětavě podle svých sil a schopností pracovat ve prospěch zaměstnavatele; b) nepoškozovat dobré jméno zaměstnavatele při jakémkoliv jednání v rámci pracovního poměru i mimo něj; c) dodržovat vnitřní předpisy, předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a ostatní obecně závazné předpisy související s výkonem jejich práce; d) pracovat svědomitě a iniciativně, řádně a v rozsahu svých práv a povinností samostatně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených, dodržovat zásady spolupráce a dobrého soužití s ostatními zaměstnanci, využívat prostředků zaměstnavatele pouze k plnění pracovních úkolů; e) průběžně prohlubovat svoji kvalifikaci k výkonu sjednané práce a za tím účelem se zúčastnit školení a studia při zaměstnání k prohloubení kvalifikace a podrobovat se předepsanému ověřování způsobilosti k vykonávané práci; f) na pracovišti usilovat k vytváření korektních vztahů mezi spoluzaměstnanci a předávat jim své znalosti a zkušenosti; g) neprodleně ohlašovat zaměstnavateli veškeré změny v osobních údajích, zejména sňatek, rozvod, narození dítěte, změnu trvalého bydliště, změnu občanského průkazu, změnu zdravotní pojišťovny, přiznání důchodu, změněnou pracovní schopnost a další okolnosti mající vliv na daň z příjmu a dávky nemocenského pojištění, poskytování rodičovského příspěvku, zahájení trestního řízení pro podezření z trestné činnosti spáchané při plnění pracovních povinností, zahájení exekučního řízení či řízení o insolvenci a jiné údaje důležité pro pracovní hodnocení (např. dokončené vzdělání); h) dodržovat a plně využívat pracovní dobu, příchod a odchod a každé vzdálení se z pracoviště v průběhu pracovní doby oznámit bezprostředně nadřízenému vedoucímu; i) svůj příchod i odchod z pracoviště evidovat stanoveným způsobem; j) ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a dbát o jeho nejúčelnější využití, jakož i oznamovat nadřízenému zjištěné nedostatky a závady, které by mohly vést ke škodám na majetku zaměstnavatele; k) na pokyn oprávněného pracovníka bezpečnostní agentury hotelu umožnit nahlédnutí do příručních zavazadel a tašek za účelem kontroly hospodaření s majetkem zaměstnavatele; l) nepožívat alkoholické nápoje a nezneužívat jiné návykové prostředky na pracovištích zaměstnavatele i mimo tato pracoviště v pracovní době a nenastupovat pod jejich vlivem do práce; m) dodržovat zákaz kouření na pracovišti, a dále v prostorách běžně přístupných veřejnosti a zákazníkům a v prostorách stravování a zdravotní péči a využívat ke kouření pouze vyhrazené prostory; n) používat výhradně stanovené služební vchody a východy, komunikace, prostory, výtahy apod.; Stránka 5 z 11

6 o) ukládat své svršky a osobní předměty, které obvykle nosí do práce, do určených prostor, což jsou stoly, skříně a šatny. Zaměstnanec je povinen tyto pracovní stoly, skříně a šatny zamykat a v případě, že se vzdálí z pracoviště, neponechávat klíče v zámku. Přinese-li zaměstnanec do zaměstnání věc, která se obvykle nenosí (u finanční hotovosti je tímto stanovena hotovost větší než 1000 Kč), zajistí si úschovu těchto věcí v trezoru na recepci hotelu; p) počínat si při práci tak, aby nezpůsobil vznik požáru. Dodržovat předpisy a pokyny k zajištění požární ochrany, zúčastnit se školení požární ochrany, a v případě potřeby aktivně pomáhat při zdolávání požáru; q) nepoužívat na pracovišti soukromé mobilní telefony (výjimku v odůvodněných případech povoluje nadřízený); r) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu práce a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám, zejména střežit a ochraňovat obchodní tajemství a zachovávat mlčenlivost ve věcech, které v obecném zájmu, nebo v zájmu zúčastněných organizací nebo osob, vyžadují, aby byly zachovány v tajnosti. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru, pokud nedošlo ke zproštění povinnosti předepsaným způsobem; s) prokázat státním kontrolním orgánům svou totožnost. XI. Porušení povinností zaměstnanců 1. Za závažné porušení pracovních povinnosti je považováno zejména: a) neomluvená nepřítomnost v práci delší než 2 pracovní směny; b) záměrné zamlčení důležitých osobních údajů (např. zatajení informací týkajících se soudem nařízených srážek ze mzdy či podání návrhu na insolvenci) nebo falšování dokladů; c) odcizení věcí nebo peněz z majetku zaměstnavatele nebo zaměstnanců a útok na majetkové zájmy zaměstnavatele (např. podvod při evidenci docházky); d) požívání alkoholických nápojů nebo omamných látek na pracovišti nebo mimo pracoviště v pracovní době; e) odmítnutí podrobit se na pokyn oprávněného vedoucího zaměstnance zjištění, zda je zaměstnance pod vlivem alkoholu nebo jiných omamných látek; f) porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou spojeny s výkonem práce; g) výkon podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti, jejíž obsah je shodný s předmětem činnosti zaměstnavatele, bez souhlasu zaměstnavatele; h) porušení obchodního tajemství ve vztahu k jiným právnickým nebo fyzickým osobám; i) nedodržení léčebného režimu dočasně práce neschopného v době, po kterou zaměstnavatel poskytuje náhradu mzdy; j) nepodrobení se lékařské prohlídce, na kterou byl zaměstnanec vyslán zaměstnavatelem k lékaři pracovně lékařských služeb; k) úmyslné poškození majetku zaměstnavatele. 2. Posouzení závažnosti porušení pracovních povinností a rozhodnutí o jeho důsledcích přísluší nadřízenému zaměstnance. V případě méně závažného porušení pracovních povinností vyhotoví nadřízený pracovník manažerské upozornění, které prokazatelně předá zaměstnanci. V případě závažného porušení pracovních povinností informuje nadřízený pracovník o svém zjištění personální oddělení. Personální oddělení v těchto případech postupuje v souladu s příslušnými ustanoveními zákoníku práce. XII. Pracovní doba a její rozvržení a evidence 1. Týdenní pracovní doba činí 40 hodin. Přestávky na jídlo a oddech se do pracovní doby nezapočítávají. Přestávky na kouření se do pracovní doby rovněž nezapočítávají. 2. U zaměstnanců s třísměnným a nepřetržitým pracovním režimem činí délka pracovní doby 37,5 hodiny týdně. 3. U zaměstnanců s dvousměnným pracovním režimem činí délka pracovní doby 38,75 hodiny týdně. 4. Rozvržení pracovní doby je stanoveno příkazem generálního ředitele. 5. Prací přesčas je práce konaná zaměstnancem na příkaz přímého nadřízeného zaměstnance. Nařízená práce přesčas nesmí u zaměstnance činit více než 8 hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin v kalendářním roce. Nad tento rámec lze konat práce pouze na základě dohody, a to i ústní, se zaměstnancem. Celkový rozsah Stránka 6 z 11

7 práce přesčas nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích, a to ani v případě, kdy by se na tom zaměstnanec a zaměstnavatel dohodli. 6. Nedodržování pracovní doby lze považovat za neomluvenou absenci. O tom, zda jde o neomluvené zameškání práce, rozhoduje nadřízený zaměstnance. Neomluvená absence je zároveň porušením předpisů vztahujících se k zaměstnancem vykonávané práci. Neomluvenou absenci projednává zaměstnavatel s odborovou organizací. 7. Docházka zaměstnanců je evidována docházkovým systémem. Každý zaměstnanec obdrží po nástupu do práce magnetický čip, kterým si na docházkovém terminálu zaznamenává své příchody a odchody. Zaměstnanec je povinen zaznamenat stanoveným způsobem každý svůj příchod do práce a odchod z práce a používat pouze vchody a východy určené pro zaměstnance. Každému zaměstnanci je umožněn vzdálený přístup k záznamům o jeho příchodech a odchodech z práce. Zaměstnanec má povinnost, v případě zjištění nesrovnalostí v záznamech o jeho docházce, ohlásit nesrovnalost svému bezprostředně nadřízenému zaměstnanci. 8. V případě, že se zaměstnanec stravuje v zaměstnanecké jídelně, je povinen, pokud nemá stanovenou stravovací povinnost, využívat k objednávání stravy vzdálený přístup ke svému účtu na zaměstnanecké jídelně. V případě nepředpokládané nepřítomnosti v práci v termínu, na který si zaměstnanec objednal stravu, je zaměstnanec povinen prostřednictvím vzdáleného přístupu ke svému účtu, provést storno jím předem objednané stravy. V případě neprovedení storna uhradí zaměstnanec formou srážky ze mzdy plnou cenu objednané a pro něj připravené stravy. 9. Bez souhlasu svého nadřízeného nesmějí zaměstnanci opustit v pracovní době své pracoviště ani přijímat soukromé návštěvy. V případě souhlasu nadřízeného s opuštěním pracoviště za účelem nezbytně nutné soukromé návštěvy je určeným místem návštěvy výhradně prostor před personální vrátnicí. V případě, že návštěva probíhá v době výkonu práce je zaměstnanec povinen vyznačit stanoveným způsobem přerušení výkonu práce. Zaměstnanců je zakázáno přijímat návštěvy na pracovištích. 10. Zaměstnavatel je povinen u jednotlivých zaměstnanců vést evidenci: a) odpracované pracovní doby; b) odpracované práce přesčas; c) odpracované noční práce; d) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel; e) odpracované doby v době pracovní neschopnosti. XIII. Dovolená 1. Dovolená zaměstnanců činí 4 týdny za kalendářní rok. 2. Dobu čerpání dovolené určuje zaměstnavatel podle rozvrhu čerpání dovolené. V případě, že z vážných rodinných nebo osobních důvodů potřebuje zaměstnanec čerpat dovolenou, která nebyla předem schválena, musí požádat svého bezprostředně nadřízeného vedoucího o možnost čerpání dovolené a to nejpozději poslední pracovní den přede dnem čerpání dovolené. 3. Před nástupem na dovolenou zaměstnanec vyplní tiskopis dovolenka a předloží jej svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu, který jej v případě schválení, přiloží k výkazu práce za příslušný měsíc. 4. Před skončením pracovního poměru je bezprostředně nadřízený vedoucí povinen zajistit vyčerpání zbylé části dovolené, a to nejpozději ke dni ukončení pracovního poměru. XIV. Překážky v práci 1. O poskytnutí pracovního volna a případnou náhradu mzdy v případě překážky v práci požádá zaměstnanec přímo svého vedoucího. Pokud překážka v práci nedosahuje jedné směny (základní pracovní doba) stanovené zaměstnanci, může mu poskytnout pracovní volno a případnou náhradu mzdy přímo nadřízený. Nepřísluší-li zaměstnanci při této překážce náhrada mzdy, může nadřízený zaměstnanec povolit napracování takto zmeškané pracovní doby. Stránka 7 z 11

8 2. O poskytnutí pracovního volna a náhrady mzdy při překážce v práci v délce jedné pracovní směny a delší, rozhoduje po vyjádření přímo nadřízeného oprávněný vedoucí zaměstnanec na základě doložené písemné žádosti/potvrzení zaměstnance. 3. Návštěvy lékaře vyřizují zaměstnanci, pokud je to možné, mimo svou pracovní dobu. Pokud to není možné, oznámí zaměstnanec překážku v práci předem svému nadřízenému, který mu vyhotoví tiskopis propustka, na kterém si zaměstnanec nechá potvrdit nezbytnost vyšetření v pracovní době. Potvrzenou propustku předá zaměstnanec svému nadřízenému, který ji přiloží k výkazu práce za příslušný měsíc. 4. V případě dočasné pracovní neschopnosti je zaměstnanec povinen ohlásit svou nepřítomnost v práci co nejdříve přímému nadřízenému, aby bylo možné včas zajistit plnění pracovních úkolů, a doručit zaměstnavateli příslušný tiskopis, řádně vyplněný, o pracovní neschopnosti. Zaměstnanec je povinen informovat průběžně svého nadřízeného o předpokládaném nástupu do práce a o vývoji jeho dočasné nepřítomnosti v práci, aby nadřízený zaměstnanec mohl účelně organizovat práci. XV. Mzda a náhrada mzdy 1. Mzda je poskytována zaměstnancům v souladu s příslušnými právními předpisy na základě pracovní smlouvy každého zaměstnance. 2. Den výplaty mzdy je stanoven na čtrnáctý den v měsíci. Připadne-li výplatní den na den pracovního klidu nebo svátek, vyplácí se mzda v nejblíže předcházejícím pracovním dni. 3. Mzda se vyplácí formou převodu na bankovní účty zaměstnanců nebo v hotovosti na pokladně zaměstnavatele. 4. Při měsíčním vyúčtování mzdy obdrží zaměstnanec doklad obsahující údaje o jednotlivých složkách mzdy a o provedených srážkách ze mzdy. Zaměstnavatel uplatňuje elektronickou distribuci těchto dokladů. Se způsobem vyzvedávání elektronických dokladů bude zaměstnanec seznámen mzdovou účtárnou. Zaměstnanec, který odmítne elektronickou formu dokladů, je povinen si o tisk dokladu požádat osobně ve mzdové účtárně. 5. Zaměstnavatel je povinen na požádání zaměstnance předložit mu ve mzdové účtárně k nahlédnutí doklady, na jejichž základě byla mzda stanovena. 6. Zjistí-li zaměstnanec nedoplatek nebo přeplatek na mzdě, je povinen to ihned oznámit pracovníku mzdové účtárny. 7. Přeplatky na mzdě je zaměstnanec povinen vrátit. XVI. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci 1. Proškolení zaměstnanců o zásadách bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zajišťují v případě nových zaměstnanců příslušní vedoucí zaměstnanci. Opakovaná školení zaměstnanců zajišťuje personální oddělení. 2. Vedoucí zaměstnanci jsou povinni zejména: a) seznámit zaměstnance před přidělením práce nebo při změně práce a pracovních postupů s příslušnými bezpečnostními předpisy včetně předpisů o požární ochraně a soustavně vyžadovat a kontrolovat jejich znalost a dodržování; b) zajistit okamžité sepsání o každém pracovním úrazu, vyšetření jeho příčin a provedení opatření k odstranění důvodů úrazu. U pracovních úrazů, které podléhají rezignaci, zajistit bezprostřední ohlášení úrazu personálnímu oddělení, které zajistí další úkony s tím související; c) vytvářet bezpečné a zdraví neohrožující pracovní prostředí a pracovní podmínky vhodnou organizací práce a přijímat opatření k předcházení rizikům ohrožení zdraví; d) navrhovat, přijímat a kontrolovat aktuálnost opatření pro případ mimořádných událostí; Stránka 8 z 11

9 e) zajistit a určit potřebný počet zaměstnanců, kteří organizují poskytnutí první pomoci, zajištují přivolání Hasičského záchranného sboru a Policie ČR, organizují evakuaci zaměstnanců a ve spolupráci s personálním oddělením zajistit jejich školení a vybavení odpovídající rizikům; f) přizpůsobovat opatření měnícím se skutečnostem, kontrolovat jejich účinnost a dodržování, zlepšovat stav pracovního prostředí a pracovní podmínky; g) zajistit zaměstnancům dostatečné a přiměřené informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci h) informovat bezodkladně personální oddělení v případě převodu zaměstnance na jiné pracovní místo a v případě návratu zaměstnance z nemoci delší než 8 týdnů, a to za účelem vyslání zaměstnanců na mimořádné pracovnělékařské prohlídky podle příslušného zákona o pracovnělékařských službách. 3. V zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci jsou zaměstnanci povinni zejména: a) dodržovat právní předpisy a pokyny k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zásady bezpečného chování a příslušné pracovní předpisy. b) používat při práci osobních ochranných pracovních prostředků a ochranných zařízení a pečovat o ně a řádně s nimi hospodařit; c) účastnit se všech druhů školení zajišťovaného zaměstnavatelem v zájmu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a podrobit se zkouškám a lékařským prohlídkám stanoveným právními předpisy; d) oznamovat svému nadřízenému nedostatky a závady, které by mohly ohrozit bezpečnost nebo zdraví a podle svých možností se účastnit jejich odstranění; e) ihned nahlásit všechny pracovní úrazy, včetně drobných poranění, svému bezprostředně nadřízenému vedoucímu; f) dodržovat protipožární předpisy a pokyny zaměstnavatele, zákazy kouření a zacházení s otevřeným ohněm v místech, kde je nebezpečí požáru; g) dodržovat zákaz používání alkoholu a jiných omamných látek na pracovištích a v pracovní době i mimo pracoviště, nenastupovat pod jejich vlivem do práce a při důvodném podezření z jejich požití se podrobit potřebnému vyšetření; h) dodržovat základní zásady hygieny na všech pracovištích hotelu, zaměstnanci pracující s potravinami jsou povinni se při práci řídit základními zásadami držitele zdravotního průkazu pracovníka v potravinářství; i) dodržovat stanovený zákaz kouření kouřit pouze na vyhrazených místech; j) dodržovat pokyny zaměstnavatele k organizaci a rozsahu pracovnělékařských služeb a podrobovat se ve stanovených termínech pracovnělékařským prohlídkám. 4. Okruh vedoucích zaměstnanců, kteří jsou oprávněni dát zaměstnanci pokyn, aby se podrobil vyšetření na alkoholu v krvi, tvoří vedoucí zaměstnanci, nadřízení těchto vedoucích zaměstnanců a službu konající manažeři. Oprávnění je dáno i vedoucímu personálního oddělení. Vedoucí zaměstnanec v případě, že má podezření, že jemu podřízený zaměstnanec je pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky, je povinen, po předchozím souhlasu generálního ředitele, ředitele/vedoucího úseku či vedoucího personálního oddělení, zajistit, aby se tento zaměstnanec podrobil zjištění, zda není pod vlivem těchto látek, a to za přítomnosti ještě nejméně jednoho zaměstnance. Ke zjištění, zda je zaměstnanec pod vlivem alkoholu, se provádí zejména dechová zkouška. Ke zjištění vlivu jiných látek je zaměstnanec na výzvu vedoucího zaměstnance povinen podrobit se lékařskému vyšetření krve, slin nebo moči ve zdravotnickém zařízení. V případě odmítnutí zaměstnance, bude toto považováno za porušení povinnosti vztahující se k zaměstnancem vykonávané práci. 5. Z důvodu bezpečnosti a ochrany zdraví a majetku zaměstnanců a hostů je v hotelu používán kamerový systém. Zaměstnavatel jako správce dat pořízených kamerovým systémem je zaregistrován u Úřadu na ochranu osobních údajů. Data pořízená kamerovým systémem zpracovává zaměstnavatel jako správce dat. Stanoveným příjemce dat z kamerového systému je Police ČR. Prostory, které jsou kamerovým systémem monitorovány, jsou označeny příslušným symbolem. 6. Ostatní práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatele v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci se řídí zákoníkem práce. XVII. Pravidla chování zaměstnanců v prostorách zaměstnavatele 1. Zaměstnanci jsou při výkonu práce ochotní a vstřícní k hostů i kolegům, zdraví hosty s úsměvem vždy jako první, respektují hosta a poskytují hostům v rámci svého pracovního zařazení dostatečné informace. Stránka 9 z 11

10 2. Zaměstnanci jsou povinni dbát v práci o svůj vzhled a čistotu, věnovat pozornost osobní hygieně a péči o svůj zevnějšek. Na pracovištích zaměstnavatele je všem zaměstnancům zakázáno nosit extravagantní šperky a bižuterii, viditelné ozdoby typu piercing. 3. Zaměstnanci jsou povinni vykonávat práci v pracovním oděvu, uniformě nebo jiném řádném oděvu a obuvi úměrném k povaze vykonávané práce. Další předepsané požadavky na vzhled zaměstnanců při výkonu práce mohou být obsaženy ve standardech jednotlivých hotelových pracovišť. 4. Zaměstnanci jsou povinni udržovat pracovní oděv, uniformu a obuv v čistém, udržovaném a reprezentativním stavu. 5. Zaměstnanci jsou povinni nosit na stanoveném místě jmenovku. 6. Zaměstnanci jsou při výkonu práce povinni udržovat a kontrolovat na svém pracovišti čistotu a pořádek. V případě zjištění nepořádku v prostorách přístupným hostům je zaměstnanec povinen učinit nezbytná opatření k nápravě nebo zjištění ohlásit bez odkladu svému nadřízenému. 7. Zaměstnancům je zakázáno poskytovat v práci služby jejich rodinným příslušníkům. Pokud není možné se poskytnutí služby rodinným příslušníkům vyhnout, je zaměstnanec povinen o této skutečnosti informovat svého nadřízeného nebo službu konajícího manažera. 8. Zaměstnancům není povoleno zdržovat se mimo pracovní dobu v prostorách zaměstnavatele bez souhlasu nadřízeného. XVIII. Dodržování IT politiky a softwarové bezpečnosti Pracovníci jsou při používání prostředků IT (informační technologie) povinni: a) IT prostředky využívat pouze pro plnění pracovních povinností; b) dodržovat stanovené zásady při tvorbě svého přístupového hesla k prostředkům IT a jednotlivým informačním systémům nebo SW aplikacím (délka, struktura a platnost hesla), zachovávat jedinečnost a důvěrnost přístupového hesla, tj. nesdílet heslo s jinou osobou, nezaznamenávat heslo např. na papíře, v souborech v počítači nebo na přenosných médiích, heslo změnit v případě jakéhokoliv náznaku možného kompromitování systému nebo vlastního hesla, dodržovat zásady bezpečnosti IT s důrazem na používání hesel při přihlášení k pracovní stanici, aplikaci či informačnímu systému; c) kontrolovat průběžnou aktualizaci a funkčnost antivirového SW na přenosných zařízeních; d) odhlašovat se při odchodu od pracovní stanice; e) při používání přenosných prostředků IT (notebooků) mimo sídlo hotelu: nepředávat tento prostředek třetím osobám, učinit všechna dostupná opatření zabraňující případné ztrátě či odcizení přenosného prostředku (neponechávat jej bez dohledu a bez zabezpečení např. v dopravních prostředcích, v ubytovacích zařízeních apod.),ztrátu či odcizení okamžitě nahlásit svému nadřízenému, f) neinstalovat bez vědomí oddělení IT žádné informační systémy či SW aplikace. XIX. Pracovní cesty 1. Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnanec na pracovní cestě koná práci podle pokynů svého nadřízeného, který ho na pracovní cestu vyslal. 2. Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování a výši cestovních náhrad, zejména dobu a místo nástupu a ukončení cesty, místo plnění pracovních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně nadřízený zaměstnance, přitom přihlíží k oprávněným zájmům zaměstnance. Dokladem o splnění výše uvedené povinnosti nadřízeného zaměstnance a zároveň dokladem o dohodě o pracovní cestě se zaměstnancem je řádně vyplněný a schválený cestovní příkaz. Bez cestovního příkazu se zaměstnanci zakazuje vykonat pracovní cestu. 3. Bezprostředně po skončení pracovní cesty je zaměstnanec povinen podat svému nadřízenému zprávu o výsledku pracovní cesty. V případě pracovní cesty, která trvala více než 24 hodin a v případě zahraničních Stránka 10 z 11

11 pracovních cest je zaměstnanec povinen vypracovat zprávu o výsledku pracovní cesty písemně a tuto přiložit k cestovnímu příkazu. 4. Po ukončení pracovní cesty je zaměstnanec povinen na cestovním příkazu provést vyúčtování pracovní cesty, a to způsobem a v termínech stanovených vnitřními předpisy zaměstnavatele. XX. Stížnosti, oznámení, podněty 1. Vyskytne-li se na pracovišti závada nebo cítí-li se zaměstnanec poškozen ve svých právech vyplývajících z pracovněprávního vztahu, může se obrátit na svého bezprostředně nadřízeného vedoucího nebo vedoucího personálního oddělení. Tím není dotčeno jeho právo vyžádat si poradu u odborového orgánu nebo podat stížnost, oznámení nebo podnět podle obecně závazných právních předpisů. 2. Připomínky, náměty a stížnosti musí zaměstnanec podat písemně na sekretariát nebo přímo na personální oddělení. 3. Stížnosti a pracovní spory řeší bezprostředně nadřízený nebo vedoucí personálního oddělení se snahou o smírné vyřešení případu. Tím není dotčeno právo zaměstnance obrátit se svým nárokem vyplývajícím z pracovněprávního vztahu na soud. 4. Zaměstnavatel je povinen písemně odpovědět podávajícímu o způsobu projednání jeho připomínky, námětu či stížnosti, a to nejpozději do 30 dnů ode dne doručení. XXI. Závěrečná ustanovení 1. Práva a povinnosti, která nejsou výslovně upravena a specifikována v tomto pracovním řádu se řídí příslušnými ustanoveními zákoníku práce a případně dalšími vnitřními předpisy zaměstnavatele. Příslušnými ustanoveními platného občanského zákoníku se v pracovněprávních vztazích řídí zejména postavení zaměstnavatele, který je právnickou osobou, náležitosti právních úkonů, zastoupení, bezdůvodné obohacení, podmínky promlčení a promlčecí dob, počítání času a závazky v pracovněprávních vztazích. 2. Tento pracovní řád může být měněn a doplňován formou písemných dodatků. 3. S pracovním řádem, s jeho změnami a doplňky jsou vedoucí zaměstnanci povinni seznámit podřízené zaměstnance. Pracovní řád musí být zaměstnancům přístupný. 4. Tento pracovní řád byl vydán po projednání s odborovou organizací a odborová organizace s ním vyslovila souhlas dne Tento pracovní řád nabývá účinnosti dnem vyhlášení. 6. Tento pracovní řád bude každému zaměstnanci k dispozici u přímého nadřízeného. Stránka 11 z 11