b) Pěstební technologie DEN POPIS TECHNICKÉ ZAJIŠTĚNÍ Spotřeba Var. náklady Práce [h/ha] Nafta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce

Transkript

1 Tab. č.: 195 Poř. č. Šťovík krmný Uteuša Ukazatel a) Výchozí ukazatele - standard - intenzivní - nižší vstupy 1 Výnos abs. sušiny celkové nadzemní hmoty [t/ha] 6, Farmářská cena sušiny [Kč/t] Tržba z prodeje sušiny [Kč/ha] azba pojištění proti živelným pohromám [%] ormativ fixních nákladů [Kč/ha] Výnos vedlejšího produktu [t/ha] Vnitropodniková sazba vedlejšího produktu [Kč/t] Ocenění vedlejšího produktu [Kč/ha] Vedlejší produkt započítáván do tržeb [A/] 10 Výtěžnost energie [GJ/ha] Dotace započtená do tržeb [Kč/ha] Var. b) Pěstební technologie OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Založení porostu na 10 let ečení plevelů 0,63 5,5 0, Podzim, před podmítkou a silně zaplevelených pozemcích a zejména na ladem ležících půdách. Mulčování nebo posečení vysokovzrůstných plevelů pro usnadnění podmítky a zaorání. Mulčovač nebo žací stroj 0,005 0,005 0,005 Vápnění 0,50 14,0 2250, Podzim, před podmítkou nebo orbou Vápnění provádíme pouze na půdách s ph < 5.5, a to jednou za 3 roky. Dle údajů ÚKZÚZ činí celková rozloha v ČR celkový podíl rozlohy kyselých půd cca 15 %. Před zakládáním porostu na lehčích půdách použijeme dolomitický vápenec cca 2-2,5 t/ha, na těžších půdách lze použit i pálené vápno 1,5-2 t/ha. lužba 1

2 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Podmítka 0,31 8,0 0, Podzim, bezprostředně po sklizni předplodiny Hloubka zpracování půdy 8-12 cm. Co nejdříve po sklizni předplodiny nebo po mulčování nebo sečení vysokovzrůstných plevelů. Talířový podmítač nebo radličkový kypřič 0,025 0,025 0,025 0,012 0,012 0,012 Hnojení P do zásoby před setím víceleté plodiny Hnojení K do zásoby před setím víceleté plodiny Hnojení kaly ČOV 0,40 2,4 583, Podzim, těsně před orbou Podzim, těsně před orbou Aplikujeme libovolně fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce kg P2O5/ha, tj kg/ha 18 % superfosfátu. Při vyšším obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 %. Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - D), a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce kg K2O/ha, tj kg/ha 60% D. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. Jarní hnojení K lze kombinovat s hnojením 0,29 1,5 175, Podzim, těsně před orbou Hnojení kaly ČOV za účelem zvýšení zásoby živin a organických látek. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Hnojení kaly se sušinou >18 % se provede jednorázově před založením porostu. Kalkulujeme aplikaci 5 tun sušiny kalu neboli 25 tun kalu ČOV s 20 % obsahem sušiny jednorázově před založením porostu. 1,75 17, , Rozmetadlo statkových hnojiv, 0,67 20,0 0, Orba s urovnáním Podzim, (X-X) třední orba (20-25 cm) s urovnáním současně nebo bezprostředně s orbou za účelem rozdrobit a urovnat povrch půdy a zabránit tvorbě velkých ztvrdlých hrud. Při zpracování ladem ležící půdy hlubší orba (25-30 cm), jinak totéž. Pluh, smyk, ozubený válec. 0,25 1,8 3, Likvidace plevelů Jarní období Postřikovač, cisterna na vodu (-V) Vláčení a válení Jarní období (-V) a silně zaplevelených pozemcích - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem min. 2 týdny před založením porostu (např., Roundup, Touchdown, Clinic apod.), dávka dle doporučení výrobce- obvykle 3 l/ha. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň cm (kalkulace pro Roundup Klasik 3 l/ha). 0,36 8,2 0, Předseťové vláčení a válení nebo úprava půdy kombinátorem. Při chemickém ošetření proti plevelům minimálně 2 týdny po aplikaci. Válec a brány nebo kombinátor. 2

3 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 0,40 4,2 8, etí Jarní až letní období (V-V) etí univerzálním secím strojem s adaptérem na jetel v dávce 7-9 kg/ha do hloubky 1-1,5 cm a do řádků cm. Pokud secí stroj neumožňuje tento výsevek, přimíchat piliny (cca 20 kg na ha). ecí stroj univerzální s adaptérem na jetel 0,20 3,4 0, Válení hned po zaseti Válení po zasetí těžkými hladkými válci. Těžké hladké válce 0,075 ečení plevelů 0,38 5,5 0, Cca 3-5 týdnů po vzejití a silně zaplevelených pozemcích potlačujících vzcházející plodinu je zapotřebí posekat plevele ve výšce 6-10 cm, nejlépe spojit s mulčováním porostů. Mulčovač nebo sekačka. 0,025 Likvidace jednoděložných plevelů 0,25 1,8 1, Postřikovač, cisterna na vodu Cca 3-5 týdnů po vzejití a pozemcích silně zaplevelených trávovitými plevely (zejména pýrem) - likvidace plevelů vhodným chemickým postřikem (např., Fusilade uper nebo Targa uper v dávce 1-1,5 l/ha nebo Gallant uper 1,5-2 l/ha) l/ha vody. Podmínkou aplikace herbicidů je nárůst plevelů do výšky alespoň 5-10 cm (kalkulace pro Targa uper 1,25 l/ha) Každoroční práce na porostech šťovíku ,160 0,250 0,080 Hnojení P 0,40 2,4 278, a jaře nebo po sklizni Aplikujeme libovolné fosfor obsahující hnojivo (většinou superfosfát) a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného P (méně 50 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce kg P2O5/ha, tj kg/ha 18 % superfosfátu. Při vysokém obsahu P v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou fosforu v ČR cca 25 % ,080 0,012 0,040 Hnojení K 0,29 1,5 83, a jaře nebo po sklizni Aplikujeme libovolné hnojivo obsahující draslík (většinou draselná sůl - D), a to pouze při nízké a velmi nízké zásobě přístupného K (méně 170 mg/kg půdy dle rozborů Mehlich-). Hnojíme v dávce kg K2O/ha, tj kg/ha 60% D. Při vyšším obsahu K v půdě hnojení neprovádíme. Dle údajů ÚKZÚZ činí celkový podíl rozlohy půd s velmi nízkou a nízkou zásobou draslíku v ČR cca 12 %. 3

4 ,200 0,300 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Hnojení 0,36 2,0 182, Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: kg /ha (LAV, LV), tj kg LAV 27,5% volně loženého nebo kg/ha LV 15% volně loženého ,300 0,300 0,300 Hnojení statkovými hnojivy 1,05 10, , Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: močůvkování m3/ha (tj. cca kg/ha ) či aplikace kejdy m3/ha (rovněž kg/ha ). Alternativa ke hnojení. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly ,400 0,600 1,05 10, , Hnojení kaly ČOV Jarní období (-V) Regenerační hnojení na počátku obrůstání: hnojení tekutými kaly ČOV m3/ha se sušinou v rozmezí 4-12 %, tj. cca kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Kalkulujeme aplikaci 1,725 tun sušiny kalu na 1 ha. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly. 6 0,250 6 Ochrana proti škůdcům 0,25 1,8 0, Květen-červen Při větším výskytu škůdců - insekticidy (např., Decis nebo Karate), běžná dávka insekticidů - 0,2-0,3 l/ha + Postřikovač, cisterna na vodu l/ha vody (kalkulace ceny pro Decis Mega 0,25 l/ha) ,63 5,5 0, ečení Léto (V-V) - D Letní sklizeň ve fázi dozrávání semen až plné zralosti. Tato energetická plodina je jedná z málo plodin, které umožňují letní sklizeň v suchém stavu. Je poměrně odolná vůči vysypání semen. Žací stroj 0,36 2,7 0, Obracení D Podle průběhu počasí, vlhkosti a množství biomasy. Čím vyšší vlhkost sklízeného porostu, tím vyšší nároky na dosoušení a obracení. Při opakovaném navlhčení sklízené biomasy (déšť) se termíny dosušení prodlužují. Obraceč Lisování suché hmoty 0,40 5,0 0, D Lisování z řádků do standardních balíků přímo na poli při relativní sušině min. 70 %. běrací lis na obří hranaté balíky 4

5 OPERACE DE POP TECHCKÉ ZAJŠTĚÍ Práce [h/ha] afta [l/ha] ZM [Kg/ha] Práce troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje Odvoz a uložení balíků do skladu Odvoz a uložení balíků na poli Kontrola uložení biomasy 1,00 12,0 0, D kladování v halách s pasivní ventilaci vzduchu. Je třeba dodržovat stanovené předpisy obdobně jako při uskladnění píce a sena (viz. Č Dosoušení píce a skladování sena ). Dodržovat výšku uskladnění, ponechat mezery mezi balíky pro event. ventilaci. Dodržovat požární a bezpečnostní předpisy. Traktorová dopravní souprava,. 0,60 4,5 0, D kladování v balíkových stozích na poli. Dodržovat předpisy. Traktorová dopravní souprava,. 0,03 0,0 0, průběžně Podle vrstvení balíkované biomasy, sklizeného za méně vhodných klimatických podmínek. topkový teploměr Hnojení 0,29 1,5 91, Letní období (V-V) Po letní sklizni kg /ha (LAV, LV) tj kg LAV 27,5% volně loženého (nebo kg/ha LV 15% volně loženého - v současné době je dražší). 14 0, ,300 Hnojení statkovými hnojivy 0,45 3,8 7500, Letní období (V-V) Po letní sklizni: močůvkování m3/ha (tj kg/ha ) či aplikace kejdy 5-7,5 m3/ha (rovněž kg/ha ). Alternativa ke hnojení. Rozmetadlo statkových hnojiv, 15 0, ,600 Hnojení kaly ČOV 0,52 5,3 7500, Letní období (V-V) Po letní sklizni: hnojení tekutými kaly ČOV 5-10 m3/ha se sušinou v rozmezí 5-18 %, tj. cca kg/ha dusíku při jeho průměrném obsahu v kalu 2-4 %, a to pouze tlakovým radličkovým aplikátorem. Je nutno dodržovat stanovené předpisy dle vyhlášky MŽP ČR č. 382/2001 b. Kalkulujeme aplikaci 863 kg sušiny kalu na 1 ha neboli 7,5 tun tekutých kalu. Tlakové radličkové aplikátory, cisterna na kaly ,250 Kypření 0,25 7,3 0, Letní období, těsně po sklizně Kypření meziřádků na 8-12 cm pro zlepšení provzdušnění půdy a kořenů rostlin. Radličkový kypřič. 5

6 Mezisoučet Práce [h/ha] afta [l/ha] Práce c) Ekonomické vyhodnocení ZM celkem bez PH Osivo Minerál. hnoj. Pesticidy troje vč. PH a PM Celk. var. nákl. + fixní stroje 3,92 42, ,48 49, ,41 37, Ukazatel a 1 ha a 1 t hlavního produktu Pojištění proti živelným pohromám v Kč/ha Variabilní náklady celkem v Kč Tržní produkce + dotace celkem v Kč Příspěvek na úhradu (tržní produkce celkem - variabilní náklady) v Kč ormativní fixní náklady v Kč Bod ukončení výroby v Kč/t Práh zisku v Kč/t Technologické náklady (=variabilní náklady celkem + fixní náklady na stroje) v Kč Technol. příspěvek na úhradu (=tržní prod. celkem-technol. nákl.) v Kč Legenda k tabulce: Šťovík krmný byl vyšlechtěn jako nová krmná plodina profesorem J.A.Uteušem z Ukrajiny. Jedná se o křížence šťovíku zahradního Rumex patientia L. (mateřská linie) a šťovíku tjanšanského Rumex tianschanicus A.Los. (otcovská linie), který byl vyšlechtěn metodou víceletého výběru. Kříženec významně převyšuje původní rostliny jak kvalitou krmivářské produkce, tak i výnosem nadzemní hmoty a semen. Jako perspektivní energetické plodiny je v ČR pěstován experimentálně od roku 1992 (VÚRV), provozně - od roku V ČR je známý jako šťovík Uteuše. V registru právně chráněných odrůd EU je tato plodina od roku 2004 uvedená pod názvem "schavnat". Tato plodina je rovněž zařazena do úředního seznamu rostlin vhodných k pěstování v podmínkách ČR za účelem využití biomasy pro energetické účely z pohledu minimalizace rizik pro ochranu přírody a krajiny, aktualizovaného /2011. Výsledky výzkumu ověřené v praxi svědčí, že šťovík krmný je velmi perspektivní energetická plodina s řadou jedinečných vlastností. Je to vytrvalá plodina a při vhodné agrotechnice vydrží na stejném stanovišti let. Je to velmi ranná plodina, která obvykle zachytí a využije jarní vláhu. Z toho však vyplývá, že se hodí především do oblastí, kde se zimní období projevuje sněžným pokryvem a minusovými teplotami, tj. do oblastí, kde se vytváří zimní zásoba vody. avíc, plodina je velmi odolná vůči vymrzání. Z těchto důvodů jsou pro pěstování šťovíku krmného vhodné především podmínky střední a zejména severní Evropy, což je spojeno s vysokou vláhovou jistotou v rozhodující pro růst šťovíku etapě vegetačního období (duben-květen). Je to jedna z mála energetických plodin, kterou lze sklidit na suchou hmotu již v červenci. Za podmínky dodržení základních agrotechnických postupů šťovík krmný každoročně poskytuje dostatečně vysoké výnosy (cca 6-10 tun/ha suché biomasy). V průběhu registračních odrůdových zkoušek výnos této plodiny dosáhl 11,8 tun absolutní sušiny z 1 ha neboli 13,9 tun v přepočtu na standardní 85% sušinu. Podobných výsledků bylo pokusně dosaženo v Dánsku, orsku a rsku (12-15 tun sušiny z 1 ha). Musíme však upozornit, že při nedostatečné ochraně proti plevelům a/nebo nedostatečném hnojení, zejména na málo úrodných půdách a v období sucha, se můžeme dostat na výnosy odpovídající běžným přírodním loukám, tj. 2-4 t suš. z 1 ha. uchá biomasa šťovíku krmného má dobré vlastnosti jako biopalivo a svou kvalitou se přibližuje dřevní štěpce. Jako všechny ostatní energetické plodiny se pro spalování sklízí 6

7 jednou za rok. Podzimní seč zelené hmoty není vhodná, neboť snižuje zásobu výživných látek v kořenech. Velmi perspektivní se jeví pěstování šťovíku na bioplyn. V tomto případě se dají ročně provést 2 a při vhodných podmínkách až 3 seče, přičemž první seč se provede již v květnu nebo začátkem června. Dobře se konzervuje silážováním. Tato plodina již při první seči v době květu zabezpečuje v průměru 4-8 t/ha výnosu sušiny nadzemní hmoty, v průběhu druhé seče podle podmínek počasí dalších 3-5 t/ha sušiny fytomasy. Měrná produkce metanu je u této plodiny jen o trochu nižší ve srovnání s kukuřicí, a to o cca 8-12 %. Celkový výnos biomasy a zejména metanu ze dvou sečí je poměrně vysoký (cca normovaných m3 metanu z 1 ha), i když nedosahuje hodnot běžných u kukuřice. Měrná cena produkce metanu je však rozhodně nižší než u kukuřice Při výběru vhodné lokality pro pěstování rozhodují ne tolik kvalita půdy a nadmořská výška, neboť tato plodina je mrazuvzdorná a na teplo nenáročná, jakožto vláhová jistota a srážky, neboť výnosy plodiny a konkurenční schopnost vůči plevelům jsou dle našich dlouholetých zkušeností velmi závislé na dostatku vláhy v průběhu vegetačního období. U půd limitujícími podmínkami pro pěstování je vysoká kyselost (pod 5,0) a zamokření, neboť vysoká hladina půdní vody způsobuje odehnívání kořínků. eprospívají růstu šťovíku ani půdy silně kamenité nebo písčité, a to především z důvodu velmi nízké schopnosti těchto typů půd zadržovat vodu. Ze stejných důvodů je špatnou kombinací lehkost nebo kamenitost půd a častý výskyt v průběhu vegetace suchého období delšího než dnů. Jako optimální byly stanoveny: výsevek 7-9 kg/ha, hloubka setí 1-1,5 cm, šířka řádků cm, vzdálenost mezi jednotlivými rostlinami 6-10 cm. Co do termínů setí je to velmi plastická plodina a lze ji sít od dubna do července. Při % odchylkách od optimálních parametrů jsou rozdíly ve stavu porostů a výnosech patrné pouze první dva až tři roky, v dalších letech se tyto rozdíly nivelují, což svědčí o vynikajících autoregulačních schopnostech šťovíku Uteuša spojených se samoregulací hustoty porostu. Osiva je v ČR dostatek, je licencované (nesmí se pěstovat na prodej bez licence). Průměrná cena osiva je 400 Kč/kg, tj. 2,8-3,6 tis. Kč na 1 ha. HT je 3-3,3 g. Jelikož šťovík krmný pěstujeme především na biomasu, hnojení dusíkem má největší prioritu. Velmi doporučujeme každoroční aplikaci tzv. regeneračního hnojení na počátku obrůstání (březen až duben), a to v dávce kg /ha (LAV, LV), tj kg LAV 27,5% volně loženého nebo kg LV 15% volně loženého na 1 ha. Místo minerálních hnojiv můžeme pro regenerační hnojení rovněž použít močůvkování m3/ha či aplikaci kejdy m3/ha. V obou případech je to ekvivalent cca kg/ha. Při pěstování biomasy za účelem produkce bioplynu nejvhodnějším pro hnojení je použití hnojivých odpadů (digestátu) z bioplynové stanice. Regenerační hnojení doporučujeme zopakovat po sklizni, zejména při pěstování na zeleno. Při letním hnojení vystačíme s polovičními dávkami dusíku ve srovnání s jarním hnojením. V případě že se z důvodů špatného počasí nepodařilo provést regenerační hnojení na jaře, můžeme v létě použít plnou jarní dávku hnojení. Dávku dusíku musíme zvýšit při vícenásobné sklizni na zeleno, neboť v tomto případě dochází k daleko většímu odčerpání živin než v případě sklizně dozrálého porostu na suchou hmotu. Jako i u ostatních technických plodin doporučujeme při hnojení dusíkem a ostatními živinami uplatňovat nízkonákladový systém vypracovaný VÚRV, který spočívá v tom, že se hnojení minerálními a organickými hnojivy kombinuje s hnojením kaly, které získá zemědělec bezplatně nebo v některých regionech ještě může získat i příspěvek na jejich likvidaci. Ve výpočtech jsme vycházeli pouze z možnosti získání kalů bezplatně, tj. z nulové hodnoty kalů. Možné dotace jsou příjmy navíc, mimo tyto rozpočty. Hnojení kaly se řídí vyhláškou MŽP ČR č. 382/2001 b. o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě. Výsledky chemických rozborů kalů je vždy povinna poskytnout ČOV. Podmínkou aplikace kalu jsou rovněž chemické rozbory půd, které zemědělec získá z výsledků AZP celostátně prováděného ÚKZÚZ nebo si je zajistí na zakázku u odborné laboratoře. a ochranu porostů proti zaplevelení je šťovík docela náročný, a to obzvlášť v prvním roce pěstování a v dalších letech po sklizni, zejména v suchém období. Výskyt škůdců (především zlatohlávek a dřepčík) byl pozorován poměrně často, ale většinou v pozdějších stádiích růstu, kdy již nemohl zásadně ovlivnit výnosy a proto nevyžadoval aplikaci chemických přípravků. icméně v případě výskytu škůdců v raných stádiích růstu je nutno počítat i s chemickou ochranou porostu šťovíku (obvykle při jarních přísušcích). Při sestavování konkrétního technologického postupu se příslušné koeficienty opakování opraví dle skutečných pracovních operací, zde se jedná pouze o průměrnou kalkulaci. apř., v případě vápnění a hnojení P a K byly do koeficientů opakování započítány známé podíly celkové rozlohy v ČR půd s nízkým a velmi nízkým obsahem příslušných živin. Cena rostlinné produkce od výrobce platí pouze pro období poslední aktualizace databáze normativů. Při pozdějším použití prezentovaných ukazatelů musí uživatel počítat tržní produkci z aktuální ceny od výrobce. Dotace započtená do tržeb zahrnuje finanční kompenzace přiznané odvětví v režimu platném pro aktuální hospodářský rok (při aktualizaci k se jedná o zdůvodněný předpoklad, při aktualizaci k se jedná o skutečnost). 7

8 Prameny: Usťak., 2007: Pěstování a využití krmného šťovíku v podmínkách ČR. - Metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 27 str. B Usťak., 2012: Pěstování šťovíku krmného pro výrobu bioplynu. - Metodika pro praxi, VÚRV, v.v.i., Praha, 32 str. B Havlíčková, K. a kol., 2010: Analýza potenciálu biomasy v České republice. Vědecká monografie. Ed.: VÚKOZ Průhonice 2010, tisk (ntp - ová Tiskárna Pelhřimov), 498 s. Zpracoval: ng. ergej Usťak, Cc. 8