1 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST... 11

Transkript

1 OBSAH 1 ÚVOD TEORETICKÁ ČÁST Vývoj lázeňství Lázeňství v České republice Legislativní rámec lázeňství v České republice a základní pojmy Cesta pacienta do lázní Materiálně-technické podmínky poskytování lázeňských sluţeb Charakteristika a klasifikace lázeňských sluţeb Základní sluţby Doplňkové sluţby PRAKTICKÁ ČÁST Základní informace o lázních v České republice Informace o lázeňské péči v roce Informace o lázeňské péči v prvním pololetí roku Historie poděbradských lázní Charakteristika akciové společnosti Lázně Poděbrady Nemoci léčené v poděbradských lázních Konkurence poděbradských lázní v České republice Materiálně-technické podmínky poskytování lázeňských sluţeb Organizační struktura Lázní Poděbrady, a. s SWOT analýza Lázní Poděbrady, a. s Rozbor jednotlivých poskytovaných sluţeb Základní sluţby Doplňkové sluţby Propagace nabízených sluţeb Vývoj Lázní Poděbrady, a. s Očekávaná finanční situace za rok ZÁVĚR

2 LITERATURA PŘÍLOHY

3 1 ÚVOD Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila Lázně analýza poskytovaných sluţeb a pro zpracování tohoto tématu jsem vykonávala praxi v Obchodním oddělení akciové společnosti Lázně Poděbrady. Obchodní oddělení realizuje obchodní politiku společnosti, kam se řadí kontakt převáţně s českou, německou a ruskou klientelou, zpracování a zároveň nabídka komerčních pobytů, práce s databází (vyhledávání a kontaktování nových zákazníků) a zároveň v současné době nově propaguje lázeňskou léčbu. Jejich práce je také informovat stávající zákazníky o novinkách, které se připravují nové sluţby, rekonstrukce hotelů, zvláštní nabídky, aby měl zákazník pocit, ţe je pro společnost důleţitý. V době mé praxe zde působilo šest zaměstnanců. Předmětem činnosti akciové společnosti Lázně Poděbrady je poskytování komplexní, příspěvkové, ústavní a ambulantní lázeňské péče. V obchodním oddělení jsem se seznámila s prací obchodního manaţera a získala potřebné znalosti a informace pro zpracování tématu. Lázeňský cestovní ruch je jedním z nejefektivnějších druhů cestovního ruchu, který se podílí na rozvoji zahraničního cestovního ruchu a představuje pro Českou republiku příjmy. To můţeme posoudit i z faktu, ţe Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky zahrnulo do zpracované strategie rozvoje cestovního ruchu v České republice jako prioritu své činnosti právě lázeňství. Lázeňství je zajímavé svým pojetím sluţeb, prolínají se zde sluţby léčebné se sluţbami poskytující zábavu, rekreaci, relaxaci, vzdělání a další společenské vyţití. To je také jeden z důvodů, proč jsou pobyty v lázních tolik vyhledávané. Řada lázeňských domů prošla rozsáhlými rekonstrukcemi a zlepšilo se také prostředí lázeňských míst. V posledních letech nejvíce otřáslo českými lázněmi zavedení regulačních poplatků a celosvětová hospodářská krize. V současnosti nastal další problém. Budoucnost mnoha lázní je v ohroţení z důvodu moţné změny legislativy. Ministerstvo zdravotnictví České republiky chystá úspory v lázeňské péči a je tedy moţné, ţe budou omezeny platby pojišťoven u klientů za komplexní lázeňskou léčbu (léčba, kdy jsou pacientův celý pobyt a léčba plně hrazeny pojišťovnou). Mnohé lázně se proto obávají, 9

4 ţe v budoucnu ubude těchto klientů, kteří tvoří velmi početnou skupinu lázeňských hostů, a zvaţují, jakým způsobem budou své nové tuzemské klienty lákat k ozdravným pobytům, a také ţe se budou muset více specializovat na zahraniční klientelu neţ dosud. Ve své práci nejdříve zhodnotím lázeňskou péči v České republice, dále se budu zabývat poděbradskými lázněmi od jejich vzniku aţ po současnost, kdy se seznámím s jejich zaměřením, konkurencí, zázemím pro poskytování lázeňské péče a organizační strukturou. Cílem práce je provést hodnocení akciové společnosti Lázně Poděbrady, k čemuţ pouţiji SWOT analýzu, některé výsledky dotazníkového šetření, které probíhá v poděbradských lázních, a na jehoţ zpracování jsem se podílela, zaměřím se hlavně na poskytované základní sluţby (lázeňské procedury, ubytování, stravování, atd.) a krajově na doplňkové sluţby. Dále se budu zabývat komerčními pobyty, které jsou pro fungování lázní velmi důleţité, a doplním je vlastními nápady, poté zhodnotím propagaci lázní a ke konci znázorním vývoj společnosti během několika minulých období. V průběhu práce budu také zjišťovat, jak jiţ zmíněná ohroţení českých lázní zasáhla Lázně Poděbrady, a. s. U zjištěných nedostatků se pokusím navrhnout řešení, jak je odstranit nebo zlepšit. K vytvoření práce pouţiji také materiály, které budou uvedeny v Příloze. Bakalářskou práci jsem se snaţila zpracovat na základě aktuálních údajů, ale bohuţel většina údajů roku 2010 bude dostupná aţ v roce

5 2 TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Vývoj lázeňství V České republice se nachází mnoho přírodních léčivých zdrojů, které vedly ke vzniku bohaté sítě lázeňských zařízení. Lázeňství má v naší zemi dlouhou tradici. Jeho vývoj je úzce vázán na výskyt minerálních uhličitých vod. Léčebné lázeňství v dnešním slova smyslu se vyvinulo v posledních stoletích v Evropě a české země se na tomto vývoji podílely významnou měrou. Jiţ v minulosti dosáhlo evropského významu, který si nadále udrţuje, o čemţ svědčí počty zahraničních lázeňských hostů, kteří vyuţívají sluţeb českých lázeňských zařízení. Lázeňství vzniklo především jako zdravotnická léčebná aktivita. Hosté přijíţdějí do lázní především za účelem léčení, prevence či rehabilitace, v poslední době však přibývá i odpočinkových, rekondičních, ozdravných a rekreačních pobytů. Lázeňství však představuje komplex ekonomických činností různých odvětví a oborů, které svými výkony a nabídkou sluţeb vytvářejí materiální podmínky pro pobyt lázeňských hostů, pro lázeňskou léčbu a pro plné uspokojování potřeb lázeňských hostů, včetně podmínek pro jejich kulturní, zábavné, sportovní a jiné vyţití. Lázeňství je z ekonomického hlediska součástí cestovního ruchu a lázeňská místa se stala i významnými středisky cestovního ruchu. Moderní lázeňskou léčbou se rozumí léčba za vyuţití místních přírodních léčivých zdrojů, které se vyuţívají spolu se změnou klimatu a prostředí. Tato léčba je spojena také s dalšími léčebnými postupy, případně s léčbou zahájenou uţ doma. Součástí by měla být vedle fyzikální a pohybové terapie i zdravotnická výchova, dietetika, ale i tzv. malá psychoterapie. Naše země je neobyčejně bohatá na přírodní léčivé zdroje a jejich léčebné působení je ověřeno mnohaletou tradicí i vědeckými metodami. Jejich ochrana je zakotvena v zákoně. (Indrová, 2009). 11

6 2.2 Lázeňství v České republice Česká republika má díky pestré geologické stavbě široký výběr přírodních léčivých zdrojů, ať uţ to jsou minerální a termální vody, nebo peloidy. Převáţná část těchto vod obsahuje CO2. Jsou vyuţívány ve 24 lázeňských místech. V 10 místech jsou vyuţívány peloidy. V několika místech, kde jsou splňována určitá kritéria, byly zřízeny lázně klimatické. K léčbě jsou vyuţívány pouze ty zdroje, které byly prohlášeny Ministerstvem zdravotnictví České republiky za léčivé. Stejně jako v ostatních civilizovaných evropských zemích je i v České republice vlastníkem přírodních zdrojů stát. Je zárukou ochrany a zachování jejich uţívání i pro příští generace jako nenahraditelného a unikátního přírodního bohatství. Minerální voda je u nás vyuţívána především v balneologii, a to jednak v léčebných zařízeních ke koupelím a pitným kúrám, nebo jsou v plnírenských závodech stáčeny jako vody stolní. Jednotlivé typy přírodních léčivých zdrojů v příslušném lázeňském místě charakterizují léčbu určitých chorob. Uhličité vody jsou vyuţívány především k léčbě nemocí krevního oběhu. Radioaktivní, sirovodíkové, jódové vody a peloidy jsou základem léčby chorob pohybového ústrojí. Nemoci vázané na pitnou kúru, tedy nemoci trávicího ústrojí, látkové výměny nebo močového ústrojí, vyuţívají vody se speciálními farmakodynamickými účinky. Lázně jsou v České republice zatím zdravotnickými zařízeními, ale jejich komerční význam se stále zvyšuje. V zahraničí se lázeňství často a více posuzuje z komerčního hlediska, zvýšený podíl mají rekreační a společenské pobyty. Zkušenosti však zároveň potvrzují, ţe významná komercializace nemusí lázním vţdy prospívat. (Orieško, 1999). 12

7 2.3 Legislativní rámec lázeňství v České republice a základní pojmy Základní legislativní normou, která stanoví podmínky pro poskytování a hrazení lázeňské a ozdravenské péče je zákon č.48/1997 Sb., platný od Současně s ním byla vydána vyhláška č.58/1997 Sb., kterou se stanoví Indikační seznam pro lázeňskou péči o dospělé, děti a dorost, kde jsou kromě indikačních skupin nemocí i jim odpovídajících diagnóz téţ uvedeny typy lázeňské péče, délka léčebného pobytu, kdo a za jakých podmínek můţe lázeňskou péči doporučit a v jakých lázeňských místech se můţe pacient léčit. Určeny jsou zde i časové limity dokdy pacienti po operacích, či úrazech i jiných onemocněních musí lázeňskou péči nastoupit. Uvedeny jsou i kontraindikace. Podmínky pro poskytování ozdravenské péče dětem od 3 do 15 let nalezneme v zákoně č.48/1997 Sb., v 34. Jak zákon č.48/1997 Sb., tak i vyhláška č.58/1997 Sb. jsou závazné pro všechny zdravotní pojišťovny v České republice. Základní pojmy Lázeňské místo je území, na kterém jsou, nebo mají být zřízeny přírodní léčebné lázně, a které je za lázeňské místo prohlášeno vládou na návrh ministra zdravotnictví. Prohlášení není třeba, jestliţe místo bylo uznáno za lázeňské jiţ dříve zvláštními předpisy nebo u míst se staletou lázeňskou tradicí. Přírodní léčebné lázně znamenají souhrn zařízení v lázeňském místě, která vyuţívají přírodních léčivých zdrojů, případně příznivých klimatických podmínek pro účely lázeňské léčby. Přírodní léčivé zdroje jsou přirozeně se vyskytující vydatné zdroje vod, peloidů a plynů, které vzhledem ke svému chemickému sloţení nebo fyzikálním vlastnostem mají stálé, vědecky prokázané léčivé účinky a lze je pouţít k léčebným účelům. Přírodní minerální vody jsou vody vyvěrající z přirozených nebo jímatelných pramenů, které při vývěru obsahují v jednom litru více neţ 1 g rozpuštěných pevných látek nebo 13

8 1 g rozpuštěného kysličníku uhličitého. Přírodní léčivé vody označují vody, které mají vzhledem ke svému chemickému sloţení a fyzikálním vlastnostem vědecky prokázané a pro lidské zdraví tak uţitečné účinky, ţe je v obecném zájmu, aby jich bylo pouţíváno k léčebným účelům. Přírodní minerální vody stolní jsou vody, které jsou svým chemickým sloţením, fyzikálními a smyslovými vlastnostmi vhodné jako osvěţující nápoje. Termální vody označují vody, které mají při vývěru teplotu vyšší neţ 25 ºC. Kyselka znamená označení pro uhličitou vodu obsahující u vývěru v 1 litru alespoň 1 gram rozpuštěného kysličníku uhličitého. Peloidy máme na mysli látky vzniklé v přírodě geologickými pochody, které se v rozmělněném stavu ve směsi s vodou pouţívají v lékařství ke koupelím nebo zábalům, dělí se na humolity (rašeliny a slatiny) a bahna (bahna se v České republice nevyskytují). Léčivé zdroje plynů jsou dostatečně vydatné zdroje přirozeně se vyskytujících plynů (převaţující obsah CO2), které mají prokazatelné léčivé účinky a lze jich pouţít k plynovým koupelím nebo plynovým injekcím. Klimatické podmínky označují charakteristické rysy podnebí, mající vliv na lidský organismus. Lázeňská péče je pojem pro zdravotní péči poskytovanou v léčebných lázních, charakterizovaná především vyuţitím přírodních léčivých zdrojů a dalších léčebných faktorů převáţně fyzikální povahy. Indikační seznam pro lázeňskou péči je příloha právního předpisu, kterým se vydává Zdravotní řád České republiky, obsahující seznam indikací a kontraindikací lázeňské léčby, výčet vyšetření, která musí obsahovat návrh na lázeňskou péči a další podmínky 14

9 pro poskytnutí komplexní lázeňské péče či příspěvkové lázeňské péče včetně lázeňských míst. Indikace k lázeňské léčbě je nemoc nebo stav, vhodný pro lázeňskou léčbu, který je uveden v Indikačním seznamu pro lázeňskou péči. Kontraindikace lázeňské léčby znamená onemocnění nebo stavy, které brání poskytnutí lázeňské léčby. Návrh na lázeňskou péči je formulář zdravotní pojišťovny, na kterém ošetřující lékař navrhuje poskytnutí lázeňské péče pro určitou indikaci (u pacientů, kteří si hradí léčebný pobyt v lázních z vlastních prostředků, postačí jako návrh zpráva ošetřujícího lékaře, případně mohou být přijati i bez návrhu). (Hnátek a kol., 1993). Lázeňský poplatek se vybírá od osob, které ve městě pobývají za účelem léčení nebo rekreace. Poplatek činí 15 Kč za osobu a den. Od poplatku jsou osvobozeni: osoby nevidomé, bezmocné a osoby s těţkým zdravotním postiţením, kterým byl přiznán III. stupeň mimořádných výhod podle zvláštního právního předpisu a jejich průvodci, dále osoby mladší 18 let nebo osoby, na které náleţejí přídavky na děti (výchovné) a osoby starší 70 let. Nárok na osvobození jsou tyto osoby povinny prokázat. Lázeňský poplatek hradí pacient při nástupu v recepci lázeňského hotelu. Regulační poplatek Parlament České republiky schválil od 1. ledna 2008 zavedení regulačního poplatku za pobyt v lázních. Podle novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zaplatí pacient regulační poplatek ve výši 60 Kč za kaţdý den komplexní lázeňské péče, ve kterém byla poskytována. Regulační poplatek musí zaplatit pacient nebo za dítě jeho zákonný zástupce, a také ubytovaný průvodce dospělého pacienta nebo dítěte při komplexní lázeňské péči v celkové výši dané počtem dní strávených v lázních. Od placení poplatku jsou osvobozeni pojištěnci v hmotné nouzi, děti svěřené rozhodnutím soudu do pěstounské péče podle zákona o rodině a děti umístěné v dětských domovech. Podmínkou je, ţe se pojištěnec prokáţe rozhodnutím, oznámením nebo potvrzením, ţe má na tuto dávku nárok. Doklad o hmotné nouzi nesmí být starší neţ 30 dnů a vydává je obecní úřad, na kterém se o tyto dávky ţádá. 15

10 Státní zdravotnické zařízení je takové zařízení, jehoţ zřizovatelem je Ministerstvo zdravotnictví České republiky nebo ostatní centrální orgány. Nestátní zdravotnické zařízení označuje zařízení, které zřizuje kraj, město (obec), církev nebo jiná právnická osoba nebo fyzická osoba. Hlavní indikační skupiny chorob léčených v českých lázních I. nemoci onkologické Františkovy Lázně, Janské Lázně, Karlova Studánka, Karlovy Vary, Luhačovice, Mariánské Lázně II. nemoci oběhového ústrojí Darkov Karviná, Františkovy Lázně, Hodonín, Jeseník, Karlova Studánka, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Libverda, Luhačovice, Poděbrady, Teplice, Teplice nad Bečvou III. nemoci trávicího ústrojí Karlovy Vary, Luhačovice IV. poruchy metabolismu Bludov, Jeseník, Karlovy Vary, Konstantinovy Lázně, Lázně Kynţvart, Lipová-Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Poděbrady, Teplice nad Bečvou V. nemoci dýchacího ústrojí Bludov, Jeseník, Konstantinovy Lázně, Lázně Kynţvart, Luhačovice, Mariánské Lázně, Janské Lázně, Karlova Studánka, Velké Losiny VI. nemoci nervové Darkov Karviná, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Klimkovice, Lázně Bělohrad, Lázně Kundratice, Lázně Libverda, Mariánské Lázně, Mšené-Lázně, Teplice, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráţ VII. nemoci pohybového ústrojí Bechyně, Bludov, Darkov Karviná, Františkovy Lázně, Hodonín, Jáchymov, Janské Lázně, Karlovy Vary, Klimkovice, Konstantinovy Lázně, Lázně Bělohrad, Lázně Bohdaneč, Lázně Kundratice, Lázně Libverda, Lázně 16

11 Toušeň, Lipová-Lázně, Luhačovice, Mariánské Lázně, Mšené-Lázně, Ostroţská Nová Ves, Poděbrady, Slatinice, Teplice, Třeboň, Velichovky, Velké Losiny, Vráţ VIII. nemoci močového ústrojí Bludov, Lázně Kynţvart, Mariánské Lázně IX. duševní poruchy Jeseník, Libverda X. nemoci kožní Bechyně, Darkov Karviná, Janské Lázně, Jeseník, Lázně Bělohrad, Kynţvart, Lipová-Lázně, Ostroţská Nová Ves, Teplice nad Bečvou XI. nemoci ženské Františkovy Lázně, Jeseník, Klimkovice, Lázně Bělohrad, Mariánské Lázně 17

12 2.4 Cesta pacienta do lázní Lázeňská péče přestala být dobrovolnou dávkou sociálního zabezpečení, respektive dávkou hrazenou z rozpočtu Ministerstva zdravotnictví České republiky, který, i kdyţ lékař léčení v lázních navrhl, nemusela být, a často také nebyla poskytnuta. Od ledna 1993 je lázeňská péče součástí potřebné zdravotní péče hrazené ze zdravotního pojištění, a to za podmínky, ţe je poskytována podle doporučení lékaře jako součást léčebného procesu. K tomu, aby lázeňskou léčbu hradila pojišťovna, je tedy v první řadě nutné, aby léčení v lázních navrhl ošetřující lékař. Návrh posuzuje revizní lékař zdravotní pojišťovny, bez jehoţ souhlasu nelze lázeňskou péči hrazenou zdravotní pojišťovnou poskytnout. Lázeňská léčba je na náklady zdravotního pojištění poskytována jako komplexní nebo příspěvková lázeňská péče. Navrhující lékaři a revizní lékaři zdravotních pojišťoven při zvaţování lázeňské péče, včetně její formy, vycházejí z ustanovení Zdravotního řádu a jeho přílohy Indikačního seznamu pro lázeňskou péči. Komplexní lázeňská péče (dříve tzv. kříţkové lázně) zpravidla přímo navazuje na péči v nemocnicích a odborných ambulancích jako doléčení závaţných onemocnění, stavů po komplikovaných operacích apod. Jak často na ni vzniká nárok, záleţí na druhu nemoci. Její poskytnutí doporučují především příslušní specialisté. Pokud komplexní lázeňskou péči navrhuje praktický lékař, je nezbytné, aby byl návrh podloţen příslušnými odbornými nálezy. U nemocí z povolání a jiných poškození zdraví z práce se komplexní lázeňská péče poskytuje na doporučení odborníka pro choroby z povolání. Ve formě komplexní lázeňské péče se poskytuje léčba v lázních rovněţ dětem a dorostu do 18 let, není-li na ţádost rodičů poskytnuta léčba příspěvková. Pacientům, jimţ v případě onemocnění vystavuje lékař pracovní neschopnost, se i komplexní lázeňská péče poskytuje v rámci pracovní neschopnosti. Termín léčby se určuje podle stupně naléhavosti, zpravidla do třech měsíců od data vystavení. Při komplexní lázeňské péči hradí zdravotní pojišťovna veškeré náklady léčebného pobytu v lázních, tzn. vyšetření, léčení, stravování, ubytování. Jízdné do lázeňské 18

13 léčebny a zpět se jiţ dle nové úpravy neproplácí. Pokud nemocný, jemuţ má být poskytnuta komplexní lázeňská péče, potřebuje na cestu do lázní, případně při pobytu v lázeňské léčebně, doprovod, hradí zdravotní pojišťovna náklady na pobyt tohoto doprovodu, je-li jeho nezbytnost potvrzena navrhujícím i revizním lékařem. Délka léčebného pobytu při komplexní lázeňské léčbě se řídí Indikačním seznamem většinou 14, 21 nebo 28 dní, u některých indikací můţe vedoucí lékař podle zdravotního stavu pacienta rozhodnout o jejím prodlouţení. Příspěvková lázeňská péče se poskytuje na návrh ošetřujícího lékaře v případech, kdy nejsou splněny podmínky pro komplexní lázeňskou péči, především u chronických onemocnění. Nerozhodne-li revizní lékař jinak, uhradí zdravotní pojišťovna nemocnému na návrh ošetřujícího lékaře příspěvkovou lázeňskou léčbu, tzn. náklady na vyšetření a léčení v lázních, zpravidla jednou za dva roky. Léčení se musí uskutečnit do šesti měsíců od data vystavení návrhu. U příspěvkové lázeňské péče nehradí zdravotní pojišťovna náklady na stravování, ubytování a jízdné v souvislosti s léčením v lázních. Odsouhlasený návrh na příspěvkovou lázeňskou péči předává zdravotní pojišťovna pacientovi a informuje ho, ve kterých lázeňských zařízeních můţe léčbu absolvovat. Pacient si vhodné lázeňské zařízení vybírá sám po poradě se svým lékařem nebo podle předchozí vlastní zkušenosti a s lázeňskou léčebnou si dohodne termín léčení i ostatní podmínky. Lázeňská informační sluţba na poţádání sdělí pacientovi veškeré informace volné termíny, ceny ubytování podle vybavení pokoje a podobně. Pacient nemá povinnost ubytovat se v lázeňské léčebně, můţe si s lázeňským zařízením dohodnout pouze léčení a ubytovat se jinde, pak se jedná o ambulantní léčení. Některé zdravotní pojišťovny a specializované cestovní kanceláře mohou zprostředkovat podle přání pacienta přijetí na příspěvkovou lázeňskou léčbu ve vybrané léčebně samy. Délka pobytu je 21 nebo 28 dní podle zdravotní indikace. Pacient čerpá lázeňskou péči v rámci své dovolené. Samoplátci si hradí veškeré náklady spojené s pobytem z vlastních prostředků. Pro přijetí samoplátce není nezbytný kompletní lékařský návrh. Je v zájmu pacienta poradit 19

14 se o lázeňské léčbě se svým ošetřujícím lékařem a vyţádat si od něj alespoň krátkou zprávu pro lázeňského lékaře. Pacient však můţe být přijat a léčen i bez doporučení, pokud lázeňský lékař při vstupním vyšetření neshledá kontraindikaci lázeňské léčby. Délka léčebného pobytu jsou věcí dohody pacienta a lázní. Lázeňská zařízení vycházejí vstříc individuálním poţadavkům, pokud se jedná o ubytování a stravování pacienta, případného doprovodu i další doplňkové sluţby, pokud jde o lázeňské procedury, po dohodě s lékařem. Samoplátcem je také cizinec. (Hnátek a kol., 1993). 20

15 2.5 Materiálně-technické podmínky poskytování lázeňských služeb Teoretické a praktické zkušenosti prokázaly, ţe příznivých výsledků lázeňského pobytu lze dosahovat za předpokladu, ţe tento pobyt trvá tři aţ čtyři týdny. Z této skutečnosti vyplývají zvýšené poţadavky na ubytování lázeňských hostů. Ubytovací sluţby jsou poskytovány v lázeňských léčebnách (lázeňských domech). Součástí materiálnětechnické základny lázní jsou také lázeňské polikliniky, pomocná a vedlejší zařízení. Lázeňská léčebna je zdravotně-provozní jednotka, která soustřeďuje léčebná a diagnostická zařízení určená pro poskytování péče lázeňským hostům. Činnost lázeňské léčebny řídí vedoucí lékař, ekonomicko-provozní činnost správce lázeňské léčebny. Léčebna má vyšetřovací, lůţkovou, léčebnou a stravovací část a dále část pro osvětovou, kulturně-společenskou, zábavní, sportovní a další činnost. Poskytuje obvykle komplexní lázeňskou péči. Lázeňskou léčebnu můţe tvořit i více objektů. Lázeňská poliklinika zabezpečuje vyšetření a léčení ambulantních hostů a poskytuje některé odborné sluţby pacientům lázeňských léčeben. Soustřeďuje sluţby vybraných lékařských oborů a komplementární diagnostické a terapeutické sluţby pro lázeňské léčebny. Podle potřeby zabezpečuje i balneoterapeutickou, balneotechnickou, případně další činnost. Pomocná vedlejší zařízení se zřizují podle potřeb. Jde o technické provozy, veřejná koupaliště, společensko-kulturní střediska, bytové hospodářství, předškolní zařízení, sportovní a další zařízení. Lázeňská zařízení se odlišují od ostatních zařízení cestovního ruchu, jakoţ i od jiných zdravotnických zařízení. Odlišné je např. provozní uspořádání, vybavenost apod. Lázeňská zařízení se v závislosti na úrovni poskytovaných ubytovacích sluţeb, tj. vybavenost interiérů, velikosti pokojů, počtu lůţek a jejich poměru, příp. existenci a kapacitě stravovacího střediska v objektu, zařazují do kategorií. Při určování standardu lázeňského zařízení se dále přihlíţí k poţadavkům technického a provozního charakteru, tj. např. k počtu lékařských ordinací, sluţbám zdravotní sestry, vrátnice, recepce, laboratoře, rehabilitačnímu centru v objektu atd. Kategorie lázeňského zařízení, 21

16 vycházející z poskytovaných ubytovacích sluţeb, a další sluţby spojené s lázeňskou péčí ovlivňují cenu ošetřovacího dne a lázeňského pobytu. (Orieško, 1999). 22

17 2.6 Charakteristika a klasifikace lázeňských služeb Lázeňské sluţby dělíme na základní a doplňkové. Po léčebné a pobytové stránce na sebe mají navazovat v zájmu dosaţení pozitivního výsledku léčení Základní služby K lázeňským sluţbám patří lázeňské vyšetření a ošetření, léčení, ubytování, stravování a kulturně-společenské služby (sluţby k vyuţití volného času). Jsou produktem lázeňského podniku. Základní sluţby je moţno vyjádřit i jako ekonomickou jednotku výkonu tzv. ošetřovací den. Základní sluţby jsou součástí individuálního léčebného reţimu, kterým rozumíme specifický komplex činitelů, zahrnující podávání léčebných procedur (jejich druh, délku trvání, postupnost, intenzitu), časový rozvrh dne (čas pro spánek, jídlo, procedury, pasivní nebo aktivní odpočinek) a vyuţití prostředí lázeňského místa (klid, vzhled, sluţby, moţnosti kulturního a společenského vyţití). Jde tedy o řízení způsobu ţivota lázeňských hostů systémem zásad a opatření, vytvářejících podmínky pro jejich účinnou léčbu, účelnou prevenci a správnou výchovu. Kaţdý host musí hlásit svůj příjezd v lázeňské přijímací a ubytovací kanceláři. V závislosti na velikosti lázeňského místa můţe být takových kanceláří víc. Kancelář vede pro kaţdou léčebnu obsazovací plán lůţek, který je obsahově totoţný s recepčním listem. Lázeňský host předloţí poukaz na lázeňskou léčbu nebo předvolání. Kancelář od něho inkasuje lázeňský poplatek (taxu), vystaví mu lázeňský průkaz k předepsání potřebných léčebných úkonů, průkaz na dobu lázeňského pobytu, poskytne potřebné informace o léčení a místních podmínkách, postará se o odvoz zavazadel atd. V této kanceláři host také hlásí ukončení svého lázeňského pobytu a odevzdá lázeňský průkaz s potvrzením o absolvovaných procedurách. Lékařské vyšetření a ošetření zahrnuje lékařské prohlídky a potřebná vyšetření (laboratorní, rentgenologické apod.). Host se nejdříve podrobí vstupní lékařské prohlídce, která má být provedena do 24 hodin po příjezdu do lázní. Lékař sepíše chorobopis, stanoví postup léčení individuální léčebný plán, další vyšetření a zásady léčebného reţimu. Ve velkých lázních, kde se léčebné úkony poskytují v samostatných lázeňských budovách, se pacientům vydávají podle předpisu a rozpisu poukázky na 23

18 léčebné procedury (vstupenky), případně i časové a místní lístky na jednotlivé procedury s přesně uvedeným datem, hodinou, případně i číslem kabiny. Podle druhu a stavu choroby absolvuje host během léčení několik kontrolních vyšetření. Po ukončení léčby proběhne výstupní lékařská prohlídka a ošetřující lékař sepíše konečnou lékařskou zprávu, v níţ popíše způsob léčení, druh a mnoţství léčebných procedur a průběh choroby. Základní sloţkou lázeňské péče je léčení. Lázeňská léčba je zaloţena na mnohostranném účinku více činitelů minerální vody, klimatu, prostředí, léčebné stravy, farmakologické a fyziatrické terapie, která je sestavena na bázi vody, tepla a elektrického proudu, léčebného tělesného pohybu, masáţí a podobně. Důleţitou součástí léčby je i přechod hosta z kaţdodenních starostí do uklidňujícího přírodního prostředí lázní. Ubytovací služby jsou významnou součástí péče o hosta. Ubytovací zařízení musí proto svým stavebním řešením, dispozičním a provozním uspořádáním přihlíţet ke skutečnosti, ţe hostům slouţí k přechodnému pobytu po více dnů, případně týdnů, a proto jim musí poskytnout dostatek pohodlí a svým vybavením a útulností jim zpříjemnit pobyt. Hosté jsou ubytováni většinou v jednolůţkových nebo dvoulůţkových pokojích. Pokoje jsou vybaveny potřebným nábytkem (skříně jsou samostatné pro kaţdého hosta) a dalšími předměty, které vytvářejí příjemné prostředí (květiny, obrazy, svítidla, atd.). Funkce lůţka je specifická i kdyţ jsou hosté zpravidla mobilní, vyuţívají lůţko k odpočinku i během dne. Méně pohyblivého pacienta (případně nepohyblivého) obyčejně doprovází osoba, která se sice neléčí, ale s pacientem bydlí, pomáhá mu, stravuje se s ním atd. Lázeňským hostům slouţí i další prostory, jako jsou jídelna, čítárna, hudební salonek, klubovna, písárna apod. Pouţívání těchto zařízení stejně jako chování hostů upravuje domácí řád lázeňské léčebny, obsahující některé odlišnosti pro pacienty s komplexním příspěvkem zdravotní pojišťovny. Je vyvěšen na přístupném místě. S jeho obsahem se musí hosté seznámit jiţ při nástupu a jsou povinni ho dodrţovat. 24

19 Významnou a neoddělitelnou součástí lázeňské péče je i stravování hostů (léčebná strava), organizované restauračním způsobem, které napomáhá vytváření správných stravovacích návyků včetně kultury stolování. Leţícím pacientům se strava nosí do pokoje. Po organizační stránce je stravování řešeno buď prostřednictvím stravenek, nebo bez nich. Stravenky se hostům vydávají na celou dobu pobytu po lékařské prohlídce a po určení příslušné diety. V případě, ţe se stravenky nevydávají, eviduje strávníky dietní nebo vrchní sestra. Stravování jako léčebná výţiva vyuţívá dietního systému, který je promyšleným terapeutickým, technologickým, zdravotně-výchovným a ekonomickým celkem. Dietní výţivu usměrňuje lékař-dietolog tak, aby předepsané diety odpovídaly poţadavkům správné výţivy pro jednotlivé choroby a zdravotnímu stavu hosta s přihlédnutím k zátěţi balneoterapie. Vlastní systém dietního stravování zajišťují dietní sestry, případně další odborně vzdělaní zdravotní pracovníci. Kulturně-společenské služby jsou zajišťovány jako kulturní, osvětová a společenská činnost organizovaná v rámci lázeňských léčeben, lázní nebo pro širší veřejnost. O jejich poskytování se starají kulturní referenti, kteří při sestavování programů úzce spolupracují s vedoucími lékaři jednotlivých lázeňských léčeben. Často jde o širokou nabídku, přesahující rámec kulturně-společenských sluţeb ve vlastním smyslu slova. V poslední době se proto tyto sluţby označují jako sluţby volného času, které umoţňují: odpočinkové činnosti zaměřené na potlačení únavy po procedurách, únavy z tzv. přebytku volného času (knihovny s čítárnami, televizní místnosti, klubovny apod.) rekreačně-poznávací činnosti, související zejména s individuálními nebo společně organizovanými procházkami, spojenými s krátkým posezením v zařízeních rychlého stravování nebo občerstvení, po značených trasách a naučných stezkách s informačními tabulkami atd. Dále bývají organizovány návštěvy výstav, vyjíţďky na koních, v historických kočárech nebo na loďkách, autobusové zájezdy (organizované obvykle ve spolupráci s některou cestovní kanceláří) atd. 25

20 sportovní činnosti, pro které často postačuje volně přístupná zelená plocha, nebo v jiných případech větší upravené plochy s potřebným vybavením pro individuální sporty (běh, plavání), kolektivní sporty (volejbal, basketbal, nohejbal, fotbal, golf atd.), dále cvičení jógy s odborným cvičitelem a mnohé další aktivity kulturně-společenské činnosti, působící na citovou a rozumovou stránku člověka, rozvíjející jeho osobnost (filmová a divadelní představení, koncerty, estrádní programy, výstavy, módní přehlídky, besedy, přednášky) společensko-zábavní činnosti, spojené s tvořivou aktivitou, resp. pasivním odpočinkem s pohybem (taneční zábavy, soutěţní a společenské večery, stolní hry, hrací automaty, elektronické hry apod.) Část uvedených sluţeb se poskytuje bezplatně, část za úhradu. V tom případě uţ jde z části o sluţby mající charakter sluţeb doplňkových. (Orieško, 1999). 26

21 2.6.2 Doplňkové služby K uspokojení dalších potřeb účastníků lázeňských pobytů vznikají ve většině lázní pomocné a doplňkové provozy, které svými výkony doplňují základní lázeňské sluţby. Jsou zaměřeny na další vyuţívání přírodních léčivých zdrojů, případně jsou zapotřebí k úspěšnému průběhu lázeňské léčby. Jsou to následující sluţby: činnost prádelen, které se starají o odborné ošetřování prádla. Na jejich činnost navazují nejenom pracoviště zabývající se údrţbou prádla, ale také sklady prádla. Prádelny mohou prát také prádlo pacientů i lázeňských hostů; činnost lázeňského zahradnictví, které se stará o parky, lesoparky, sady, případně se zabývá i chovem hospodářských zvířat. Pěstování a prodej květin jsou dobrou sluţbou lázeňským hostům; léčebnou kosmetiku s vyuţitím léčivých účinků přírodních léčivých zdrojů; obchodní služby a prodej zboží poskytované lázeňskými zařízeními (prodej pohlednic, psacích potřeb, upomínkových předmětů, informačních pomůcek, ovoce atd.); směnárenské služby poskytované vlastními pracovníky nebo pracovníky peněţního ústavu; sluţby spočívající v poskytování občerstvení, prodej cukrářských výrobků a lahůdek, případně další sluţby. Sluţby poskytují rovněţ zařízení patřící jiným provozovatelům. Jde například o sluţby kulturně-společenských zařízení, tělovýchovných zařízení, hostinských zařízení, sluţby místní hromadné dopravy, obchodní sítě, cestovních kanceláří atd. (Knop, 1999). 27

22 3 PRAKTICKÁ ČÁST Na začátku praktické části je nutné uvést, ţe bylo snahou získat informace na zpracování tématu za období i s rokem 2010, tedy alespoň za pololetí, ale zjištěná data se většinou vztahují k roku 2009, coţ se týká celé práce. Následující tři body zachycují nejdůleţitější události, které zasahují do lázeňství v poslední době, z nichţ plynou moţná ohroţení pro české lázně do budoucna. O těchto událostech a jejich dopadech se zmiňuji průběţně ve své práci. Náklady zdravotních pojišťoven na lázeňskou péči Ministerstvo zdravotnictví České republiky má v plánu z důvodu šetření výrazné omezení diagnóz, u nichţ zdravotní pojišťovny proplácejí pacientům léčbu, pobyt i stravu v lázních. Zatím není jasné, kterých diagnóz se změny dotknou, zřejmě například lidí po operaci ţlučníku. U preventivních a rehabilitačních pobytů si budou pacienti platit alespoň ubytování a stravu. Zvaţovat se bude i moţnost, ţe si budou platit vše. Komplexní lázeňská péče by podle ministerstva zdravotnictví měla zůstat například pro pacienty po operaci kloubu. Kompletní návrh by ministerstvo mohlo mít do konce příštího roku. Vyhláška, která stanovuje diagnózy, u nichţ mají pacienti na komplexní lázeňskou léčbu nárok, platí od roku 1997, a proto je třeba s ohledem na pokroky v medicíně diagnózy přehodnotit, na coţ poukazují i zdravotní pojišťovny. Je moţné, ţe lázně přijdou o část zákazníků. Podíl lidí, kterým pojišťovna hradí komplexní lázeňskou léčbu, dosahuje u některých zařízení i více neţ 70 procent. Regulační poplatky Parlament České republiky schválil od 1. ledna 2008 zavedení regulačního poplatku za pobyt v lázních. Podle novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění zaplatí pacient regulační poplatek ve výši 60 Kč za kaţdý den komplexní lázeňské péče, ve kterém byla poskytována. Celosvětová hospodářská recese Lze říci, ţe celosvětová hospodářská krize neměla aţ tak negativní následky pro české lázeňství, jak by se mohlo zdát. Češi necestovali do zahraničí, ale zůstali v České 28

23 republice, kde se neléčili, ale vyuţili především relaxační pobyty a wellness pobyty, jak je patrné z Obr. 1. Dále pak uvidíme, jaký vliv měla krize na Lázně Poděbrady, a. s. 29

24 3.1 Základní informace o lázních v České republice Informace o lázeňské péči v roce 2009 V této části jsem čerpala ze statistického výkazu o lázeňské péči, který poskytuje Český statistický úřad na svých internetových stránkách. Tento statistický výkaz je roční, údaje roku 2010 budou zveřejněné nejdříve ve druhém čtvrtletí roku Informace o prvním pololetí roku 2010 jsou dostupné zatím jen souhrnně za návštěvníky lázeňských míst a nerozlišuje, zda se tito v lázních léčí, nebo tam jsou jen za účelem návštěvy lázeňského města. V České republice bylo v roce 2009 v provozu 85 samostatných lázeňských zařízení, z toho 17 státních. Mezi státními zařízeními jsou zařazena i lázeňská zařízení v působnosti ostatních resortů (obrana, vnitro). Lůţková kapacita: lůţek: pro dospělé 399 pro léčbu dětí Počet pacientů: osob: dětí do 18 let dospělých dorostu Počet poskytnutých ošetřovacích dnů: , v průměru15 dnů na osobu Počet poskytnutých léčebných výkonů: , nejvíce vodoléčba a masáţe, rehabilitace a ostatní výkony Doprovod pacientů, jejichţ pobyt hradila zdravotní pojišťovna: osob 30

25 Porovnání počtu léčených pacientů Z celkového počtu léčených: komplexní lázeňská péče 29 % ( pacientů) příspěvková lázeňská péče 4 % ( pacientů) samoplátci 29 % ( pacientů) cizinci 38 % ( pacientů) V roce 2009 rovněţ čerpali lázeňskou péči také ambulantní pacienti, kterých bylo celkem Tito nejsou zahrnuti do celkového počtu pacientů, ani do příspěvkové lázeňské péče, jelikoţ data, která poskytl Ústav zdravotních informací a statistiky, jsou zaměřena na hosty, kteří čerpají lázeňskou péči včetně pobytu, coţ ambulantní pacienti nesplňují. Počet pacientů podle typu lázeňské péče v roce % 38% komplexní l. péče příspěvková l. péče samoplátci cizinci 4% 29% Obr. 1 Počet pacientů podle typu lázeňské péče v roce 2009 v procentech Komentář: Za rok 2009 v České republice nejvíce vyuţili lázeňskou péči cizinci, coţ značí, ţe celosvětová hospodářská krize neměla tak špatný vliv. Samoplátci tvořili také početnou skupinu. Procentní počet cizinců a tuzemských samoplátců je dobrou zprávou, jak pro lázně, tak pro zdravotní pojišťovny. Ve stejné míře jako samoplátci byla zastoupena 31

26 komplexní lázeňská péče. Nejméně byla vyuţita příspěvková lázeňská péče. Dále pak uvidíme, jestli tomu bylo tak i u poděbradských lázní. Nejčastější indikace k lázeňské léčbě v roce 2009 u dospělých - dlouhodobě nemoci pohybového ústrojí 57 % - nemoci oběhového ústrojí 10 % - nemoci trávicího ústrojí 9 % u dorostu - nemoci pohybového ústrojí 29 % - nemoci nervové 22 % - nemoci gynekologické 22 % u dětí - nemoci dýchacího ústrojí 44 % - nemoci nervové 18 % - nemoci z poruch látkové výměny a ţláz s vnitřní sekrecí 14 % u cizinců - nemoci pohybového ústrojí 61 % - nemoci trávicího ústrojí 22 % - nemoci oběhového ústrojí 6 % Komentář: Nejvyšší počet, tedy 57 % nemocí pohybového ústrojí u dospělých, 29 % u dorostu a 61 % u cizinců, je pro poděbradské lázně významný, protoţe jsou uzpůsobeny, vedle nejdůleţitější léčby srdečních onemocnění, také pro léčbu nemocí pohybového ústrojí. Podle Ministerstva zdravotnictví České republiky by plně hrazená lázeňská léčba měla zůstat pro pacienty po operaci kloubu nejčastější diagnóza z nemocí pohybového ústrojí. Dále je významná částka 10 % nemocí oběhového ústrojí u dospělých a 6 % u cizinců, kvůli jiţ zmíněnému zaměření lázní na tyto pacienty. A díky sloučení Lázní Poděbrady, a. s. s Léčebnou Dr. L. Filipa, s. r. o. lze očekávat dětské pacienty s nemocemi z poruch látkové výměny. 32

27 3.1.2 Informace o lázeňské péči v prvním pololetí roku 2010 Podle údajů od Českého statistického úřadu zaznamenala Česká republika v prvním pololetí roku 2010 celkem lázeňských hostů, coţ znamená nárůst o 5 % oproti stejnému období předchozího roku. Domácích hostů bylo o 5 % více a zahraničních hostů o 4 % více. Nejvíce hostů tvořila německá klientela (57 %), ruská klientela (20 %), následují Rakušané a Ukrajinci. Nárůst počtu lázeňských hostů přináší dobrou zprávu pro české lázeňství, ale je nutné říci, ţe tyto informace se vztahují na všechny návštěvníky lázeňských míst, tedy i na ty, kteří se zde neléčili. Přesný obraz o lázeňské péči přinesou informace zveřejněné nejdříve ve druhém čtvrtletí roku

28 3.2 Historie poděbradských lázní Počátek a rozvoj poděbradských uhličitých lázní začal v roce 1908 a pokračoval po téměř celé 20. století. Uţ dříve zde byly malé lázničky. Byly postaveny téměř sto let poté, kdy se zde objevil silný ţelezitý pramen (1624). Mezi lidem se ihned roznesly pověsti o červené vodě, připomínající krev, v těchto místech nevinně popravených kutnohorských havířů. Poděbradský lékárník Jan Hellich zjistil, ţe se ţelezo z vody vylučovalo působením určitého druhu řas, a to tak silně, ţe se celé okolí pramene zbarvilo do červena. V roce 1832 byly lázničky rozšířeny, k jejich přestavbě došlo v roce Tehdy však začal zájem o lázně klesat a k jejich definitivnímu zániku v roce 1936 přispěla prosperita uhličitých lázní ve městě. V roce 1904 přijel na pozvání kníţete do Poděbrad pruský statkář baron Karel Bülow z Bothkampu, známý svou schopností hledat pomocí proutku vodu a kovy. Označil místo vydatného zdroje vody na vnitřním nádvoří zámku. Vrtání bylo zahájeno 29. března srpna ráno vytryskl z hloubky 96,7 m silný pramen kalné vody. Po vyčištění se zjistilo, ţe jde o minerální vodu s velkým obsahem kysličníku uhličitého. Ještě jednou pak v roce 1905 přijel Bülow do Poděbrad a na panských pozemcích určil další prameny. Mezi prvními, kdo chtěli objevenou vodu vyuţít, byl praktický lékař dr. Bohumil Bouček. Jako první pochopil význam vody pro léčení některých chorob. Po prvních úspěšných aplikacích se pustil do propagace myšlenky na zaloţení lázní. Na Boučkovo doporučení pozval kníţe do Poděbrad zástupce německé lázeňské společnosti profesora Panwitze, který navrhl zaloţení akciové společnosti s kapitálem tří milionů korun. Kníţe se tak velkého podniku neodváţil. Nechal však přestavět ze staré panské stodoly na okraji sadu Dřevěnice malé lázničky. K slavnostnímu vysvěcení lázní došlo roku Vedle lázeňské budovy si postavil druhý lázeňský lékař dr. Jakub Vondrovic vilu Chodskou, 12 pokojů měl 34

29 připravených i Vojtěch Kerhart na nynějším Riegrově náměstí. Kníţe později neměl zájem do lázní investovat, a tak v roce 1910 prodal lázně městu. Téhoţ roku byla podle plánů praţského architekta Fr. Jandy postavena zimní kolonáda a v jejím sousedství navrtány další prameny. Na jaře 1911 byla pak postavena ještě druhá otevřená kolonáda. Na podzim zahájilo město stavbu další velké lázeňské budovy s plnírnou minerálky a s byty a kancelářemi v patře Zimní lázně. Stoupající potřeba vody pak vedla k navrtání dalších pramenů. Za I. světové války se lázně vyprázdnily. Nové poměry v Československé republice ukázaly, ţe město nemůţe lázně spravovat jako dříve. V roce 1919 byla za účasti České banky v Praze zaloţena Akciová společnost Uhličité lázně a zřídla v Poděbradech. Prvním předsedou byl ing. Dr. Vladimír Hrázský, dr. h. c. Došlo také k přestavbě Zimních lázní. Mezníkem v historii poděbradských lázní se stal rok 1926, kdy lázeňská společnost koupila hotel U krále Jiřího a proměnila ho v První vyšetřovací a léčebný ústav, který vděčí za svůj vznik hlavně prof. Dr. Václavu Libenskému. Jeho zásluhou se Poděbrady specializovaly na léčení srdce a oběhového ústrojí. Zde má původ i heslo Na srdce jsou Poděbrady. Libenského ústav se stal vzorem pro druhý Nový vyšetřovací a léčebný ústav. V roce 1932 totiţ lázeňská společnost koupila a upravila původní panskou správní budovu Zámeček. V roce 1930 bylo v Poděbradech 16 pramenů. V třicátém roce prosperita lázní vrcholila. Krátce po 15. březnu 1939 Němci převzali správu lázní do svých rukou a lázně se staly střediskem Hitlerjugend. Do lázní se během války přestalo investovat. Na jaře 1945 byly všechny větší objekty přeměněny v lazarety. Léta v poděbradských lázních byla poznamenána celkovou politickou situací v zemi. K zestátnění došlo po únoru Hlavním provozovatelem se stala státní zdravotní správa, která disponovala veškerým balneoterapeutickým zařízením a většinou lůţek. Menší část lázní, patřící Ústřednímu národnímu pojištění, převzalo ROH. K úplnému sjednocení lázeňského podniku došlo v roce

30 Při budování socialistického lázeňství se zdůrazňovalo zvyšování zdravotní péče především o pracujícího člověka. Nově byl otevřen Dětský léčebný ústav pro kardiaky a revmatiky s pobočkou v Sadské. V roce 1955 byl schválen nový léčebný zákon a o rok později i lázeňský statut pro sedm předních českých lázeňských měst, mezi které se řadily i Poděbrady. V léčebných ústavech Libenský, Fučík, Purkyně, Mír a Máj a v řadě lázeňských domů se ročně vystřídalo na 11 tisíc pacientů. Poděbrady se staly nejvýznamnějšími českými kardiologickými lázněmi, specializovanými na léčbu srdce a cév. Těmi zůstaly i po listopadu května 1992 byla ustavena akciová společnost Lázně Poděbrady, která po 44 letech navázala na tradici úspěšné lázeňské akciové společnosti z doby první republiky. S vyuţitím nejmodernějších poznatků lékařské vědy se dnes snaţí o komplexní působení na zdraví nemocných a k medicínskému reţimu lázně opět nabízejí léčebné rehabilitační a oddechové moţnosti pro nejširší veřejnost. (David a kol., 2005). Poděbradská minerální voda Patří do skupiny silných alkalicko-muriatických kyselek s bohatým obsahem oxidu uhličitého, magnézia a vápníku s teplotou C. Analýza přírodní minerální vody: Ph: 6,07 Sodík (Na): 569,6 mg/l Vápník (Ca): 224,5 mg/l Chlorid (Cl): 447,7 mg/l Draslík (K): 62,55 mg/l Ţelezo (Fe): 5,95 mg/l Síran (SO4): 81,87 mg/l Hydrogenuhličitan (HCO3): 1900,0 mg/l Nekyselé plyny celkem: 21,00 mg/l Volný oxid uhličitý CO2: 2798,0 mg/l Jedná se o přírodní slabě mineralizovanou kyselku hydrogenuhličitano-chlorido-sodnovápenatého typu. 36

31 3.3 Charakteristika akciové společnosti Lázně Poděbrady Na srdce jsou Poděbrady tento známý slogan, který jsme v minulosti mohli číst z velkých poutačů u silnic, vznikl jiţ ve třicátých letech 20. století a ve stručnosti charakterizoval hlavní zaměření zdejších lázní. Poděbrady jako lázeňské místo jsou dnes jiţ pojem, takţe je skoro těţké uvěřit, ţe patří u nás k nejmladším. Lázně Poděbrady, a. s. se sídlem Jiřího náměstí 39, Poděbrady jsou akciovou společností, která byla zaloţena k 30. dubnu 1992 podle ustanovení 172 Obchodního zákoníku. Zakladatelem byl Fond národního majetku, který splatil celou hodnotu základního kapitálu vkladem hmotného a dalšího majetku podle schváleného privatizačního projektu. Společnost je vedena v obchodním rejstříku u Městského soudu v Praze, oddíl B, vloţka Nejvýznamnější změnou posledních let byla roku 2008 fúze s Léčebnou Dr. L. Filipa, s. r. o. Dne zapsal Městský soud v Praze do obchodního rejstříku vedeném u Městského soudu v Praze v oddílu B, vloţce číslo 1471 sloučení společností Lázně Poděbrady, a. s., se sídlem Jiřího náměstí 39, Poděbrady a Léčebny Dr. L. Filipa, s. r. o., se sídlem nám. T. G. Masaryka 482, Poděbrady Léčebna Dr. L. Filipa se zabývá lázeňskou léčbou dětí do 18 let věku s indikací oběhového ústrojí a obezitou. Ke sloučení došlo za účelem vytvoření jednoho lázeňského komplexu pro děti a dospělé. Z ekonomického hlediska se jedná o úsporu reţijních nákladů, pod jedním vedením (dříve Lázně Poděbrady, a. s. zabezpečovaly pro Léčebnu Dr. L. Filipa, s. r. o. praní prádla, pronájem bazénu, lékařskou pohotovostní sluţbu). Lázně Poděbrady, a. s. je společností s většinovým společníkem a je osobou ovládanou, ovládající osobou je Ing. Jiří Odcházel, MBA, PhD., Čechova 1701, Lysá nad Labem, který vlastní 77 % základního jmění. Další majitel s výrazným podílem je Městský úřad, Jiřího náměstí 20, Poděbrady s 5 % základního jmění. (Výroční zpráva 2009). 37

32 Základní předměty podnikání Poskytování komplexní ústavní a ambulantní lázeňské péče (preventivní, kurativní, rehabilitační) ve stanovených indikacích a odborných zdravotnických sluţeb Správa a vyuţití přírodních léčivých zdrojů v součinnosti s Českým inspektorátem lázní a zřídel, včetně jejich ochrany Provozování malé koronární jednotky (Centrum časné rehabilitace) Provozování ambulantní činnosti v oboru fyziatrie, balneologie a léčebné rehabilitace Provozování tělovýchovných a sportovních zařízení a zařízení slouţících regeneraci Poskytování sluţeb pro osobní hygienu souvisejících s péčí o vzhled osob Provozování cestovní agentury a průvodcovská činnost v oblasti cestovního ruchu Pronájem a půjčování věcí movitých Ubytovací sluţby Hostinská činnost Koupě zboţí za účelem jeho dalšího prodeje a prodej Směnárenská činnost Masérské sluţby Pořádání kurzů pro rehabilitační pracovníky, maséry a sanitáře Pořádání kulturních programů, výstav a kongresů Silniční motorová doprava osobní Silniční motorová doprava nákladní Provozování solárií Výroba textilního zboţí Maloobchod s tabákovými výrobky Maloobchod provozovaný mimo řádné provozovny Specializovaný maloobchod Pořádání kulturních produkcí, zábav a provozování zařízení slouţících zábavě Pořádání odborných kurzů, školení a jiných vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti Pekařství, cukrářství 38

33 3.4 Nemoci léčené v poděbradských lázních Lázně Poděbrady, a. s. se zaměřují převáţně na léčbu nemocných s chorobami oběhového ústrojí, pacienty po operacích srdce, po infarktu myokardu, s chronickými chorobami ischemické choroby srdeční. Jako první lázně v České republice začaly provádět tzv. časné rehabilitace po srdečních operacích přímo překladem z lůţka ze sedmi kardiochirurgických klinik České republiky (IKEM Praha, Fakultní nemocnice Motol, Nemocnice Na Homolce, Fakultní nemocnice Královské Vinohrady, Všeobecná fakultní nemocnice Karlovo náměstí, Fakultní nemocnice Hradec Králové, Fakultní nemocnice Plzeň). Nyní se tato rehabilitace provádí také v dalších lázních - Konstantinovy Lázně, Lázně Libverda, Františkovy Lázně, Lázně Teplice nad Bečvou. Dále jsou zde léčeni nemocní s cévními chorobami, vysokým krevním tlakem a nemocí s onemocněním ţilního systému dolních končetin. Mezi další významnou skupinu nemocných patří ti s cukrovkou a dalšími metabolickými chorobami včetně obezity. Rozsáhlý balneoprovoz umoţňuje pečovat o nemocné s chorobami pohybového ústrojí, zejména bolestivých stavů páteře a velkých kloubů. Léčebna, se kterou se Lázně Poděbrady, a. s. sloučily - Léčebna Dr. L. Filipa se zabývá lázeňskou léčbou dětí do 18 let věku s indikací oběhového ústrojí a obezitou. Na začátku roku 2008 byla vybudována kardioambulance a diabetologická ambulance, a to jak pro vlastní pacienty, tak pro veřejnost. Vyšetření pacientů v této ambulanci má nadstandardní charakter, neboť jsou při něm vyuţívány lázeňské přístroje. Dále společnost plánuje dokončení kardiorehabilitačního ústavu, který umoţní další rozvoj specializace v akciové společnosti a potenciální nárůst klientů. Ošetřující odborní lékaři mají ordinace v lázeňských domech. Stálá pohotovostní sluţba je zařízena lékaři i sestrami. Rehabilitační a lázeňské procedury se stanovují na základě vstupního vyšetření. Stejně tak je předepsána účinná dieta. 39

34 Z rehabilitačních procedur, jejichţ popis uvádím v příloze, jsou vyuţívány pohybové aktivity jako např. cvičení v tělocvičně, trénink na rotopedu, vycházky po stanovených okruzích. Mezi další vyuţívané lázeňské procedury patří všechny druhy koupelí, zejména v přírodní uhličité minerální vodě, perličkové koupele nebo podvodní masáţe, rovněţ cvičení v bazénu. Jako další tradiční lázeňské procedury jsou prováděny masáţe klasické i reflexní, masáţe lymfatické, elektroléčba, pulzní magnetické pole, solux, parafinové a rašelinové obklady, inhalace, plynové injekce, rovněţ suché a plynové uhličité koupele. Mezi nové druhy procedur patří Vacu Well, vibrosauna, infrasauna, medová masáţ, čokoládová masáţ, Nordic Walking aj. Všem nemocným je k dispozici psycholog. Rovněţ je moţno vyuţít poradnu pro odvykání kouření. Pro případ naléhavé situace je zde Centrum časné rehabilitace (jednotka intenzivní péče). To vše řadí Lázně Poděbrady, a. s. ke špičce českého lázeňství. V současné době mají lázně uzavřenu smlouvu s pojišťovnami VZP, Česká národní zdravotní pojišťovna a Zaměstnanecká pojišťovna Škoda. 40