Historie české správy. OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 2. část

Transkript

1 Historie české správy OBDOBÍ PŘECHODU OD FEUDALISMU KE KAPITALISMU ( ) 2. část

2 Název školy Autor Název šablony Číslo projektu Předmět SOŠ InterDact s.r.o. Most Mgr. Daniel Kubát V/2_Inovace a zkvalitnění výuky směřující k rozvoji odborných kompetencí žáků středních škol VY_52_INOVACE_12 Historie české správy Tematický celek Správní vývoj v období Téma Druh učebního materiálu Metodický pokyn Období policejního a reakčního absolutismu, krajská správa, soudy Prezentace Prezentace je určena k výkladu nového tématu Pokud není uvedeno jinak, použitý materiál je z vlastních zdrojů autora

3

4 doba neustálých změn a reforem v době vlády Františka I. se dostal do čela státní kanceláře kníže Metternich (1809), pozdější kancléř od roku 1804, kdy se císař František I. prohlásil dědičným rakouským císařem se nazývají všechny zeměpanské úřady císařsko-královskými v roce 1815 byl vytvořen německý spolek, ke kterému náleželo se svými dřívějšími říšskými teritorii i rakouské císařství

5 Státní rada rozdělena na čtyři sekce: pro zákonodárství a soudnictví, pro celkovou státní správu, pro finanční správu a pro vojenství, v čele každé stál ministr v roce 1814 zřídil panovník další poradní a koordinační orgán, pozdější státní konferenci, ta byla nadřízena státní radě za Ferdinanda I., který nebyl duševně zcela zdráv, se stala státní konference nositelem státní moci

6 byla oddělena definitivně politická správa, finanční správa a soudnictví (1802) nejvyšším orgánem politické správy dvorská kancelář v čele s nejvyšším kancléřem nazývaným také ministrem vnitra Nejvyšší soudní úřad stále nejvyšší soudní instancí

7 byla oddělena definitivně politická správa, finanční správa a soudnictví (1802) nejvyšším orgánem politické správy dvorská kancelář v čele s nejvyšším kancléřem, nazývaným také ministrem vnitra Nejvyšší soudní úřad stále nejvyšší soudní instancí

8 Zemské sněmy scházely se každoročně, mohl je svolávat pouze král Leopold II. přiznal stavům práva, která jim byla udělena v době třicetileté války a obnovil jejich orgány v polovině 40tých let 19. století byly sněmy časté to vedlo k napětí mezi panovníkem a stavy, stavy se snažily zachovat zbytek svých výsad (požadovaly účast na zákonodárné moci, v té době se totiž pravomoc omezovala jen na povolování berní, jejich rozvrhování a vybírání, na vedení katastru, na dědickou daň, na provádění přepisů v zemských deskách atd.)

9 KRAJSKÁ SPRÁVA

10 krajští hejtmani měli právo kontrol a dozoru nad královskými městy, měli podporovat obchod, spolupracovat se soudy, dozírat na zdravotní a hygienické poměry v každém kraji byl pouze jediný hejtman, krajský úřad měl své pevné sídlo (krajské město), služné hejtmanů převzal plně stát, jmenování stále z pánů a rytířů, úřad se obnovoval každoročně

11 dochází i k novému krajskému rozdělení v Čechách šestnáct krajů, Praha nepatřila do žádného kraje na Moravě krajů šest Krajské úřady kontrolovaly celý kraj a zvláště orgány patrimoniální a městské správy, součástí úřadu zpravidla také tři krajští komisaři a krajský sekretář

12 SOUDY

13 Soudnictví přechod k úřednickému, tj. byrokratickému soudnictví Nejvyšší soudní úřad ve Vídni nejvyšší soudní instance Apelační soudy v Praze a v Brně (od 1753) v čele každého prezident - nejvyšší úředník v Čechách nejvyšší hofmistr, na Moravě zemský hejtman

14 Zemské soudy privilegované soudy Český zemský soud se skládal z prezidenta (nejvyšší sudí), viceprezidenta, 16 radů, 8 sekretářů a dalšího personálu), byly prvoinstančními fóry pro civilní záležitosti týkající se příslušníků privilegovaných stavů (šlechty a duchovenstva), dále pro záležitosti fisku a zemských desek Vrchní kriminální soudy kontrola kriminálních soudů, zvláštní zřetel na kontrolu stavu vězeňské péče, vyšetřovací praxi a vedení spisoven atd.

15 Kriminální soudy vyšetřovaly a trestaly soudní zločiny Hrdelní soudy dozor prováděli krajští hejtmani, úpadek, soudy řádně obsazeny radními (museli ovládat platný hrdelní řád) a přísežným písařem syndikem. Horní soudy řešily spory týkající se provozování dolů, kázeňských věcí důlních úředníků, horníků (Jáchymov, Příbram, Kutná Hora, Stříbro)

16 Merkantilní a směnečné soudy řešily směnečné spory vzniklé z obchodního spojení mezi obchodníky a továrníky od josefínského období se vedly tzv. firemní rejstříky, do kterých byly protokolovány firmy (soudy v Praze, Brně a Opavě) Místní soudy - byly řízeny magistráty měst a městeček vykonávajících vlastní jurisdikci

17 Zdroje: