Práva průmyslová VI. DALŠÍ PRÁVA OCHRANA TOPOGRAFIÍ POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ. Resumé. Resumé. Právní úprava

Transkript

1 Práva průmyslová VI. DALŠÍ PRÁVA Resumé OCHRANA TOPOGRAFIÍ POLOVODIČOVÝCH VÝROBKŮ V polovodičovém průmyslu je pro vyrobení integrovaného obvodu s požadovanou funkcí základním řešením rozmístění obvodových prvků v objemu integrovaného obvodu a jejich propojení. Takové řešení, respektive jeho znázornění, má povahu tvůrčího díla, které musí být chráněno proti pirátskému kopírování a neoprávněnému obohacování. Tomu slouží zápis určité topografie polovodičových výrobků do státního rejstříku. K zápisu topografie polovodičového výrobku do státního rejstříku může dojít jen na základě přihlášky podané u Úřadu. Resumé Právo na ochranu topografie mohou uplatnit jen občané České republiky nebo osoby, které mají na bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace (WTO). Ostatní jen za podmínky vzájemnosti. Řízení o přihlášce provádí Úřad na základě registračního principu, nezkoumá tedy materiální podmínky ochrany. Zápis lze napadnout výmazem. Úřad vede rejstřík topografií, do něhož zaznamenává všechny rozhodné údaje a který je veřejně přístupný. Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových výrobků, ve znění pozdějších předpisů Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 1

2 Podle tohoto zákona jsou chráněny topografie polovodičových výrobků, které jsou výsledkem tvůrčí činnosti původce a které nejsou v průmyslu polovodičových výrobků běžné. Ochrana podle tohoto zákona se vztahuje rovněž na části topografie, které jsou využitelné samostatně, jakož i na zobrazení sloužící k výrobě topografie. Jestliže topografie je tvořena z prvků všeobecně známých, je chráněna pouze tehdy, splňuje-li kombinace těchto prvků podmínky uvedené v odst. 1. Ochrana podle odst. 1 se nevztahuje na technologii užitou při vytváření topografie nebo výrobě polovodičového výrobku, ani na informace uložené v tomto výrobku. (1) Topografií se pro účely tohoto zákona rozumí série jakkoli zafixovaných nebo zakódovaných vzájemně souvisejících zobrazení, znázorňujících trojrozměrnétrvaléuspořádání vrstev, z nichž se polovodičový výrobek skládá, přičemž každé zobrazení znázorňuje vzor jedné vrstvy polovodičového výrobku v jednotlivých stupních výroby nebo jeho částí. (2) Polovodičovým výrobkem se pro účely tohoto zákona rozumí konečná nebo mezitímní forma mikroelektronického výrobku, který je určen k plnění elektronické funkce a který se skládá ze základního tělesa obsahujícího vrstvu polovodičového materiálu a opatřeného alespoň jednou vrstvou vodivého, izolačního nebo polovodičového materiálu v předem daném uspořádání. Právo na ochranu topografie Právo na ochranu topografie příslušní jejímu původci nebo jeho právnímu nástupci. Jestliže topografie byla vytvořena ke splnění úkolu z pracovního poměru nebo obdobného vztahu, přísluší právo na ochranu zaměstnavateli nebo tomu, pro koho byla na základě smlouvy vytvořena, pokud smlouva nestanoví jinak. Právo na ochranu topografie (1) Právo na ochranu mohou uplatnit občané České republiky, jakož i osoby, které mají bydliště nebo sídlo na území státu, který je členem Světové obchodní organizace; jestliže stát, v němž má přihlašovatel bydliště nebo sídlo, není členem Světové obchodní organizace, lze právo na ochranu přiznat jen za podmínky vzájemnosti. (2) Jestliže právo na ochranu neuplatní osoby uvedené v 3, mohou je uplatnit osoby, které na základě výlučného souhlasu osoby jako první v České republice využily topografii, která dosud ve světě nebyla využívána. Právo na ochranu topografie Právo a ochranu topografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu průmyslového vlastnictví. Obchodním využitím se pro účely tohoto zákona rozumí prodej, pronájem, nabídka nebo jiný způsob obchodní distribuce topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího topografii nebo výrobku obsahujícího polovodičový výrobek. Právo na ochranu topografie je převoditelné. Přihláška topografie Přihláška musí obsahovat: a) žádost o zápis do rejstříku topografií, s uvedením názvu topografie, b) podklady umožňující identifikaci topografie, a případně i samostatný polovodičový výrobek obsahující topografii, c) datum prvního, nikoli však skrytého obchodního využití topografie, je-li dřívější, než je datum podání přihlášky, d) doklad o nabytí práva na ochranu topografie a údaje svědčící o právu na ochranu topografie. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 2

3 Přihláška topografie Přihlašovatel je oprávněn některé z požadovaných podkladů umožňujících identifikaci topografie nebo jejich částí označit jako obchodní nebo výrobní tajemství; v tomto případě musí být tyto podklady předloženy v dalším vyhotovení, jehož příslušné části označené jako obchodní nebo výrobní tajemství jsou nečitelné. Jako obchodní nebo výrobní tajemství nemohou být označeny podklady jako celek. Žádost o zápis do rejstříku topografií Žádost o zápis do rejstříku topografií se předkládá v jednom vyhotovení, a to zpravidla na tiskopisu vydaném ÚPV. Žádost musí obsahovat: příjmení, jméno, bydliště, státní příslušnost přihlašovatele; je-li přihlašovatelem právnická osoba, její název a sídlo; stručné označení topografie polovodičového výrobku v rozsahu nejvýše 15 slov; jako označení může být použito názvu a určení výrobku, ve kterém je topografie obsažena s uvedením oblasti jeho použití; výslovný projev vůle přihlašovatele, že žádá o zápis do rejstříku topografií polovodičových výrobků příjmení, jméno a sídlo zástupce, je-li přihlašovatel zastoupen právnickou osobou, uvede se její název a sídlo; datum prvního, nikoliv však skrytého obchodního využití topografie za předpokladu, že přihlašovatel uplatňuje k tomuto datu vznik ochrany; údaj o nabytí práva na ochranu; podpis přihlašovatele nebo jeho zástupce. Podklady umožňující identifikaci topografie Pro účely identifikace topografie musí být předloženy výkresy nebo fotografie vzorů vrstev pro výrobu polovodičového výrobku, nebo masek pro výrobu polovodičového výrobku, anebo jednotlivých vrstev polovodičového výrobku očíslovaných podle časové posloupnosti při výrobě. Detaily rozhodné pro identifikaci topografie musí být na výkresech nebo topografiích rozlišitelné. Přihlašovatel může současně předložit i samotný polovodičový výrobek ve dvojím vyhotovení, případně vysvětlující popis k jednotlivým výkresům. Přihlašovatel může současně předložit i samotný polovodičový výrobek ve dvojím vyhotovení, případně vysvětlující popis k jednotlivým výkresům. Průzkum způsobilosti topografie k zápisu Během průzkumu způsobilosti topografie k zápisu se posoudí, zda předmět přihlášky topografie nespadá zjevně do výluk ( 1 odst. 3 zákona o topografiích), tj. zda předmětem přihlášky:! není technologie užitá při vytváření topografie nebo při výrobě polovodičového výrobku;! nejsou informace uložené v polovodičovém výrobku. Zjistí-li se, že předmět přihlášky topografie nevyhovuje výše uvedeným podmínkám, postupuje se v řízení ve smyslu 8 odst. 2 zákona o topografiích. Úřad sdělí přihlašovateli, že přihláška topografie neodpovídá požadavku 7 odst. 2 písm. b) zákona o topografiích, neboť podklady neumožňují identifikaci topografie. Vyzve přihlašovatele, aby ve stanovené lhůtě nedostatek odstranil a upozorní ho, že pokud tak neučiní, bude řízení o přihlášce topografie zastaveno. Průzkum způsobilosti topografie k zápisu Předloží-li přihlašovatel vyhovující podklady umožňující identifikaci topografie, považuje se za den podání přihlášky topografie den, kdy tyto podklady byly doručeny Úřadu. Během průzkumu způsobilosti topografie k zápisu se ověřují pouze ty podmínky, které nevyžadují srovnání předmětu přihlášky topografie se stavem techniky. Posuzování tvůrčí činnosti původce a dále zda topografie není v průmyslu běžná ( 1 odst. 1 zákona o topografiích) a zda topografie složená ze všeobecně známých prvků představuje ochrany schopnou kombinaci ( 1 odst. 2 zákona o topografiích) se proto neprovádí. Zápis topografie Splňuje-li přihláška podmínky stanovené v ustanovení 7, zapíše Úřad topografii do rejstříku. Úřad vydá přihlašovateli, jehož topografie byla zapsána do rejstříku ( majitel topografie") osvědčení o zápisu topografie do rejstříku a zápis topografie do rejstříku oznámí Věstníku Úřadu průmyslového vlastnictví. Po zápisu topografie do rejstříku Úřad zpřístupní podklady uvedené v ustanovení 7 odst. 2 třetím osobám k nahlédnutí. Pořizování výpisů z těchto podkladů není třetím osobám dovoleno. Podklady, které obsahují obchodní tajemství, je Úřad oprávněn zpřístupnit třetím osobám, jen jsou-li účastníky řízení o výmazu topografie z rejstříku podle 13, nebo na základě příkazu soudu, jsou-li účastníky řízení o porušení práv podle 10. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 3

4 Vznik a doba trvání ochrany (1) Ochrana topografie vzniká a) ke dni prvního nikoli skrytého obchodního využití topografie, jestliže tato topografie byla předmětem řádné přihlášky podané u Úřadu ve lhůtě 2 let od tohoto využití, nebo b) ke dni podání řádné přihlášky podle ustanovení 7, jestliže topografie nebyla dříve obchodně využita ( 11), popřípadě byla-li využita pouze skrytě. (2) Doba trvání ochrany topografie skončí uplynutím 10 let od konce kalendářního roku, v němž tato ochrana vznikla. (3) Zmeškání lhůty uvedené v odstavci 1 písm. a) nelze prominout. Bez souhlasu (licence) majitele topografie nikdo nesmí: a) reprodukovat topografii nebo její samostatně využitelné části a zhotovovat zobrazení topografie pro výrobní účely, b) vyrábět polovodičový výrobek, ve kterém je chráněná topografie obsažena, c) obchodně využívat topografii nebo polovodičový výrobek, který obsahuje chráněnou topografii nebo její samostatně využitelné části, jakož i zobrazení topografie sloužící k jeho výrobě nebo je k tomuto účelu dovážet. lze vůči třetím osobám uplatnit až po zápisu topografie do rejstříku. Jestliže majitel topografie prokáže, že třetí osoba před datem uvedeným v 9 odst. 1 topografii podvodně reprodukovala, obchodně využila, popřípadě ji za těmito účely dovezla, má právo se vůči této třetí osobě domáhat přiměřené náhrady. topografie se nevztahují na a) činnosti prováděné k neobchodním účelům, b) reprodukci topografie k účelům analýzy, výzkumu nebo vzdělávání, c) obchodní využití topografie, která byla vytvořena na základě analýzy, výzkumu nebo vývoje podle ustanovení písmene b), pokud tato další topografie odpovídá podmínkám stanoveným v 1 odst. 1, d) následné obchodní využívání topografie nebo polovodičového výrobku obsahujícího chráněnou topografii, uvedených do oběhu majitele topografie nebo s jeho výslovným souhlasem. topografie se nevztahují na osobu, která v dobré víře získá polovodičový výrobek obsahující chráněnou topografii, uvedený do oběhu bez souhlasu majitele topografie. Od doby, kdy se tato osoba dozvěděla nebo lze důvodně předpokládat, že se dozvědět mohla, že tento výrobek obsahuje chráněnou topografii, je povinna zaplatit majiteli topografie na jeho žádost za další obchodní využívání tohoto výrobku přiměřenou náhradu, pro jejíž výši je rozhodný rozsah dalšího obchodního využívání. Výmaz topografie Úřad provede na návrh, který může podat každá osoba, výmaz topografie z rejstříku, a) není-li zapsaná topografie způsobilá k ochraně podle 1, b) nebyla-li přihláška topografie podána ve lhůtě podle 9 odst. 1 písm. a) nebo právo na ochranu zaniklo podle 5 /Právo a ochranu topografie zanikne uplynutím 15 let ode dne jejího vytvoření, jestliže topografie nebyla obchodně využívána jinak než skrytě nebo nebyla přihlášena u Úřadu/, c) byla-li přihlašovatelem nebo majitelem topografie osoba, která nemohla uplatnit právo na ochranu podle 6, d) jestliže podklady podle 7 odst. 2 písm. b) neodpovídají polovodičovému výrobku přiloženému k přihlášce. Výmaz topografie z rejstříku má účinky, jako by topografie nebyla do rejstříku zapsána. Odnětí ochrany a přepis Úřad na návrh odejme ochranu majiteli zapsané topografie, jestliže z rozhodnutí soudu zjistí, že mu právo na ochranu topografie ve smyslu ustanovení 3 nepříslušelo. Na návrh osoby, které přísluší právo na ochranu topografie a která může uplatnit právo na ochranu podle ustanovení 6, podaný do 1 měsíce od pravomocného rozhodnutí soudu, Úřad zapíše tuto osobu jako majitele topografie. Návrh na přepis majitele topografie je nutno doložit rozhodnutím soudu. nebo z moci úřední. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 4

5 Rejstřík topografií OCHRANA ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ A OZNAČENÍ PŮVODU Vymezení pojmů Označením původu je název oblasti, určitého místa nebo země (dále jen "území") používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže kvalita nebo vlastnosti tohoto zboží jsou výlučně nebo převážně dány zvláštním zeměpisným prostředím s jeho charakteristickými přírodními a lidskými faktory a jestliže výroba, zpracování a příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území; za označení původu pro zemědělské výrobky nebo potraviny jsou pokládána i tradiční zeměpisná nebo nezeměpisná označení pro zboží pocházející z vymezeného území, splňuje-li takové zboží ostatní podmínky podle zákona. Vymezení pojmů Zeměpisným označením je název území používaný k označení zboží pocházejícího z tohoto území, jestliže toto zboží má určitou kvalitu, pověst nebo jiné vlastnosti, které lze přičíst tomuto zeměpisnému původu, a jestliže výroba nebo zpracování anebo příprava takového zboží probíhá ve vymezeném území. Zbožím jakákoliv movitá věc, která byla vyrobena, vytěžena nebo jinak získána bez ohledu na stupeň jejího zpracování a je určena k nabídce spotřebiteli; za zboží podle tohoto zákona se považují i služby. Obecným názvem druhu zboží označení, které se stalo pro takovéto zboží běžným názvem, přestože se vztahuje k území, kde bylo toto zboží původně vyrobeno nebo uvedeno na trh. Zákon č. 452/2001 Sb., o ochraně označení původu a zeměpisných označení a o změně zákona o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů Označení původu a zeměpisné označení se zapisuje do rejstříku označení původu a zeměpisných označení, který vede Úřad průmyslového vlastnictví. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 5

6 Výluky ze zápisu (1) Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsáno takové označení, jehož doslovné znění sice pravdivě označuje území, ze kterého zboží pochází, přesto je však způsobilé vyvolat mylnou domněnku, že zboží pochází z jiného území. (2) Je-li žadatelem o zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku pro víno zajištěn takový způsob užívání těchto označení, který není způsobilý vyvolat mylnou domněnku o skutečném původu zboží, mohou být při zachování zásady rovného postavení výrobců na trhu zapsána do rejstříku dvě nebo více označení původu nebo zeměpisných označení, která obsahují stejně psané nebo stejně znějící (homonymní) názvy míst. Výluky ze zápisu (3) Jako označení původu ani jako zeměpisné označení nemůže být do rejstříku zapsán obecný název druhu zboží, a to bez ohledu na to, zda zboží pochází z takto vymezeného území. (4) Jako označení původu či zeměpisné označení nemůže být pro shodné zboží s výjimkou stanovenou v odst. 2 zapsáno označení shodné s již chráněným označením původu, zeměpisným označením, všeobecně známou známkou či zapsanou ochrannou známkou nebo označení shodné s názvem odrůdy rostlin nebo plemene zvířat, které by v důsledku této shody mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží. Žádost o zápis označení původu O zápis označení původu do rejstříku může požádat u Úřadu sdružení výrobců nebo zpracovatelů (dále jen "sdružení") pro zboží vyrobené nebo zpracované anebo připravené na území a za podmínek vymezených v 2 písm. a). Sdružení: zejm. podle 69 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, 20f a následující a 829 a následující zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Žádost o zápis označení původu Jednotlivá fyzická nebo právnická osoba může o zápis označení původu do rejstříku požádat, jestliže v době podání žádosti jako jediná vyrábí, zpracovává a připravuje zboží na území a za podmínek vymezených v 2 písm. a). Pokud žadatelem podle odstavce 1 je sdružení, které nemá právní subjektivitu, musí k řízení podle tohoto zákona zmocnit jednoho z účastníků sdružení. Žádost o zápis označení původu Žadatel v žádosti o zápis označení původu do rejstříku uvede a) znění označení původu; b) název, popřípadě obchodní firmu a sídlo nebo jméno, příjmení a místo trvalého pobytu žadatele, popřípadě i jeho zástupce; c) zeměpisné vymezení území, na němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží; d) označení provozovny, která zboží opatřované označením původu vyrábí, zpracovává a připravuje v místě, jehož zeměpisný název je částí označení původu; e) výčet zboží, jehož se má označení původu týkat; f) popis vlastností nebo kvalitativních znaků zboží, které jsou dány zvláštním zeměpisným prostředím. Žádost o zápis označení původu K žádosti žadatel přiloží výpis z evidence vedené orgánem státní správy příslušným podle území, v němž probíhá výroba, zpracování a příprava zboží, pokud osvědčuje, že provozovna žadatele podle odstavce 3 písm. d) je umístěna v daném území nebo že žadatel zboží podle odstavce 3 písm. f) vyrábí nebo zpracovává. Má-li být označení původu zapsáno pro zemědělské výrobky nebo potraviny, které jsou určené pro lidskou výživu, a zemědělské výrobky neurčené pro lidskou výživu, jejichž seznamy stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou, musí být žádost doložena specifikací podle 6, která stanoví jeho charakteristické vlastnosti a vymezí zvláštnosti zeměpisného prostředí. Splňuje-li další výrobce, popřípadě zpracovatel podmínky stanovené zákonem pro zápis označení původu do rejstříku a podmínky členství ve sdružení, které nesmějí být diskriminační ani nesmějí být v rozporu s právně závaznými pravidly hospodářské soutěže, má právo na přijetí za člena sdružení. Sdružení je povinno vydat na žádost členům osvědčení o členství. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 6

7 Specifikace Specifikace musí obsahovat a) název zemědělského výrobku nebo potraviny, včetně znění označení původu; b) popis zemědělského výrobku nebo potraviny, včetně případné suroviny, a popis základních fyzikálních, chemických, mikrobiologických anebo organoleptických vlastností zemědělského výrobku nebo potraviny; c) zeměpisné vymezení území, popřípadě údaje, které svědčí o splnění požadavku podle 2 písm. a) věty za středníkem; d) údaje prokazující že zemědělský výrobek nebo potravina pochází z vymezeného území; e) popis způsobu získání zemědělského výrobku nebo potraviny, popřípadě popis hodnověrných a neměnných místních způsobů jejich získávání; f) údaje potvrzující souvislost mezi kvalitou, vlastnostmi nebo znaky zemědělského výrobku nebo potraviny a zeměpisným původem ve smyslu 2 písm. a). Řízení o žádosti Úřad přezkoumá, zda označení původu uvedené v žádosti splňuje podmínky pro zápis do rejstříku a zda žádost má náležitosti podle 5. Nemá-li žádost některou z náležitostí podle 5, vyzve Úřad žadatele, aby žádost doplnil, stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu, která nesmí být kratší než dva měsíce, a upozorní jej, že jinak řízení zastaví. Je-li označení původu vyloučeno ze zápisu podle 4 nebo nesplňuje-li označení původu podmínky zápisu stanovené tímto zákonem, Úřad žádost zamítne. Obsahuje-li žádost o zápis označení původu do rejstříku potřebné náležitosti a není-li žádost zamítnuta podle odstavce 3, Úřad označení původu zapíše do rejstříku a zápis oznámí ve Věstníku vydávaném Úřadem. O zápisu vydá žadateli osvědčení. Účinky zápisu označení původu do rejstříku (1) Ochrana označení původu vzniká dnem zápisu do rejstříku. Doba ochrany označení původu není časově omezena. (2) Zapsané označení původu je oprávněn užívat, zejména umisťovat na zboží, jehož se označení původu týká, každý, kdo vyrábí, zpracovává a připravuje zboží s odpovídající kvalitou či vlastnostmi na vymezeném území; v případě zemědělských výrobků či potravin uvedených ve vyhlášce podle 26 je podmínkou užití označení původu na tomto zboží, které pochází z vymezeného území, rovněž dodržení specifikace stanovené podle 6. (3) Na zapsané označení původu nelze poskytovat licenci. (4) Zapsané označení původu nesmí být poskytnuto jako zástava. Zrušení zápisu označení původu (1) Úřad zruší zápis označení původu, zjistí-li na základě návrhu dotčené osoby nebo příslušného kontrolního orgánu anebo z vlastního podnětu, že a) označení původu bylo zapsáno, aniž vyhovuje podmínkám stanoveným tímto zákonem; v tomto případě se na označení původu hledí, jako by nebylo zapsáno; b) podmínky stanovené pro zápis označení původu odpadly; c) výrobek, pro nějž je označení původu zapsáno, podle nálezu příslušného kontrolního orgánu nesplňuje požadavky stanovené specifikací na zemědělský výrobek nebo potravinu a tyto požadavky nebyly splněny ani dodatečně ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem. (2) Zápis označení původu v případě podle odstavce 1 písm. c) nelze zrušit, jestliže se na trhu vyskytuje zboží, které splňuje podmínky stanovené tímto zákonem. Zeměpisné označení Pro náležitosti žádosti o zápis zeměpisného označení do rejstříku, pro řízení o žádosti o zápis zeměpisného označení, pro zápis změn týkajících se zapsaného zeměpisného označení, pro obsah a kontrolu specifikace zemědělského výrobku nebo potraviny, pro účinky zápisu zeměpisného označení, změny zápisu zeměpisného označení a jeho zrušení se obdobně použijí ustanovení týkající se označení původu. Mezinárodní zápis (1) Osoby, které mají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, mohou požádat o mezinárodní zápis označení původu podle mezinárodní smlouvy prostřednictvím Úřadu. Lisabonská dohoda na ochranu označení původu a o jejich mezinárodním zápisu ze dne 31. října 1958, revidovaná ve Stockholmu dne 14. července 1967, uveřejněná pod č. 67/1975 Sb., ve znění vyhlášky č. 79/1985 Sb. (2) Žadatel o mezinárodní zápis označení původu je povinen za úkony podle odstavce 1 zaplatit rovněž poplatky stanovené podle mezinárodní smlouvy; výši poplatků stanovených mezinárodní smlouvou oznámí Úřad ve Věstníku. Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 7

8 Mezinárodní zápis (1) Mezinárodní zápis označení původu se žádostí o ochranu v České republice má tytéž účinky jako zápis označení původu do rejstříku vedeného Úřadem. (2) Jestliže byla mezinárodně zapsanému označení původu odmítnuta ochrana pro území České republiky, hledí se na ně tak, jako by v České republice nebylo zapsáno. EU OCHRANA OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ PODLE PRÁVA EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ, O OCHRANĚ ZEMĚPISNÝCH OZNAČENÍ A OZNAČENÍ PŮVODU ZEMĚDĚLSKÝCH VÝROBKŮ A POTRAVIN Žádost o ochranu (1) Žádost o ochranu označení původu a zeměpisných označení v Evropské unii, která se týkají zemědělských výrobků a potravin vyrobených nebo zpracovaných anebo připravených na území, které se nachází v České republice, se podává u Úřadu. /Nařízení rady (EHS) č. 2081/92 ze dne 14. července 1992, o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských výrobků a potravin, ve znění pozdějších předpisů/ (2) Žádost může podat jen osoba uvedená v 5, jíž svědčí právo k označení původu, popřípadě zeměpisnému označení. (3) Neobsahuje-li žádost náležitosti podle tohoto zákona a náležitosti vyžadované nařízením, vyzve Úřad žadatele, aby ve lhůtě dvou měsíců nedostatky odstranil. (4) Úřad žádost postoupí Komisi včetně všech dokladů, o které se jeho zjištění opírají, ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy byla řádná žádost doručena Úřadu. O této skutečnosti bude Úřad informovat žadatele. (5) Úřad informuje žadatele o formálním zjištění Komise, že žádost obsahuje všechny údaje, do jednoho měsíce ode dne, kdy toto zjištění obdrží. Zápis do rejstříku (1) Zápis označení původu nebo zeměpisného označení do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení vedeného Komisí má v České republice stejné účinky jako zápis takových označení do rejstříku vedeného Úřadem. (2) Odmítne-li Komise zapsat označení původu nebo zeměpisné označení do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení, pozbývá účinnosti rovněž zápis do rejstříku vedeného Úřadem. PRÁVA ZE ZÁPISU OZNAČENÍ PŮVODU A ZEMĚPISNÉHO OZNAČENÍ (1) Zapsaná označení jsou chráněna proti a) jakémukoliv přímému či nepřímému obchodnímu užití zapsaného označení na zboží, na něž se zápis nevztahuje, pokud je toto zboží srovnatelné se zbožím zapsaným pod tímto označením nebo pokud užívání tohoto označení těží z dobré pověsti chráněného označení; b) jakémukoliv zneužití, napodobení nebo připomínání, i když je skutečný původ zboží uveden nebo je chráněné označení přeloženo nebo doprovázeno výrazy jako "druh", "typ", "metoda", "na způsob", "napodobeno" nebo podobným výrazem; c) jakémukoliv jinému lživému nebo klamavému údaji o zeměpisném původu, povaze nebo základních vlastnostech zboží uvedených na vnitřním či vnějším obalu, reklamních materiálech nebo dokumentech týkajících se příslušného zboží, jakož i proti použití přepravních obalů způsobilých vyvolat nepravdivý dojem o jeho původu; Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 8

9 d)všemu ostatnímu jednání, které by mohlo vést ke klamným domněnkám o skutečném původu zboží. (2) Zapsané označení se nemůže stát druhovým označením zboží; pokud vlastní zapsané označení zahrnuje i název zboží, který je považován za druhový, není užití tohoto druhového názvu na odpovídajícím zboží porušením odstavce 1 písm. a) nebo b). Ohrožení nebo porušení práva (1) Každý se může u příslušného soudu domáhat, aby bylo zakázáno užívat zapsané označení pro srovnatelné zboží, které nesplňuje podmínky pro užívání označení původu či zeměpisného označení, a aby zboží označené způsobem, jímž došlo k ohrožení nebo porušení práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení, bylo staženo z trhu. (2) Ten, jemuž svědčí práva k zapsanému označení původu, popřípadě zeměpisnému označení, má vůči každému, kdo uvádí nebo hodlá uvést na trh srovnatelné zboží, právo na informaci o původu tohoto zboží, na němž je umístěno chráněné označení původu či zeměpisné označení; soud právo na informaci nepřizná, jestliže by to bylo v nepoměru k závažnosti ohrožení či porušení. Ohrožení nebo porušení práva (3) Ten, jemuž svědčí práva k zapsanému označení původu, popřípadě zeměpisnému označení, může požadovat, aby soud nařídil ohrožovateli či porušovateli těchto práv zničit zboží, jehož uvedením na trh by mohlo dojít nebo již došlo k ohrožení nebo porušení práva chráněného tímto zákonem. Soud zničení nenařídí, není-li toto zboží ve vlastnictví toho, proti němuž návrh směřuje, nebo jestliže by ohrožení či porušení práva mohlo být odstraněno jinak a zničení by bylo nepřiměřené tomuto ohrožení nebo porušení. Ohrožení nebo porušení práva (4) Byla-li zásahem do práv ze zapsaného označení původu, popřípadě zeměpisného označení způsobena škoda, má poškozený právo na její náhradu. Byla- -li tímto zásahem způsobena nemajetková újma, má poškozený právo na přiměřené zadostiučinění, které může spočívat v peněžitém plnění. Ten, jemuž svědčí práva k zapsanému označení původu, popřípadě zeměpisnému označení, může požadovat vydání bezdůvodného obohacení. Rejstřík označení původu Vladimír Smejkal, VŠFS v Praze 9