GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY

Transkript

1 GRANTOVÁ SCHÉMATA SROP POKYNY PRO ŽADATELE EVROPSKÁ UNIE POKYNY PRO ŽADATELE PRO GRANTOVÁ SCHÉMATA IMPLEMENTOVANÁ V RÁMCI SROP V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI PRO 4. KOLO VÝZVY Moravskoslezský kraj Oddělení řízení grantových schémat

2 1Úvod Seznam zkratek Definice pojmů Základní rámec grantových schémat Moravskoslezského kraje Globální cíl Specifické cíle SROP Struktura SROP Přehled grantových schémat Moravskoslezského kraje Stručná charakteristika grantových schémat Grantové schéma Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Grantové schéma Síť sociální integrace Grantové schéma Jednotný komunikační styl Grantové schéma Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Podmínky grantových schémat Všeobecné podmínky Podmínky pro účast v programu Vymezení žadatelů Požadavky na žadatele Požadavky na partnery žadatelů Podmínky pro předkládané akce Investiční a neinvestiční akce Místo realizace akcí Doba realizace akcí Oprávněné aktivity Uznatelné náklady Účetnictví konečného uživatele Dělení akcí do etap Předkládání návrhů akcí Žádost o financování akce Poskytnutí doplňujících informací k výzvě Formulář Žádosti Jak, kam a kdy předkládat Žádosti Hodnocení návrhů akcí Posouzení formálních náležitostí Hodnocení akce Vyřazení akce Stánka 2 z 56 celkem

3 8Rozhodování o udělení grantu Kontroly akcí Kontrola před uzavřením Smlouvy o financování akce (kontrola ex-ante) Realizace akcí Smlouva o financování akce Podmínky poskytnutí grantu Změny akce - dodatek ke Smlouvě o financování akce Předčasné ukončení Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu Výpověď Smlouvy o financování akce ze strany konečného uživatele Výpověď Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu ze strany Moravskoslezského kraje Odstoupení Moravskoslezského kraje od Smlouvy o financování akce v rámci grantového schématu Zahájení a ukončení akce Konečná výše grantu Vedení dokumentace akce Audit Platební podmínky Zálohy Etapové platby Závěrečná platba Postup při proplácení výdajů konečným uživatelům Veřejné zakázky Monitorování akcí a podávání zpráv Monitorovací ukazatele Předkládání zpráv konečným uživatelem Průběžná zpráva k akci Etapová zpráva k akci Závěrečná zpráva k akci Monitorovací zpráva o zajištění udržitelnosti akce Publicita Kontakty Přílohy Stránka 3 z 56celkem

4 1 ÚVOD Tyto pokyny obsahují všeobecné informace pro žadatele o prostředky poskytované prostřednictvím grantových schémat (GS) realizovaných Moravskoslezským krajem v rámci Společného regionálního operačního programu (SROP). Pomoc poskytovaná v rámci grantových schémat má formu nevratné podpory finanční pomoci. Finanční prostředky této pomoci pocházejí z prostředků strukturálních fondů Evropské unie, které Česká republika dostává v rámci podpory, kterou EU poskytuje méně rozvinutým zemím a regionům členských zemí EU. Dalšími zdroji této pomoci jsou státní rozpočet a rozpočet Moravskoslezského kraje. Povinností každého žadatele o pomoc z grantových schémat je podílet se na financování předkládaných akcí vlastními prostředky. Výše vlastního spolufinancování se liší pro různá grantová schémata a podle charakteru žadatelů. Cílem těchto pokynů je informovat pro žadatele o - základních pojmech používaných v materiálech určených pro žadatele a v Žádosti, - všeobecných podmínkách poskytování podpory v rámci grantových schémat SROP, - stručné charakteristice jednotlivých grantových schémat, - způsobu předkládání a hodnocení Žádostí a - dalším postupu po schválení Žádosti. Podrobnosti k požadavkům na žadatele, vhodným aktivitám, uznatelným a neuznatelným nákladům, velikosti grantů, specifickým požadavkům na obsah Žádosti a na její přílohy jsou uvedeny v přílohách A - D těchto Pokynů k jednotlivým grantovým schématům. Doplňující informace k textu Pokynů obsahují přílohy Tyto pokyny jsou pro žadatele závazné. Stránka 4 z 56celkem

5 2 SEZNAM ZKRATEK ATGS CI CRR EK ELZA ES ERDF ESF GS ICR JKS KP KU KÚ MSK MMR MSP NNO NUTS ORR OŘGS Pokyny RPP RK CI SF Smlouva SROP SR S-RR SSI Žádost Administrativní tým grantových schémat pracovníci krajského úřadu, nebo krajem pověřené organizace CzechInvest Centrum pro regionální rozvoj ČR Evropská komise Elektronická žádost Evropská společenství Evropský regionální rozvojový fond Evropský sociální fond Grantové schéma Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Jednotný komunikační styl Konečný příjemce Konečný uživatel Krajský úřad Moravskoslezského kraje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR Malý(é) a střední podnik(y) Nestátní nezisková(é) organizace Územně statistická jednotka v rámci ES Odbor regionálního rozvoje Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Oddělení řízení grantových schémat krajského úřadu Moravskoslezského kraje Pokyny pro žadatele pro grantová schémata implementovaná v rámci SROP v Moravskoslezském kraji pro 3. kolo výzvy Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Regionální kanceláře CzechInvestu strukturální fondy Smlouva o financování akce Společný regionální operační program Státní rozpočet ČR Sekretariát Regionální rady NUTS II Moravskoslezsko - oddělení KÚ Síť sociální integrace Žádost o financování akce Stránka 5 z 56celkem

6 3 DEFINICE POJMŮ Pro účely těchto Pokynů se definují následující pojmy spojené se SROP; definice pojmů vychází z příslušných legislativních předpisů Evropského společenství: Strukturální fondy Strukturální fondy jsou finančními nástroji Evropského Společenství (ES), které přispívají k dosažení obecných cílů, stanovených v článcích Smlouvy o založení ES (posilování hospodářské a sociální soudržnosti, snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů. V případě SROP budou spolufinancování zajišťovat dva strukturální fondy: Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) a Evropský sociální fond (ESF). Podrobnosti o využívání strukturálních fondů a o výše uvedených dvou fondech jsou stanoveny zejména v následujících předpisech: Nařízení Rady (ES) č.1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1783/1999 o Evropském fondu regionálního rozvoje; Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 o Evropském sociálním fondu. Regiony NUTS NUTS je zavedená zkratka pro tzv. "územně statistické jednotky" vymezené v rámci Evropského společenství podle jednotných kritérií; NUTS slouží ke statistickým účelům a z části i pro potřeby programování v rámci strukturálních fondů. V České republice představují obce úroveň NUTS V, okresy úroveň NUTS IV, kraje (vč. hl.města Prahy jde o 14 jednotek) úroveň NUTS III a celá Česká republika úroveň NUTS I. Vzhledem k tomu, že v úrovni NUTS II neexistuje odpovídající územní členění, bylo nutno tuto územní strukturu nově definovat (viz termín regiony soudržnosti). Regiony soudržnosti Regiony soudržnosti představují v České republice úroveň NUTS II a byly vymezeny v 15 zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje. Podle tohoto zákona se ČR člení na celkem 8 regionů soudržnosti. Území regionu soudržnosti Moravskoslezsko je totožné s územím Moravskoslezského kraje. Rámec podpory Společenství Rámec podpory Společenství je dokument připravený Evropskou komisí (na základě Národního rozvojového plánu), který zajišťuje koordinaci všech operačních programů v rámci Cíle 1. Struktura rámce Společenství (CSF) je vymezena v článku 17 Nařízení č.1260/1999. V případě České republiky se jedná o Rámec podpory Společenství na období let (Komisí byl schválen v prosinci 2003), který koordinuje realizaci celkem 5 operačních programů (vedle SROP se jedná o operační programy Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Průmysl a podnikání a Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství). Operační program Operační program je programový dokument schválený Evropskou komisí pro účely realizace Rámce podpory Společenství (poznámka: Programový dokument SROP byl schválen EK v prosinci 2003). Obsahuje mimo jiné analýzu a popis situace, strategii programu, popis priorit, rámcový popis opatření, finanční plán podle priorit a spolufinancovaných ze strukturálních fondů v rámci Cíle 1 (vymezení obsahu operačního programu - viz článek 18 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999). Stránka 6 z 56celkem

7 SROP (Společný regionální operační program) Jeden z pěti schválených operačních programů v rámci Cíle 1 pro Českou republiku (SROP reprezentuje cca 31 % finančních zdrojů těchto programů). Alokace finančních prostředků tohoto i dalších operačních programů se týká období , čerpání prostředků je umožněno (ve smyslu pravidla n+2) do poloviny roku Programový dodatek Programový dodatek obsahuje zejména podrobný popis opatření operačního programu, vymezení konečných příjemců, finanční plán podle jednotlivých opatření, propagaci programu apod. Programový dodatek je schvalován Monitorovacím výborem SROP. Při tvorbě Pokynů pro žadatele pro 4. kolo výzvy pro předkládání akcí do grantových schémat vycházíme z Programového dodatku SROP verze 0.13 ze dne Priorita Jde o jednu z priorit strategie operačního programu (v případě SROP byly vymezeny 4 specifické cíle a 4 priority); prioritě je přidělen určitý příspěvek ze strukturálních fondů, finanční prostředky členského státu a soubor blíže určených konkrétních cílů. Každá priorita se člení na 1 či více opatření, která se dále mohou dělit na podopatření. Opatření Opatření je prostředek, prostřednictvím kterého je realizována priorita v rámci operačního programu. Opatření umožňuje financování operací, které zahrnují jak projekty (individuální projekty a grantová schémata) předkládané konečnými příjemci, tak i tzv. akcí, realizovaných v rámci grantových schémat a předkládaných konečnými uživateli. Opatření představuje základní dotační titul operačního programu se stanoveným finančním plánem, který v případě SROP zahrnuje uznatelné náklady spolufinancované z veřejných zdrojů EU (ERDF nebo ESF) a z veřejných zdrojů ČR. Grantové schéma Na rozdíl od individuálního projektu se jedná o formu skupinového projektu, který v sobě zahrnuje množství akcí (projektů v rámci grantového schématu); konečný příjemce (Moravskoslezský kraj) je většinou jinou osobou než konečný uživatel (realizátor akcí). Konečnými uživateli jsou jednotliví žadatelé o financování akce z grantového schématu (kraj, podnikatelé, veřejné subjekty či neziskové organizace). Projekt/akce Projekt je skupina vzájemně koordinovaných, řízených a časově omezených činností, které směřují k naplnění a zabezpečení cílů včetně splnění stanovených podmínek. Projekt předkládaný formou Žádosti o financování akce se nazývá akce. Etapa Etapou se rozumí logický kontrolovatelný celek. U neinvestičních akcí logickým kontrolovatelným celkem bude realizovaná ucelená aktivita. U stavebních akcí typu dodávek prací či dodávek zboží se bude jednat o agregované celky (stavební objekty a technologické celky dle rozpočtu). Finanční plán akce Finanční plán akcí obsahuje časový plán čerpání prostředků při jejich realizaci a dále dohodnutou úroveň spolufinancování z jednotlivých veřejných zdrojů (zdroje SF i ČR) za příslušné subjekty; podle charakteru akce musí být spolufinancování zajišťováno i ze soukromých zdrojů (zdroje podnikatelských subjektů nebo zdroje NNO), které jsou rovněž uvedeny v rozpočtu akce. Finanční plán akce musí vedle uznatelných nákladů rovněž zahrnout (pokud existují) i tzv. neuznatelné náklady akce, které jsou vždy hrazeny ze zdrojů žadatele a nelze je zahrnout do spolufinancování žadatele. Podrobný rozpočet akce Stránka 7 z 56celkem

8 Podrobný rozpočet akce vypracovává konečný uživatel již při podání Žádosti o financování akce. Podrobný rozpočet akce je také součástí Smlouvy o financování akce (uzavřené mezi konečných příjemcem a konečným uživatelem). V rozpočtu akce musí vedle uznatelných nákladů akce zahrnout konečný uživatel i neuznatelné náklady, které jsou vždy hrazeny ze zdrojů žadatele a nelze je zahrnout do spolufinancování žadatele. K sestavení podrobného rozpočtu akce žadatel využije formulářů uvedených v přílohách A1 (akce předkládané do GS RPP), B1(akce předkládané do GS SSI), C1 (akce předkládané do GS JKS) a D1 (akce předkládané do GS ICR). Konečný příjemce Konečným příjemcem u grantových schémat je Moravskoslezský kraj. Konečný příjemce přijímá prostředky ze SF prostřednictvím platební jednotky (MMR) a proplácí je konečným uživatelům. Přes konečného příjemce jsou konečným uživatelům rovněž poskytovány prostředky státního rozpočtu (tam, kde je to relevantní) a rozpočtu konečného příjemce samotného (kraje). Konečný uživatel Konečný uživatel je žadatel, jehož akce byla doporučena na základě splnění podmínek grantového schématu zastupitelstvem Moravskoslezského kraje k uzavření Smlouvy o financování akce. Jde o příjemce pomoci, který má prospěch z poskytnuté finanční pomoci, realizuje akci a přijímá prostředky ze SF od konečného příjemce. Koneční uživatelé jsou definováni v Programovém dodatku SROP, tuto definici může v rámci grantového schématu konečný příjemce upravit (zúžit) ve výzvě pro jednotlivá kola předkládání návrhů akcí. Konkrétní definice konečných uživatelů pro jednotlivá GS jsou uvedena v přílohách A-D Pokynů pro žadatele. Konečný uživatel obdrží v případě grantových schémat, na která se vztahují tyto Pokyny, podporu ze SF, SR a MSK k realizaci akce prostřednictvím Moravskoslezského kraje, který je konečným příjemcem a současně gestorem grantového schématu. Finanční pomoc/dotace/grant Prostředky poskytnuté konečným uživatelům na spolufinancování uznatelných nákladů akce schválené pro poskytnutí takovéto pomoci v rámci grantového schématu. Prostředky finanční pomoci/dotace/grantu v závislosti na jednotlivých grantových schématech pocházející ze strukturálních fondů, státního rozpočtu ČR a rozpočtu Moravskoslezského kraje. Tyto prostředky jsou poskytovány konečným příjemcem Moravskoslezským krajem. Žadatel Žadatel je potenciální konečný uživatel, který připravuje, nebo podal Žádost o financování akce z grantového schématu. Žadatel musí vyhovovat definici konečného uživatele platné pro příslušné grantové schéma a dané kolo výzvy. Stránka 8 z 56celkem

9 Žadateli mohou být: obce (dle Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení)), svazky obcí (dle 49 a dalších Zákona č. 128/2000 Sb., o obcích), organizace zřizované obcemi (dle 23 Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), kraj (dle Zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení)), organizace zřizované kraji (dle 23 Zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů), podnikatelé (dle Definice pojmů těchto Pokynů pojmy podnikatelský subjekt, malé a střední podniky), nestátní neziskové organizace (dle Definice pojmů těchto Pokynů pojem nestátní neziskové organizace), které se podáním Žádosti o financování akce uchází o poskytnutí finanční pomoci ze strukturálních fondů. Všichni žadatelé musí splňovat následující všeobecné podmínky, aby byli způsobilí pro udělení grantu: musí mít své sídlo v České republice, musí přímo zodpovídat za přípravu a řízení akce, nesmí působit jako prostředník, musí mít stabilní a dostatečné finanční zdroje pro zajištění existence organizace během celé akce a bude-li to nutné, účastnit se jejího financování, Potenciální žadatelé nejsou oprávněni se účastnit kola výzvy k předkládání akcí nebo získat grant, pokud: a) byl na jejich majetek prohlášen konkurz, jsou předmětem jednání vedoucích ke vstupu do likvidace, k uvalení nucené správy, mají pozastavené podnikatelské aktivity, byl podán návrh na vyrovnání s věřiteli nebo se nacházejí v podobné situaci vyplývající z příslušných právních předpisů České republiky, b) byli pravomocně odsouzeni za trestný čin, jehož skutková podstata souvisí s předmětem podnikání (tzn., že proti rozsudku se již nelze odvolat), c) neplní povinnosti související s platbami sociálního a zdravotního pojištění a daňové povinnosti vyplývající z příslušných ustanovení právních norem země, v níž mají své sídlo či místo podnikání, d) dopustili se zpronevěry, korupce, byli zapojeni do zločinecké organizace nebo jiné ilegální aktivity poškozující finanční zájmy Společenství, Žadatelé jsou z účasti na kolu výzvy k předkládaní akcí nebo přidělení grantu rovněž vyloučeni, pokud v době vyhlášení kola výzvy: e) u nich došlo ke konfliktu zájmů, f) se dopustili závažného zkreslení informací předložených poskytovateli grantu, které byly podmínkou účasti v kole výzvy nebo měly tvořit součást smlouvy, nebo tyto informace neposkytli, g) pokusili se získat důvěrné informace nebo ovlivnit Pracovní skupinu pro GS, orgány kraje či ATGS v průběhu vyhodnocovacího procesu tohoto či některého z předchozích kol výzvy. V případech uvedených pod body a), c), d), f), h) a i) platí vyloučení na období dvou let od doby, kdy bylo porušení pravidel zjištěno. V případech uvedených pod body b) a e) vyloučení platí na období 4 let od data oznámení rozsudku. Stránka 9 z 56celkem

10 Partner Za partnery akce jsou považovány instituce a organizace, které jsou zapojeny do přípravné a/nebo realizační či provozní fáze akce. Způsob zapojení může být finanční, materiální, formou odborných služeb nebo nejlépe kombinací více způsobů. Forma partnerství není předepsána, ale pro hodnocení akce předložené do grantových schémat je třeba doložit všechny doklady o partnerství (smlouvy, dohody, prohlášení apod.). Za partnery akce nelze v žádném případě považovat dodavatelskou firmu nebo subjekty, které na základě písemné smlouvy a za úplatu zajišťují dodávky zboží, služeb nebo stavebních prací. Za partnery tedy nejsou považovány subjekty, které jsou zapojeny na komerční bázi. Podnikatelský subjekt V rámci SROP se za podnikatelský subjekt považuje podnikatel, který je: - osobou zapsanou v obchodním rejstříku nebo - osobou, která podniká na základě živnostenského oprávnění, nebo - osobou 1, která podniká na základě jiného než živnostenského oprávnění podle zvláštních předpisů. Podpora v rámci opatření SROP se nevztahuje na podnikatelské subjekty (fyzické či právnické osoby), které provozují zemědělskou výrobu či prvovýrobu a na soukromé zemědělce, kteří jsou zapsáni do evidence podle zvláštního předpisu, výrobu, zpracování a uvádění na trh výrobků, jejichž seznam je uveden v příloze E Programového dodatku SROP, verze 0.13 z 19. dubna 2005, drobné podnikatele podnikající v oboru dopravy, malé a střední podnikatele podnikající v uhelném průmyslu, činnosti spojené s vývozem, zejména na zavedení a provoz distribuční sítě nebo na jiné běžné výdaji při vývozní činnosti, vývoz a na přednostní používání domácího zboží na úkor zboží importovaného. Podnikatel v cestovním ruchu V rámci SROP se pod pojmem podnikatel v cestovním ruchu rozumí zpravidla ten, jehož předmět podnikání se přímo vztahuje k oblasti rozvoje cestovního ruchu, služeb pro cestovní ruch apod. V rámci GS Jednotný komunikační styl postačí, když se předmět podnikání bude vztahovat k podporovaným aktivitám v rámci rozvoje služeb pro cestovní ruch. 1 2 odst.2 písm. c) zákona č.513/1991 Sb., Obchodní zákoník Stránka 10 z 56celkem

11 Malé a střední podniky (MSP) Malí a střední podnikatelé jsou definováni v Příloze I. Nařízení Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 z 25. února 2004 a s platností od Malým a středním podnikatelem se, v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004, rozumí podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců 2, má celková aktiva za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 43 mil. EUR 3 nebo má čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 50 mil. EUR 4. U opatření 1.1 SROP se v rámci definice MSP rozlišuje navíc Drobný podnikatel Drobným podnikatelem se v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 rozumí podnikatel, který a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců 5, b) má celková aktiva nebo čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 2 mil. EUR 6. Malý podnikatel Malým podnikatelem se v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 70/2001 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 364/2004 rozumí podnikatel, který a) zaměstnává 10 do 49 zaměstnanců 7, b) má celková aktiva nebo čistý obrat za poslední účetně uzavřený kalendářní rok nepřesahující 10 mil. EUR 8. S výjimkou investorů uvedených níže, nelze za malého a středního podnikatele rovněž považovat podnikatele, jestliže 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv přímo nebo nepřímo kontroluje společně nebo individuálně 1 nebo více orgánů státní správy nebo kraj. 2 pro posouzení kritéria počtu zaměstnanců a určení kategorie podniku je směrodatný přepočtený stav zaměstnanců žadatele za poslední uzavřený kalendářní rok, na rozdíl od posouzení navýšení povinného indikátoru Počet vytvořených hrubých pracovních míst, jehož výchozí stav se vykazuje jako přepočtený stav zaměstnanců za poslední uzavřené kalendářní pololetí před podáním Žádosti (viz definice Prokazování nově vzniklých pracovních míst). 3 4 v přepočtu kurzem devizového trhu vyhlášeným Evropskou centrální bankou k roku předcházejícímu roku podání Žádosti o financování akce, příp. pro poslední pracovní den předcházející tomuto datu, pokud připadá na sobotu, neděli nebo svátek Stránka 11 z 56celkem

12 Druhy podnikatelů zohledňované při stanovování počtu zaměstnanců a finančních částek Samostatným je každý podnikatel, který není klasifikován jako partnerský nebo jako spojený. V případě podnikatelů, které nelze považovat za samostatné, se k údajům za dotyčný podnik přičtou údaje o každém partnerovi dotyčného podnikatele vlastnícím dotyčného podnikatele nebo vlastněném dotyčným podnikatelem, přičítaná veličina je úměrná % podílu na kapitálu nebo hlasovacích právech (podle toho, který je vyšší); údaje o každém podnikateli, který je přímo nebo nepřímo spojen s dotyčným podnikatelem (v plné výši), k údajům za spojeného podnikatele se poměrně přičítají údaje o každém jeho partnerovi. Pokud podnikatel sestavuje konsolidovanou účetní závěrku, údaje zahrnuté do konsolidace se plně či poměrně vylučují v závislosti na postavení podnikatele, kterého se konsolidace týká. Partnerskými jsou všichni podnikatelé, kteří nejsou klasifikováni jako spojení a mezi kterými je tento vztah: podnikatel vlastní buď výlučně, nebo společně s 1 nebo více spojenými podnikateli 25 nebo více % kapitálu nebo hlasovacích práv jiného podnikatele. Podnikatel se však může považovat za samostatného, i když tento 25% práh dosáhnou nebo přesáhnou následující investoři za předpokladu, že tito investoři veřejné investiční společnosti, společnosti rizikového kapitálu, jednotlivci nebo skupiny jednotlivců provozující běžně činnost v oblasti investic rizikového kapitálu, které investují do vlastního kapitálu nekótovaných podniků, za předpokladu, že celková investice těchto podniků v tomtéž podniku je menší než EUR; univerzity nebo nezisková výzkumná centra; institucionální investoři vč. fondů regionálního rozvoje; samostatné orgány místní samosprávy s ročním rozpočtem menším než 10 mil. EUR a s méně než obyvateli nejsou spojeni buď jednotlivě nebo společně u dotyčného podnikatele. Spojení jsou podnikatelé, kteří mají mezi sebou některý z těchto vztahů: podnikatel má většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů v jiném podnikateli; má právo jmenovat nebo odvolávat většinu členů správního, řídícího nebo dozorčího orgánu jiného podnikatele; má právo uplatňovat dominantní vliv nad jiným podnikatelem podle smlouvy uzavřené s tímto podnikatelem nebo podle ustanovení v jeho zakladatelské listině nebo zakladatelské smlouvě; je majitelem akcií nebo členem jiného podnikatele, sám kontroluje podle dohody s ostatními akcionáři, společníky nebo členy uvedeného podnikatele většinu hlasovacích práv akcionářů, společníků nebo členů uvedeného podnikatele. Za spojené se považují rovněž podnikatelé, kteří mají některý z těchto vztahů prostřednictvím 1 nebo více podnikatelů nebo prostřednictvím některého z investorů uvedených výše. Stránka 12 z 56celkem

13 Mezi spojené patří i podnikatelé, kteří mají 1 nebo více takových vztahů prostřednictvím fyzické osoby nebo skupiny fyzických osob jednajících společně, provozují-li svou činnost nebo část své činnosti na stejném relevantním trhu nebo na sousedních trzích (tj. trzích pro výrobky nebo služby situovaných přímo nad nebo pod relevantním trhem). Pokud stanovené počty zaměstnanců nebo výše čistého obratu či celkových aktiv podniku v okamžiku závěru 12měsíčního zúčtovacího období překračují nebo nedosahují stanovené hranice počtu zaměstnanců nebo stanovených finančních kritérií, vede to ke ztrátě nebo zisku statutu malý a střední podnik pouze, opakuje-li se tento jev ve dvou po sobě jdoucích zúčtovacích obdobích. Nestátní neziskové organizace(nno) Občanská sdružení vyvíjející činnost podle Zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění. Obecně prospěšné společnosti zřízené podle Zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, v platném znění. Církevní právnické osoby zřízené podle Zákona č. 3/2002 Sb., o církvích a náboženských společnostech, v platném znění, a jimi zřizované organizace, pokud poskytují zdravotní, kulturní, vzdělávací a sociální služby nebo sociálně právní ochranu dětí. Nadace a nadační fondy zřízené podle Zákona č. 227/1997 Sb., o nadacích a nadačních fondech, v platném znění. V rámci SROP musí tyto organizace vystupovat v roli konečných uživatelů dotace (nikoliv jako nositelé grantových schémat, kteří přerozdělují dotace jiným uživatelům). Do rozpočtu akce NNO nesmí být zakalkulován zisk. Zisk nesmí být z finanční pomoci ani fakticky realizován. Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF) Informační systém sloužící pro monitorování implementace programů a projektů spolufinancovaných ze strukturálních fondů. Vlastní MSSF se skládá ze tří částí: MSSF CENTRAL - informační systém pro řídící orgán, poskytuje souhrnné informace o přípravě i stavu realizace operačního programu. MONIT - informační systém zprostředkujících subjektů, který umožňuje sledování akcí od podání Žádosti, jejich hodnocení, výběr, až po jejich realizaci a dokončení. ELZA - slouží pro žadatele (konečné uživatele), kteří tento program využijí při vyplňování Žádostí o financování akce (žádostí o platbu). Stránka 13 z 56celkem

14 Uznatelné náklady Jedná se o oprávněné náklady akcí, které mohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů a to v souladu s článkem 30 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, s Nařízením Komise (ES) č.1685/1999 ve znění Nařízení Komise (ES) č. 448/2004 a nebo v souladu s příslušnými předpisy právního řádu ČR. Z časového hlediska (výchozí a konečné datum uznatelnosti) 9 budou za uznatelné náklady akcí realizovaných v rámci grantových schémat SROP považovány náklady, které budou: vynaloženy nejdříve ode dne registrace Žádosti o financování akce (s výjimkou nákladů vynaložených na projektovou dokumentaci, které jsou u drobných podnikatelů v rámci opatření 1.1 a u všech skupin oprávněných žadatelů v rámci podopatření (tj. malých a středních podniků i subjektů veřejného a neziskového sektoru) pro 4. kolo výzvy uznatelné již od ), vynaloženy nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce), nejpozději však do 30. dubna 2008, a současně realizovány v souladu s legislativou ES, resp. s právním řádem ČR (např. v oblasti zadávání veřejných zakázek, hospodářské soutěže a veřejné podpory podnikům, životního prostředí apod.). Uznatelné náklady akce je nutné u akcí snížit o příjmy získané během doby realizace. Uznatelné náklady se snižují o tyto příjmy nejpozději v okamžiku podání poslední Žádosti o proplacení výdajů akce. Podnikatelé příjmy vzniklé v průběhu realizace akce neodečítají. Neuznatelné náklady Jedná se o náklady, které nemohou být spolufinancovány ze strukturálních fondů. Pokud tyto výdaje v akci existují, musí být vykázány v podrobném rozpočtu akce a být vždy financovány z vlastních zdrojů žadatele (např. DPH u plátců DPH). Způsobilé výdaje Způsobilým výdajem je pouze výdaj, který byl prokazatelně zaplacen konečným uživatelem. Tzn., že z hlediska způsobilosti je nutné prokázat nejenom okamžik vzniku výdaje (nejčastěji datum zdanitelného plnění na faktuře), ale i prokázání jeho skutečného zaplacení (vynaložení) konečným uživatelem. Způsobilý výdaj musí být ze strany konečného uživatele zaplacen nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce), tuto skutečnost lze doložit např. bankovním výpisem, pokladními doklady nebo zápočty. Uchování příspěvku ze strukturálních fondů Z hlediska uznatelnosti nákladů může být příspěvek ze strukturálních fondů pro projekty či akce zachován jen tehdy, jestliže v období pěti let ode dne, kdy bylo rozhodnuto o příspěvku ze SF, v nich nedošlo k nějaké podstatné změně, která ovlivňuje její povahu nebo podmínky provádění, nebo poskytuje nějaké firmě nebo veřejnému subjektu nepatřičnou výhodu, a která je výsledkem buď změny v povaze vlastnictví nějaké součásti infrastruktury, nebo ukončení či přemístění nějaké produktivní činnosti 10. V případě, že k takovéto změně dojde, musí být provedeny opravy financování (viz následující bod). Opravy financování (vyšetřování nesrovnalostí/nesprávností) 9 Směrodatným datem pro posouzení uznatelnosti nákladů je datum zdanitelného plnění; u nákladů, které nejsou předmětem daně z přidané hodnoty pak datum úhrady příslušného nákladu. Datum zdanitelného plnění musí být v rozmezí od data registrace Žádosti do termínu ukončení realizace akce uvedeného ve Smlouvě o financování akce. Příslušný uznatelný náklad musí být uhrazen nejpozději do data předložení Závěrečné zprávy, včetně vyúčtování akce (tj. včetně Žádosti o proplacení výdajů akce) uvedeného ve Smlouvě o financování akce. 10 Článek 30 odst.4 nařízení Rady (ES) č.1260/99. Stránka 14 z 56celkem

15 V návaznosti na článek 39 Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 a Nařízení Komise (ES) č. 448/2001 řídící orgán SROP odpovídá za vyšetřování nesrovnalostí (v české terminologii lze za identický považovat pojem porušení rozpočtové kázně ) a provádí opravy financování, které spočívají v tom, že u projektů či akcí, které nedodrží smluvené podmínky, může zrušit bud celý příspěvek Společenství nebo jeho část. Přitom postupuje v souladu s ustanovením 3 písm. e) a 44 Zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech. Veřejná podpora Rozumí se jí jakákoliv forma podpory z veřejných zdrojů poskytovaná způsobem, která narušuje nebo hrozí narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podnikání nebo odvětví výroby v míře, jíž může být dotčen obchod mezi Českou republikou a členskými státy Evropské unie. V Evropské unii jsou výchozí pravidla o poskytování veřejné podpory (tzv. "state aid") definována v článcích Smlouvy o založení ES. Obecný zákaz z poskytování veřejné podpory neplatí, pokud příslušná legislativa stanoví jinak nebo pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže povolí výjimku. V rámci SROP jsou obecně připuštěny 3 druhy výjimek ze zákazu veřejné podpory, z nichž dvě jsou aplikovány na grantová schémata Moravskoslezského kraje: - Veřejná podpora malého rozsahu (pravidlo de minimis, viz následující odstavec) tato veřejná podpora je poskytována v souladu s Nařízením Komise (ES) č. 69/2001 drobným podnikům v rámci opatř. 1.1 SROP a malým a středním podnikům (0 249 zaměstnanců) v rámci opatř SROP. - Skupinová výjimka ze zákazu veřejné podpory ve prospěch malého a středního podnikání (tuto výjimku upravuje Nařízení Komise (ES) č. 70/2001) tato veřejná podpora je poskytována malým (10 49 zaměstnanců) a středním ( zaměstnanců) podnikům v rámci opatř. 1.1 SROP a malým a středním podnikatelům včetně kategorie drobných podnikatelů (0 249 zaměstnanců) v rámci opatř SROP. Výjimka ze zákazu veřejné podpory byla pro SROP povolena Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže dne (č.j. VP/S 20a/04-160). Pravidlo "de minimis" Veřejná podpora malého rozsahu (podpora kompatibilní s pravidlem "de minimis") poskytnutá jednomu podniku je podporou, která v období tří let nepřesáhne částku v Kč odpovídající EUR; jedná se o hrubé částky, to znamená před srážkou přímé daně. Nová podpora v režimu de minimis může být poskytnuta teprve po přezkoumání, zda celková výše podpory de minimis v relevantním období tří let nepřesáhne výše uvedený limit. Podrobnosti stanoví Nařízení Komise (ES) č. 69/2001. Do limitu podpory de minimis se nezapočítává případná podpora, která byla poskytnuta nad rámec pravidla de minimis (např. pokud podnik obdržel dotace v režimu regionální pomoci nebo v rámci skupinové výjimky). Stránka 15 z 56celkem

16 Vykazování počtu zaměstnanců v rámci SROP Společný regionální operační program bude přispívat k naplňování strategie sociální integrace a zaměstnanosti v ČR podporou vytváření pracovních příležitostí. Vytvoření hrubých pracovních míst patří mezi významné kvantitativní cíle programu, a je proto jedním z hodnotících kritérií při hodnocení akcí. Příjemce finanční pomoc (konečný uživatel) je povinen nově vzniklá pracovní místa vytvořit v době od zaregistrování Žádosti do jednoho roku od ukončení realizace akce. Tato pracovní místa musí konečný uživatel zachovat: 1. u Žádostí podpořených z Evropského sociální fondu, tzn. u grantového schématu Síť sociální integrace, tři roky od nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce, 2. u ostatních grantových schémat pět let od nabytí účinnosti Smlouvy o financování akce. Nositelem nově vzniklých pracovních míst může být konečný uživatel a také partneři akce, včetně provozovatelů vzniklé investice. Pracovní místa však musí vzniknout v přímé souvislosti s akcí. Prokazování nově vzniklých pracovních míst Koneční uživatelé uvedou v příloze Žádosti přepočtený stav svých zaměstnanců k datu registrace Žádosti za předchozí uzavřené kalendářní pololetí. Za ostatní subjekty, u kterých má dojít ke sledovanému nárůstu pracovních míst (za partnery akce vč. obcí, krajů a jimi zřizovaných organizací - a za provozovatele investice), doloží koneční uživatelé přepočtený stav zaměstnanců těchto ostatních subjektů ke stejnému datu. V pravidelných průběžných zprávách předkládaných v průběhu realizace akce informuje konečný uživatel o nárůstu nových pracovních míst ve své organizaci, případně u ostatních dotčených subjektů. V etapové/závěrečné zprávě uvede konečný uživatel přepočtený stav zaměstnanců ve své organizaci a také ostatních dotčených subjektech vždy za uzavřené kalendářní pololetí před podáním etapové/závěrečné zprávy a po 1 roce od ukončení realizace akce (za uzavřené kalendářní pololetí před tímto datem). Po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst (nejpozději do jednoho roku od ukončení realizace akce) doloží konečný uživatel přepočtený stav svých zaměstnanců, případně také u ostatních dotčených subjektů za uzavřené kalendářní pololetí před tímto datem (tj. datem dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst).. Následně žadatel doloží přepočtený stav svých zaměstnanců, případně také u ostatních dotčených subjektů za uzavřené kalendářní pololetí, které následuje po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst. V pravidelných monitorovacích zprávách předkládaných po ukončení realizace akce dokládá konečný uživatel přepočtený stav svých zaměstnanců, případně také u ostatních dotčených subjektů vždy za uzavřené kalendářní pololetí před podáním předkládané monitorovací zprávy. K vytvoření nových pracovních míst musí dojít v místě realizace akce a nesmí jí být dosaženo přesunem pracovníků z jiné provozovny konečného uživatele, partnera či provozovatele investice v rámci Moravskoslezského kraje. Během sledovaného období může dojít u konečného uživatele, partnerů akce nebo provozovatelů investice k poklesu celkového počtu zaměstnanců způsobenému reorganizací, restrukturalizací nebo změnami výrobního programu. Pracovní místa vzniklá v souvislosti s akcí musí zůstat vždy zachována, aby konečný uživatel neohrozil proplacení dotace nebo ji nemusel vracet. Případný pokles počtu ostatních pracovníků musí kontrolním orgánům zdůvodnit a doložit, že se nejedná o pracovní místa související s podpořenou akcí. Stránka 16 z 56celkem

17 Doklady ke kontrolám nově vzniklých pracovních míst (dokládáno k etapové/závěrečné zprávě, po dosažení plánovaného počtu nových pracovních míst a v pravidelných monitorovacích zprávách předkládaných po ukončení realizace akce): 1. přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců konečného uživatele, 2. přehled výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců ostatních subjektů (partnerů akce či provozovatelů investice), 3. pracovní smlouvy zaměstnanců na pozicích, které vznikly v souvislosti s realizací akce, 4. pracovní náplně nových zaměstnanců, 5. mzdové listy nových zaměstnanců, případně potvrzení zaměstnavatele o hrubém měsíčním výdělku nových zaměstnanců. Postup výpočtu přepočteného stavu zaměstnanců Vychází ze Zákona č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání, 2. Přepočtený počet zaměstnanců se zjistí jako podíl celkového počtu hodin odpracovaných všemi zaměstnanci žadatele o financování akce, zvýšený o neodpracované hodiny v důsledku čerpání dovolené na zotavenou, překážek v práci a pracovní neschopnosti, za niž jsou poskytovány dávky nemocenského pojištění, a celkového fondu pracovní doby připadajícího na jednoho zaměstnance pracujícího na stanovenou týdenní pracovní dobu. Monitorovací ukazatele a jejich kvantifikace Každý žadatel je povinen v rámci Žádosti o financování akce doložit monitorovací ukazatele akce a zejména uvést kvantifikaci vybraných monitorovacích ukazatelů, které mají vazbu na indikátory stanovené v rámci SROP nebo v jeho Programovém dodatku. Indikátory, stanovené metodou ex-ante (předběžné stanovení) budou mít klíčový význam při hodnocení realizace akce a při jejich nedodržení může dojít i k částečnému nebo úplnému odebrání poskytnuté dotace. Podrobný přehled monitorovacích ukazatelů včetně kvantifikovaných monitorovacích ukazatelů je uveden v přílohách A, B, C a D Pokynů pro žadatele. Monitorovací ukazatele za akce přispívají k naplňování indikátorů za celá grantová schémata. Indikátory mohou mít podobu 11 : 1) indikátorů výstupu vztahují se k aktivitám. Měří se ve fyzických nebo peněžních jednotkách (např. délka vybudovaných silnic, počet podporovaných firem apod.), 2) indikátorů výsledků vztahují se k přímým a okamžitým účinkům, které program (opatření, akce) přinesl. Poskytuje informaci např. o chování, kapacitě nebo výkonnosti konečných příjemců. Tyto ukazatele mohou být fyzické nebo finanční povahy, 3) indikátorů dopadu vztahují se k následkům programu, které překračují rámec bezprostředních účinků na konečného uživatele. Je možné definovat dva typy dopadů. Specifické dopady jsou účinky, které nastanou po určité časové prodlevě, nicméně souvisí přímo s provedenými akcemi. Globální dopady jsou dlouhodobé účinky ovlivňující širší populaci. Předmětem sledování u konečných uživatelů a vyhodnocení grantového schématu jsou indikátory výstupů, případně výsledků. Indikátory dopadu jsou sledovány na úrovni programu (SROP). 11 Problematika monitorovacích ukazatelů je popsána v materiálu Komise ES Pracovní pokyn č.3: Ukazatele pro monitorování a hodnocení - indikativní metodika, 06/1999, český překlad MMR v rámci edice Strukturální fondy svazek 7/99 Stránka 17 z 56celkem

18 Horizontální kritéria Soulad s horizontálními kritérii bude předmětem hodnocení akcí předkládaných do grantových schémat žadateli, jedná se o následující horizontální principy: 1. Udržitelný rozvoj Grantová schémata nebudou podporovat investiční akce podnikatelů, které by zhoršovaly životní prostředí. Akce s pozitivním a neutrálním vlivem na ŽP a udržitelný rozvoj budou preferovány. Ve sféře služeb pro podnikatele bude podporováno zavádění EMAS a ISO Pozitivní vliv na udržitelný rozvoj budou mít zejména aktivity přispívající ke: snižování množství produkovaných odpadů a odpadních vod a jejich negativního ekologického účinku, snižování spotřeby energie a užití obnovitelných zdrojů tam, kde je to možné, využití podnikatelských environmentálních příležitostí v nových trendech ekologického managementu, povzbuzování environmentálních inovací, výzkumu a vývoje, podporování vývoje směrem k veřejné dopravě, chůzi a cyklistice, podpora ekonomického rozvoje ke zlepšování účinnosti paliv ve veřejné a soukromé dopravě, povzbuzování místních orgánů k využití kvality jejich životního prostředí jako klíčového ekonomického faktoru. Součástí tohoto horizontálního principu je i ochrana chráněných území Natura 2000, která zahrnují ochranu nejcennějších území, kde se vyskytují cílové druhy a typy stanovišť evropského významu. 2. Rovné příležitosti Princip rovných příležitostí znamená potírání diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženství, víry, zdravotního postižení, věku; vztahuje se i na další znevýhodněné skupiny (dlouhodobě nezaměstnaní, drogově závislí, propuštění vězni, osoby s nízkou kvalifikací, osoby z obtížně dopravně dostupných oblastí aj.). Zvláštní důraz musí být v akcích kladen na rovné příležitosti žen a mužů. Vyplývá to z toho, že v případě, že se žena nachází v nějaké ohrožené skupině, pak trpí dvojím znevýhodněním (někdy vyplývajícím z jejího tradičního postavení ve společnosti). Rovnost příležitostí lze v akcích sledovat zejména z hlediska míry ekonomické aktivity, nezaměstnanosti a dlouhodobé nezaměstnanosti, možnosti pracovat na plný úvazek, částečný úvazek, odměňování a podmínek v zaměstnání, míry podnikání, přístupu k dopravním, pečovatelským a dalším službám, sdílení neplacených domácích prací a péče o rodinu apod. Obecně lze konstatovat, že míra prokazování principu rovných příležitostí bude odlišná podle jednotlivých opatření SROP. V každém případě, však žádná akce nemůže zhoršovat rovnost příležitostí. Stránka 18 z 56celkem

19 3. Rozvoj informační společnosti Rozvoj informační společnosti představuje další významný faktor mající značný vliv na rozvoj ekonomiky a společnosti. Pro Evropskou komisi je vytvoření informační společnosti jasnou prioritou, a proto veškeré akce podporované ze strukturálních fondů musí být posuzovány i s ohledem na dosažení těchto cílů (přesto, že zaměření některých opatření na rozvoj informační společnosti je významnější a jiných menší). U každé akce v rámci SROP musí být popsán jeho vliv na rozvoj informační společnosti (přímý i nepřímý vliv), a to zejména z hlediska podpory využívání internetu či jiných informačních technik, investic do lidí a jejich dovedností, rozvoj elektronických služeb veřejné správy, rozvoj elektronických služeb v cestovním ruchu a v kultuře, rozvoj míst veřejného přístupu k internetu apod. 4. Sociální integrace a zaměstnanost Poskytnutí podpory v rámci některých GS je podmíněno vytvářením nových pracovních míst. 5. Vyvážený rozvoj regionů Moravskoslezský kraj byl v minulých letech výrazně postižen restrukturalizací průmyslu a úbytkem pracovních míst ve velkých podnicích, s výjimkou území okresu Opava je celé území zahrnuto mezi strukturálně postižená a hospodářsky slabá území. Grantová schémata významně přispějí k rozvoji existujících malých a středních podniků, které postupně nahrazují výše uvedený úbytek pracovních míst ve velkých podnicích. Stránka 19 z 56celkem

20 4 ZÁKLADNÍ RÁMEC GRANTOVÝCH SCHÉMAT MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE 4.1 Globální cíl Strategie SROP zahrnuje definování globálního cíle, specifických cílů (4 specifické cíle), z nichž vychází definování jednotlivých priorit a opatření programu. Globálním cílem SROP je přispět k dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace. Strategie SROP respektuje pět horizontálních principů udržitelný rozvoj, rovné příležitosti, rozvoj informační společnosti, sociální integrace a zaměstnanost a vyvážený rozvoj regionů. 4.2 Specifické cíle SROP - zvýšit prosperitu regionů rozvojem malých a středních podniků a řemesel, vytvářením nových pracovních příležitostí; - všestranně zkvalitnit regionální a místní dopravní a informační infrastrukturu při respektování ochrany životního prostředí; - zlepšit životní podmínky obyvatel, zejména minorit, zvýšit jejich participaci na celoživotním učení a integrovat sociálně vyloučené skupiny do komunity a pracovnímu uplatnění; - zvýšit podíl cestovního ruchu na hospodářské prosperitě regionů, zvýšit objem přímých investic pro rozvoj cestovního ruchu a vytvářet nové pracovní příležitosti. Stránka 20 z 56celkem

21 4.3 Struktura SROP V návaznosti na strategické cíle a horizontální principy zahrnuje odsouhlasená struktura SROP celkem 4 priority (strategická priorita přijatá v rámci programu), které se dále dělí do 9 opatření. Přehled o prioritách a opatřeních SROP je obsažen v následujícím tabulce: Číslo priority, opatření Priorita 1 Opatření 1.1 Priorita 2 Opatření 2.1 Podopatření Podopatření Opatření 2.2 Opatření 2.3 Priorita 3 Opatření 3.1 Opatření 3.2 Opatření 3.3 Priorita 4 Opatření 4.1 Podopatření Podopatření Opatření 4.2 Podopatření Podopatření Název priority, opatření Regionální podpora podnikání Podpora podnikání ve vybraných regionech Regionální rozvoj infrastruktury Rozvoj dopravy v regionech Rozvoj regionální dopravní infrastruktury Rozvoj dopravní obslužnosti v regionech Rozvoj informačních a komunikačních technologií v regionech Regenerace a revitalizace vybraných měst Rozvoj lidských zdrojů v regionech Infrastruktura pro rozvoj lidských zdrojů v regionech Podpora sociální integrace v regionech Posílení kapacity místních a regionálních orgánů při plánování a realizaci programů Rozvoj cestovního ruchu Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podpora nadregionálních služeb cestovního ruchu Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch Podpora nadregionální infrastruktury cestovního ruchu Podpora regionální a místní infrastruktury cestovního ruchu Stručný popis jednotlivých opatření SROP, včetně postupu, jak žádat o pomoc z těchto opatření, je uveden v Příručce pro žadatele SROP, která je spolu s dalšími dokumenty SROP k dispozici na internetu na stránkách Stránka 21 z 56celkem

22 4.4 Přehled grantových schémat Moravskoslezského kraje Jednotlivé kraje ČR byly v rámci SROP pověřeny zprostředkováním pomoci SF ve vybraných opatřeních realizací grantových schémat. Moravskoslezský kraj připravil tato GS: 1.Regionální podpora podnikání 3.Rozvoj lidských zdrojů v regionech Program Společný regionální operační program Priorita Opatření/Podopatření Grantové schéma 4.Rozvoj cestovního ruchu 1.1 Podpora podnikání ve vybraných regionech 3.2 Podpora sociální integrace v regionech 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch Podpora regionálních a místních služeb cestovního ruchu 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruchu Podpora regionální a místní infrastruktury CR 4.5 Stručná charakteristika grantových schémat 12 Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Síť sociální integrace Jednotný komunikační styl Podpora místní infrastruktury pro cestovní ruch Grantové schéma Regionální podpora podnikům v Moravskoslezském kraji Cíl : rozvoj stávajících malých a středních podniků zaměřený na vytváření nových pracovních míst, diverzifikace ekonomické základny regionu, posílení a zefektivnění stávajících podniků nákupem konzultačních a poradenských služeb spojených s rozvojem podniku. Zaměření podporovaných akcí: Podporovány budou zejména investiční akce malých a středních podniků, jejichž realizací vzniknou nová pracovní místa. Podpora se vztahuje rovněž na konzultační nebo poradenskou činnost související s přípravou a realizací akce a rozvojem podniku. Investice se mohou vztahovat na modernizaci, rozšíření, reorganizaci existujících podniků, spojené se vznikem nových pracovních míst. Kdo může podporu získat: Podporu mohou získat jen existující malé a střední podniky (od zaměstnanců), které mají uzavřeno účetnictví minimálně za poslední tři účetní roky a které se zaváží k vytvoření určitého počtu nových pracovních míst, nebo i nově vzniklé podnikatelské subjekty založené subjekty splňující podmínku předchozí existence (zakládající subjekt musí současně prokázat ukončení své ekonomické činnosti k datu založení nástupnické firmy). Jak velkou podporu lze získat: Podporu lze poskytnout do výše 50 % celkových uznatelných nákladů akce. Minimální uznatelné náklady akce, na které lze poskytnout podporu, se pohybují od 0,5 do 2 mil. Kč podle typu žadatele. Maximální velikost akce není s výjimkou podniků do 10 zaměstnanců omezena, bude však brán v úvahu počet vytvořených pracovních míst. Za optimální bude považována dotace (z ERDF a krajského rozpočtu) do výše 700 tis. Kč vzhledem k jednomu vytvořenému pracovnímu místu. 12 Bližší informace a podrobné podmínky jsou uvedeny v přílohách A D těchto Pokynů Stránka 22 z 56celkem

23 Celkové zdroje k dispozici: Na akce podané v rámci tohoto grantového schématu může být ze zdrojů EU a Moravskoslezského kraje poskytnuto cca 275 mil.kč Grantové schéma Síť sociální integrace Cíl: Cílem grantového schématu je: zvýšit sociální integraci a zaměstnanost v Moravskoslezském kraji s ohledem na podporu rovných příležitostí a zapojování partnerství na místní úrovni, snížit výskyt sociálně patologických jevů v regionu se zaměřením na prevenci. Zaměření podporovaných akcí: V rámci grantového schématu jsou podporovány neinvestiční aktivity, jejichž přehled spolu s příklady aktivit, zohledňujících v rámci GS regionální hlediska, uvádí následující souhrn: Sociální integrace o o o o o střediska motivace, pracovní rehabilitace a doprovodu sociálně ohrožených osob - rozvoj služeb podporovaného zaměstnávání, - motivační, rehabilitační a chráněné programy v dílnách (včetně skupiny dlouhodobě nezaměstnaných), podpora získávání základních sociálně profesních a společenských dovedností - programy vzdělávání vedoucí k sociální integraci osob ohrožených sociální exkluzí, intervenční programy ve prospěch skupin ohrožených sociální exkluzí - program rozvoje sítě občanských poraden a služeb pro oběti domácího násilí, - rozvoj sítě služeb azylových domů a domů na půli cesty, - reintegrační programy pro občany po návratu z výkonu trestu, - programy pro mladisté po opuštění školských zařízení pro ústavní výchovu, rozvoj terénních sociálních služeb zaměřených na - rozvoj služeb osobní asistence pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, - rozvoj asistence v sociálně ohrožených rodinách pro děti a mládež ohrožené delikvencí a dlouhodobě nezaměstnané, - programy pro začleňování všech typů sociálně vyloučených skupin osob s důrazem na venkovské oblasti, rozvoj specializovaných rezidenčních služeb - rozvoj služeb chráněného a podporovaného bydlení pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. Podpora partnerství a zpracování komunitních plánů o programy vytváření místních partnerství a budování místních komunit a programy zpracování komunitních plánů a rozvoje občanské společnosti na místní úrovni - podpora zavádění komunitního plánování obcí a realizace výstupů z komunitního plánování. Stránka 23 z 56celkem