List (fylom) Welwitschia mirabilis (Namibie)

Transkript

1 List (fylom) Postranní orgán prýtu, rozšířený do plochy, omezeného růstu (výjimkou Welwitschia). Primární funkce: fotosyntéza, transpirace a výměna plynů Ontogeneze listu: Vyvíjí se exogenně na vzrostném vrcholu stonku v podobě postranních hrbolků. Nejdříve na vrcholu (prodlužování), později na okrajích (rozšiřování do plochy), nejdéle na bázi (prodlužování a tvorba řapíku). Výjimkou jsou kapradiny a cykasy (vrcholový meristém dlouhodobější ochrana spirálním zatočením listu = circinátní vernace). Welwitschia mirabilis (Namibie) Evoluce listu Bezcévné rostliny: útvary podobné listům fyloidy (chaluhy, ruduchy, mechy). Vývoj u gametofytu (haploidní). Cévnaté rostliny: vývoj souběžně se stonkem jako součást sporofytu (diploidní) telomová teorie (viz výše).

2 Vnější stavba listu Řapík - stopkovitáčást: různá délka i průřez křídlaté, nafouklé (kotvice), hranaté, žlábkovité aj. Někdy rozšířené a přejímají asimilační funkci (Acacia, Mimosa) fylodium U báze často vyvinuty párovité výrůstky palisty: prchavé (dub, buk), vytrvalé (vrba ušatá, violky, jetel, růže, hrách aj.). Srůstem palistů vznik botky (ochrea) u rdesnovitých, někdy v podobě trnů (akát, dřišťál) Pro jednoděložné typická pochva (vagina): silně rozšířená báze řapíku, která objímá stonek. U dvouděložných typická pro miříkovité. U lipnicovitých na přechodu v čepel vyvinut jazýček a často i ouška Kukuřice (Zea mays) Palisty: 1-postranní, 2-úžlabní, 3- srostlé v botku

3 Žilnatina Souběžná žilnatina - konvalinka vonná Zpeřená žilnatina - topol

4 2. Čepel (lamina) Podle stavby: 1. listy bifaciální (dorziventrální) - rozdíly mezi svrchní a spodní stranou většina průduchů na spodní straně (výjimkou listy plovoucí na hladině leknín, stulík). Je vyvinut u většiny rostlin. Bifaciální list Bifaciální xeromorfní (Nerium) průduch 2. listy monofaciální obě strany stejné, (kosatec, sítina, rozchodník, trávy) kutikula epidermis palisádový parenchym cévní svazek houbový parenchym 3 průduch Monofaciální list (Iris) Monofaciální list (Zea mays)

5 Podle členění čepele: jednoduché složené Podle obrysu: okrouhlý, vejčitý, kopinatý, srdčitý atd.

6 Jednoduché čepele Kopinatý list rdesno obojživelné Jehlicovité listy smrk ztepilý Srdčitý list lípa obecná Vejčitý list máta rolní

7 Podle okraje: celokrajný, pilovitý, zubatý atd.

8 Podle hloubky zářezů: laločný, klaný, dílný, sečný Složené: zpeřené (licho- a sudo-), dlanitě složené (troj- až mnohočetné)

9 Složené čepele Lichozpeřený list - jasan ztepilý Dlanitě trojčetný jetel plazivý Sudozpeřený list hrachor luční Dlanitě sedmičetný jírovec maďal

10 Vnitřní stavba listu Pokožka jednovrstevná, bez chloroplastů, kutikula, průduchy (u dřevin na spodní straně, u bylin na obou stranách, u vodních na svrchní straně), hydatody. Mezofyl (chlorenchym) asimilační parenchym Bifaciální list: pod svrchní pokožkou palisádový ( i vícevrstevný závislost na oslunění), pod ním houbový (bohatý na interceluláry). Monofaciální list: buď palisádový parenchym z obou stran a uprostřed houbový (kosatec) nebo jen nerozlišený mezofyl ( trávy). Bifaciální list Monofaciální list (Zea mays)

11 Žilnatina soubor cévních svazků. Podle průběhu: žilnatina vidličnatá (nejpůvodnější jinan, některé kapradiny), rovnoběžná až souběžná (jednoděložné, jitrocel), zpeřená a dlanitá (hojná u dvouděložných). Mezi hlavními žilkami dílčí spoje anastomózy (žilnatina síťovitá) Zvláštním typem jsou jehlice jehličnanů jednoduchý nebo zdvojený cévní svazek, nerozlišený mezofyl, sklerenchymatická hypodermis, silná kutikula, zanořené průduchy, pryskyřičné kanálky. List jinanu (Gingko biloba) Příčný řez jehlicí borovice lesní (Pinus sylvestris)

12 Postavení listů na stonku a)střídavé listy ve šroubovici, původnější (růžovité, pryskyřníkovité) b)vstřícné často křižmostojné (hluchavkovité) c)přeslenité vrbina, přeslička, Varianty listů a) Dělohy (cotyledones) jsou součástí zárodku. Jednoděložné dvouděložné, u nahosemenných více děloh. Funkce zásobní (fazol, hrách), první asimilační listy při epigeickém klíčení (okurka, ředkvička, buk), u jednoděložných jako štítek (scutellum) spojení s živným pletivem. b) Šupiny nejčastěji nezelené. Výskyt na pupenech, na oddencích, na bázi stonku.

13 Děložní listy a listeny Děložní listy první, zárodečné listy založeny v semenu početně omezené Listeny ochrana, asimilace zelené a hnědé barvy

14 c) Listeny výskyt v oblasti květu (květenství). Z jejich úžlabí vyrůstají květní stopky nebo větve květenství. Někdy charakteristicky zbarvené a zvětšené (lákání opylovačů) toulce u áronovitých, černýše, pryšce, jindy tvoří soubory (zákrov u hvězdnicovitých, obaly a obalíčky u miříkovitých. U lipnicovitých se nazývají plevy a pluchy. jaterník listeny pod květem sněženka - listen česnek -listeny ďáblík - toulec

15 d) Listence listeny na květní stopce. Většinou dva vstřícné - violka violka - listence

16 Dělení Listy dělíme na: - asimilační listy (základní typ) - děložní lístky (cotyledon) - listeny (bractea)

17 Postavení listů na stonku (fylotaxie) Postavení listů na stonku: a) střídavé b) vstřícné křižmostojné (otočené o 90 ) c) vstřícné (neotočené) d) přeslenité

18 Metamorfózy listu 1. Trny celé listy (dřišťál), listové úkrojky (pcháč, bodlák), palisty (akát) 2. Úponky hrachor, vikev, hrách 3. Cibule zdužnatění listů, zásobní funkce 4. Listy sukulentů vodní pletivo, zanořené průduchy, mocná vrstva kutikuly 5. Listy masožravých rostlin rosnatka, tučnice, bublinatka, láčkovka, aldrovandka 6. Rhizofyl list rozčleněný v jemné úkrojky - nahrazuje kořeny (nepukalka), lakušník Nepenthes - láčka

19 heterofylie schopnost rostliny tvořit dva typy listů rozdílné tvarem a někdy i funkcí př.: břečťan (viz oba obrázky), lakušník

20 listeny pry ce nádhernn dhernéhoho (váno noční hvězda) Děkuji za pozornost