Christa Weinrichová. Kombinování rostlin. Smísená kultura v praxi

Transkript

1 Christa Weinrichová Kombinování rostlin Smísená kultura v praxi ^

2 2 Předmluva Proč řádové sestry z opatství Fulda ještě neshrnuly do jedné knihy své zkušenosti s hospodařením pomocí smíšené kultury? Tak se ptali někteří pěstitelé hledající radu a zároveň naznačovali, že o takovou knihu by byl velký zájem. Kniha je tedy na světě. Zkušenosti z více než padesátileté praxe se smíšenými kulturami jsou v ní popsány přehledně a srozumitelně, s mnoha příklady z praxe pro pěstování v řádcích nebo záhonech, doplněné kresbami a tabulkami. Věříme, že se všem zájemcům dostává do ruky pomocník, díky němuž budou moci ve vlastní zahradě využít bez dlouhého hledání všechny přednosti osvědčených rostlinných partnerství. Za vznik této knihy děkuji neúnav né práci našich sester zahradnic, také těm, které už nejsou mezi námi, především paní Gertrudě Franckové ( 1994), jež nám pomáhala radami i skutky, a mnohým bio pěstitelům, kteří s námi ochotně sdíleli své zkušenosti. Jim všem patří náš dík. Všem, kteří podle těchto návodů plánují a pracují, přejeme úspěch, bo hatou úrodu a radost, kterou zahrada přes všechnu námahu, kterou vyžaduje, bohatě přináší. Sestra Christa Weinrichová, OSB Opatství Fulda

3 3 Obsah 4 Co je to smíšená kultura? 7 Výhody smíšené kultury 12 Smíšené kultury pěstované v řádcích 24 Smíšené kultury pěstované na záhonech 76 Role bylinek a květin v kulturách 96 Smíšené kultury v ovocné zahradě 99 Praktické rady 109 Přirozená ochrana rostlin 125 Rejstřík 127 Použitá literatura

4 4 Co je to smíšená kultura? V ekologickém zahradnictví se pojem smíšená kultura skloňuje ve všech pádech. Je jím míněna metoda přirozeného pěstování plodin, která se již v průběhu mnoha let osvědčila. Tato pěstební metoda je zásadně odlišná od metod uplatňovaných ve velkých zahradnických podnicích či od monokultur používaných v zemědělství. Monokultura znamená, že na velké ploše se pěstuje plodina pouze jednoho druhu, vedle, na další části záhonu či pole, pak výhradně další rostlinný druh. Pokud tedy v zahradnictví pěstují pět různých druhů zeleniny, pak tam mají například záhon květáku, záhon mrkve, záhon okurek, záhon salátu a záhon cibule. Termín monokultura je běžněji používán pro velké zemědělské plochy či pro velká pole s jedinou kulturní plodinou. V zahradnictví se místo toho příležitostně používá výraz stejná nebo jednotná kultura (například záhon je osazen cibulí v jednotné kultuře ). Myšleno je tím totéž, tedy že na záhoně je vysazen pouze jeden rostlinný druh. Ve smíšené kultuře se naproti tomu kombinují různé druhy plodin. Často se střídají řádky jednotlivých druhů, někdy se střídají druhy i přímo v řádku. V některých zahradách pěstitelé úplně ustoupili od uspořádání do záhonů a řádky jednoduše vedou po celé pěstební ploše. Ať tak či onak, při obou stylech uspořádání pěstebních ploch lze na nich kombinovat nejrůznější rostliny. Jestliže chcete na tradičních záhonech založit úspěšné smíšené kultury, od strany 24 najdete názorné a v praxi vyzkoušené příklady. Napodobování přírody Proč vlastně se máme snažit vysazovat společně různé rostlinné druhy a zkoušet stále nové kombinace, abychom nalezli ty nejúspěšnější smíšené kultury? Hodně z toho, co je pro organické nebo přírodní zahradničení typické, jsme odpozorovali z přírody. Dobrým příkladem je prales, tedy les nedotčený zásahem člověka. Hluboce zakořeněné duby a mělce kořenící buky vytvářejí první a druhou vrstvu (patro) stromů, zatímco nízké dřeviny tvoří střední patro křovin. Kvetoucí rostliny jako vrbovka úzkolistá, náprstník, netýkavka, udatna lesní a kapradí vytvářejí ještě nižší patro a natahují své výhonky až

5 Napodobování přírody 5 Záhony s monokulturami: na kaž dém z nich roste jen jeden druh. do výše křovinného. Půdu pokrývají stínomilné trávy, sasanky, břečťany, mechy a houby spolu s kaž doročně spadlým listím stromů a keřů. Všechny tyto rostliny vytvářejí spolu s většími i menšími zvířaty, kterým les poskytuje úkryt, a s půdními orga nis my jeden velký, přirozený ekosystém. Podobně je to s loukou, na níž spolu v těsné blízkosti rostou nejrůznější trávy, byliny a květiny. Jednotlivé druhy těchto rostlinných společenstev během dlouhého časového období navzájem přizpůsobily své životní potřeby a nyní vytvářejí společenství na základě vzájemné konkurence, ale také pomoci a co nejlepšího využití půdy. Na našich polích a v našich zahradách nerostou rostliny tam, kde chtějí, ale kde musejí. V typické kulturní krajině kolem vesnic a malých osad vidíme velké plochy jediné plodiny, ať už je to pšenice, žito, brambory, řepka nebo kukuřice. Je samozřejmé, že takové rostliny nemohou bez zvláštního hnojení a lidské péče prospívat. Směsice rostlin pěstovaných na naší zahradě nebudou sice nikdy tak dokonalými společenstvy jako ta, co vznikla přirozeným způsobem, ale můžeme se od nich učit a zkoušet naše užitkové rostliny v zahradě vysazovat podobně společně, vedle sebe a za sebou tak, aby se podporovaly v růstu a zároveň si vzájemně pomáhaly v boji proti škůdcům a nemocem.

6 6 Co je to smíšená kultura? Rostliny se vzájemně ovlivňují Botanik Hans Mollisch uveřejnil již v roce 1937 dílo nazvané Der Einfluss einer Pflanze auf eine andere Allelopathie (Vliv jedné rostliny na druhou alelopatie), na které navázaly další práce. Toto vzájemné působení rostlin se děje prostřednictvím zvláštních druhově specifických chemických látek v kořenových výměšcích. Některé z těchto vztahů jsou tak zřejmé, že je bio zahradníci dobře znají. Vzájemné vztahy rostlin je možné sledovat i na řezaných květinách ve váze již během několika hodin či dní; u zeleniny jsou pozorovatelné většinou až po delším časovém úseku (viz str. 11). Vliv vhodných sousedních rostlin může být zřejmý po zimě: 1. v pozměněném rezistentním chování, takže kultury při setkání s houbovou infekcí nejeví další nebo vůbec žádnou náchylnost k nemoci; 2. ve změněném hospodaření s vodou, takže plodiny se vyznačují lepší schopností přežít i při větším suchu; 3. v modifikovaném složení přísad ve stravě, které je pozorovatelné pouze po konzumaci zvířaty nebo lidmi. Co by tedy mohlo být přirozenější, než se zaměřit na hledání specifických kombinací rostlin, užitkových i okrasných, které se navzájem pozitivně ovlivňují a do plňují? Doporučení uvedená na stranách jsou založena na dlouhodobých zkušenostech nejen ve vlastní zahradě, ale i v dalších klimatických oblastech. Přenášení signálů mezi rostlinami Nauka o vzájemných vztazích mezi rostlinami se nazývá alelopatie. Tuto komunikaci zprostředkovávají plynné látky (fytoncidy), které jsou vylučovány rostlinami jak nad zemí, tak pod ní. Tyto látky mohou ovlivnit životní prostředí rostlin (mikroorganismů, ale i sousedních rostlin) jak pozitivně, tak negativně. Nevhodná sousedství: kvetoucí šeříky a narcisy ve váze s konvalinkami rychleji vadnou, pomněnky uvadají rychleji v sousedství s narcisy, mák způsobuje rychlejší vadnutí orchidejí, lilie zkracují život již tak krátce kvetoucím vlčím mákům, borovice a vavříny, růže a rezedy se nesnášejí, růžovým keřům opadávají listy, pokud se v jejich blízkosti nacházejí jabloně, výhonky vikve rostou v blízkosti jediné jabloně jedenadvacetkrát pomaleji, hlízy brambor brzdí růst vikví.

7 Různé využití živin 7 Výhody smíšené kultury Pěstování formou smíšených kultur přináší našim plodinám mnohem více výhod, než je obecně známo. A nic na tom nemění skutečnost, že některé pozitivní korelace nelze ve všech klimatických oblastech a za kaž dých okolností potvrdit. Dlouholeté zkušenosti s pěstováním plodin ve smíšených kulturách však potvrzují mnohé argumenty svědčící ve prospěch smíšených kultur. Rozdílná hloubka kořenů Výhody rozdílné kořenové hloubky různých rostlin se projevují právě při kombinování rostlin ve smíšených výsadbách. Známe druhy zeleniny, které zapustí kořeny těsně pod povrchem a využívají téměř pouze vrchní část půdy; jsou to mělce kořenící druhy, k nimž patří například okurky nebo ředkvičky. Pokud by se na stejném místě pěstovaly pouze takové rostliny, po určité době by došlo v půdě ke značné ztrátě živin. Až jedna třetina živin se s deštěm a vodou při zalévání vsakuje do podloží. Mělce kořenící rostliny však do nižších vrstev nedosáhnou, a pak v případě, že se rostliny plánovitě nestřídají nebo se nevyužívá smíšená kultura mělce a hluboce kořenících plodin, nejsou tyto živiny využity. Hluboce kořenící rostliny, jejichž kořeny sahají hluboko (až metr a hlouběji), mohou totiž vázat i živiny, které by nemusely být využity; navíc zpřístupňují mělce kořenícím rostlinám zbývající živné prvky. Prorůstáním dolů vytvářejí kořeny kolem sebe jakési trubky, díky nimž mohou další rostliny pronikat do hlubokých půdních zón. Čím hlouběji dokáže rostlina proniknout do půdy, tím lépe se zásobí různými živinami a přečká příležitostná období sucha. K hluboce kořenícím rostlinám patří luskoviny (fazol, bob), také tykve, melouny, fenykl, rajčata. Různé využití živin Ztrátě živin lze předcházet nejen vysazováním rostlin s různou hloubkou kořenů, ale také s rozdílnými potřebami. Většina umělých hnojiv, ale i organických, obsahuje stále stejné složení živin. Pokud je na jednom místě pěstována plodina pouze jednoho druhu, některé živiny nevyhnutelně zůstanou nevyužité a ztratí se tím, že se vsáknou do země.

8 62 Smíšené kultury pěstované na záhonech Rajčata a jejich doprovodné rostliny Na mráz citlivá rajčata mohou být vysázena ven teprve v polovině května po ledových mužích. Pokud nechcete na první plody čekat příliš dlouho, musíte sazenice v teple předpěstovat. Únor/březen Koncem února až počátkem března zasejte semena raj čat mělce do humózní, kypré půdy s příměsí písku, kterou před výsevem zalijete trochou odvaru z přesličky rolní (Equisetum arvense, viz str. 111). Duben Přibližně počátkem dubna, po dvojím přepikýrování, postavte sazeničky na chladnější místo, například do pařeniště se zavřeným oknem. Při teplotách C rajčata vyrůstají ve zdravé, silné mladé rostliny, které mohou být v polovině května vysazeny na venkovní záhon. Rajčata mohou být mnoho let pěstována na stejném místě, proto se doporučuje vyrobit pro vyvázání jejich výhonů stabilní konstrukci. Podle množství pěstovaných rostlin se zarazí doprostřed záhonu řada tyčí ve vzdálenosti 50 cm, nebo dvě řady, vždy ve vzdálenosti 20 cm od okrajů. První a poslední tyč budou ocelové. Pro lepší stabilitu se jednotlivé tyče propojí pletivem. Kde je to možné, nasměrují se řádky tak, aby byly ve směru nejčastěji vanoucích větrů, pak listy po kaž dém dešti rychleji osychají a předejde se tvorbě plísní. Rajčata zelí a měsíček lékařský V tomto příkladu vycházíme ze záhonu se dvěma řadami rajčat vzdálených 20 cm od okrajů záhonu. Březen V březnu vysejte naplocho hořčici na celý záhon, protože tato předkultura je podle zkušenosti pro rajčata nejlepší. Připraví pro ně půdu a nakypří ji svými kořeny. Pokud jste už na záhoně připravili opory pro rajčata, vysejte hořčici všude kolem nich. Duben Doprostřed záhonu zasaďte jeden řádek středně raného hlávkového zelí ve vzdálenosti 50 cm od sebe. Aby se využil prostor mezi ještě malými sazenicemi, zasaďte mezi ně vždy jednu sazenici raného hlávkového salátu. Hořčici vytrhejte a nechte ležet vlevo a vpravo mezi řádkami zelí a místem, kde budou později rajčata. Květen V polovině května vysaďte rajčata. Opěrné tyče jsou už instalovány, a to i tam, kde se neplánuje trvalý rajčatový záhon. Hořčice nyní vytrhejte a nechte ležet jako základ půdního pokryvu mezi řádky a rostlinami. Do kaž dé jamky přidejte dobře vyzrálý kompost bohatý na živiny, který se smíchá s trochou kamenné moučky a několika semeny hořčice. Klíčící hořčice podporuje podle naší zkušenosti zakořeňování rajčat. Hloubka jamek je závislá na velikosti předpěstovaných rajčat. Rostliny se zapustí šikmo do půdy a zahrnou až k prvním listům. Mezi rajčata vysejte do řádku

9 Vyzkoušené kombinace pro záhon 63 Čtyři rostliny, které se dobře snášejí: rajče, kedlubna, měsíček a kopr. měsíček, který později, v případě, že bude moc hustý, můžete částečně vy trhat. Velmi se doporučuje pohnojit rajčata v rané fázi růstu po vysazení na záhon roztokem zkvašeného výluhu (zákvasu) z kopřiv (viz str. 106). Po třech nebo čtyřech týdnech je dobře rostliny pro lepší rozvoj kořenů přihrnout do výše asi 10 cm. Kvůli velké citlivosti rajčat na vlhký vzduch musí být půda brzy po výsadbě zakryta. Výborný mulč pro rajčata představuje krátce sekaná sláma spolu s dalším zahradním odpadem.

10 64 Smíšené kultury pěstované na záhonech Červen V půlce června, když zelí povyroste, je salát sklizený, měsíčky vzešly a některé začínají kvést. Plody rajčat se zvětšují, rostlina nasazuje na nové. Později je třeba vyštipovat vedlejší výhonky v úžlabí listů, případně seříznout i špičky hlavních výhonů, aby se podpořil růst a zrání plodů. Červenec Plody rajčat začínají červenat a je třeba je průběžně sbírat. Jde to snadno a nemusí se vstupovat do středu záhonu, protože rajčata byla vysazena do řad poblíž okrajů. Vůně rajčat odrazuje motýly běláska zelného, takže hlávky zelí mohou ve zdraví růst. Srpen/září Někdy koncem srpna a během září se sklízí zelí záleží na odrůdě. Při pěkném počasí můžete nechat rajčata na záhonu až do října. Zelené plody se sklidí, opatrně vloží do bedýnky a pod tmavou plach tou se nechají dozrát. Při úklidu záhonu je třeba napadené rostliny oddělit od ostatních a zničit, aby se nemoc jejich prostřednictvím nerozšiřovala. Na kompost přijdou jen zdravé rostliny. Záhon po rajčatech osejte ještě lebedou zahradní nebo svazenkou. Rajčata pórek, před nimi kedlubna salát Březen Na záhoně plánujete založit dva řádky rajčat. Jakmile to březnové počasí dovolí, zasaďte do dvou řad 40 cm od sebe i od okraje hlávkový salát a ranou kedlubnu, s rozestupy 25 cm v řádku. Hodí se k sobě také heřmánek a rajčata, proto zasejte vždy 5 cm od okraje záhonu jeden řádek heřmánku. Květen Po půlce května se osadí obě řady rajčat, jak je popsáno výše. Koncem května, bezprostředně po sklizni obou předkultur, kedlubny a hlávkového salátu, zasaďte do středu záhonu jeden řádek dobře předpěstovaného pórku v odstupech asi 15 cm. Tato kombinace druhů se doporučuje především tam, kde způsobuje velké škody molík česnekový, neboť vůní rajčatových listů je odpuzován. Jelikož pórek nemá velké Březen: rajčata pórek, před nimi kedlubna a salát Rozestup Zelenina 5 cm heřmánek 15 cm volné pro rajčata 20 cm kedlubna, salát 40 cm kedlubna, salát 20 cm volné pro rajčata 15 cm heřmánek 5 cm Květen: rajčata pórek, před nimi kedlubna a salát Rozestup Zelenina 5 cm heřmánek 15 cm rajčata (měsíček) 40 cm pórek 40 cm rajčata (měsíček) 15 cm heřmánek 5 cm

11 Vyzkoušené kombinace pro záhon 65 nároky na světlo, lze ho vysadit do druhé řady mezi rajčata do jejich stínu. Mezi jednotlivé rostliny rajčat můžete zasít měsíčky. Září/říjen Během těchto měsíců rajčata sklízíte a odstraňujete ze záhonu, ale pórek tam může zůstat pro průběžnou sklizeň. Na záhon vpravo a vlevo od pórku zasejte hořčici. Rajčata měsíček a petržel V tomto příkladu jsou měsíčky v rámci smíšené kultury přímí společníci rajčat. V předchozích příkladech profitovaly ze sousedství rajčat zelí a pórek, v tomto mají rajčata prospěch z měsíčků. Nejprve zasejte na záhon hořčici (viz výše) a pak co nejdříve vysejte doprostřed záhonu jeden řádek měsíčku a ve vzdálenosti 5 cm vždy jeden řádek petržele. Petržel je pro rajčata dobrý partner, protože posiluje vůni plodů rajčat. Když po květnových mrazících zasadíte rajčata ve vzdálenosti 40 cm od prostřední řádky měsíčku, jsou už měsíčky i petržel vzrostlé. Měsíčky protrhejte a přebytečné rostliny přesaďte na jiné místo v zahradě, například pod ovocné stromy. Všechny tyto rostlinné druhy mohou růst společně. Petržel se průběžně stříhá pro potřeby kuchyně, rajčata se sbírají podle toho, jak dozrávají a měsíčky přinášejí do zahrady barvu. Jednotlivá semínka i celá odkvetlá květenství sbírejte, měsíčky pak pokvetou až do října. A zase měsíčky Semena měsíčků se snadno sbírají, suší a skladují pro následující rok. Velká část jich však vypadá a vyseje se tak sama a překvapí vás příští rok někde v zahradě. Po sklizni rajčat, vytrhání odplozených rostlin a vypletí plevelů můžete zasít jako zelené hnojení i měsíček. Většina semen sice vzejde až na jaře, ale protože se na tomto záhonu budou zase pěstovat rajčata, je to velmi žádoucí. Rajčata rané zelí, před nimi listový salát, poté polníček V tomto příkladě se doprostřed záhonu zasadí řada rajčat. Také tam mohou opěrné tyče zůstat nastálo, nebo je do země zastrčíte před výsadbou. Březen Jako předkulturu zasejte v březnu tři řádky listového salátu k česání (třeba dubáčku), vždy ve vzdálenosti 40 cm od okraje a 20 cm od sebe navzájem. Prostřední řada salátů přijde přesně mezi opěrné tyče pro rajčata, což rozvoji salátu vůbec nevadí. Duben V dubnu vysaďte 20 cm od okrajů rané bílé nebo červené zelí. Květen Skliďte prostřední řadu listových salátů, aby tam bylo v polovině května místo pro rajčata. Druhé dvě řady salátů mohou ještě zůstat na záhoně, aby dorostly pro

12 Rejstřík 125 Rejstřík A A, B, C kultura 14, 26 afrikán 32, 86 aksamitník 32, 86, 95 aksamitník rozkladitý 86 Allium cepa 83 Allium sativum 80 Allium schoenoprasum 89 Anethum graveolens 78 angrešt 97 Anthriscus cerefolium 79 Armoracia rusticana 88 Artemisia absinthium 90 Artemisia dracunculus 87 B barvínek 70 bazalka 76, 93 bazalka pravá 76 bazalkový čaj 111 bělásek zelný 64, 89, 121 biologická ochrana 120, 121 bob obecný 34, 54 Borago officinalis 77 boulovitost brukvovitých 117 boulovitost košťálovin 86 brambor 44, 67, 71, 74 brokolice 71 brutnák lékařský 77, 93 bylinky 76 83, 86 90, C Calendula officinalis 84 Carum carvi 80 celer 42, 46, 59, 60, 72, 74 celer a partneři cibule 49, 52, 68, 72, 74 cibule kuchyňská 83 cibule perlová 56 cibule sazečka 38, 52 Convallaria majalis 91 cuketa 72, 74 Č čaj česnekový 112 čaj z lichořeřišnice 112 čaj ze saturejky 76 černý kořen 58, 59, 72, 74 černý kořen a partneři černý rybíz 97 červená řepa 30, 55, 68, 72, 74 česnek 71, 74, 80, 93 česnek kuchyňský 80 čínské zelí 45, 71, 74 D divizna malokvětá 80, 94 drobný dvoukřídlý hmyz 119 dřepčíci 58 dvouletky E Encarsia formosa 120 endivie 71, 74 estragon 87, 93 extrakt z květů kozlíku 80, 111 F fazol 68 fazol a partneři fazol keříčkový 26, 28, 30, 60, 71, 74 fazol tyčkový 30, 40, 72, 74 fenykl sladký 44, 71, 74, 93 Fragaria vesca 91 H háďátka 69, 82, 84 Helianthus annuus 84 Helianthus tuberosus 91 heřmánek 78, 93 heřmánek pravý 78 hlávkový salát 14, 28, 55, 56, 71, 74 hlavní kultury 25 hlemýždi 77, 88, 89, 104 hlístice 68, 82 hnojení 104, 105, 106 hnojiva 105, 108 hnojivý výluh z kopřiv 63, 106 hořčice 14, 95 hořčice setá 82 houbomilka česneková 119 houbová onemocnění 79, 114 housenky 121 hraboši 80, 122 hrách 32, 34, 36, 40, 45, 67, 71, 74 hrách a partneři hrachor vonný 86, 95 Humofix 99, 100 CH chřest 72, 74 J jahodníky 96 jednoletky K kadeřavost broskvoní 80 kamenné moučky 108 kedlubna 26, 30, 32, 34, 38, 56, 60, 64, 71, 74 kerblík 50, 93 kerblík třebule 79 kmín kořenný 80, 94 kompost 14, 21, 23, 105, 106 konvalinka vonná 91, 94 kopr 60, 93 kopr vonný 78 kopřiva dvoudomá 77 košťáloviny 42 38, 46, 71 kozalec 87 kozlík lékařský 86, 93 krátkodobý výluh 110 krátkověké rostliny krvavec menší 88, 94 křen 72, 74 křen selský 88 kultury A, B, C kultury v řádcích v průběhu roku kukuřice cukrová 72 květák 42 kypření půdy 103 L Lathyrus odoratus 86 Lavandula angustifolia 87 Lepidium sativum 78 letničky 83 86

13 126 Rejstřík levandule 94 levandule lékařská 87 lichořeřišnice 93 lichořeřišnice větší 79 lilek 67, 71, 74 listový salát 55, 60, 65 lupina 84, 94 lupina žlutá 84 Lupinus luteus 84 M macerát 110 macerát z heřmánku 111 macerát z kapradě 113 macerát z kopřivy 111 macerát z mechu 112 macerát z rajčatových stonků 113 Majorana hortensis 81 majoránka 94 majoránka zahradní 81 maliníky 97 mangold 32, 56, 68, 72, 74 máta peprná 88, 94 mateřídouška obecná 90 mateřídouška úzkolistá 90 Matricaria recutita 78 meduňka 94 meduňka lékařská 90 Melissa officinalis 90 Mentha x piperita 88 měsíček 65, 94 měsíček lékařský 62, 84 molice 120 molice skleníková 90 molík česnekový 49, 65 moniliová hniloba plodů 88 monokultura 4 mravenci 79, 124 mrkev 34, 49, 50, 52, 72, 74 mšice 76, 78, 79, 118 mulč 17, 24, 25, 52, 104 mulč pro rajčata 63 mulčovací kompost 14 mulčovací kůra 24 mulčování 13, 104 muškát stojatý 90 mýdlový odvar z kasie 112 N nádorovitost brukvovitých 117 nádorovitost košťálovin 86 nádorovka kapustová 82, 86, 117 namáčení semen 99 náprstník červený 95 narcis 91 Narcissus 91 následné kultury 25, 74 nevhodné kombinace O Ocimum basilicum 76 odvar 110 odvar z brambor 112 odvar z cibulových slupek 113 odvar z křenu 112 odvar z pelyňku 113 odvar z přesličky rolní 111 odvar z rebarborových listů 113 odvar z vratiče 112 odvar ze saturejky 76 ochrana před nemocemi a škůdci 9 okrasné rostliny okurka 38, 40, 68, 69, 71, 74 okurky a partneři organické hnojivo 108 Origanum majorana 81 ostružiníky 97 ovocné dřeviny a partneři 98 ovocné stromy 97 P padlí 79, 114, 115 pampeliška 87, 94 paprika 67, 72, 74 pažitka pobřežní 89, 95 péče o půdu 102 pelargonie růžová 90 pelargonie vonná 90 Pelargonium crispum 90 pelyněk 95 pelyněk estragon 87 pelyněk pravý 70, 90 Peronospora 69 Petroselinum crispum 81 petržel 56, 65, 68, 94 petržel obecná 81 Phacelia tanacetifolia 83 Phytophthora infestans 115 Phytoseiulus persimilis 121 pikýrování 100 Plasmodiophora brassicae 82, 117 plevel 105 plíseň bramborová 115 plíseň šedá 116 plochuška kmínová 81 plži 79, 88, 104, 121 podpora hmyzu 109 pochmurnatka mrkvová 78, 80, 86, 90, 119 polníček 30, 45, 56, 65 pórek 49, 50, 53, 59, 60, 64, 74 postřik odvarem z vratiče 81, 112 postřik z česneku a šmírového mýdla 81, 112 předkultury 26, 74 půdní pokryv 13, 104 půdní škůdci 123 R rajčata 62, 64, 67, 69, 70, 72, 74 rajčata a partneři rebarbora 74 rez vejmutovková 90, 97 roční střídání plodin a řádků 23 Rosmarinus officinalis 89 rostlinné postřiky rotační princip smíšené kultury 23 rozmarýn lékařský 89, 95 rzi 117 Ř ředkev 54, 55, 68, 72, 74 ředkvička 28, 36, 46, 50, 54, 55, 56, 60, 72, 74 řeřicha setá 68, 78, 93

14 Použitá literatura 127 S salát 26, 30, 34, 38, 40, 46, 50, 53, 54, 55, 60, 64, 65, 71, 74 saláty ve smíšené kultuře 53 Salvia officinalis 89 Sanguisorba minor 88 Satureja hortensis 76 saturejka horská 93 saturejka zahradní 76, 93 Sinapis alba 82 slimáci 104 slunečnice 46, 95 slunečnice roční 84 slunečnice topinambur 91, 95 stínění půdy 8 strategie smíšených kultur 13 střídání kultur 16 23, svazenka 33, 34, 94 svazenka vratičolistá 83 svilušky 121 Š šalvěj lékařská 89, 95 škůdci 118 špenát 14, 36, 45, 60, 68, 72, 74 T Tagetes patula 86 Taraxacum sect. Ruderalia 87 Thymus serpyllum 90 Thymus vulgaris 90 topinambur hlíznatý 91 Tropaeolum majus 79 tymián 90, 95 U únava půdy 9 Urtica dioica 77 uspořádání záhonů 24 V Valeriana officinalis 86 vápník 108 vedlejší kultury 25 Verbascum thapsus 80 víceleté rostliny vikev 67 vinná réva 98 Viola odorata 90 violka vonná 90, 95 výluh 110 výluh z dubových listů 111 výluh z listů černého bezu 111 výluh z citronové a pomerančové kůry 113 výluh z kapradě 113 výluh z pelyňku 113 výluh z přesličky rolní 111 výluh z rebarborových listů 113 výluhy z rostlin 106 vypěstování sadby 99 vysazování na záhon 101 výsev 100, 102 Z záhon, obsluha 24 záhon, nevhodné kombinace záhon, vyzkoušené kombinace 26 66, 71, 72 zahradní nářadí 103 zahradní plán 14, 15 zelené hnojení 23, 54, 84, 104, 107 zelí 28, 43, 44, 46, 62, 65 zkouška klíčivosti 99 zkvašený výluh 110 zkvašený výluh z kopřivy 111 Použitá literatura Abtei Fulda: Gemüsebau im Biogarten, 9. Aufl., Fulda 1994 Abtei Fulda: Heil- und Würzkräuter Naturgemässer Anbau und Verwendung, Fulda 1994 Abtei Fulda: Obstbaukalender auf biologischer Grundlage, Fulda, 1997 Abtei Fulda: Blumen im Nutzgarten, Fulda, 1985 Abtei Fulda: Pflanzensaft gibt Pflanzen Kraft, Fulda, 1996 Abtei Fulda: Pflanzen duften den Garten gesund, Fulda, 1996 Boas, Friedrich: Dynamische Botanik, Hanser Verlag, München, 1949 Franck, Gertrud: Gesunder Garten durch Mischkultur, Südwest-Verlag, München, 1980 Haller, Albert von: Wirkstoffe der Pflanzen als Ordnungskräfte, bioverlag gesundleben, Dreieich, 1981 Hills, Lawrence D.: Organic Gardening, Harmondsworth, Middleessex, 1977

15 Autoři fotografií Bebediktinerinnenabtei Zur Heiligen Maria, Fulda: 32, 59, 78, 81, 101 Phillipe Ferret: 89 fotografové Schissler & Fey, 83 GartenBildAgentur Strauss/GBA: 2/3 Antje Krause: 75, 92 Landesanstalt für Pflanzenschutz, Stuttgart: 114 mauritius images: titulní strana Wolfgang Redeleit, Bienenbüttel: 12 Hans Reinhard, Heiligkreuzsteinach: 5, 8, 22, 25, 43, 53, 63, 69, 77, 79, 82, 85, 87, 96, 102, 106 Bernd Shaefer, Berlín: 116, 123 Brigitte a Siegfried Steinovi, Vastorf: 11, 51 Brigitte Steinová, Vastorf: 38, 119 Kresby zhotovil Helmuth Flubacher, Waiblingen, podle předloh autorky. Schwester Christa Weinrich OSB MISCHKULTUR IM HOBBYGARTEN Copyright 2003, 2015 Eugen Ulmer GmbH & Co., Stuttgart, Germany All rights reserved Translation 2018 by Marcela Dohnalová ISBN Z německého originálu Mischkultur im Hobbygarten, vydaného nakladatelstvím Eugen Ulmer GmbH & Co. KG ve Stuttgartu v roce 2015, přeložila Marcela Dohnalová Redigovala Jana Horáčková Obálku zhotovila Jana Šťastná Odpovědná redaktorka Leona Macháčková Technická redaktorka Růžena Hedrichová Počet stran 128 Vydala Euromedia Group, a. s., v edici Esence, Nádražní 30, Praha 5 v roce 2018 jako svou publikaci Sazba TYPOSTUDIO, s. r. o., Praha Tisk Europrint, a. s., Praha Vydání první Naše knihy na trh dodává Euromedia knižní distribuce, Nádražní 30, Praha 5 Zelená linka: Tel.: Fax: objednavky-vo@euromedia.cz Knihy lze zakoupit v internetovém knihkupectví