Velikonoce. Přemýšlejte, jaká barva se získá z odvaru cibulových slupek, šafránu, jarního osení, ze zázvoru nebo lipového květu?

Transkript

1 Velikonoce Velikonoce jsou tradiční oslavou jara, v současnosti se nazývají spíše Svátky jara. V minulosti bývaly významnější než Vánoce. V dnešní době se tento svátek traduje v minimální míře, tj. obchůzky s pomlázkou po příbuzných a známých. Velikonoce se slaví vždy v první neděli po jarním úplňku. Prapůvodně tento svátek souvisel se svátkem nomádských pastýřů a byl spojen s obětováním mladých zvířat, především beránků. Čas předvelikonočního půstu trvá čtyřicet dní. Začíná v tzv. Popeleční středou a končí nedělí. Celé toto období je naplněno mnoha pohanskými zvyky a křesťanskými tradicemi. Jarní probouzení přírody provázely od nepaměti různé magické praktiky. Smyslem bylo znovuvzkříšení zimní přírody. Každá ze šesti předvelikonočních nedělí má svůj název. Např. pátá neděle Smrtná. Váže se k ní zvyk vynášení smrti krajově Moreny, Morany nebo Mařeny. Je to figura zhotovená ze slámy a hadrů, s pomalovaným obličejem a kolem krku má korále z vyfouknutých bílých vajec. Je připevněna k dlouhé dřevěné tyči. Za zpěvu je vynášena ze vsi a vhozena do vody nebo spálena. Tento zvyk symbolizuje vyhánění zimy. Poslední týden před Velikonocemi nazýváme pašijový. Ke každému dnu se váže několik tradic. S tradicemi je spojeno i velikonoční pečivo. Od Květné neděle, tj. poslední předvelikonoční, se peklo pečivo v podobě ptáčků nebo slepic, kuřátek, ježků, holubiček. Jarní pečivo znázorňovalo točence dlouhého života. Nejoblíbenější byly tzv. Jidáše. Měly tvar figur a preclíků. Jméno je po Jidášovi, který zradil Ježíše. V rodinách, kde se nemohl na Velikonoce zabít beránek nebo kůzle, se pekl beránek ve formě z piškotového těsta. I pokrmy tradičně velikonoční mají jarní základ. K vaření se používalo už předpěstovaná petržel, pažitka, z bylin mladé kopřivy, lístky pampelišek a také chudobky a fialky. Neodmyslitelně patří i dnes do velikonoční stravy vejce. Velkou velikonoční pochoutkou i v dnešní době je hlavička, také se jí říká zlatá buchta. Víte co to je? To je sekaná. Podle tradic by měla obsahovat pět druhů masa, ale stačí prý tři druhy, vajíčka o hodně čerstvé zeleně. Směs se upekla v kulaté formě ve tvaru pletence. Nejznámější velikonoční tradicí je zdobení vajíček. Každý kraj má svůj typický způsob a vzor. Zdobení barvou je velmi jednoduchý způsob. Používají se přírodní, dnes i umělá barviva. Přemýšlejte, jaká barva se získá z odvaru cibulových slupek, šafránu, jarního osení, ze zázvoru nebo lipového květu?

2 Úkoly k přemýšlení 1. Přečti článek a pomocí metody I.N. S.E.R.T. utvoř tabulku a zapiš pro tebe známé (fajfka),nové ( + )a informace, k zamyšlení (? ). Pracuj na pomocném papíře. 2. Znáte nějakou vesnici nebo město, kde se tradiční velikonoční zvyky dodržují i dnes? 3. Napište, jaké velikonoční pečivo a velikonoční pokrmy jsou tradiční ve vaší rodině. 4. Jakým způsobem barvíte vajíčka? 5. Zamysli se nad způsobem oslav Velikonoc dříve a dnes a napiš, svůj názor, jaký způsob oslav se ti líbí, proč? Zdroj: kniha Lidové tradice, autorky Dagmar Šotnerové.

3 Modré pondělí Modré pondělí Modré pondělí Žluté úterý Žluté úterý Žluté úterý Škaredá středa Škaredá středa Škaredá středa Zelený čtvrtek Zelený čtvrtek Zelený čtvrtek Velký pátek Velký pátek Velký pátek Bílá sobota Bílá sobota Bílá sobota neděle neděle neděle pondělí pondělí pondělí

4 Tyto dva dny se ve všech domem gruntovalo. Bývalo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště. Nikdo se nesměl na nikoho mračit, jinak by se mračil po celý rok. Dnes bývá zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin. V křesťanských kostelech dnes zmlknou zvony. Říká se, že odletěly do Říma. Zvonění je nahrazováno hlukem klapaček, řehtaček,... Kdysi hospodyně vstávaly časně, zametly dům před východem slunce a smetí vynesly za vesnici. Proč? Aby se v domě nedržely blechy. V tento den se vrací zvony z Říma a opět se rozezní. Vrcholí velikonoční svátky a končí několika týdenní období půstu. Bývalo zvykem, že pán domu rozdělil při obědě vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Kdo jedl vajíčko, vždy našel cestu domů. Nepsaným zákazem byly tento den některé práce, nesmělo se zametat, stlát lůžkoviny, mýt nádobí,...

5 Podle křesťanských tradic byl tento den ukřižován Kristus. Tento den je důležitý kvůli velikonoční pomlázce. Věřilo se, že jediný tento den se země otvírá a vydává své poklady. Dívky po omlazení pomlázkou, obdarovávají chlapce vajíčky.

6 Řešení: Tyto dva dny se ve všech domem gruntovalo. (pondělí, úterý) Bývalo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště.(sobota) Nikdo se nesměl na nikoho mračit, jinak by se mračil po celý rok. (středa) V tento den se vrací zvony z Říma a opět se rozezní. (sobota) Dnes bývá zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin. (čtvrtek) Vrcholí velikonoční svátky a končí několika týdenní období půstu. (neděle) V křesťanských kostelech dnes zmlknou zvony. Říká se, že odletěly do Říma. Zvonění je nahrazováno hlukem klapaček, řehtaček,... (čtvrtek) Kdysi hospodyně vstávaly časně, zametly dům před východem slunce a smetí vynesly za vesnici. Proč? Aby se v domě nedržely blechy. (čtvrtek) Podle křesťanských tradic byl tento den ukřižován Kristus. (sobota) Věřilo se, že jediný tento den se země otvírá a vydává své poklady. (pátek) Bývalo zvykem, že pán domu rozdělil při obědě vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Kdo jedl vajíčko, vždy našel cestu domů. ( neděle) Nepsaným zákazem byly tento den některé práce, nesmělo se zametat, stlát lůžkoviny, mýt nádobí,... (Vel. Neděle) Tento den je důležitý kvůli velikonoční pomlázce. ( pondělí) Dívky po omlazení pomlázkou, obdarovávají chlapce vajíčky. ( pondělí) Zdroj: Při sestavování úkolů k ITV Velikonoce byly použity informace z knihy: Řešení:

7 Tyto dva dny se ve všech domem gruntovalo. (pondělí, úterý) Bývalo zvykem, že se doma uhasila všechna ohniště.(sobota) Nikdo se nesměl na nikoho mračit, jinak by se mračil po celý rok. (středa) V tento den se vrací zvony z Říma a opět se rozezní. (sobota) Dnes bývá zvykem připravovat jídlo ze zelené zeleniny nebo bylin. (čtvrtek) Vrcholí velikonoční svátky a končí několika týdenní období půstu. (neděle) V křesťanských kostelech dnes zmlknou zvony. Říká se, že odletěly do Říma. Zvonění je nahrazováno hlukem klapaček, řehtaček,... (čtvrtek) Kdysi hospodyně vstávaly časně, zametly dům před východem slunce a smetí vynesly za vesnici. Proč? Aby se v domě nedržely blechy. (čtvrtek) Podle křesťanských tradic byl tento den ukřižován Kristus. (sobota) Věřilo se, že jediný tento den se země otvírá a vydává své poklady. (pátek) Bývalo zvykem, že pán domu rozdělil při obědě vajíčko na tolik dílů, kolik bylo členů rodiny. Kdo jedl vajíčko, vždy našel cestu domů. ( neděle) Nepsaným zákazem byly tento den některé práce, nesmělo se zametat, stlát lůžkoviny, mýt nádobí,... (Vel. Neděle) Tento den je důležitý kvůli velikonoční pomlázce. ( pondělí) Dívky po omlazení pomlázkou, obdarovávají chlapce vajíčky. ( pondělí) Zdroj: Při sestavování úkolů k ITV Velikonoce byly použity informace z knihy: Lidové tradice, autorky Dagmar Šotnerové.

8 Postup při výrobě pomlázky. Doplň čísla, jak se bude postupovat, při výrobě... Nejjednodušší je ze tří proutků. Oblíbená je čtyřhranná pomlázka z osmi proutků. Před pletením proutky rozdělíme na čtyři pravé a čtyři levé prameny. Takto střídavě se plete až do konce. Proutky svážeme v místě rukojeti na dvou místech režnou nití. Horní prut z pravé strany se proplete středem levého pramene a vrátí se jako spodní na pravou stranu. Pak rozštípneme proutek a rukojeť omotáme. Při pletení se musí proutí palcem ohýbat a vždy přimáčknout. Zdroj: Při sestavování úkolů k ITV Velikonoce byly použity informace z knihy: Lidové tradice, autorky Dagmar Šotnerové.

9 Řešení: 1. Nejjednodušší je ze tří proutků. Oblíbená je čtyřhranná pomlázka z osmi proutků. 4. Před pletením proutky rozdělíme na čtyři pravé a čtyři levé prameny. 6. Takto střídavě se plete až do konce. 2. Proutky svážeme v místě rukojeti na dvou místech režnou nití. 5. Horní prut z pravé strany se proplete středem levého pramene a vrátí se jako spodní na pravou stranu. 3. Pak rozštípneme proutek a rukojeť omotáme. 7. Při pletení se musí proutí palcem ohýbat a vždy přimáčknout.

10 Metodický popis ITV Velikonoce Výuce s tématem Velikonoc byl věnován neúplný týden před velikonočními prázdninami. Děti se v tyto dny seznamovaly s velikonočními tradicemi a zvyky v průběhu hodin literární výchovy, slohu, prvouky a výtvarné a pracovní výchovy. Ve čtení a literární výchově žáci pracovali s textem o Velikonocích. Cílem je, aby si každý žák text přečetl a na základě úkolů za článkem samostatně pracoval. Při práci žáci využívali metod kritického myšlení I.N.S.E.R.T. žáci již znají z dřívějších aktivit. Dále byla využita metoda volného psaní. Tuto metodu žáci využili, když se zamýšleli nad oslavou Velikonoc dříve a dnes. S tímto pracovním listem pracovali žáci samostatně. V hodině slohu žáci pracovali s tabulkou, kde je uveden pracovní postup při výrobě pomlázky. Je možné tabulku i rozstříhat a pak řadit věty, jak následují při práci. Úkol je možné použít i pro práci ve dvojici. Během hodin prvouky se děti seznamovaly s velikonočními symboly. Součástí činnosti byla tabulka s názvy dnů v tzv. Pašijovém týdnu a tabulka s typickými činnostmi pro tyto dny. Žáci při této aktivitě pracovali ve čtyřčlenných skupinách. Úkolem bylo tabulku rozstříhat a správně přiřadit ke dnu pašijového týdne činnost, kterou se lidé v minulosti zabývali. Některé činnosti samozřejmě přetrvávají i dnes a dětem nejsou cizí. Vše pak žáci nalepili na velký arch papíru a domalovali další velikonoční symboly. Práce byly vystaveny ve třídě.