10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA

Transkript

1 10. EKOSYSTÉM SMÍŠENÉHO LESA Mladecko je právě díky lesním porostům vyhledávanou rekreační oblastí. Poslední desáté zastavení seznamuje návštěvníky s rostlinami i živočichy typickými pro tento ekosystém. Už jen lesní cestička k zastavení nabízí paletu lesních květin, kapradiny po stranách a pohledy do krásného smíšeného lesa se smrky, vysokými borovicemi a různými keři. Samotný altán poskytne vhodné místo pro odpočinek, kde si skupinka přírodovědců může rozložit a určovat nasbírané přírodniny. Některé naše kulturní lesy jsou smíšené, listnaté dřeviny jsou zde zbytkem původního lesa. Les je společenstvím rostlin, které se vyznačují výraznou patrovitostí. Projevuje se nejen viditelně nad zemí, ale i v rozložení kořenového systému. Les blízký původnímu lesu je obvykle několikapatrový. I v tomto smíšeném lese můžeme zřetelně rozlišit jednotlivá patra. Nízké patro je tvořeno mechorosty a lišejníky. Na kamenech najdeme misničky a terčovníky a mezi mechy je běžný ploník, měřík a prutník. Nad ním je patro bylinné, ve kterém rostou kapraďorosty jako kapraď samec a papratka samičí. Mezi krytosemennými rostlinami jsou rostliny jako žlutě kvetoucí starček, třezalka a pryskyřníky, netýkavka malokvětá, modře kvetoucí zvonky a pomněnky. Hojně zde roste šťavel kyselý a různé druhy trav. Přehlédnout se nedá jedovatá bylina rulík zlomocný. Dále je to patro křovinné, ve kterém roste borůvka, maliník, ostružiník janovec metlatý a bez černý. Nejvyšší patro tvoří listnáče, bříza, jeřáb, duby, osika, u blízkého potůčku olše, jívy. Mezi jehličnany jsou zde borovice lesní, smrk ztepilý a modřín opadavý. Les je zde i vhodným prostředím pro růst hub. Z ptáků zde žijí kosi, drozdi, pěnice, budníčci, sýkory, žluny, strakapoudi, jestřáb a krahujec. Ze savců to jsou srna, prase divoké, liška, jezevec, veverka, kuna lesní, myšice a plši.

2 Sojka obecná Pěnkava obecná Plšík lískový Plch zahradní Rozlišovací znaky kapradin Prase divoké Feromonový lapač Kdo hodoval na šiškách

3 Pracovní listy: Ekosystém smíšeného lesa 2. stupeň HOUBY: Houby mohou být: 1. Jednobuněčné (kvasinky) žijí hlavně na listech a květech rostlin, na plodech, v půdě nebo na povrchu těl živočichů, jsou pozorovatelné pouze mikroskopem 2. Mnohobuněčné organismy lišící se od rostlin (nemají chloroplasty) a živočichů (jiná stavba buňky) 3. Lišejníky organizmy složené z vláken houby a jednobuněčných sinic nebo zelených řas Dělení mnohobuněčných hub: Cizopasné výživu odčerpávají ze živých buněk rostliny nebo živočicha Rozkladné výživu čerpají z těl odumřelých rostlin a živočichů Houby představují velkou skupinu organismů, které dříve byly zahrnuty do říše rostlin. Nyní se řadí do samostatné říše. Zástupce hub lze nalézt po celé Zemi. Vyskytují se mezi nimi významní rozkladači, parazité, používají se i v potravinářském průmyslu. Mnoho jich žije v symbióze (soužití) s rostlinami. Houby jsou organismy různého tvaru a velikostí bez asimilačních barviv (asimilační barvivo je např. chlorofyl asimiluje světlo). Buněčná stěna hub je z chitinu, rozmnožují se vegetativně nebo výtrusy. Houby, se kterými se setkáváme jako laici, jsou většinou Houby s plodnicí. U těchto hub vlastně vidíme jen plodnici, protože zbytek je pod zemí, kde takové houby vytváří složitá podhoubí. Plodnice se skládá z třeně a klobouku, který je tření nesen. Na spodní části klobouku je rouško, ve kterém se tvoří výtrusy. Některé houby mají rouško na povrchu lupenů (muchomůrka) a některé uvnitř rourek (např. klouzek, suchohřib). Podhoubí některých hub žije v symbióze s kořeny stromů. Tomuto soužití se říká mykorhiza. Houba pomáhá získat rostlině vodu s rozpuštěnými anorganickými látkami a rostlina dodává houbě látky organické, které získává fotosyntézou. Některé houby jsou pak pojmenované podle těchto stromů. Ze soužití hub a řas vznikají lišejníky. Řasy vytvářejí fotosyntézou organické látky, které houba spotřebovává. Houba poskytuje řasám vodu s minerálními látkami a chrání je před suchem. Tělo lišejníku se nazývá stélka. Příchytnými vlákny se přichytává k podkladu, většinou větví stromů. Podle potravinářského využití dělíme houby na jedlé (např. žampion), nejedlé (hořčák) a jedovaté (muchomůrka zelená).

4 1. K obrázkům napiš název houby: 2. Doplň do tabulky slova a vylušti křížovku. Tajenku složíš z písmen v šedých polích: Tajenka: Pečárka neboli Mnohobuněčné houby se liší od rostlin a. 2. Jednobuněčné houby. 3. Má zářivě červený klobouk s bílými útržky plachetky. 4. Bedla vysoká je pokrytá vláknitými hnědými 5. Na okraji klobouku hřibu smrkového je patrná bílá 6. Nejedlá houba, která roste téměř celý rok na listnatých stromech. 7. Organizmy složené z vláken houby a jednobuněčných sinic.

5 3. Vylušti osmisměrku: P L A CH E T K A K K E Z U O L K A S T Ř E Ň O A N O Á R P H B V Z L J T P L O D N I C E A O U U D Š H Ý D V K T B K H R R L O U O A V CH O P Á D R Y Z E C K U Ř E J O V Á Z Y S B J Y T S O K M Á K Í HOUBA, JEDLÁ, JEDOVATÁ, KLOBOUK, KLOUZEK, KOPR, KOST, KOZÁK, KUŘE, LIŠKA, LOS, MÁK, MYKORHIZA, PLACHETKA, PLODNICE, POCHVA, PODHOUBÍ, RYZEC, TŘEŇ, ZÁVOJ, ZNAK Popiš slovo z tajenky. Kde se nachází a na co to je. a) Vylušti a vysvětli přesmyčky: NICHTI - DÍPOUBOH - JÍLIŠNEK - RSEPTN - KLATÉS b) Popiš obrázek: c) Co se děje v roušku a kde?

6 4. Ověřte si znalosti testem: Testové otázky: 1. V jakém patře lesa můžeme najít buk lesní? stromovém, bylinném, keřovém 2. Odkud pochází douglaska tisolistá? Severní Amerika, Austrálie, Afrika 3. Mezi které organismy patří houby? reducenty, konzumenty, producenty 4. Kdo je na začátku potravního řetězce? rostliny, býložravci, masožravci 5. Který organismus je v potravní pyramidě na vrcholu? kuna skalní, veverka obecná, plody rostlin 6. Jaký je vztah mezi jestřábem lesním a drobným pěvcem? potravní, pohlavní, žádný 7. Které organismy rozkládají odumřelá těla rostlin a živočichů na anorganické látky? bakterie a houby, zelené rostliny, mrchožravý hmyz 8. Který pták je typickým obyvatelem smrkových lesů? křivka obecná, čáp bílý, ledňáček říční 9. Jak se nazývají větrem vyvrácené stromy v lese? polomy, poplachy polesí 10. Do kterého hmyzího řádu patří kůrovci, kteří napadají oslabené nebo vyvrácené smrkové porosty? brouci, motýli, chrostíky Spojovačky (čárou spoj, co k sobě patří) 1. producenti rostliny 2. houby reducenti 3. fytocenóza společenstvo rostlin 4. zoocenóza společenstvo živočichů 5. přeměněný ekosystém smrková monokultura 6. mechové patro lesa ploník ztenčený, bělomech sivý Rozhodnutí o správnosti (zakroužkuj správné tvrzení) 1. Motýl babočka admirál je nebezpečný kalamitní škůdce na jehličnanech. Ano Ne 2. Biologický boj je například parazitismus lumků na lesních škůdcích. Ano Ne 3. Kapradina osladič obecný roste na zastíněných stanovištích. Ano Ne 4. Významným škůdcem smrkových lesů je houba václavka obecná. Ano Ne 5. Smíšené lesy jsou druhově bohatší. Ano Ne 6. Typickým ptákem jehličnatých lesů je moudivláček lužní. Ano Ne 7. Vlci jsou v lese velkými škůdci. Ano Ne 8. Veverka patří mezi hlodavce. Ano Ne 9. Kůrovci jsou užiteční. Ano Ne 10. V lese žije víc druhů savců než ptáků. Ano Ne 11. Mechy patří mezi konzumenty. Ano Ne 12. U drozdů sedí na vejcích jen samičky. Ano Ne 13. Ve smrkových lesích žije sova pálená. Ano Ne 14. Slavík hnízdí vysoko v korunách stromů. Ano Ne