Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
|
|
- Hana Tesařová
- před 5 lety
- Počet zobrazení:
Transkript
1 Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Datum měření: Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Měření Poissonovy konstanty 1 Zadání 1. DÚ: Odvoďte rovnici pro Poissonovu konstantu (14) v [1]. Vyjděte z (2) a (13) v [1]. 2. Změřte Poissonovu konstantu metodou kmitajícího pístku. 3. Změřte Poissonovu konstantu Clément-Désormesovou metodou. Nezapomeňte provést opravu vašeho měření na systematické chyby. 4. Oba výsledky porovnejte (procentuálně) a diskutujte, jestli je v rámci chyb můžete považovat za stejné. 2 Pomůcky Barometr, aparatura na měření Poissonovy konstanty Clément-Désormesovou metodou (skleněná báň se dvěma kohouty, otevřený manometr, gumový měch, stopky s fotoelektrickou bránou), aparatura na měření Poissonovy konstanty metodou kmitajícího pístku (skleněná baňka, skleněná trubice s postranním otvorem, pístek, elektrická pumpička na vzduch, stopky s fotoelektrickou bránou, spojovací trubice). 3 Teoretický úvod C V Poissonova konstanta κ je poměr měrného tepla při stálém tlaku C P a měrného tepla při stálém objemu κ = C P C V. (1) Hodnotu κ lze určit ze změn tlaku při adiabatickém ději, který je popsán Poissonovou rovnicí kde p je tlak plynu a V jeho objem. pv κ = konst., (2) 1
2 3.1 Clémentova-Désormesova metoda Obrázek 1: Clément-Désormesův přístroj. B - báň, K - kohouty, h - rozdíl hladin. [1] Schéma použité aparatury je znázorněno na obrázku 1. Vzduch se nejprve v báni B stlačí, aby měl proti vnějšímu barometrickému tlaku b přetlak o h, který odečteme jako výškový rozdíl hladin otevřeného manometru, který je k báni připojen. Tlak vzduchu v báni je pak p 1 = b + h. (3) Označme objem vzduchu před adiabatickou expanzí jako V 1, po adiabatické expanzi jako V 2. Teplotu vzduchu, která je shodná s teplotou okolní báně, označme T 1. Otevřeme-li na velmi krátkou dobu kohout K, který odděluje vnitřek báně od vnějšího vzduchu, vyrovnají se tlaky uvnitř a vně báně na hodnotu tlaku barometrického p 2 = b. (4) Proběhla adiabatická expanze v báni: (V 1, T 1, p 1 ) (V 2, T 2, p 2 ). Po dosti dlouhé době se teplota vzduchu v báni opět vyrovná na vnější teplotu T 1 a přitom stoupne tlak o přírůstek h, který opět změříme jako rozdíl hladin v manometru. Tato změna je izochorická a tlak vzduchu je pak p 3 = b + h. (5) Pro první adiabatickou změnu stavu dostáváme z rovnice (2) vztah p 1 = ( V κ 2 ). (6) p 2 V 1 Změna stavů (V 1, T 1, p 1 ) (V 3 = V 2, T 3 = T 1, p 3 ) je izotermická a platí pro ni Boyle-Marriotteův zákon p 1 p 3 = V 2 V 1. (7) Po následných úpravách popsaných v [1] lze pro Poissonovu konstantu κ psát vztah 3.2 Metoda kmitajícího pístku κ = h h h. (8) Obrázek 2: Schéma aparatury pro měření metodou kmitajícího pístku. 1 - skleněná baňka; 2 - válcová skleněná trubice; 3 - průduch na straně trubice, označen ryskami 3a; 4 - umělohmotný pístek; 5a - přívodní kapilára; 5b - převlečná matice; 6 - ventil; 7 - zásobní;8 vzduchová pumpa. [1] 2
3 Použitá aparatura je znázorněna na obrázku 2. Ve válcové skleněné trubici se pohybuje pístek z umělé hmoty. Do baňky je přívodní kapilárou přiváděn měřený plyn, čímž se vytvoří mírný přetlak, který tlačí pístek směrem nahoru. Jakmile pístek přejde přes průduch na straně trubice, tlak ve skleněné baňce se zmenší, pístek poklesne a celý proces se opakuje. Vhodným nastavením tlaku v baňce lze docílit toho, aby pístek kmital symetricky okolo otvoru. Jestliže se pístek o poloměru r posune v trubici o délku dx, tlak v baňce se změní o dp. Síla působící na pístek bude m d2 x dt 2 = πr2 dp, (9) kde m je hmotnost pístku a r jeho poloměr. Protože pístek kmitá rychle, lze předpokládat, že změny tlaku v baňce jsou adiabatické a platí pro ně rovnice (2). Diferencováním rovnice (2) dostáváme rovnici Pro změnu objemu válce o x lze psát dp = pκ dv V. (10) dv = πr 2 x (11) Potom dosazením rovnice (11) do (10) a následně do (9) a po úpravě dostáváme pohybovou rovnici d 2 x dt 2 + π2 r 4 pκx = 0. (12) mv Pro periodu doby kmitu pístku T tedy platí Z čehož dostáváme vztah pro Poissonovou konstantu T = 4mV κpr 4. (13) κ = 4mV T 2 pr 4, (14) kde tlak p je okamžitý tlak v baňce a platí pro něj vztah kde b je naměřený atmosférický tlak. 4 Postup měření 4.1 Clémentova-Désormesova metoda p = b + mg πr 2, (15) Nejprve zavřeme kohout K a otevřeme kohout K, přičemž vzduch v báni stlačíme gumovým měchem. Odečteme výšky hladin h a následně krátce zmáčkneme kouhout K při zavřeném kohoutu K. Maximální dobu stlačení stanovujeme na půl vteřiny, přičemž doba je zaznamenána stopkami s fotoelektrickou branou. Chvíli počkáme a změříme rozdíl hladin h. Měření opakujeme a následně programem Gnuplot nafitujeme κ odpovídající nulové době otevření kohoutu K. 4.2 Metoda kmitajícího pístku Regulační knoflík na pumpičce nastavíme na minimum a uvedeme do chodu. Malým otevřením ventilku otevřeme přívod plynu a uvedeme pístek do kmitavého stavu tak, aby jej světelný paprsek z fotosnímače přerušoval v nejvyšší poloze. Snímač nastavíme na pěti minutový interval a zaznamenáváme jím počet period. Měření následně několikrát opakujeme. 5 Naměřené hodnoty Ve výpočtech uvažujeme gravitační konstantu g = 9.81 ms 2. 3
4 5.1 Clémentova-Désormesova metoda V tabulce číslo 1 jsou uvedené naměřené hodnoty výšky hladiny h jakožto rozdíl hladin v horní poloze h 1 a dolní poloze h 2. Dále je uvedena doba T, po kterou byl kohout K otevřen a výška hladiny h jakožto rozdíl hladin v horní poloze h 1 a dolní poloze h 2 a následně je vypočtena hodnota κ dána vzorcem (8). h 1 [cm] h 2 [cm] h [cm] T [s] h 1 [cm] h 2 [cm] h [cm] κ [-] Tabulka 1: Naměřené hodnoty: Clémentova-Désormesova metody. Na obrázku 3 je znázorněna závislost konstanty κ na době otevření pístku. Obrázek 3: Clément-Désormesova metoda: Závislost konstanty K na čase. Poissonova konstanta odpovídá nafitované hodnotě v čase T = 0 a činí κ = ±
5 5.2 Metoda kmitajícího pístku V tabulce 2 jsou uvedené naměřené hodnoty počtu period v pětiminutovém intervalu a vypočítaná doba periody T jednoho kmitu. číslo měření počet period T [s] Hmotnost pístku: m = 4.59 g. Poloměr pístku: r = 5.95 mm. Objem láhve: V = dm 3. Naměřený atmosférický tlak: b = kpa. Perioda: T = (0.330 ± 0.007) s. Tabulka 2: Metoda kmitajícího pístku. Naměřené hodnoty. Potom ze vzorce (14) s využitím vzorce (15) je Poissonova konstanta rovna κ = ± Diskuse Clément-Désormesovou metodou jsme určili Poissonovu konstantu na hodnotu κ = 1.38 ± 0.01 a metodou kmitajícího pístku na hodnotu κ = 1.50 ± Výsledky si nejsou ani s přihlédnutím k chybě rovny, tudíž docházelo při měření k dalším systematickým chybám, které nejsou zahrnuty. U obou metod se jedná hlavně o netěsnosti v aparatuře, navíc při měření metodou kmitajícího pístku jsme očekávali vždy stejný počet kmitů, oproti tomu se s přibývajícím časem počet kmitů zvětšoval. Tabulková hodnota pro vzduch [2], která činí κ = 1.40, ukazuje na větší přesnost měření Poissonovy konstaty pomocí Clément- Désormesovy metody. 7 Závěr Clément-Désormesovou metodou jsme určili Poissonovu konstantu na hodnotu κ = 1.38 ± 0.01 a metodou kmitajícího pístku na hodnotu κ = 1.50 ± Výsledky si vzájemně neodpovídají, přičemž Clément-Désormesova metoda se vzhledem k tabulkové hodnotě, která činí κ = 1.40 [2] jeví přesnější. 8 Reference [1] Návod Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů. Citace Oct-08.pdf [2] Matematické, fyzikální a chemické tabulky & vzorce pro střední školy str. 220; nakl. Prometheus, 2011, Dotisk 1. vydání 5
6 Část II Měření dutých objemů 1 Zadání 1. Určete objem láhve metodou vážení. 2. Určete objem téže láhve pomocí komprese plynu. 3. Oba výsledky vzájemně porovnejte 2 Pomůcky Měřený objem (láhev se závitem), speciální plynová byreta s porovnávacím ramenem, katetometr, teploměr, barometr, analytické váhy do 5 kg. 3 Teoretický úvod 3.1 Metoda vážení Objem nádoby lze určit tak, že ji beze zbytku vyplníme kapalinou známé hustoty, například vodou. Je-li hmotnost vody vyplňující nádobu m v, platí pro objem této nádoby vztah V = m v ρ v = m v V v, (16) kde ρ v je hustota vody a V v je jednotkový objem vody, pro který platí vztah kde t je teplota vody. V v = ( t) [ cm3 g ; ], (17) 3.2 Metoda komprese plynu Obrázek 3: Schéma aparatury pro měření objemů metodou kompresí plynu. B byreta, T srovnávací trubice, Z - zásobní nádoba, V měřený objem. [1] Pro měření kompresí plynu budeme používat aparaturu zobrazenou na obrázku 3. K měřenému objemu V se připojí horní konec plynové byrety B, jejíž dolní konec je spojen se svislou srovnávací trubicí T stejného průměru a se zásobní nádobou Z. Změno výšky nádoby Z je možno vytlačovat vodu do byrety a do srovnávací trubice. Sahá-li voda v byretě před kompresí k dílu V 1 a stoupne-li po kompresi k dílku V 2, 6
7 stoupne tlak v objemu z původní hodnoty p na hodnotu p + p. Přetlak p se projeví rozdílem hladin h v byretě B a ve srovnávací trubici T. Poté pro měřený objem V platí vztah V = (V 2 V 1 ) p p + V 2 V 100, (18) kde V 100 je objem zcela naplněné byrety. Počáteční tlak p volíme atmosférický a přetlak p určíme ze vztahu p = hg V v, (19) kde g je gravitační konstanta a V v jednotkový objem vody daný vztahem (17). Takto změřený objem V ovšem zahrnuje i objem trubice spojující byretu s měřeným objemem. Proto stejným způsobem určíme i nulový objem V, kdy místo lahve použijeme záslepku. Výsledný objem V 0 získáme odečtením obou výsledků. 4 Postup měření 4.1 Metoda vážení Nejprve na analytických vahách zvážíme samotnou lahev bez vody. Poté lahev až po okraj s pomocí injekční stříkačky naplníme vodou a několikrát hmotnost přeměříme na analytických vahách. Následně pomocí teploměru změříme teplotu vody v lahvi. 4.2 Metoda komprese plynu Láhev našroubujeme na horní konec plynové byrety a povolíme výpustný ventilek na byretě, čímž docílíme rovnosti hladin v byretě a srovnávací trubici. Ventilek zavřeme a katetometrem změříme výšku hladiny a následně odečteme údaj na stupnici na byretě. Zvedneme nádobu s vodou, čímž vytlačíme vodu z nádoby do byrety a srovnávací trubice, a odečteme nové hodnoty hladin v byretě a srovnávací trubici a zaznamenáme údaj ze stupnice na byretě. Měření několikrát opakujeme. Následně vyměníme lahev za záslepku a aplikujeme stejný postup měření. Při měření si hlídáme, aby aparatura všude dobře těsnila. 5 Naměřené hodnoty Ve výpočtech uvažujeme gravitační konstantu g = 9.81 ms Metoda vážení Hmotnost lahve bez vody m 0 = (581 ± 0.5) g. Teplota vody t = (23.9 ± 0.05). V tabulce 3 jsou uvedené naměřené hmotnosti m 1 lahve s vodou. číslo měření m 1 [g] Tabulka 3: Metoda vážení: Naměřené hodnoty hmotností. Hmotnost lahve s vodou: m 1 = (1596 ± 0.1) g. Hmotnost vody jakožto rozdíl hmotností lahve s vodou a bez vody: m v = (1015 ± 1.5) g. Jednotkový objem vody je dle vzorce (17) roven: V v = ( ± ) cm3 g. Ze vzorce (16) je poté objem lahve roven V = ( ± ) dm 3. 7
8 5.2 Metoda komprese plynu Objem jednoho dílku je roven: V d = cm 3. Objem naplněné byrety: V 100 = 65.6 cm 3. Naměřený atmosférický tlak: p = kpa. Teplota vody t = (23.9 ± 0.05). V tabulce číslo 4 jsou uvedeny naměřené hodnoty s lahví. Výška hladin v byretě a ve srovnávací trubici h 1 s příslušným počtem dílků na byretě d 1 a tomu odpovídající objem V 1, výška hladiny v byretě po zvednutí nádobky h 2 s údajem na stupnici d 2 a tomu odpovídající objem V 2, výška hladiny ve srovnávací trubici h 3 a rozdíl výšek hladin h = h 2 h 3 představující přetlak p. A vypočtená hodnota objemu V podle vzorce (18) zahrnující objem lahve coby měřeného objemu V 0 a spojující byrety. h 1 [mm] d 1 [-] V 1 [cm 3 ] h 2 [mm] d 2 [-] V 2 [cm 3 ] h 3 [mm] h [mm] V [cm 3 ] Tabulka 4: Naměřené hodnoty s lahví Z tabulky je zřejmé, že docházelo k systematické chybě, která byla způsobena netěsnostmi okolo hrdla lahve. Jediná akceptovatelná hodnota odpovídající realitě je V = cm 3. V tabulce číslo 5 jsou uvedeny naměřené hodnoty se zátkou. Výška hladin v byretě a ve srovnávací trubici h 1 s příslušným počtem dílků na byretě d 1 a tomu odpovídající objem V 1, výška hladiny v byretě po zvednutí nádobky h 2 s údajem na stupnici d 2 a tomu odpovídající objem V 2, výška hladiny ve srovnávací trubici h 3 a rozdíl výšek hladin h = h 2 h 3 představující přetlak p. A vypočtená hodnota objemu spojující byrety V podle vzorce (18). h 1 [mm] d 1 [-] V 1 [cm 3 ] h 2 [mm] d 2 [-] V 2 [cm 3 ] h 3 [mm] h [mm] V [cm 3 ] Tabulka 5: Naměřené hodnoty se zátkou. S použitím aritmetického průměru a směrodatné odchylky je potom objem spojující byrety V = (8.5 ± 2.2) cm 3. 6 Diskuse Výsledný objem získáme vztahem V 0 = V V a je roven V = ( ± ) dm 3. Měřením metodou vážení jsme určili dutý objem lahve na hodnotu V = (1.058 ± 0.002) dm 3 a metodou komprese plynu na hodnotu V = (1.065 ± 0.002) dm 3. Metoda komprese plynu nemá je založena pouze na jednom měření objemu, které nemusí být vůbec přesné a bude proto navíc zatíženo velkou chybou. Ostatní měření jsme byli nuceni vyloučit, neboť zcela odporovaly reálným rozměrům lahve. Systematická chyba měření je zapříčiněna špatným těsněním aparatury v okolí hrdla lahve. Při měření jsme navíc zapomínali odečítat údaj ze stupnice byrety a tuto chybu jsme si uvědomili až při posledních měření objemu se zátkou. Ostatní hodnoty d i a následně V i jsou přímou úměrou dopočtené a proto jsou k vidění i záporné objemy. 8
9 7 Závěr Metodou vážení jsme určili dutý objem lahve na hodnotu V = (1.058 ± 0.002) dm 3 a metodou komprese plynu na hodnotu V = (1.065 ± 0.002) dm 3. Metoda komprese plynu nemá ovšem pravdivostní vypovídající hodnotu neboť vychází z pouze z jednoho měření, které je zatíženo velkou chybou. 8 Reference [3] Návod Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů. Citace Oct-08.pdf 9
Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 160927 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí
VíceMěření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami
FJFI ČVUT v Praze Fyzikální praktikum I Úloha 5 Verze 171006 Měření Poissonovy konstanty a dutých objemů Abstrakt: V této úloze se studenti seznámí s různými metodami měření Poissonovy konstanty, ty použijí
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Měření Poissonovy konstanty vzduchu. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu Datum měření: 23. 10. 2009 Měření Poissonovy konstanty vzduchu Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník
Víceplynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu
Úloha 4: Měření dutých objemů vážením a kompresí plynu, Měření Poissonovy konstanty vzduchu FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 2.11.2009 Jméno: František Batysta Pracovní skupina: 11 Ročník
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Kalibrace teploměru, skupenské teplo Datum měření: 17. 12. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: Část I Kalibrace rtuťového
Více5. Stejným postupem změřte objem hadičky spojující byretu s měřeným prostorem. Tuto hodnotu odečtěte od výsledku podle bodu 4.
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM I FJFI ČVUT v Praze Úloha #4 Poissonova konstanta a měření dutých objemů Datum měření: 6.12.2013 Skupina: 7 Jméno: David Roesel Kroužek: ZS 5 Spolupracovala: Tereza Schönfeldová Klasifikace:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 1: Akustika Datum měření: 4. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Spočítejte, jakou
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Cavendishův experiment Datum měření: 3. 1. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě odvoďte vztah pro
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 6: Geometrická optika Datum měření: 8. 4. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
Více7. Měření dutých objemů pomocí komprese plynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol 1: Určete objem skleněné láhve s kohoutem kompresí plynu.
7. Měření dutých objemů omocí komrese lynu a určení Poissonovy konstanty vzduchu Úkol : Určete objem skleněné láhve s kohoutem komresí lynu. Pomůcky Měřený objem (láhev s kohoutem), seciální lynová byreta
VíceMěření povrchového napětí
Měření povrchového napětí Úkol : 1. Změřte pomocí kapilární elevace povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. 2. Změřte pomocí kapkové metody povrchové napětí daných kapalin při dané teplotě. Pomůcky
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 9: Rozšíření rozsahu miliampérmetru a voltmetru. Cejchování kompenzátorem. Datum měření: 15. 10. 2015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace:
VíceHUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK
HUSTOTA PEVNÝCH LÁTEK Hustota látek je základní informací o studované látce. V případě homogenní látky lze i odhadnout druh materiálu s pomocí známých tabulkovaných údajů (s ohledem na barvu a vzhled materiálu
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 2: Hysterezní smyčka Datum měření: 11. 3. 2016 Doba vypracovávání: 10 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Zjistěte,
VícePřijímací zkouška na navazující magisterské studium 2017 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM
Přijímací zkouška na navazující magisterské studium 207 Studijní program: Fyzika Studijní obory: FFUM Varianta A Řešení příkladů pečlivě odůvodněte. Příklad (25 bodů) Nechť (a) Spočtěte lim n x n. (b)
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 4: Balrmerova série Datum měření: 13. 5. 016 Doba vypracovávání: 7 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: V přípravě
Více1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 345 K metodou bublin.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte teplotní závislost povrchového napětí destilované vody σ v rozsahu teplot od 295 do 35 K metodou bublin. 2. Měřenou závislost znázorněte graficky. Závislost aproximujte kvadratickou
VíceIdeální plyn. Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, Tepelné motory
Struktura a vlastnosti plynů Ideální plyn Vlastnosti ideálního plynu: Ideální plyn Stavová rovnice Děje v ideálním plynu Práce plynu, Kruhový děj, epelné motory rozměry molekul jsou ve srovnání se střední
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIX Název: Pád koule ve viskózní kapalině Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 5: Měření teploty wolframového vlákna Datum měření: 1. 4. 2016 Doba vypracovávání: 12 hodin Skupina: 1, pátek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VíceMěření momentu setrvačnosti
Měření momentu setrvačnosti Úkol : 1. Zjistěte pro dané těleso moment setrvačnosti, prochází-li osa těžištěm. 2. Zjistěte moment setrvačnosti daného tělesa k dané ose metodou torzních kmitů. Pomůcky :
VíceVýtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy)
Výtok kapaliny otvorem ve dně nádrže (výtok kapaliny z danaidy) Úvod: Problematika výtoku kapaliny z nádrže se uplatňuje při vyprazdňování nádrží a při nejjednodušším nastavování konstantních průtoků.
VíceFyzikální praktikum I
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum I Úloha č. XIX Název úlohy: Volný pád koule ve viskózní kapalině Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 9.3.2015 Datum odevzdání:... Připomínky
VíceMěření měrné telené kapacity pevných látek
Měření měrné telené kapacity pevných látek Úkol :. Určete tepelnou kapacitu kalorimetru.. Určete měrnou tepelnou kapacitu daných těles. 3. Naměřené hodnoty porovnejte s hodnotami uvedených v tabulkách
VíceLaboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla. Max Šauer
Laboratorní úloha č. 3 Spřažená kyvadla Max Šauer 17. prosince 2003 Obsah 1 Úkol měření 2 2 Seznam použitých přístrojů a pomůcek 2 3 Výsledky měření 2 3.1 Stanovení tuhosti vazbové pružiny................
VíceStanovení účinku vodního paprsku
Vysoké učení technické v Brně akulta strojního inženýrství Energetický ústav Odbor fluidního inženýrství Victora Kaplana NÁZEV: tanovení účinku vodního paprsku tudijní skupina: 3B/16 Vypracovali: Jméno
Více3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin
Fyzikální praktikum 1 3. Měření viskozity, hustoty a povrchového napětí kapalin Jméno: Václav GLOS Datum: 12.3.2012 Obor: Astrofyzika Ročník: 1 Laboratorní podmínky: Teplota: 23,5 C Tlak: 1001,0 hpa Vlhkost:
VíceÚloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku
Úloha č.1: Stanovení molární tepelné kapacity plynu za konstantního tlaku Teorie První termodynamický zákon je definován du dq dw (1) kde du je totální diferenciál vnitřní energie a dq a dw jsou neúplné
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 1: Mechanické pokusy na vzduchové dráze Datum měření: 1. 11. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání 1. DÚ: Zopakujte si,
VícePráce tepelného stroje
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 12 : Práce tepelného stroje Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 23.11.2012 Klasifikace: Část I Práce tepelného stroje 1 Zadání
Více1/6. 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu
1/6 2. Stavová rovnice, plynová konstanta, Avogadrův zákon, kilomol plynu Příklad: 2.1, 2.2, 2.3, 2.4, 2.5, 2.6, 2.7, 2.8, 2.9, 2.10, 2.11, 2.12, 2.13, 2.14, 2.15, 2.16, 2.17, 2.18, 2.19, 2.20, 2.21, 2.22,
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. XIV Název: Studium teplotní závislosti povrchového napětí Pracoval: Matyáš Řehák
VíceTermodynamika 2. UJOP Hostivař 2014
Termodynamika 2 UJOP Hostivař 2014 Skupenské teplo tání/tuhnutí je (celkové) teplo, které přijme pevná látka při přechodu na kapalinu během tání nebo naopak Značka Veličina Lt J Nedochází při něm ke změně
VícePRAKTIKUM... Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Odevzdal dne: Seznam použité literatury 0 1. Celkem max.
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM... Úloha č. Název: Pracoval: stud. skup. dne Odevzdal dne: Možný počet bodů Udělený počet bodů Práce při měření 0 5 Teoretická
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze. Úloha č. 9 : Akustika
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 9 : Akustika Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6 Datum měření: 2.11.2012 Klasifikace: 1 Zadání 1. Domácí úkol: Spočítejte, jakou vlastní
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku. Pracoval: Jakub Michálek
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 10 Název: Rychlost šíření zvuku Pracoval: Jakub Michálek stud. skup. 15 dne: 20. března 2009 Odevzdal dne: Možný
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 5: Kalibrace rtuťového teploměru plynovým teploměrem Měření měrného skupenského tepla varu vody Datum měření: 30. 10. 2009 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina:
VíceSTANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE
DANIEL TUREČEK 2005 / 2006 1. 412 5. 14.3.2006 28.3.2006 5. STANOVENÍ TÍHOVÉHO ZRYCHLENÍ REVERZNÍM KYVADLEM A STUDIUM GRAVITAČNÍHO POLE 1. Úkol měření 1. Určete velikost tíhového zrychlení pro Prahu reverzním
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha 3: Měření modulu pružnosti v tahu a modulu pružnosti ve smyku Datum měření: 6. 11. 015 Skupina: 8, čtvrtek 7:30 Vypracoval: Tadeáš Kmenta Klasifikace: 1 Zadání
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VII Název: Studium kmitů vázaných oscilátorů Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne: 27. 2. 2012 Odevzdal
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM III Úloha číslo: 16 Název: Měření indexu lomu Fraunhoferovou metodou Vypracoval: Ondřej Hlaváč stud. skup.: F dne:
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. III Název: Proudění viskózní kapaliny Pracoval: Matyáš Řehák stud.sk.: 16 dne: 20.3.2008
VíceMěření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny
Měření modulů pružnosti G a E z periody kmitů pružiny Online: http://www.sclpx.eu/lab2r.php?exp=2 V tomto experimentu vycházíme z pojetí klasického pokusu s pružinovým oscilátorem. Z periody kmitů se obvykle
VíceLaboratorní práce č. 1: Měření délky
Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3. ročník šestiletého a 1. ročník čtyřletého studia Laboratorní práce č. 1: Měření délky G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně FYZIKA 3.
VíceOddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. úloha č. 4 Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky Pracoval: Jakub Michálek
Vícepv = nrt. Lord Celsius udržoval konstantní tlak plynu v uzavřené soustavě. Potom můžeme napsat T, tedy V = C(t t0) = Ct Ct0, (1)
17. ročník, úloha I. E... absolutní nula (8 bodů; průměr 4,03; řešilo 40 studentů) S experimentálním vybavením dostupným v době Lorda Celsia změřte teplotu absolutní nuly (v Celsiově stupnici). Poradíme
Více5. Pro jednu pružinu změřte závislost stupně vazby na vzdálenosti zavěšení pružiny od uložení
1 Pracovní úkoly 1. Změřte dobu kmitu T 0 dvou stejných nevázaných fyzických kyvadel.. Změřte doby kmitů T i dvou stejných fyzických kyvadel vázaných slabou pružnou vazbou vypouštěných z klidu při počátečních
Více3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj
3.5 Tepelné děje s ideálním plynem stálé hmotnosti, izotermický děj a) tepelný děj přechod plynu ze stavu 1 do stavu tepelnou výměnou nebo konáním práce dále uvaž., že hmotnost plynu m = konst. a navíc
VíceFyzikální praktikum I
Kabinet výuky obecné fyziky, UK MFF Fyzikální praktikum I Úloha č. II Název úlohy: Studium harmonických kmitů mechanického oscilátoru Jméno: Ondřej Skácel Obor: FOF Datum měření: 2.3.2015 Datum odevzdání:...
VíceMechanické kmitání - určení tíhového zrychlení kyvadlem
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 9 Mechanické kmitání - určení
VíceMěření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV
Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce KET/MNV Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P 1. Zadání Změřte hodnotu atmosférického tlaku v různých nadmořských výškách (v několika patrech
VíceMOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11
ČESKÉ VYSOKÉ UČENÍ TECHNICKÉ V PRAZE Fakulta biomedicínského inženýrství LABORATORNÍ PRÁCE MOMENT SETRVAČNOSTI 2009 Tomáš BOROVIČKA B.11 Obsah ZADÁNÍ... 4 TEORIE... 4 Metoda torzních kmitů... 4 Steinerova
VíceLaboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny
Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY Laboratorní práce č. 2: Určení povrchového napětí kapaliny G Gymnázium Hranice Přírodní vědy moderně a interaktivně SEMINÁŘ FYZIKY G Gymnázium Hranice
VíceKalorimetrická měření I
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Kalorimetrická měření I Úvod Teplo Teplo Q je určeno energií,
VíceStanovení hustoty pevných a kapalných látek
55 Kapitola 9 Stanovení hustoty pevných a kapalných látek 9.1 Úvod Hustota látky ρ je hmotnost její objemové jednotky, definované vztahem: ρ = dm dv, kde dm = hmotnost objemového elementu dv. Pro homogenní
VíceR2.213 Tíhová síla působící na tělesa je mnohem větší než gravitační síla vzájemného přitahování těles.
2.4 Gravitační pole R2.211 m 1 = m 2 = 10 g = 0,01 kg, r = 10 cm = 0,1 m, = 6,67 10 11 N m 2 kg 2 ; F g =? R2.212 F g = 4 mn = 0,004 N, a) r 1 = 2r; F g1 =?, b) r 2 = r/2; F g2 =?, c) r 3 = r/3; F g3 =?
VíceStanovení měrného tepla pevných látek
61 Kapitola 10 Stanovení měrného tepla pevných látek 10.1 Úvod O teple se dá říci, že souvisí s energií neuspořádaného pohybu molekul. Úhrnná pohybová energie neuspořádaného pohybu molekul, pohybu postupného,
VíceÚloha č.2 Vážení. Jméno: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD
Jméno: Obor: Datum provedení: TEORETICKÝ ÚVOD Jednou ze základních operací v biochemické laboratoři je vážení. Ve většině případů právě přesnost a správnost navažovaného množství látky má vliv na výsledek
VíceMěření teplotní roztažnosti
KATEDRA EXPERIMENTÁLNÍ FYZIKY PŘÍRODOVĚDECKÁ FAKULTA UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM Z MOLEKULOVÉ FYZIKY A TERMODYNAMIKY Měření teplotní roztažnosti Úvod Zvyšování termodynamické teploty
VícePříklady z hydrostatiky
Příklady z hydrostatiky Poznámka: Při řešení příkladů jsou zaokrouhlovány pouze dílčí a celkové výsledky úloh. Celý vlastní výpočet všech úloh je řešen bez zaokrouhlování dílčích výsledků. Za gravitační
VíceÚloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1. Úkol 1. Ředění roztoků. Teoretický úvod - viz návod
Úloha č. 1 Odměřování objemů, ředění roztoků Strana 1 Teoretický úvod Uveďte vzorec pro: výpočet směrodatné odchylky výpočet relativní chyby měření [%] Použitý materiál, pomůcky a přístroje Úkol 1. Ředění
VíceExperimentální realizace Buquoyovy úlohy
Experimentální realizace Buquoyovy úlohy ČENĚK KODEJŠKA, JAN ŘÍHA Přírodovědecká fakulta Univerzity Palackého, Olomouc Abstrakt Tato práce se zabývá experimentální realizací Buquoyovy úlohy. Jedná se o
VíceVYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 12
UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY VYBRANÉ STATĚ Z PROCESNÍHO INŢENÝRSTVÍ cvičení 2 Termodynamika reálných plynů část 2 Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 203 Tento studijní
VíceZávislost odporu termistoru na teplotě
Fyzikální praktikum pro JCH, Bc Jméno a příjmení: Zuzana Dočekalová Datum: 21.4.2010 Spolupracovník: Aneta Sajdová Obor: Jaderně chemické inženýrství Číslo studenta: 5 (středa 9:30) Ročník: II. Číslo úlohy:
VíceKMITÁNÍ PRUŽINY. Pomůcky: Postup: Jaroslav Reichl, LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině
KMITÁNÍ PRUŽINY Pomůcky: LabQuest, sonda siloměr, těleso kmitající na pružině Postup: Těleso zavěsíme na pružinu a tu zavěsíme na pevně upevněný siloměr (viz obr. ). Sondu připojíme k LabQuestu a nastavíme
VíceCvičení z termomechaniky Cvičení 3.
Příklad 1 1kg plynu při izobarickém ohřevu o 710 [ C] z teploty 40[ C] vykonal práci 184,5 [kj.kg -1 ]. Vypočítejte molovou hmotnost plynu, množství přivedeného tepla a změnu vnitřní energie ΔT = 710 [K]
VíceChyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin
Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Viz oskenovaný text ze skript Sprušil, Zieleniecová: Úvod do teorie fyzikálních měření http://physics.ujep.cz/~ehejnova/utm/materialy_studium/chyby_meridel.pdf
Více4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU
Laboratorní cvičení z předmětu Reologie potravin a kosmetických prostředků 4 STANOVENÍ KINEMATICKÉ A DYNAMICKÉ VISKOZITY OVOCNÉHO DŽUSU (KAPILÁRNÍ VISKOZIMETR UBBELOHDE) 1. TEORIE: Ve všech kapalných látkách
VíceV i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n
V i s k o z i t a N e w t o n s k ý c h k a p a l i n Ú k o l : Změřit dynamickou viskozitu destilované vody absolutní metodou a její závislost na teplotě relativní metodou. P o t ř e b y : Viz seznam
Více1. Změřte rozměry a hmotnosti jednotlivých českých mincí a ze zjištěných hodnot určete hustotu materiálů, z nichž jsou zhotoveny. 2.
- - 1. Změřte rozměry a hmotnosti jednotlivých českých mincí a ze zjištěných hodnot určete hustotu materiálů, z nichž jsou zhotoveny. 2. Zjištěné údaje porovnejte s oficiálně uváděnými hodnotami. Vypracoval:
Vícepracovní list studenta Struktura a vlastnosti plynů Stavová rovnice ideálního plynu Vojtěch Beneš
Výstup RVP: Klíčová slova: pracovní list studenta Struktura a vlastnosti plynů Vojtěch Beneš žák měří vybrané fyzikální veličiny vhodnými metodami, zpracuje a vyhodnotí výsledky měření, aplikuje s porozuměním
VíceChyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin
Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Jaké měřidlo je vhodné zvolit? Pravidla: Přesnost měřidla má být pětkrát až desetkrát vyšší, než je požadovaná přesnost měření. Např. chceme-li
Více12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par
1/18 12. Termomechanika par, Clausiova-Clapeyronova rovnice, parní tabulky, základni termodynamické děje v oblasti par Příklad: 12.1, 12.2, 12.3, 12.4, 12.5, 12.6, 12.7, 12.8, 12.9, 12.10, 12.11, 12.12,
VíceFyzikální veličiny a jednotky, přímá a nepřímá metoda měření
I N V E S T I C E D O R O Z V O J E V Z D Ě L Á V Á N Í TENTO PROJEKT JE SPOLUFINANCOVÁN EVROPSKÝM SOCIÁLNÍM FONDEM A STÁTNÍM ROZPOČTEM ČESKÉ REPUBLIKY Laboratorní práce č. 2 Fyzikální veličiny a jednotky,
VíceA:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5.
A:Měření tlaku v závislosti na nadmořské výšce B:Cejchování deformačního manometru závažovou pumpou C:Diferenciální manometry KET/MNV (5. cvičení) Vypracoval : Martin Dlouhý Osobní číslo : A08B0268P A:Měření
VíceLaboratorní pomůcky, chemické nádobí
Laboratorní pomůcky, chemické nádobí Laboratorní sklo: měkké (tyčinky, spojovací trubice, kapiláry) tvrdé označení SIMAX (většina varného a odměrného skla) Zahřívání skla: Tenkostěnné nádoby (kádinky,
VíceCVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE
CVIČENÍ č. 7 BERNOULLIHO ROVNICE Výtok z nádoby, Průtok potrubím beze ztrát Příklad č. 1: Určete hmotnostní průtok vody (pokud otvor budeme považovat za malý), která vytéká z válcové nádoby s průměrem
VícePROCESY V TECHNICE BUDOV cvičení 3, 4
UNIVERZITA TOMÁŠE ATI VE ZLÍNĚ FAKULTA APLIKOVANÉ INFORMATIKY PROCESY V TECHNICE UDOV cvičení 3, 4 část Hana Charvátová, Dagmar Janáčová Zlín 013 Tento studijní materiál vznikl za finanční podpory Evropského
VícePraktikum I Mechanika a molekulová fyzika
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK Praktikum I Mechanika a molekulová fyzika Úloha č. IV Název: Určení závislosti povrchového napětí na koncentraci povrchově aktivní látky
VíceLaboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK
Laboratorní úloha č.8 MĚŘENÍ STATICKÝCH A DYNAMICKÝCH CHARAKTERISTIK a/ PNEUMATICKÉHO PROPORCIONÁLNÍHO VYSÍLAČE b/ PNEUMATICKÉHO P a PI REGULÁTORU c/ PNEUMATICKÉHO a SOLENOIDOVÉHO VENTILU ad a/ Cejchování
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 3. Vzduchová dráha - ZZE, srážky, impuls síly Autor David Horák Datum měření 21. 11. 2011 Kruh 1 Skupina 7 Klasifikace 1. PRACOVNÍ ÚKOLY: 1) Elastické srážky:
VíceFyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze
Fyzikální praktikum FJFI ČVUT v Praze Úloha č. 6: Měření povrchového napětí kapalin, Měření vnitřního tření kapalin Měření vnitřního tření vzduchu Jméno: Ondřej Ticháček Pracovní skupina: 6 Kruh: ZS 6
VícePRAKTIKUM I. Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK. Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.: F/F1X/11 dne:
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM I. Úloha č. VIII Název: Kalibrace odporového teploměru a termočlánku fázové přechody Pracoval: Pavel Ševeček stud. skup.:
VíceEXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření. Jan Krystek
EXPERIMENTÁLNÍ MECHANIKA 2 Přednáška 5 - Chyby a nejistoty měření Jan Krystek 9. května 2019 CHYBY A NEJISTOTY MĚŘENÍ Každé měření je zatíženo určitou nepřesností způsobenou nejrůznějšími negativními vlivy,
Více1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.
1 Pracovní úkoly 1. Změřte momenty setrvačnosti kvádru vzhledem k hlavním osám setrvačnosti.. Určete složky jednotkového vektoru ve směru zadané obecné osy rotace kvádru v souřadné soustavě dané hlavními
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: č. 5 - Kalibrace teploměru, skupenské teplo Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 6.10.2014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly 1.1 - Kalibrace
Více1. Teorie. jednom konci pevně upevněn a na druhém konci veden přes kladku se zrcátkem
MěřENÍ MODULU PRUžNOSTI V TAHU TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie 1.1. Měření modulu pružnosti z protažení drátu. Pokud na drát působí síla ve směru jeho délky, drát se prodlouží. Je li tato jeho deformace pružná
VíceVY_52_INOVACE_2NOV47. Autor: Mgr. Jakub Novák. Datum: Ročník: 7.
VY_52_INOVACE_2NOV47 Autor: Mgr. Jakub Novák Datum: 10. 9. 2012 Ročník: 7. Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Fyzika Tematický okruh: Mechanické vlastnosti kapalin Téma: Vztlaková síla
Více7 Tenze par kapalin. Obr. 7.1 Obr. 7.2
7 Tenze par kapalin Tenze par (neboli tlak sytých, případně nasycených par) je tlak v jednosložkovém systému, kdy je za dané teploty v rovnováze fáze plynná s fází kapalnou nebo pevnou. Tenze par je nejvyšší
VíceO akustických mlýncích prof. Dvořáka
O akustických mlýncích prof. Dvořáka FJFI ČVUT Fyzikální seminář ZS 14/15 Jan Mazáč a Daniel Štěrba Známý neznámý profesor Vincenc Dvořák Rodák z Vysočiny, žák Ernsta Macha Zakladatel moderní chorvatské
VíceFJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 8: Závislost odporu termistoru na teplotě
ZÁKLADY FYZIKÁLNÍCH MĚŘENÍ FJFI ČVUT V PRAZE Datum měření: 29. 4. 2009 Pracovní skupina: 3, středa 5:30 Spolupracovali: Monika Donovalová, Štěpán Novotný Jméno: Jiří Slabý Ročník, kruh:. ročník, 2. kruh
VícePRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus
Oddělení fyzikálních praktik při Kabinetu výuky obecné fyziky MFF UK PRAKTIKUM II Elektřina a magnetismus Úloha č.: II Název: Měření odporů Pracoval: Pavel Brožek stud. skup. 12 dne 28.11.2008 Odevzdal
VícePříloha-výpočet motoru
Příloha-výpočet motoru 1.Zadané parametry motoru: vrtání d : 77mm zdvih z: 87mm kompresní poměr ε : 10.6 atmosférický tlak p 1 : 98000Pa teplota nasávaného vzduchu T 1 : 353.15K adiabatický exponent κ
VíceTeorie: Hustota tělesa
PRACOVNÍ LIST č. 1 Téma úlohy: Určení hustoty tělesa Pracoval: Třída: Datum: Spolupracovali: Teplota: Tlak: Vlhkost vzduchu: Hodnocení: Teorie: Hustota tělesa Hustota je fyzikální veličina, která vyjadřuje
VíceFyzikální praktikum 1
Fyzikální praktikum 1 FJFI ČVUT v Praze Úloha: #9 Základní experimenty akustiky Jméno: Ondřej Finke Datum měření: 3.11.014 Kruh: FE Skupina: 4 Klasifikace: 1. Pracovní úkoly (a) V domácí přípravě spočítejte,
VíceChyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin
Chyby měřidel a metody měření vybraných fyzikálních veličin Jaké měřidlo je vhodné zvolit? Pravidla: Přesnost měřidla má být pětkrát až desetkrát vyšší, než je požadovaná přesnost měření. Např. chceme-li
Více2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou... 4. 2.4 Tlak ve vzduchu vyvolaný tíhovou silou... 5
Obsah 1 Tekutiny 1 2 Tlak 2 2.1 Tlak v kapalině vyvolaný vnější silou.............. 3 2.2 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4 2.3 Tlak v kapalině vyvolaný tíhovou silou............. 4
Více1.1. Metoda kyvů. Tato metoda spočívá v tom, že na obvod kola do vzdálenosti l od osy
MěřENÍ MOMENTU SETRVAčNOSTI KOLA TEREZA ZÁBOJNÍKOVÁ 1. Teorie Moment setrvačnosti kola lze měřit dvěma metodami. 1.1. Metoda kyvů. Tato metoda spočívá v tom, že na obvod kola do vzdálenosti l od osy otáčení
VíceFYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE. Úloha 9: Základní experimenty akustiky. Abstrakt
FYZIKÁLNÍ PRAKTIKUM FJFI ČVUT V PRAZE Úloha 9: Základní experimenty akustiky Datum měření: 27. 11. 29 Jméno: Jiří Slabý Pracovní skupina: 1 Ročník a kroužek: 2. ročník, 1. kroužek, pátek 13:3 Spolupracovala:
Více