UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. Filozofická fakulta. Katedra psychologie ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA. vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů

Transkript

1 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů (výzkumná práce pro SVOČ) Obor Psychologie 1. ročník 2008/2009 Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová CSc., PhDr. Václav Mertin

2 Prohlašujeme, že jsme tuto práci zpracovali samostatně a použili jen uvedené prameny a literaturu. Současně dáváme svolení k tomu, aby tato práce byla umístěna v Ústřední knihovně UK a používána ke studijním účelům. V Praze dne 15. března

3 PODĚKOVÁNÍ Děkujeme paní PhDr. Martině Hřebíčkové, Dr. za poskytnutí všech materiálů a informací, které byly potřebné pro naši práci a za její ochotný postoj, který k nám a naší činnosti zaujala. Velké dík patří také lidem, kteří nám pomohli vytvořit vhodné podmínky pro výzkum. Panu Eduardu Jahelkovi, fotografovi, který nám poskytnul ateliér i jeho volný čas pro vytvoření obrazového materiálu. Dále pak našemu figurantovi, který nám věnoval svůj čas a propůjčil sám sebe ke ztvárnění našeho modela a v neposlední řadě také všem respondentům, kteří pečlivě vyplnili dotazník a tím nám umožnili výzkum zrealizovat. Za cenné odborné rady a připomínky během přípravy i realizace projektu děkujeme paní PhDr. Iloně Gillernové, CSc. a panu PhDr. Václavu Mertinovi a také panu RnDr. Petru Boschkovi, CSc. za jeho trpělivost při zpracovávání výsledků v programu SPSS. 3

4 Dlouhá, J., Pařízek, P., Remešová, E. Šaty dělají člověka. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra psychologie s. Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová CSc., PhDr. Václav Mertin. ABSTRAKT Výzkumná práce se zabývá oblečením, jako možným faktorem ovlivňujícím hodnocení daného jedince. První část zahrnuje teoretická východiska. Vymezuje pojmy sociální percepce, stereotypy a jejich utváření. Pro výzkumné šetření bylo iniciátory projektu vybráno reprezentativní oblečení pro vytvoření jednotlivých stereotypů, které byly následně vyfoceny na stejném figurantovi. Realizovány byly čtyři stereotypní modely business, homeless, gothic, normal. prostřednictvím webového dotazníku bylo zpracováno 210 hodnocení od studentů různých vysokých škol. Každý respondent hodnotil jednu fotografii. Byl použit dotazník vycházející z neo-ffi, který umožnil jednoduše a rychle ohodnotit dotazníkovou formou fotografie pomocí bipolárních adjektiv. Výsledky prokázaly, že v tomto výzkumu bylo hodnocení respondenty značně ovlivněno rozdílným vzhledem figuranta na fotografiích. Byly vytvořeny čtyři různé osobnostní profily, které byly následně porovnány mezi sebou a se sebehodnocením figuranta. Klíčová slova: sociální percepce, sociální status, stereotyp, hodnocení, vzhled, NEO-FFI, Big five. 4

5 Dlouhá, J., Pařízek, P., Remešová, E. Šaty dělají člověka. Praha: Univerzita Karlova. Filozofická fakulta. Katedra psychologie s. Konzultanti: PhDr. Ilona Gillernová CSc., PhDr. Václav Mertin. ABSTRACT Research study is focused on clothing as it is conceivable factor influencing evaluation of a particular individual. The first part contents the theoretical bases. There are terms defined such as social perception, stereotypes and their formation. Initiators chose representative clothes to create particular stereotypes for test examination. These stereotypes were photographed with one figurant. Four stereotype profiles were realized business, homeless, gothic, normal. Two hundred and ten evaluations from students of different universities were utilized through website questionnaire. Every respondent evaluated only one photograph. The Five-Factor Personality Inventory was used because it provided simple and fast evaluation of photographs through questionnaire by means of bipolar adjectives. Research results proclaimed the evaluation by respondents was influenced by different appearances of the figurant on photographs. Four stereotype profiles were created and consequently compared with each other and with self-evaluation of the figurant. Keywords: social perception, social status, stereotype, evaluation, appearance, NEO-FFI, Big five. 5

6 OBSAH: 1. Úvod 7 2. Teoretická část Sociální percepce Schémata Stereotypy NEO-FFI neboli Big five Praktická část Téma výzkumu Volba metodiky Harmonogram Použité metody a techniky Charakteristika souboru Charakteristika respondentů Charakteristika specifické skupiny Vyhodnocení kvantitativní výsledky výsledky stereotypních profilů výsledky jednotlivých škál Doplňující otázka Řízený rozhovor Závěrečná diskuse Sebereflexe Výzkum a jeho budoucnost Závěr Literatura Přílohy 6

7 1. ÚVOD V našem výzkumu bychom se rádi zabývali sociálními stereotypy. Jako hlavní cíl jsme si stanovili zjistit, jak na hodnocení člověka ostatními působí jeho vlastní vzhled. Z tohoto důvodu se pokusíme vytvořit takové sociální stereotypy, abychom z výsledků mohli vyhodnotit, zda celkový vzhled člověka je opravdu ovlivňujícím faktorem pro hodnocení. V případě potvrzení této domněnky bychom chtěli v naší práci dále rozebrat jednotlivé prototypy a popřípadě najít nějaké charakteristické rysy vystihující určité sociální stereotypy. Podaří-li se nám takto práci zhotovit, chtěli bychom se zaměřit i na důvody, které vedly k určitému hodnocení. Složení týmu bylo určeno až po sdělení anotace výzkumu. Tedy nejdříve bylo známo téma a na jeho základě se teprve vytvořila pracovní skupina. Díky této skutečnosti se podařilo vytvořit názorově a postojově smíšenou skupinu, což bylo přínosem pro objektivní náhled na problematiku. 7

8 2. TEORETICKÁ ČÁST 2.1 Sociální percepce V nejširším pojetí se naše práce zabývá sociálním poznáváním nebo spíše sociální percepcí. Obsahem sociálního poznávání jsou mentální reprezentace sociálního světa, které si lidé vytváří. To zahrnuje charakteristiky skupin a jednotlivců, vědomosti o vztazích mezi lidmi, dále se například zaměřuje na zpracování sociálních informací. O něco blíž je ale pojem sociální percepce. Rozdíl mezi sociálním poznáváním a sociální percepcí je v tom, že poznávání se spíše zaměřuje na vysvětlující teorie, které lidé používají při pozorování, percepce se zase zaměřuje na to, čeho si všímáme, co ovlivňuje náš úsudek při pozorování, a tedy jak si vytváříme dojmy o charakteristikách a rysech jiných lidí. Poznávací proces ovlivňují na straně poznávajícího i poznávaného různé charakteristiky. U poznávajícího jsou to například stereotypy, o kterých se zmiňujeme později, potom i psychické stavy, různá očekávání a podobně. U poznávaného má výrazný vliv několik efektů, jde o efekty primárnosti, novosti, rozptýlení a nápadnosti. Efekt primárnosti, známý jako první dojem, spočívá v tom, že první rysy, které u poznávaného zjistíme, ovlivní interpretaci dalších rysů. Tento efekt může být částečně eliminován, pokud má posuzovatel dostatek času a zároveň se domnívá, že je jeho posudek z nějakého důvodu důležitý. Efekt novosti se vyskytuje méně často a větší vliv připisuje naopak později získaným informacím. Rozptýleností se myslí podání informace v kontextu dalších, nesouvisejících informací, výsledkem je zeslábnutí vlivu této informace na formování dojmu. S tím může souviset i sklon k mírnějšímu hodnocení lidí, kteří nám jsou z nějakého 8

9 důvodu sympatičtí, naše sympatie tu působí jako rozptýlení zastírající další projevy. Poslední efekt, se týká nápadnosti chování a fyzické nápadnosti. Na proces formování dojmu má jednoznačně větší vliv nápadnější vzhled a nápadnější chování. Od lidí s výrazným vzhledem se zároveň nápadnější chování přímo očekává. Zvláště tento efekt je příčinou vzniku negativních stereotypů o příslušnících minoritních skupin. Větší pozornost zároveň upoutává chování negativní. V podrobnějších publikacích se dočteme ještě o projekci, logické chybě nebo efektu sociálního postavení, které mají také podstatný vliv na formování dojmu. Při projekci očekáváme u svého sociálního protějšku své motivy, zájmy a postoje, které se však ve skutečnosti neshodují. Pokud při posuzování člověka přiřazujeme k jedné vlastnosti druhou, podle nás související vlastnost, jedná se o logickou chybu. Například pokud se opakovaně setkáme se sportovně založenými ženami, které jsou zároveň velké optimistky, pravděpodobně budeme tuto druhou vlastnost přiřazovat i další, nám nepříliš známé, ženě, o které víme jen to, že je sportovně založená. O efekt sociálního postavení jde ve chvíli, kdy o člověku kterého poznáváme, víme, že vykonává určitou profesi (například lékař, učitel atd.) a automaticky předpokládáme vlastnosti k této profesi přiřazované. 2.2 Schémata Pokud by člověk měl každého jedince, každou událost vidět v její jedinečnosti, byl by přehlcen spoustou nepotřebných informací a reagoval by velmi nejistě. Proto lidé vidí věci na základě jejich podobností. Tato kategorizace může probíhat podle různých měřítek, jakými například jsou pohlaví, věk, národnost, barva pleti, místo odkud člověk pochází a podobně. 9

10 Podle toho k jaké kategorii si jedince nebo událost přiřadíme i reagujeme. Zjednodušování poznatků se uskutečňuje prostřednictvím schémat. To jsou uspořádané soubory informací uložené v paměti. Schémata nám umožňují zjednodušit velké množství informací, pomáhají zhodnotit nové situace a tím rychleji reagovat, dokonce ovlivňují i to co si zapamatujeme a co ne. Schémata rozdělujeme na schémata osoby, schémata sebe sama, scénáře (tedy schémata událostí), schémata sociálních rolí a také schémata sociálních skupin, pro které se užívá označení stereotypy, ty jsou pro naši práci stěžejní. Pokud například čteme v novinách inzerát, ve kterém hledá firma nového zaměstnance a uvádí charakteristiky a schopnosti, které u něj očekává, využijeme svého sebeschématu a porovnáme jej s inzerátem, abychom zjistili, jestli se na místo hodíme nebo ne. 2.3 Stereotypy Naším základním kamenem je tedy stereotyp. Toto slovo vychází z původního řeckého výrazu stereos, což původně znamenalo něco jako tvrdý nebo pevný, a zároveň z výrazu typtein což znamenalo razit, tisknout. Z toho vyplývá i původní význam celého slova - tisk z trvalého odlitku (sazby). V přeneseném významu je dnes obecně používán spíše jako výraz pro opakovaný a neměnný vzorec. Ve specializovaných oblastech lidského vědění se ale význam liší. Samotná psychologie ho chápe nejméně ve dvou modifikacích. Pro obecnou psychologii znamená spíše opakovaný soubor představ nebo gest, která se vždy vyskytují pohromadě. Sociální psychologie chápe stereotyp jako zjednodušený soubor 10

11 představ o nějaké sociální skupině (věkové, etnické apod.). Přesnější definice vypadá takto: stereotypy. Jsou to soubory charakteristik, o kterých se předpokládá, že vystihují určitou vymezenou skupinu či kategorii lidí. Vzhledem k rozvrstvení společnosti můžeme mluvit o různých stereotypech - např. Stereotypy o etnických skupinách, o ženách a mužích, příslušnících různých profesí atd. Stereotypy jsou sdílené, tj. Více lidí v daném společenství se shodne na tom, které vlastnosti má určitá skupina lidí. Obsahují alespoň jeden identifikační znak (kategoriální informaci), který je společný pro skupinu lidí a na jehož základě jsou všem příslušníkům společenství připsány další vlastnosti. (Výrost, Slaměník, 2008, s. 191). Stereotypy se dělí na autostereotypy a heterostereotypy. Autostereotypy se týkají skupiny, ke které náležíme. Ty jsou většinou pozitivní, protože zde funguje vnímání chování členů vlastní skupiny pozitivněji, než chování jedinců stojících mimo skupinu. Heterostereotypy bývají většinou negativní a vztahují se na členy jiných sociálních skupin. Jeden z velmi univerzálních stereotypů je stereotyp, že co je hezké, je přirozeně také dobré. I když vám většina lidí na otázku jestli to tak je nebo ne odpoví, že určitě ne, přesto už mnoho z nás doplatilo na důvěru v člověka, který byl velmi sympatický a příjemný. V sociální psychologii nacházíme další důsledky tohoto stereotypu: V důsledku tohoto stereotypu je např. stejné chování pozitivněji přijímáno u atraktivních než u méně atraktivních lidí, fyzicky přitažlivější lidé jsou více oblíbení, jsou jim připisovány osobnostní charakteristiky jako vyšší inteligence, sociabilita, dominance, sociální dovednosti, jsou považováni za šťastnější, psychicky vyrovnanější, emočně stabilnější, sexuálně přitažlivější. Tento stereotyp je mimo jiné 11

12 podporován kinematografií a televizí, které obvykle prezentují hlavní postavy obou pohlaví jako krásné typy lidí, kteří hrají kladné postavy. Ke zvýraznění kontrastu se do vedlejších a záporných rolí obsazují méně atraktivní až neatraktivní typy. (Výrost, Slaměník, 2008, s. 253). 2.4 NEO-FFI neboli Big five Autorem tohoto známého a široce užívaného modelu osobnosti (Big five), je Raymond B. Cattell. Původní pokusy o tento způsob testování vycházely z předpokladu, že všechny důležité odlišnosti mezi lidmi jsou obsaženy v jazyce a vyjadřovány přídavnými jmény. Cattell převzal seznam 4500 rysů od G. W. Allporta a zredukoval ho na pouhých 35 přídavných jmen, v konečné fázi jich pro popis osobnosti používal 12. Big five zahrnuje pět faktorů popisu osobnosti: extraverze, přívětivost, svědomitost, emocionální stabilita a intelekt. Platnost a výstižnost těchto rysů byla testována v mnoha zemích s dobrými výsledky. Tyto faktory sice postihují jen strukturu termínů užívaných k popisu osobnosti, přesto jsou důležité pro systematizaci jejích vlastností a zjednodušení odborné psychologické komunikace. Metoda Big five byla ověřována i v češtině, slova byla vybrána ze Slovníku spisovného jazyka českého na základě několika stanovených principů. Jednou z pomůcek byl jakýsi lingvistický test: do věty Jaký X vlastně jsem?, se za X dosazovala jednotlivá přídavná jména a tak se zjistilo, jestli jsou k popisu vhodná nebo nikoli. Bylo vybráno celkem vhodných přídavných jmen. Ta byla dále rozřazována do kategorií podle německého klasifikačního systému, těmito kategoriemi byly dispozice, prožívání a chování, společenské a sociální aspekty, charakteristiky zevnějšku, neobvyklé pojmy. 12

13 Cílem bylo vyčlenit jen ta přídavná jména, která popisují trvalé vlastnosti osobnosti. Byla tedy vyřazena slova popisující tělesné symptomy, dočasné stavy, anatomii a zevnějšek, hodnotící přídavná jména a další. Výsledkem bylo zúžení na 366 rysů vhodných pro kategorii dispozice, se kterými se pracovalo dál. V dalším kroku bylo dodatečně vyloučeno 8 rysů, při sebeposuzování totiž jejich význam nebyl jasný více než čtvrtině respondentů. Následně byla přídavná jména s nejvyšším faktorovým nábojem přiřazena po patnácti ke každému pólu faktoru Big five. Například pro faktor extraverze-životnost najdeme na pozitivním pólu povídavost, aktivitu nebo společenskost, na negativním pólu málomluvnost, pasivitu a nespolečenskost. U nás se touto metodou zabývá PhDr. Martina Hřebíčková, Dr. 13

14 3. PRAKTICKÁ ČÁST 3.1 Téma výzkumu Cílem našeho výzkumu bylo dokázat, že lidské hodnocení je značně ovlivněno i vzhledem objektu, který je hodnocen. Z tohoto důvodu bylo nutností vytvořit několik samostatně nezávislých a nesourodých profilů, které by spojovala jedna společná a nezávislá konstanta. Rozhodli jsme se tedy použít jednoho člověka jako hodnocený objekt, kterého jsme prostřednictvím oblečení a změny vizáže zobrazili čtyřikrát jinak a následně vytvořili čtyři fotografie charakterizující jednotlivé profily. Jako hlavní kriterium jsme zvolili sociálně-ekonomický status. Na základě našich předpokladů jsme vytvořili následující profily: Businessman, který měl zastoupit vyšší sociální třídu, Homeless představující nižší vrstvy společnosti, dále pak profil současné subkultury Gothic a v neposlední řadě profil Normal. U tohoto typu jsme nepoužili nijak specifické propriety, snažili jsme se vystihnout rys obvyklého každodenního odívání. CÍLE VÝZKUMU: Zjistit, jestli vzhled objektu má vliv na jeho hodnocení ostatními. Zjistit, jak jsou jednotlivé profily vnímány respondenty. 14

15 3.2 Volba metodiky Po respondentech jsme požadovali vyplnit dotazník, pomocí něhož hodnotili pouze jednu fotografii. Nebylo možné, aby jeden člověk hodnotil fotografií více, protože již u druhé fotografie by došlo ke zkreslení hodnocení tím, že by respondent poznal totožnou tvář. Z tohoto důvodu bylo nutné pro každou fotografii mít dostatečný počet respondentů, aby výsledky mohly být považovány za reprezentativní. Každá fotografie byla tedy ohodnocena přibližně padesáti jednotlivci harmonogram postupu PŘÍPRAVNÁ FÁZE V první řadě jsme si museli vymezit konkrétní a jasný okruh, ve kterém budeme pracovat. Z toho především vyplýval výběr literatury. Vzhledem k povaze našeho výzkumu a konzultaci s garanty jsme se rozhodli uchýlit do oboru sociální psychologie. Avšak ani v této oblasti se nám nepodařilo najít publikaci, která by se zabývala pouze stereotypy. Proto jsme vycházeli především z knih, které pojednávají o sociální psychologii obecně a stereotypy jsou zmíněny ve vybraných kapitolách. Nutností bylo také vytvořit orientační časový plán, který by vymezil priority a byl by zárukou včasného dokončení výzkumu. Stěžejní roli sehrálo materiální zázemí výzkumu. Bylo nutné vybrat vhodného kandidáta pro vytvoření hodnoceného objektu. Primární vizí byl muž ve věku okolo třiceti let. Věkové kriterium jsme považovali za důležité především z hlediska věrohodnosti jednotlivých profilů. Za podstatné jsme shledali také fyzické dispozice modela. Například možnost 15

16 poupravit vlasy a vousy pro podtržení charakteristických rysů profilu. A nejlépe také člověka, který by byl adaptabilní a dokázal by se cítit přirozeně ve všech námi poskytnutých alternativách. Aby byly fotografie použitelné pro výzkum, bylo nutné jejich vytvoření svěřit do rukou odborníka - tedy zajistit fotografa, který by byl ochotný vytvořit pro naše potřeby vhodné prostředí a následně pak i profilové fotografie. A v neposlední řadě bylo potřeba zajistit propriety pro jednotlivé stereotypy, bez kterých by nebylo možné hodnotící fotografie realizovat. Abychom měli dostatečné množství respondentů, bylo nutné vybrat takovou, ke které máme snadný přístup. Z toho důvodu byli vybráni vysokoškolští studenti, jelikož do této skupiny populace také náležíme. 16

17 REALIZAČNÍ FÁZE V realizační fázi vyvstala otázka, jakým způsobem se uskuteční sběr dat. Původně se měl sběr dat uskutečnit na studentské půdě, respektive v hlavní budově filosofické fakulty University Karlovy a také v jednotlivých ubytovacích zařízeních pro studenty formou osobního kontaktování respondentů. Avšak od této možnosti jsme posléze upustili z nevhodného časového naplánování sběru dat na zkouškové období, ve kterém by byla pravděpodobnost ochoty spolupracovat méně přítomných studentů velmi nízká. Z tohoto důvodu jsme nakonec přešli k druhé, elektronické alternativě. Byly tedy vytvořeny webové stránky, na kterých byl umístěn dotazník se všemi pro respondenty relevantními informacemi (o kterých se můžete dozvědět více v příloze 2). Díky této formě dotazování bylo možné za krátký čas získat poměrně početný vzorek respondentů, který tím přispěl k vyšší výpovědní hodnotě výsledků. U tohoto způsobu dotazování jsme následně shledali další velmi podstatnou výhodu, a to, že respondenti nejsou ovlivněni osobním projevem jednotlivých členů našeho výzkumu, kteří by se v původní verzi účastnili sběru dat. Sběr dat se uskutečnil v časovém rozmezí od 17. ledna až 5. března. VYHODNOCOVACÍ FÁZE Pro vyhodnocení pětifaktorového dotazníku tzv. Big five jsme použili statistický program SPSS, který nám určil významnost rozdílů u jednotlivých profilů, což bylo stěžejní pro potvrzení naší hypotézy. Z tohoto zpracování jsme vyvodili, které faktory byly více ovlivněny vzhledem, a tudíž byly zjištěny větší rozdíly. Tímto způsobem se nám podařilo získat informace o rozdílnosti jednotlivých škál v hodnoceních. 17

18 3.2.2 Použité metody a techniky Pro výzkumné účely byl použit upravený dotazník PhDr. Martiny Hřebíčkové, Dr., který vychází z původního NEO-FFI. Tímto dotazníkem se získala data pro porovnání jednotlivých stereotypních profilů. Pro potvrzení naší hypotézy bylo nutné, abychom na základě přijatých dat byli schopni vytvořit čtyři na sobě nezávislé struktury popisu osobnosti. Po rekonstrukci těchto profilů bylo nutné profily porovnat a z nich vyvodit charakteristické znaky pro jednotlivé stereotypy. 18

19 3.3 Charakteristika souboru charakteristika respondentů Celkově zodpovědělo dotazník 238 respondentů, 13 z nich bylo z výzkumu vyřazeno, jelikož nesplňovali základní podmínku souboru byli stále středoškolskými studenty a 15 respondentů nedostatečně vyplnilo dotazník. Po korekcích se na výzkumu podílelo 210 respondentů. Společným znakem souboru bylo probíhající popř. již ukončené vysokoškolské studium. Z tohoto důvodu bylo věkové rozmezí určeno mezi lety. Průměrný věk respondentů byl okolo 23 let. Veškeré číselné údaje shrnují následující tabulky: celkem respondentů 238 Počet vyřazených respondentů 28 Počet relevantních respondentů 210 Věk počet respondentů v procentech 74,29 16,19 6,19 2,38 0,00 0,95 39% respondentů má současné bydliště v Praze, v méně početném zastoupení bydlí respondenti například v Brně, Havířově, Opavě či Ostravě a 44% respondentů bydlelo v ostatních městech na území České republiky. Pro úplnost uvádíme následující graf. 19

20 Necelých 33% dotázaných studuje, případně studovalo na Universitě Karlově v Praze, dále pak přes 8% na Masarykově universitě v Brně. Obdobné zastoupení, okolo 3% bylo například u Palackého university v Olomouci, University v Hradci Králové, ČVUT v Praze, VŠE v Praze, VUT v Brně, a dalších. Opět pro úplnost uvádíme následující graf. 20

21 3.3.2 charakteristika specifické skupiny Pro účely našeho výzkumu jsme vybrali také tzv. specifickou skupinu, která se skládala z 12 respondentů, které figurant výzkumu považuje za své přátele. Kritériem pro zařazení do skupiny byla známost s modelem dlouhá minimálně dva roky. Na základě tohoto kritéria se dalo předpokládat, že respondenti specifické skupiny modela znají a tedy by mohli vypovídat o jeho osobnosti s vyšší přesností. Nebylo možné považovat tuto skupinu za směrodatnou, přesto však posloužila jako orientační osobnostní profil modela, který se dále pak srovnával s jednotlivými stereotypními profily. 21

22 3.4 Vyhodnocení kvantitativní výsledky Z výsledků výzkumu vyplynulo, že stanovená hypotéza byla správná, tedy že lidé jinak oblečení jsou i jinak vnímáni a hodnoceni. Prostřednictvím respondentů vznikly čtyři různé struktury osobnosti, které v této kapitole postupně představíme. Naše interpretace vychází z manuálu pro vyhodnocování v Big five. Bylo zpracováno i porovnání mezi jednotlivými stereotypními profily a specifickou skupinou. Tím se podařilo zjistit, který z našich stanovených čtyř profilů nejlépe dle respondentů vyhovuje struktuře osobnosti modela, vychází-li se tedy z předpokladu, že hodnocení specifické skupiny je směrodatným faktorem. Avšak tato srovnání považujeme pouze za orientační a proto jej přidáváme jako zajímavé rozšíření výzkumu výsledky stereotypních profilů 22

23 HOMELESS Respondenti vnímali tohoto muže především jako spíše napjatého a neklidného, který se straní společnosti, popřípadě z ní byl nějakým způsobem vyloučen. Překvapivým zjištěním bylo, že tohoto muže vnímali jako nejvíce srdečného, upřímného a důvěryhodného, avšak na druhou stranu byl respondenty určen za nejméně pracovitého, spíše líného a bezcílně se potulujícího. V porovnání se specifickou skupinou můžeme z následujícího grafu vyčíst, že až na škálu neuroticismu mají obě křivky obdobné tendence. Dle těchto respondentů je model v mnoha ohledech podobný prvnímu stereotypu, pouze se nepohybuje v tak extrémních hodnotách. BUSINESS Na základě respondentů je tento muž velmi cílevědomý a pečlivý. Je velmi odolný vůči stresové zátěži a nepříliš otevřený vůči společnosti. Je spíše konzervativní, individualistický a bezcitný. Mnoho respondentů ho okomentovalo za kariéristu, což by se dalo označit jako jiný termín pro tento stereotyp. Tento typ se však zásadně neshoduje s hodnocením specifické skupiny. Dá se tedy předpokládat, že model výzkumu 23

24 nedisponuje výše uvedenými charakterovými vlastnostmi. Nenacházíme zde ani žádnou spojitost mezi jednotlivými škálami, což dokazuje opačné tendence křivek v následujícím grafu. GOTHIC Tento potenciální muž by se především vyznačoval vysokou mírou kreativity, byl by tedy nejspíše velmi tvořivý a všestranně zaměřený. Dochází zde k zajímavému rozkolu u škál extraverze a přívětivosti. Tento typ by tedy měl být poměrně upovídaný, společensky založený, avšak spíše cynickým a necitlivým společníkem. U tohoto profilu došlo s překvapením k největší shodě se specifickou skupinou. Stereotypní křivka druhou téměř kopíruje pouze v jiných naměřených hodnotách, u svědomitosti dochází k souladu i v tomto ohledu. 24

25 NORMAL Na základě respondentů by byl tento typ poměrně hodně spolehlivý až puntičkářský, přitom však kolegiální, spolupracující a náklonný k ostatním. Byl by především praktický, proto by využíval nových tvůrčích metod pouze tam, kde by opravdu viděl jejich nutnost. Tento muž by byl také poměrně vyrovnaný a společensky založený. Model se podle specifické skupiny tomuto stereotypu nepodobá. Obě křivky mají opačné tendence a k souladu dochází pouze u škál neuroticismu a svědomitosti výsledky jednotlivých škál NEUROTICISMUS U toho osobnostního rysu jsme na základě analýzy dat zjistili, že nejvyšší míru neuroticismu má podle našich respondentů profil gothic. Byl zjištěn významný rozdíl mezi ním a profily business a normal, kdy oba zmíněné profily byly na škále neuroticismu umístěny na nižších pozicích. Dále pak byl zaznamenán rozdíl mezi profilem homeless a business, ve kterém homeless značně převyšoval hodnotu neuroticismu u business. Z celkového pohledu hodnocení této škály dopadlo následovně: Nejnižší hodnota neuroticismu, která charakterizuje psychicky vyrovnaného a stabilního jedince, byla určena u profilu business. Z tohoto výsledku se dá 25

26 vyvodit, že respondenti obecně hodnotí jedince na vysokých manažerských postech jako klidné, vyrovnané a vůči zátěži odolné. Zatímco profily business a normal mají zanedbatelné rozdíly, gothic je považován dle našich respondentů za nervózního, neklidného a labilního jedince. Homeless je hodnocen v této škále jako spíše labilní, nestálejší a celkově napjatější. Při porovnání s hodnocením specifické skupiny přátel jsme došli k těmto výsledkům: rozdíl neuroticismu podle přátel je ve srovnání s profily business a normal naprosto zanedbatelný, v tomto případě tedy respondenti odhadli reálnou míru lability modela, bereme-li v úvahu srovnání s hodnocením jeho přátel. Významný rozdíl byl zaznamenán pouze u profilu gothic, který je již popsán výše ve srovnání s profilem business. Avšak překvapením pro nás bylo samotné modelovo sebehodnocení, jelikož sám sebe považuje za velmi silně neurotického. Tento fakt se neshoduje ani s hodnocením respondentů ani specifické skupiny. EXTRAVERZE Nejvyšší hodnoty extraverze, škály, která hodnotí především míru společenskosti, aktivity, zájmu orientace, aj., dosáhl stereotypní profil gothic. Druhým nejvíce společenským profilem je business. Oba tyto profily se významně liší od profilu normal. Ten se na naší stupnici nachází na nejnižší hodnotě. Specifická skupina považuje modela za vysoce komunikativního, přátelského, aktivního aj. Naměřená hodnota je ve velkém kontrastu se všemi stereotypy. 26

27 Naměřená hodnota při sebehodnocení je téměř shodná se stereotypní profilem normal. Tedy nejnižší ze všech ostatních profilů. OTEVŘENOST VŮČI ZKUŠENOSTI U této škály byly zjištěny obdobné výsledky jako u škály neuroticismu. Nejzvídavější, s největší fantazií a s inovativním způsobem řešení situací se podle respondentů stal profil gothic. Nejčastější odůvodnění, která se vyskytovala především v komentářích, se týkala především odvahy vystoupit z davu, být kontroverzní, a být výjimečný. Jako konzervativci se v našem výzkumu projevily zbylé tři profily tedy business, homeless i normal. Existuje tedy významná odlišnost mezi gothic a ostatními profily. V tomto případě se specifické hodnocení přátel projevilo v nejvyšším hodnocení. Z tohoto výsledku se dá vyvodit, že nejblíže posouzení přátel byli respondenti hodnotící profil gothic. Hodnota otevřenosti u sebehodnocení ležela ve vyšší oblasti mezi hodnocením přátel a gothic tedy sám model se v této škále cítí jako velmi otevřený, inovativní, nekonvenční, aj., a tedy se nejvíce podobá na základě našeho výzkumu profilu gothic. PŘÍVĚTIVOST Zajímavým zjištěním byl nejmenší rozsah dosažených hodnocení, tedy že, v této škále se od sebe jednotlivé profily včetně sebehodnocení výrazně neliší. Jedinou extrémní hodnotou zde bylo hodnocení specifické skupiny přátel. 27

28 Přesto však se zde vyskytly rozdíly mezi následujícími profily. Například u profilu homeless byl poměrně velký rozdíl s profily business a gothic, v obou případech je dle našich respondentů považován homeless za nejvíce přívětivého. Dále pak stojí za zmínku porovnání business s normal, kde za přívětivějšího je považován normal. Přátelé hodnotí našeho modela jako velice přívětivého, jejich naměřená hodnota překonala nejpřívětivější profil homeless a také i sebehodnocení modela. Je tedy nejvyšší naměřenou hodnotou v této škále. Dle modela se jeho přívětivost pohybuje v rozmezí stereotypních profilů normal a gothic (pro přehlednost mezi 2. a 3. postavení v hodnocených profilech). Překvapivým zjištěním tedy pro nás je, že z hodnocených stereotypů je nejpřívětivější homeless. Tento fakt potvrzují i komentáře některých respondentů, kteří ho považují za pohodáře, pracanta, kliďase, aj. Jak jsme předpokládali, nejméně přívětivým profilem je business. SVĚDOMITOST Tento osobnostní rys hodnotí především míru spolehlivosti, disciplinovanosti, přesnosti, aj., na jedné straně a míru lhostejnosti, lenosti, nedbalosti, aj. na straně druhé. V této škále získal nejvyšší hodnotu stereotypní profil business. Nejnižší hodnotu získal profil homeless. Mezi ním a zbylými profily byla patrná velká signifikance. K výrazně odlišným hodnotám došlo také u porovnání business s profilem gothic. Menší ale pořád významný rozdíl jsme shledali i u profilů gothic vs. normal. 28

29 Výsledky hodnocení specifické skupiny i sebehodnocení modela tentokrát spadalo mezi stereotypní profily. Model však sám sebe označil za méně svědomitého než jeho přátelé, čímž se zařadil na druhou nejnižší hodnotu, tedy následuje po profilu homeless Doplňující otázka Kromě vyplnění dotazníku jsme po respondentech také žádali jejich vlastní vyjádření o daném profilu. Touto formou jsme získali podklady, které nám posloužili pro lepší pochopení a tím i přesnější interpretaci výsledků. Pro zajímavost jsme uvedli doplňující otázky. Ty vnímáme jako nepostradatelnou součást výzkumu, jelikož dokazují, že tzv. image cizího člověka může ovlivnit náš postoj vůči němu a tím i naše chování. Byly položeny i následující otázky: Kdyby vás tento muž oslovil na ulici a požádal vás o peníze, protože ho právě okradli a on potřebuje nutně drobné na autobus, dali byste mu nějaké peníze? Kdyby byl oblečen jinak, myslíte si, že byste se zachovali stejně? Na základě odpovědí respondentů můžeme shrnout výsledky, které jsou pro přehlednost uvedeny v následující tabulce. Ačkoliv se dvě třetiny respondentů domnívají, že vzhled člověka nemá vliv na jejich rozhodnutí, z výsledků vyplývá, že vzhled jedince je velmi důležitým faktorem pro jejich odpověď. Nejvyšší počet respondentů by dal peníze profilu business. Z toho by se dalo vyvodit, že lépe vypadající jedinci působí důvěryhodněji, a proto by měli pravděpodobně větší úspěch. 29

30 Při zpracování výsledků nebyly zjištěny žádné spojitosti a s dosaženou hodnotou v jednotlivých škálách pětifaktorového osobnostního inventáře. Zajímavým zjištěním bylo, že faktor přívětivosti v tomto směru neměl žádný vliv na odpověď respondenta. Dali byste mu peníze? Kdyby byl oblečen jinak, myslíte si, že byste se zachovali stejně? stereotypní profily ano ne ano ne Homeless 23,26 76,74 60,47 39,53 Business 40,43 59,57 61,70 38,30 Gothic 16,33 83,67 61,22 38,78 Normal 37,93 62,07 63,79 36, Řízený rozhovor Byl realizován řízený rozhovor s modelem. Zajímalo nás, jak vnímal sám sebe v jednotlivých profilech. Ve kterých se cítil příjemně, přirozeně a které ho spíše omezovaly či v něm vyvolávaly spíše negativní pocity. HOMELESS V tomto profilu se figurant zpočátku cítil poměrně dobře, a však postupem času měl pocit, že se nepodařilo dostatečně tento typ ztvárnit. Považoval se spíše za člověka, který k tomuto stádiu směřuje. 30

31 Líbilo se mu, že v tomto profilu se nemusel o nic starat. Cítil, že by na něj nebyly kladeny žádní nároky, že by se nemusel snažit plnit si své sny. Shledává podobnost mezi ním a tímto profilem především v lenosti a pohodlnosti. V následujícím grafu je viditelné srovnání hodnocení respondentů profilu homeless a sebehodnocení našeho figuranta. Budeme-li vycházet z těchto výsledků, dá se říci, že tyto struktury osobnosti jsou obdobné až na škály neuroticismu a otevřenosti vůči zkušenosti. BUSINESS Jakožto obchodník se figurant necítil příliš dobře, sám sebe viděl spíše jako podvodníka, zrádného a slizkého, kterému by on sám nevěřil. Vadilo mu, že si musí hlídat, jak se chová, že se musí starat o to, jak vypadá, že se musí kontrolovat, přesto však mu bylo příjemné mít na sobě nový hezký a reprezentativní oděv. Dle tohoto grafu se model téměř neshoduje, jak ve škálových hodnotách, tak v tendencích křivek, s profilem business. 31

32 GOTHIC Model se do tohoto profilu nedokázal vcítit. Přišlo mu, že je tento styl až příliš odlišný od něho samotného. Považoval ho za příliš kontroverzní a stylizovaný a zkonstatoval, že sám by se nedokázal takto vyčlenit z davu. Stejně jako u hodnocení specifickou skupinou, i v tomto případě se zde projevila jistá podobnost struktur osobnosti mezi sebehodnocením modela a stereotypním profilem. Ve čtyřech škálách byla zaznamenána dokonce i velmi přibližné hodnoty obou křivek. NORMAL Vzhledem k faktu, že oděv použitý pro tento profil byl figurantovi vlastní, cítil se on sám v tomto stylu velmi pohodlně. Z toho důvodu se také snažil působit, co nejpříjemněji, protože jak sám uvedl: Jsem to přeci já sám. Je možné, že tato skutečnost mohla ovlivnit hodnocení respondentů, avšak respondenti hodnotili fotografii, na které tato snaha figuranta nemusela být zřejmá. 32

33 Přesto však se s výpovědí figuranta neshoduje následující graf, který poukazuje, že respondenti vnímali model zcela jinak, než jak se vnímá on sám. Nejzajímavější zkušeností pro něj bylo vytváření profilu gothic právě proto, jak moc odlišný od něho samotného byl. A tedy pocity při jeho tvorbě pro něj byly zcela nové a nevyzkoušené. Pro srovnání se získanými daty nás také zajímal jeho osobní pohled na jednotlivé faktory, a proto byl požádán o určení profilových extrémů u každého z pěti faktorů osobního dotazníku, který jsme aplikovali pro sběr dat. Jeho hodnocení se nachází v následující tabulce. Stereotypní profily Nejvyšší hodnoty Nejnižší hodnoty neuroticismus homeless Gothic extraverze gothic Normal Otevřenost vůči zkušenosti gothic Business přívětivost bez určení Homeless svědomitost gothic Homeless 33

34 3.5 Závěrečná diskuse sebereflexe V této kapitole bychom rádi uvedli překážky a bariéry, se kterými jsme se v průběhu výzkumu setkávali, chyby a nedostatky, které jsme zprvu opomněli a které se nám posléze o to důrazněji připomněli a také naše osobní poznatky. Při vypracovávání tohoto projektu jsme si uvědomili, kolik práce a úsilí za tím stojí. Zprvu to vypadalo jako jednoduchý úkol, který se postupem času stával složitým a v některých kritických momentech nepřekonatelným. V počátku, kdy jsme měli pouze vymezenou hypotézu, jsme si lámali hlavu nad způsobem testování. Vzhledem k tomu, že souběžně probíhal výzkum PhDr. Martiny Hřebíčkové, Dr. na téma Výzkum národů, který dle nás pojednával o obdobné problematice, rozhodli jsme se, že využijeme s jejím dovolením dotazník, kterým i ona již zmíněný výzkum testovala. Ovšem na počátku jsme neviděli do hloubky a tedy jsme netušili, kolik práce nás bude stát vyhodnocení získaných informací. Z toho důvodu bylo nezbytné po sběru dat paní Hřebíčkovou kontaktovat, aby nás nakopla správným směrem k hodnocení. Byli jsme poučení, že výsledky se zpracovávají ve statistickém programu SPSS, který jsme v té době neovládali. To vyústilo v nutnost kontaktovat i RnDr. Petra Boschka, který nám ochotně poskytl veškeré informace o programu a následném zpracování výsledků. Z této situace jsme si vzali ponaučení, že je nutné zohlednit metodu a náročnost zpracovávání výsledků jako jedno z hlavních kritérií pro volbu formy testování. Během realizace webových stránek, které byly nutné ke sběru dat, jsme neprozřetelně opomněli některé důležité položky, které již nebyly možné zpětně zjistit od všech respondentů. Z tohoto důvodu nebylo v našem výzkumu zohledněno kritérium 34

35 pohlaví, což vnímáme jako handicap našeho projektu. Přesto vnímáme toto klopýtnutí jako cenné a díky této zkušenosti jistě neopomeneme na tuto podstatnou maličkost v příštích projektech výzkum a jeho budoucnost Budeme-li v tomto projektu pokračovat, chtěli bychom se zaměřit u dotázaných respondentů na město, ve kterém současně žijí, jelikož se domníváme, že počet obyvatel a jeho charakter může míru stereotypů ovlivňovat. Předpokládáme, že ve městech s větším počtem obyvatel, které poskytují jejich občanům dostatečnou anonymitu a vyšší možnost střetávání s rozdílnými kulturami, nebudou stereotypy tak patrné jako například na vesnicích, kde hrají velikou roli společenské vazby a tedy i vyšší sociální kontrola. Dále pak by mohlo být zajímavým srovnání věkových kategorií. Domníváme se, že může být rozdíl mezi mladou generací, kterou jsme již podrobili našemu výzkumu a například generací seniorů. Dalo by se předpokládat, že mladší lidé jsou schopni rychlejší a lepší adaptace na nové situace, z čehož by se mohla vyvodit i vyšší míra tolerance. Na rozdíl od seniorů, kteří s největší pravděpodobností dělali nějaký úkon po dlouhou dobu svého života jistým způsobem, jsou zvyklí na určité situace, a tedy pro ně mohou změny znamenat spíše problém než zlepšení. Z toho by tedy mohlo vyplývat, že sociální stereotypy budou u seniorů vznikat ve větší míře a mohou se vyskytovat i vyhraněnější komentáře na jednotlivé profily. 35

36 4. ZÁVĚR V teoretické části této práce jsme nastínili problematiku stereotypů a také základní informace o metodě, kterou jsme použili. V praktické části jsme chtěli čtenáři přiblížit, jakou metodou jsme se snažili dosáhnout našeho výzkumného cíle a také v jak velké míře se nám ho podařilo naplnit. V neposlední řadě vnímáme jako důležitou součást naší práce sebereflexi, která poukazuje na problémy, kterým jsme v průběhu výzkumu museli čelit. To by mohlo být přínosem pro čtenáře i tím, že se mu podaří vyvarovat se našich chyb. Na závěr našeho projektu je nutné říci, že se nám podařilo dosáhnout kýženého cíle. Prostřednictvím zvolené metodiky jsme dokázali potvrdit, že prvotní hodnocení jedince je značně ovlivněno jeho celkovým vzhledem. Byli jsme potěšeni, že přes komplikace, které v průběhu nastaly, se nám podařilo výzkum zdárně dokončit a vyvodit z něj i očekávané výsledky. 36

37 5. LITERATURA ALLPORT, Gordon W. O povaze předsudků. Praha: Prostor, s. ISBN BENEDETTO, Pierre. Introduction à la psychologie. Paris: Hachette Livre, s. ISBN HAYES, Nicky. Základy sociální psychologie. Praha: Portál, s. ISBN HŘEBÍČKOVÁ, Martina. Jazyk a osobnost: pětifaktorová struktura popisu osobnosti. Brno: Masarykova Universita, s. ISBN HŘEBÍČKOVÁ, Martina. Obecné dimenze popisu osobnosti: Big five v češtině. Československá psychologie. 1999, roč. XLIII, č. 1, s Dostupný z WWW: < %20big%20five%20v%20cestine%2099.pdf>. MYERS, David G. Social psychology. New York: McGraw-Hill, s. ISBN NAKONEČNÝ, Milan. Sociální psychologie. Praha: Academia, s. ISBN NOVÁK, Tomáš. O předsudcích. Brno: Doplněk, s. ISBN VÝROST, Jozef, SLAMĚNÍK, Ivan. Sociální psychologie. Praha: Grada, s. ISBN

38 UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE Filozofická fakulta Katedra psychologie ŠATY DĚLAJÍ ČLOVĚKA vliv vzhledu jedince na utváření sociálních stereotypů (PŘÍLOHY) Obor Psychologie 1. ročník 2008/

39 PŘÍLOHA č. 1 FOTOGRAFIE 39

40 40

41 41

42 42

43 43

44 PŘÍLOHA č. 2 ELEKTRONICKÝ DOTAZNÍK 1. Tento člověk je pravděpodobně Nyní se pokuste osobu z fotografie charakterizovat. Nad jednotlivými možnostmi dlouze nepřemýšlejte, řiďte se prvním dojmem, který Vás napadne. Neexistuje žádná správná odpověď. Charakteristiky jsou uvedeny ve formě stupnic, na jejichž koncích se vyskytují vždy protikladné vlastnosti. Vaším úkolem je označit to místo na stupnici, které podle Vás vystihuje míru dané vlastnosti u člověka na fotografii. Úzkostný, nervózní, dělá si starosti Přátelský, vřelý, srdečný S bohatou fantazií, snílek Důvěřivý, lehkověrný, naivní Schopný, výkonný, kompetentní Vyrovnaný, nenechá se vyvést z míry Samotářský, stydlivý, vyhýbá se davům Nezajímající se o umění Lstivý, mazaný, manipulující druhým Nesystematický, nedbalý Depresivní, smutný, pesimistický Průbojný, rozhodný, mající nad druhými převahu Vnímající emoce, citlivý Štědrý, rád dává, ohleduplný Svědomitý, zásadový Uvolněný, klidný, vyrovnaný Chladný, odměřený, zdrženlivý Praktický, realistický Podezíravý, nedůvěřivý, cynický Nezpůsobilý, nepřipravený Popudlivý, rozzlobený, nedůtklivý Družný, společenský, otevřený Citlivý k vnímání umění a krásy Čestný, upřímný, přímý Pořádkumilovný, postupuje metodicky Spokojený, optimistický Podřizuje se, nechá se vést Necitlivý, neumí se vciťovat Sobecký, lakomý, chtivý Nespolehlivý, nedůvěryhodný 44

45 Sebejistý, neostýchá se před druhými Pomalý, netečný, bez energie Upřednostňující zvyk a rutinní činnosti Agresivní, soutěživý, svéhlavý Líný, bez cílů a ambicí Impulzivní, podléhající pokušení Má rád dobrodružství, vzrušující zábavu a riskování Zvídavý, otevřený přijímat nové myšlenky Skromný, pokorný, nepovyšuje se Disciplinovaný, vytrvalý, s pevnou vůli Psychicky vyrovnaný, vyrovnává se s krizemi Zasmušilý, vážný, střízlivý v názorech Nepřipouštějící si pochybnosti, konzervativní Nemilosrdný, nesentimentální, nesoucitný Spontánní, neuvážlivý, lehkomyslný Dobrý Silný Aktivní Nesmělý, ostýchavý, ustrašený Aktivní, energický, zaneprázdněný Novátorský, upřednostňující změnu Poslušný, spolupracující, poddajný Ctižádostivý, závislý na práci Ovládající se, kontrolující se Vyhýbá se vzrušujícím zážitkům a podnětům S ohraničenými zájmy, nové myšlenky ho nudí Arogantní, nadutý, domýšlivý Váhavý, věci odkládá a snadno se vzdává Zranitelný, křehký, bezradný Spokojený, veselý, bezstarostný Tolerantní k odlišným názorům, volnomyšlenkář Soucitný, dobročinný Obezřetný, přemýšlivý, uvážlivý Špatný Slabý Pasivní 45

46 2. Doplňující otázky 1. Kdyby vás tento muž oslovil na ulici a požádal vás o peníze, protože ho právě okradli a on potřebuje nutně drobné na autobus, dali byste mu nějaké peníze? ANO: NE: 2. Kdyby byl oblečen jinak, myslíte si, že byste se zachovali stejně? ANO: NE: 3. Pojmenujte tento typ lidí jedním slovem, které je podle Vás nejlépe vystihuje. 4. Pokud si myslíte, že tento člověk je ještě něčím zajímavý/specifický, napište, prosím, čím. 46

47 PŘÍLOHA č. 3 MANUÁL K VYHODNOCENÍ BIG FIVE Následující text byl převzat z NEO pětifaktorového osobnostního inventáře. (Costa, P. T., McCrae, R. R. NEO-FFI. Praha: Testcentrum, upr. Hřebíčková, M., Urbánek, T.). Neuroticismus Škála zjišťuje rozdíly v emocionální stabilitě a labilitě. Zjišťuje, jak jsou prožívány negativní emoce např. strach, sklíčenost, rozpaky, atd. Lidé, kteří dosahují vysokého skóru neuroticismu, jsou psychicky nestabilní a jejich psychická vyrovnanost je snadno narušitelná. Na rozdíl od emocionálně stabilních jedinců uvádějí častěji negativní prožitky a obtíže při jejich překonávání. Snadno je lze přivést do rozpaků, cítí se zahanbeni, nejistí, nervózní, úzkostní, intenzivně prožívají strach, obavy nebo smutek. Jejich představy nekorespondují s realitou, proto mají omezenou možnost kontrolovat se a zvládat stresové situace. Emocionálně stabilní jedinci takové potíže nemají, jsou klidní, vyrovnaní, bezstarostní a ani stresující situace je nevyvedou snadno z míry. Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre Lidé s nízkým skóre Napjatý Neklidný Nejistý Nervózní Labilní Hypochondrický Klidný Relaxovaný Vyrovnaný Stabilní Sebejistý Spokojený Uvolněný 47

48 Souhrnná interpretace Vysoké skóre Střed Nízké skóre Náchylný k psychickému vyčerpání, intenzivně prožívá strach, úzkost a obavy, obtížně zvládá stresové situace V podstatě psychicky vyrovnaný a schopen zvládat stresové situace, ale občas prožívá pocity viny, strachu nebo smutku. Klidný, psychicky vyrovnaný i ve stresových situacích, odolný vůči psychickému vyčerpání Extraverze Extraverti jsou společenští, sebejistí, aktivní, hovorní, energičtí a optimističtí. Mají rádi druhé lidi (společnost.), jsou rádi součástí skupin a různých společenských shromáždění, mají rádi vzrušení a udržují si veselou mysl. Intraverze se definuje spíše jako nepřítomnost extraverze než jako její protiklad. Introverti jsou spíše zdrženliví než nepřátelští, spíše nezávislí a samostatní než poslušní a povolní, spíše vyrovnaní než nejistí nebo flegmatičtí. Introverti nemusejí nutně trpět sociální fobií, jejich zdrženlivost je ovlivněna přáním zůstat o samotě. Ačkoli nemají živost jako extraverti nelze o nich říci, že jsou nešťastní nebo pesimističtí. Extraverze se v tomto pojetí liší od Jungova pojetí extraverze. Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre Sociabilní Aktivní Povídavý Optimistický Zábavný Lidé s nízkým skórem Uzavřený Vážný Mlčenlivý Orientovaný na úkoly Tichý 48

49 Souhrnná interpretace Vysoké skóre Střed Nízké skóre Extravertní, společenský, sebejistý, aktivní, hovorný, energický, optimistický. Průměrně aktivní, je sice rád ve společnosti, ale na druhé straně si cení soukromí. Introvertní, zdrženlivý, vážný, samostatný. Je nejraději sám nebo s lidmi, kteří mu jsou blízcí. Otevřenost vůči zkušenosti Škála postihuje zájmy a míru zaujetí pro nové zkušenosti, prožitky a dojmy. Osoby dosahující vysokého skóru v této škále udávají bohatou fantazii a jsou vnímavější k prožitkům pozitivních i negativních emocí více než uzavření jedinci. Berou v úvahu nové myšlenky a nekonvenční hodnoty. Posují se jako vědychtiví, intelektuální, obdaření fantazií, ochotní experimentovat a zajímají se o umění. Jsou připraveni kriticky přeformulovat platné normy a převzít nové sociální, etické a politické hodnoty. Často se chovají nekonvenčně, zkoušejí nové způsoby jednání a dávají přednost změně. Osoby dosahující nízkého skóru v této škále mají častěji sklon chovat se konvenčně a zastávat konzervativní postoje. Dávají přednost známému osvědčenému a jejich emoční reakce jsou často utlumeny. Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre Zvědavý Všestranné zájmy Originální Imaginativní Tvořivý Pokrokový Lidé s nízkým skóre Konvenční Přízemní Úzké zájmy Neanalytický Neumělecký 49

50 Souhrnná interpretace Vysoké skóre Střed Nízké skóre Otevřený novým zážitkům a zkušenostem. Zvídavý s bohatou fantazií a širokými zájmy. Často se chová nekonvenčně. Praktický, ale snaží se přemýšlet o tom, jak dělat různé věci nově. Usiluje o rovnováhu mezi užíváním starých a nových postupů. Chová se konvenčně, zastává konzervativní postoje, dává přednost známému a osvědčenému. Přívětivost Nejvýraznější charakteristikou osobou dosahující vysokého skóru na této škále je altruismus. Takoví lidé mají pro druhé pochopení a porozumění, projevují jim přízeň, chovají se k nim laskavě a vlídně. Jsou vždy ochotni pomáhat a jsou přesvědčeni, že ostatní budou pomáhat jim. Mají sklon důvěřovat druhým lidem a dávají přednost spolupráci. Osoby s nízkým skórem se naproti tomu popisují jako nepřátelské a egocentrické, mající tendenci znevažovat záměry druhých lidí. Spíše soutěží než spolupracují. Charakteristiky tvořící pozitivní pól dimenze přívětivosti jsou sociálně žádoucí, proto budou přívětiví lidé oblíbenější než ti, kteří s druhými nespolupracují. Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre Konzervativní Dobrosrdečný Laskavý Důvěryhodný Pomáhající Upřímný Důvěřivý Lidé s nízkým skóre Cynický Surový Podezíravý Nespolupracující Pomstychtivý Bezcitný 50

51 Souhrnná interpretace Vysoké skóre Střed Nízké skóre Soucitný, laskavý, vlídný, pomáhá druhým, spolupracuje s nimi a předchází konfliktům. V podstatě srdečný, důvěřivý a přívětivý, ale občas může být tvrdohlavý a s druhými spíše soutěží než spolupracuje. Realistický, věcný, má tendenci znevažovat záměry druhých a soutěžit s nimi. Hněv a zlost dává jasně najevo. Svědomitost Podstatou dimenze Svědomitosti je druh sebekontroly, který se vztahuje k aktivnímu procesu plánování, organizování a realizace úkolů. Osoby s vysokým skóre se popisují jako cílevědomé, ctižádostivé, pilné, vytrvalé, systematické, s pevnou vůlí, disciplinované, spolehlivé, přesné a pořádné. Tyto sociálně žádoucí charakteristiky mají vztah ke studijním a pracovním výkonům mají však i svou negativní stránku, pokud překročí únosnou míru a projeví se jako přehnaná pořádkumilovnost, pedantičnost, nebo workoholické chování. Osoby s nízkým skórem se popisují jako nedbalé, lhostejné, nestálé, naplňující své cíle s malým zaujetím. Charakteristika osobnostní dimenze Lidé s vysokým skóre Spolehlivý Pracovitý Disciplinovaný Přesný Puntičkářský Pořádkumilovný Náročný na sebe Lidé s nízkým skóre Nespolehlivý Líný Bezcílný Nedbalý Lhostejný Bez vůle Požitkářský 51

52 Souhrnná interpretace Vysoké skóre Střed Nízké skóre Svědomitý, výkonný. Ctižádostivý, pilný, s pevnou vůlí. Stanovuje si vysoké cíle a usiluje o jejich dosažení. Spolehlivý a průměrně výkonný. Obecně má stanoveny jasné cíle, ale někdy je schopen práci odložit. Není příliš výkonný, občas nedbalý a lehkomyslný. Spíše si věci předem neplánuje. 52