TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU. Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

Transkript

1 TRÉNINK KOGNITIVNÍCH FUNKCÍ V CEREBRU Bc. Štěpánka Prokopová ergoterapeutka

2 Obsah příspěvku Cerebrum kdo jsme, co děláme Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí Čeho chceme tréninkem dosáhnout Komponenty tréninku kognitivních funkcí Hranice možností TKF Struktura a její význam Trénink praktických činností v rámci TKF

3 Cerebrum Nezisková organizace pomoc lidem, kteří utrpěli poškození mozku vlivem úrazu či nemoci Multidisciplinární tým: psychologové, ergoterapeuti, sociální pracovník, logoped, fyzioterapeut Trénink kognitivních funkcí forma skupinová nebo individuální

4 Jak vnímáme trénink kognitivních funkcí K tréninku kognitivních funkcí přistupujeme jako k procesu reedukace kognitivních schopností, které byly poškozeny nebo pozměněny v důsledku úrazu či nemoci. Rehabilitaci (včetně TKF) vnímáme v podstatě jako proces učení, protože pomáháme lidem znovu se něco naučit.

5 Čeho chceme tréninkem kognitivních funkcí dosáhnout Cílem tréninku je dosažení funkčních změn na základě: posílení, upevnění nebo potvrzení dříve naučených vzorců chování vytváření nových vzorců kognitivních aktivit.

6 Čeho chceme tréninkem kognitivních funkcí dosáhnout Vždy je třeba mít na paměti, že trénink kognitivních schopností nemá žádný smysl, pokud pozitivně neovlivňuje schopnost zvládat situace v reálném životě a nevede ke zlepšení kvality života jedince! Cílem TKF je zlepšit schopnost zvládat každodenní aktivity a nároky života obecně.

7 Čtyři komponenty tréninku kognitivních funkcí Program TKF se skládá ze 4 částí: 1. Edukace zaměřená na silné a slabé stránky jedince informace je síla, aktivní účast klienta na terapii 2. Rozvoj schopností pomocí tréninku a procvičování základních kognitivních dovedností tzv. trénink kognitivních procesů 3. Využití vnějších nebo vnitřních kompenzačních strategií kognitivních protéz 4. Aplikace těchto strategií do každodenního života a využití praktických úkolů za účelem zlepšení kognitivních schopností trénink praktických činností.

8 Hranice možností tréninku kognitivních funkcí Navzdory našemu nadšení a víře v možnosti TKF si uvědomujeme, že tato metoda má své limity: TKF není všelék. Úspěšnost tréninku do značné míry závisí na vůli a aktivní spolupráci klienta (v ideálním případě i rodinných příslušníků). Úspěch je také podmíněn vytrvalostí při procvičování a množstvím času, který klient cvičením věnuje. TKF se zaměřuje pouze na jeden aspekt poškození mozku, pro úspěch terapie je nezbytné zapojení i ostatních odborníků týmu (psycholog, ergoterapeut, fyzioterapeut, sociální pracovník ).

9 Struktura a její význam Strukturovaný přístup k terapii vytváří terapeut. Logika nebo racionalita strukturovaných terapeutických metod se zdá být důležitá pro úspěch terapie. Zřejmě je to proto, že nabízí člověku po poranění mozku možnost získat určitou míru kontroly nad novou životní situací.

10 Struktura a její význam Oblasti využití struktury v léčebném procesu: Vyšetření odborníky týmu, analýza následků poškození mozku Zpětná vazba ke klientovi následně po vyšetření Vypracování léčebného plánu Strukturování dne klienta Konkrétní úkoly.

11 Struktura a její význam Struktura začíná vytvářením zdravého a přirozeného členění aktivit: Klient může rozdělit cestu k cíli na jednotlivé kroky vedoucí k jeho dosažení. Může určit překážky, které je třeba překonat. Může pracovat na dosažení cíle v rámci malých, zvládnutelných úseků.

12 Protože nejlepším klíčem k úspěšné rehabilitaci je plná angažovanost klientů, je nezbytné objasnit jim problematiku daného procesu. Terapeut nemůže rehabilitovat klienta. Může mu poskytnout a zajistit nástroje a zpětnou vazbu, práci ale musí udělat sám klient. Klient proto potřebuje vědět, co a proč dělá a jak to vše souvisí s konečnými cíli. (Kit Malia, Anne Branagan - Brain Tree Training)

13 Trénink praktických činností v rámci TKF Praktické činnosti využíváme jako léčebný prostředek. Je však nutno mít na paměti, že cvičení související s úkony každodenního života nelze provádět samoúčelně. Cílem není klienta pouze naučit určité aktivitě, ale též tuto praktickou činnost využít k tréninku kognitivních schopností, které se při vyšetření ukázaly jako problematické. Příklad: Klient mající problémy s pamětí a organizací aktivit, nezvládá cestování autobusem do města a zpět. Neučíme jej pouze cestovat autobusem, ale zlepšujeme úroveň schopnosti potřebné k tomu, aby dokázal používat autobus i jiné dopravní prostředky a zvládal řadu dalších každodenních situací.

14 Trénink praktických činností v rámci TKF Cíle stanovené v rámci této činnosti lze formulovat třeba takto: Klient dojede do Prahy autobusem. Tam musí zjistit, kdy mu jede autobus zpátky. Tento úkol pak zvládne třikrát za sebou. Na terapeutickém sezení si s klientem promluvíme o potenciálních problémech a vysvětlím mu, které strategie mu pomohou úspěšně dosáhnout stanoveného cíle. Například: Seznam, kde si odškrtne, zda si vzal peníze a zjistil odjezdy autobusů. Tužku a papír, které může mít stále při sobě. Budík v telefonu nebo elektronický diář.

15 Trénink praktických činností v rámci TKF Zvládnout výlet autobusem vyžaduje zapojení celé škály různých kognitivních schopností. Praktická činnost je strukturována a využita ke zlepšení úrovně kognitivních schopností, nejde tedy pouze o splnění úkolu. V tom se tato aktivita liší od nácviku jízdy autobusem.

16 Trénink praktických činností v rámci TKF Využití praktických činností v rehabilitaci je denním chlebem ergoterapeutů. Jaký je postup: 1. Určíme, které schopnosti chceme zlepšit. 2. Výběr vhodné činnosti. 3. Analýza činnosti. 4. Odstupňování obtížnosti činnosti. 5. Stanovení realistických cílů. 6. Monitorování pokroku a následně případné přizpůsobení aktivity. 7. Měření výsledků.

17 Děkuji za pozornost!