Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

Transkript

1 PODNIKÁNÍ V INVALIDNÍM DŮCHODU Studijní materiál pro účastníky kurzu Začínající podnikatel pořádaného o. s. Okamžik. Tento kurz je financován z Evropského sociálního fondu v rámci Operačního programu Praha-Adaptabilita. Zpracoval: Magion Praha s.r.o., květen 2012 EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND PRAHA & EU: INVESTUJEME DO VAŠÍ BUDOUCNOSTI

2 Zamiřte na úřady Povinnosti při zahájení podnikání jsou pro invalidní důchodce stejné, jako pro ostatní podnikatele. Pro většinu činností budete proto potřebovat živnostenské oprávnění, které získáte na živnostenském úřadě. Tamtéž je také možné se informovat na výjimky, které platí například pro umělce, kteří v některých případech živnostenské oprávnění nepotřebují. Vždy se ale raději ujistěte, že do takové skupiny patříte. Abyste svou výdělečnou činnost zlegalizovali musíte se také registrovat na finančním úřadě, okresní správě sociálního zabezpečení a nahlásit své podnikání zdravotní pojišťovně. Tři stupně invalidity V roce 2010 přestaly existovat plné a částečné důchody a místo nich bylo zavedeno rozdělení na tři stupně podle procent poklesu pracovní schopnosti. Pokud tento pokles představuje od 35 do 49 procent, jedná se o invaliditu prvního stupně. Druhý stupeň se pohybuje v rozmezí 50 až 69 procent a třetí stupeň začíná na 70 procentech. O kolik se kvůli zdravotním problémům snížila vaše pracovní schopnost posuzuje lékař pověřený okresní správou sociálního zabezpečení, pod kterou spadáte. Při podnikání v invalidním důchodu máte právo na slevy Skutečnost, že podnikáte přes určitý handicap, stát zohledňuje a umožňuje vám uplatnit zvláštní slevu na dani. Její výše se odvíjí od stupně invalidního důchodu. Pakliže vám byl uznán první nebo druhý stupeň, náleží vám sleva na dani ve výši 2520 korun ročně, u třetího stupně je to 5040 korun. Pakliže jste držitelem průkazu ZTP/P (zvlášť těžké postižení s potřebou průvodce) náleží vám sleva na dani ve výši korun. Stejně jako ostatním podnikatelům i všem invalidním důchodcům pochopitelně náleží také základní sleva na poplatníka ve výši korun. Vedlejší příjem u podnikání v invalidním důchodu Samostatná výdělečná činnost je u invalidních důchodců posuzována jako vedlejší příjem. To znamená, že nemáte povinnost automaticky platit minimální zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Po prvním kalendářním roce podnikání doplatíte jednorázové pojištění vypočítané podle výdělku. V dalším roce pak budete platit zálohy vypočítané z tohoto výdělku.

3 Pakliže váš roční zisk nepřesáhne částku korun (platí pro rok 2011), nemusíte jako invalidní důchodce vůbec platit sociální pojištění. Překročíte-li tuto hranici, okresní správa sociálního zabezpečení vám výši sociálního pojištění vypočítá. Podnikání invalidních důchodců Všichni poživatelé invalidních důchodů mohou mít současně pobírat invalidní důchod a pracovat nebo podnikat. Žádné legislativní omezení k výkonu samostatné výdělečné činnosti neexistuje. Přestože tedy zhoršený zdravotní stav nedovoluje invalidním důchodcům vykonávat řadu činností, díky moderním technologiím každoročně roste zájem o vlastní podnikání , Firemnifinance.cz, Petr Gola Internet a technické vymoženosti dovolují více pracovních činností vykonávat z domova díky počítači. Technologický rozvoj tak přináší více podnikatelských možností i pro invalidní důchodce a řada z nich toho dokázala velmi dobře využít a s nepřízní osudu se porvat. I když se situace na trhu práce zlepšila, neustále není dostatek pracovních míst pro občany se zdravotním omezením. Invalidní důchody nejsou přitom ani příliš vysoké. Výkon vlastní samostatné výdělečné činnosti je tedy pro invalidní důchodce (především prvního stupně) často velmi dobrým řešením, jak najít pracovní uplatnění a zvýšit si svůj příjem. Invalidní důchody nejsou vysoké Zákon o důchodovém pojištění rozlišuje tři druhy invalidních důchodů: prvního stupně (pracovní schopnost poklesla nejméně o 35 %, nejvíce o 49 %), druhého stupně (pracovní schopnost poklesla nejméně o 50 %, nejvíce o 69 %) a třetího stupně (pracovní schopnost poklesla nejméně o 70%). Invalidní důchod přitom závisí na poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu, o čemž rozhoduje posudkový lékař. Invalidní důchody, stejně jako starobní důchody, závisí především na dosahovaném příjmu před přiznáním invalidity. Zatímco u starobního důchodu každý rok pojištění znamená 1,5 % z osobního vyměřovacího základu, tak u invalidních důchodů prvního stupně 0,5 %, u invalidního důchodu druhého stupně 0,75 % a pouze u invalidního důchodu třetího stupně 1,5 %. Především tedy invalidní důchody prvního stupně nejsou příliš vysoké a je dobré mít další příjem. Povinná registrace Invalidní důchodci musí splnit stejné podmínky jako ostatní podnikatelé. Pro většinu činností je tedy zapotřebí získat živnostenské oprávnění. Tato povinnost však neplatí např. pro hudebníky, spisovatele, herce nebo autory. Většinou však vykonávají OSVČ volnou živnost. První kroky by tedy měly směřovat na živnostenský úřad. Za výpis z živnostenského rejstříku, který nahradil dřívější živnostenské listy, se

4 zaplatí prvotní správní poplatek Kč (následně již pouze 500 Kč). Na živnostenském úřadu lze rovněž vyplněním Jednotného registračního formuláře splnit povinnou registrační povinnost vůči FÚ, OSSZ a zdravotní pojišťovně. Jak je to s platbou pojistného? Po získání živnostenského oprávnění (pokud je zapotřebí) a splněním povinné registrační povinnosti vznikají OSVČ také povinnosti. Pro správné vyčíslení příjmů a výdajů pro daňové povinnosti je nutné vést účetnictví, daňovou evidenci nebo paušál. U invalidních důchodců je výkon samostatné výdělečné činnosti vedlejším zdrojem příjmů. Proto se na ně nevztahuje povinnost platit minimální zálohy na sociálním a zdravotním pojištění. V prvním roce výkonu samostatné výdělečné činnosti se zdravotní pojištění doplatí jednorázově dle dosaženého zisku. Např. při zisku za rok 2011 ve výši Kč bude jednorázová platba zdravotního pojištění činit Kč ( Kč x 50 % x 13,5 %). V dalším roce se bude měsíční záloha řídit dle skutečného zisku, nebude se opět muset platit minimální pojištění, v našem případě 563 Kč měsíčně (6 750 Kč: 12). V roce 2011 je minimální platba zdravotního pojištění při hlavní činnosti Kč. Sociální pojištění nebude muset invalidní důchodce vůbec platit, pokud zisk za rok 2011 nepřekročí částku Kč. Při překročení zákonné hranice se již sociální pojištění platí, nemusí být však dodržen minimální vyměřovací základ jako při hlavní činnosti. V roce 2011 je minimální platba sociálního pojištění při hlavní činnosti Kč. Slevy na dani Invalidní důchodci vykonávající samostatnou výdělečnou činnosti tedy musí za uplynulý rok odevzdat daňové přiznání na FÚ a Přehledy o příjmech a výdajích na OSSZ a příslušnou zdravotní pojišťovnu. V daňovém přiznání uplatní podnikající invalidní důchodce nejenom slevu na poplatníka, ale i slevu na invaliditu. Jaké jsou základní slevy, které mohou invalidní důchodci v daňovém přiznání uplatnit? Základní slevu na poplatníka Kč. Sleva na invalidní důchod prvního a druhého stupně Kč. Sleva na invalidní důchod třetího stupně Kč. Sleva na průkaz ZTP/P Kč. Výčet slev na dani v Kč v letech 2011 a 2012 ukazuje následující tabulka: Slevy na dani (měsíčně) Poplatník Manžel/ka bez příjmů neuplatňuje se Invalidní důchod I. a II. stupně

5 Invalidní důchod III. stupně Držitel průkazu ZTP/P Student Daňové zvýhodnění (bonus) na dítě maximální daňový bonus minimální daňový bonus Podnikání na vedlejšák OSVČ vedlejší má stejné povinnosti jako OSVČ hlavní. Musí se registrovat na příslušné úřady a hlásit případné změny. Nemine ji ani každoroční podání daňového přiznání a přehledů pro zdravotní pojišťovnu a ČSSZ. Kdo je OSVČ vedlejší a jak je to se zálohami a doplatky pojistného? Z hlediska důchodového pojištění je pro platbu záloh a případného doplatku pojistného rozhodující, zda se jedná o osobu uvedenou zákonem o důchodovém pojištění jako OSVČ vedlejší. V případě zdravotního pojištění rozhoduje, zda je podnikatel současně s podnikáním zaměstnán a jaká je výše jeho příjmů, případně, zda se jedná o osobu, za kterou platí pojistné stát. Často se podniká při zaměstnání, při mateřské nebo rodičovské dovolené. OSVČ by měla vědět, jak je tomto případě s ročním zúčtováním daní, se zálohami na pojistné, doplatkem a dokládáním dosažených příjmů ze zaměstnání úřadům. Podnikání se samozřejmě týká i studentů. Ti musí splnit podmínku soustavné přípravy i věkového rozpětí. Ne všichni podnikající studenti platí měsíční zálohy na pojistné a doplatek důchodového pojištění. Je pro studenty výhodnější daňová evidence, nebo uplatnění výdajů procentem z příjmů? Legislativa nikterak nebrání výdělečné činnosti invalidních nebo starobních důchodců. Výjimkou jsou poživatelé předčasných starobních důchodů kteří však při splnění určitých podmínek mohou také podnikat. Slovníček pojmů OSVČ = osoba samostatně výdělečně činná. Sociální pojištění = skládá se z příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, z důchodového a nemocenského pojištění. Nemocenské pojištění je dobrovolné. Pracovní poměr = pracovněprávní vztah mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem uzavřený podle zákoníku práce. Dohoda o provedení práce = uzavírá se maximálně na 300 hodin ročně u stejného zaměstnavatele. Dohoda o pracovní činnosti = nesmí překročit polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Posuzuje se v průměru za 52 týdnů.

6 Podnikatel.cz» Start podnikání» Speciály» Podnikání na vedlejšák» OSVČ vedlejší OSVČ vedlejší OSVČ, které vykonávají vedlejší výdělečnou činnost, nemusí v prvním roce podnikání platit zálohy na pojistné. Doplatek pojistného závisí od výše příjmů po odpočtu výdajů za kalendářní rok. Jestliže nepřekročí stanovenou rozhodnou částku, pojistné ani zálohy na důchodové pojištění neplatí. Zásadní rozdíl mezi OSVČ hlavní a OSVČ vedlejší je v povinnosti platby minimálních záloh a v doplatku pojištění. OSVČ vedlejší v prvním roce podnikání zálohy platit nemusí a doplatek se na konci roku, po podání Přehledů o příjmech a výdajích, odvíjí od výše daňového základu (příjmů po odpočtu výdajů). Pokud daňový základ OSVČ vedlejší nepřekročí stanovenou rozhodnou částku, důchodové pojištění nemusí platit vůbec. Zdravotní se platí dle výše vyměřovacího základu bez doplatku do minima. Důležité však je, že důvod k vedlejší výdělečné činnosti musí OSVČ zdravotní pojišťovně nebo ČSSZ oznámit. OSVČ vedlejší a důchodové pojištění Samostatná výdělečná činnost se z hlediska důchodového pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost, pokud osoba samostatně výdělečně činná v kalendářním roce: vykonávala zaměstnání měla nárok na výplatu invalidního důchodu nebo jí byl přiznán starobní důchod měla nárok na rodičovský příspěvek nebo peněžitou pomoc v mateřství nebo nemocenské z důvodu těhotenství a porodu pokud tyto dávky náleží z nemocenského pojištění zaměstnanců nebo osobně pečovala o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud osoba, která je závislá na péči jiné osoby, je osobou blízkou, nebo žije s OSVČ ve společné domácnosti, není-li osobou blízkou vykonávala vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání, nebo civilní službu byla nezaopatřeným dítětem OSVČ vedlejší a zdravotní pojištění Z hlediska zdravotního pojištění se za OSVČ vedlejší považuje podnikající zaměstnanec, který má měsíční příjmy ze zaměstnání alespoň ve výši minimální mzdy. Dále zde patří osoby, za které platí pojistné stát. Mezi tyto osoby patří: nezaopatřené děti, poživatelé důchodu z důchodového pojištění (starobní, invalidní, částečně invalidní, vdovské, vdovecké a sirotčí důchody), osoby na mateřské dovolené příjemci rodičovského příspěvku,

7 uchazeči o zaměstnání,osoby pobírající dávky sociální péče,osoby, které jsou závislé na péči o jiné osoby a osoby pečující o tyto osoby. Mohlo by se stát, že příjmy ze zaměstnání budou některý měsíc nižší než minimální mzda. Nejedná se o nižší příjmy z důvodu nemoci. V tom případě je OSVČ povinna nahlásit zdravotní pojišťovně, že jsou její příjmy ze zaměstnání jen vedlejší. Jako OSVČ hlavní, byť by se jednalo třeba jen o jeden jediný měsíc, musí zaplatit zálohu na pojistné v alespoň minimální výši. Praktický příklad Podnikatel invalidní důchodce prvního stupně pan Černý uplatňuje výdaje 60% paušálem. Jeho roční příjem za rok 2011 bude Kč. Kolik odvede na dani z příjmu fyzických osob? Text Příjmy Výdaje ( Kč x 60 %) Základ daně ( Kč Kč) Daň ( Kč x 15 %) Sleva na poplatníka Sleva na invaliditu prvního stupně Daňová povinnost ( Kč Kč Kč) Částka Kč Kč Kč Kč Kč Kč Přestože bude dańová povinnost pana Ćerného nulová, tak musí pan Černý v řádném termínu odevdat na finanční úřad daňové přiznání k dani z příjmu fyzických osob za rok 2011.