Foresight for Environment and Development

Transkript

1 Doplnění žádosti o rozšíření akreditace navazující magisterský studijní program Geography studijní obor Foresight for Environment and Development květen 2016

2 Vysoká škola Univerzita Palackého v Olomouci Součást vysoké školy Přírodovědecká fakulta Typ žádosti Rozšíření akreditace o studijní obor Název studijního programu Geography Typ studijního programu Navazující magisterský Forma studia Prezenční Standardní doba studia 2 roky Název studijního oboru Foresight for Environment and Development Jazyk Anglický Přehled úprav požadovaných Akreditační komisí (všechny níže uvedené změny jsou zaneseny do textu aktualizované žádosti o rozšíření akreditace, zde je uvádíme samostatně pro větší přehlednost) AK požaduje upravit obsah povinně volitelných předmětů SZZk tak, aby testovaly schopnost aplikovat kvantitativní a kvalitativní metody na konkrétní problematiku možných vývojových trendů v životním prostředí a nebyly pouze přehledem metod popisné statistiky a metodiky sběru dat. V reakci na požadavek AK jsme dva povinně volitelné předměty SZZk (Kvantitativní metody zkoumání možných budoucností a Kvalitativní metody zkoumání možných budoucností) upravili do jednoho povinného předmětu s názvem Metody foresight a jejich aplikace v životním prostředí a rozvoji. Státní závěrečné zkoušky tedy budou tvořeny čtyřmi povinnými zkušebními předměty. Přehled okruhů zkušebního předmětu Metody foresight a jejich aplikace v životním prostředí a rozvoji : 1. Popis a využití vstupních metod při vytváření vývojových trendů: brainstorming, mind mapping a text mining historie metod, jejich silné a slabé stránky, příklady praktického využití. 2. Popis a využití delfské metody a delfské metody v reálném čase (Real Time Delphi). Historie metody, silné a slabé stránky, vazba na ostatní metody při vytváření vývojových trendů. 3. Popis a využití morfologické analýzy a stromu významnosti (Relevance Tree) při formulaci alternativních vývojových trendů - historie, silné a slabé stránky, příklady praktického využití. 4. Popis a využití analýzy dopadu trendu (Trend Impact Analysis) a analýzy křížových interakcí (Cross Impact Analysis) historie, silné a slabé stránky, možnosti využití při vytváření vývojových trendů. 5. Popis a využití environmentálního skenování (Environmental Scanning) a tzv. divokých karet (Wild Cards) historie metod a příklady využití v oblasti životního prostředí a rozvoje. 1

3 6. Deskriptivní přístupy ve studiích foresight (mapování možných budoucností) a normativní přístupy (formulování možných budoucností). Intuitivní přístupy ve foresight (Genuine Forecasting). 7. Popis a využití participativních metod a metody scénářů při formulování možných budoucností. Historie metod, silné a slabé stránky, možnosti využití v kombinaci s dalšími metodami foresight. 8. Systémové myšlení, principy systémového myšlení při řešení problémů životního prostředí a rozvoje. 9. Chaos a nelineární dynamika. Možnosti využití simulací a her při formulování a modelování možných budoucností. Silné a slabé stránky metody simulací a her, příklady praktického využití. 10. Indikátory kvality a udržitelnosti života. Jejich silné a slabé stránky ve srovnání s hlavními ekonomickými ukazateli (hrubý domácí produkt). Index stavu budoucnosti (State of the Future Index) historie, popis metody a příklady využití. 11. Možnosti využití vybraných statistických metod při vytváření vývojových trendů, zejména korelace a regrese. 12. Využití kvalitativních metod při vytváření možných budoucností formulace a operacionalizace problému, etika výzkumu (nakládání s informacemi, anonymizace aj.), indikátory kvality výzkumu. 13. Využití kvalitativních metod při vytváření vývojových trendů a formulování možných budoucností výzkumný vzorek, metody sběru dat, analýza dat, časový rozsah a proveditelnost výzkumu. 14. Integrace metod foresight, jejich srovnání a kombinované využití při vytváření vývojových trendů v životním prostředí a rozvoji. AK požaduje specifikovat požadované znalosti a dovednosti uchazečů o studium vzhledem k zaměření studijního oboru a rozpracovat náplň některých zvláště metodologicky orientovaných předmětů. Vzhledem ke specifikům studia v anglickém jazyce, kde převážnou část uchazečů budou tvořit zahraniční studenti, má přijímací řízení formu výběrového řízení na základě písemných materiálů zaslaných uchazečem. Požadované materiály budou zahrnovat životopis, výpis známek z předchozího vysokoškolského studia, osvědčení o jazykové způsobilosti (anglický jazyk) a motivační dopis. Důraz bude kladen na předchozí studijní zaměření (např. environmentální a rozvojová studia, avšak vzhledem ke specifickému zaměření oboru je relevantní širší okruh oborů předchozího studia), konkrétní absolvované předměty a výsledky v nich (se zaměřením na geografické, environmentální, rozvojové a metodologické předměty), jazykovou způsobilost (zejména anglický jazyk jako vyučovací jazyk oboru), motivaci ke studiu, případně profesní zkušenost v oblasti foresightu nebo mezinárodního rozvoje. 2

4 U charakteristiky studijního oboru (B3 na str. 8 9) byl upraven text následujícím způsobem: Absolvování studijního oboru vybaví studenty potřebnými znalostmi a dovednostmi metod foresight (zejména v oblasti životního prostředí a strategického rozvoje) pro samostatnou odbornou činnost a práci pro státní instituce, orgány samosprávy, mezinárodní i národní neziskové a nevládní organizace. Podle zahraničních zkušeností očekáváme výrazný zájem také ze strany podnikatelského sektoru, jehož úspěšnost je do značné míry závislá na schopnosti kvalifikovaně formulovat pravděpodobné, varovné a žádoucí budoucí vývojové trendy. V metodologicky orientovaných předmětech si studenti osvojí nejen znalosti, ale také praktické dovednosti využití patnácti metod mapování a formulování vývojových trendů v oblasti životního prostředí. Dovednosti a praktické využití několika zvolených metod foresight budou studenti aplikovat v rámci svých diplomových prací. Pod vedením školitele (resp. vedoucího diplomové práce) budou studenti tyto znalosti a dovednosti rozvíjet i v rámci diplomových seminářů. U profilu absolventa (B4 na str. 9) byl upraven text následujícím způsobem: Po úspěšném zakončení studijního oboru budou absolventi disponovat znalostmi i praktickými dovednostmi vybraných kvantitativních i kvalitativních metod zkoumání vývojových trendů a možných budoucností, stejně jako znalostmi vybraných geografických a environmentálních disciplín (demografické trendy, geografie rozvoje, environmentální geografie, budoucí globální výzvy, globální environmentální problémy, environmentální ekonomie, udržitelný rozvoj a další). Získané znalosti a dovednosti budou absolventi schopni využít k vytváření vývojových trendů a alternativních budoucností v oblasti životního prostředí a dlouhodobě udržitelného rozvoje na různých úrovních (lokální, regionální, národní, mezinárodní). Absolventi budou mít znalosti i praktické dovednosti pro využití patnácti různých, kvantitativně i kvalitativně orientovaných, metod foresight v oblasti životního prostředí a strategického rozvoje (konkrétní metody jsou uvedeny v rámci jednotlivých metodologicky orientovaných předmětů). Specifikace znalostí a dovedností u metodologicky orientovaných předmětů: Úvod do studií foresight Dále se posluchači seznámí s některými metodami foresight, používanými obvykle na počátku výzkumu vývojových trendů: metodami brainstorming, mind mapping a text mining. Budou také zmíněny intuitivní metody zkoumání možných budoucností, zejména tzv. genuine 3

5 forecasting. U každé z metod bude probrána historie, popis metody, její silné a slabé stránky a možnosti využití v kombinaci s ostatními metodami. Mapování možných budoucností Anotace předmětu je upravena o následující odstavec: Posluchači se proto v tomto předmětu také seznámí s principy některých klíčových metod foresight: delfská metoda, delfská metoda v reálném čase, divoké karty, metoda scénářů a interaktivních scénářů. U každé z metod bude zmíněna historie, stručný popis metody, její silné a slabé stránky a možnosti využití v kombinaci s ostatními metodami. Tyto základní znalosti pak budou rozvinuty a přetaveny do praktických dovedností v předmětu Vybrané prognostické metody. Vybrané prognostické metody U každé z těchto metod bude probrána její historie, popis, silné a slabé stránky a možnosti kombinace s ostatními metodami. Zejména však bude pozornost věnována praktickému využití metod, tedy získání dovedností jak to udělat. Předpokládáme, že znalosti a dovednosti získané v jednotlivých prognostických metodách budou dále rozvíjeny v rámci diplomových seminářů. Zde budou studenti pod vedením vedoucího diplomové práce rozvíjet své dovednosti u konkrétních zvolených metod v rámci vypracování své diplomové práce. Formování možných budoucností V rámci tohoto předmětu se studenti seznámí se základy některých, zejména normativně orientovaných metod: kolo budoucnosti (The Futures Wheel), normativní foresight, strom významnosti (Significance Tree) a participativní metody. U každé z metod bude zmíněna historie, stručný popis metody, její silné a slabé stránky a možnosti využití v kombinaci s dalšími metodami. Tyto základní znalosti budou rozvinuty do podoby praktických dovedností v předmětu Vybrané prognostické metody. Principy systémového a ekosystémového myšlení V rámci tohoto předmětu se posluchači seznámí se dvěma metodami foresight: simulace a hry a dále chaos a nelineární dynamika. Protože jde o poměrně náročné metody, vyžadující matematické znalosti, budou s nimi studenti seznámeni spíše v teoretické rovině, nepředpokládáme osvojení si hlubších dovedností, jak tyto metody aplikovat v konkrétních projektech. 4

6 Sociální a technologické změny a jejich environmentální dopady Kromě zmíněných deseti teorií sociální změny se studenti také seznámí se dvěma kvantitativními metodami foresight: analýza impaktu trendu (Trend Impact Analysis) a analýza křížových interakcí (Cross Impact Analysis). Posluchači se seznámí s historií obou metod, jejich popisem, silnými a slabými stránkami a možnostmi využití v kombinaci s dalšími metodami. V rámci cvičení proběhne osvojení si základních dovedností, jak tyto metody využít při studiu vývojových trendů životního prostředí. AK požaduje upravit návrh témat diplomových prací tak, aby odpovídaly znalostem a dovednostem, které mohou studenti během studia získat a to i vzhledem k tomu, že převážnou část uchazečů by měli tvořit zahraniční studenti. Předpokládáme, že mezi posluchači budou i čeští studenti, zejména vybraní studenti z bakalářských studijních oborů Environmentální studia a udržitelný rozvoj a Mezinárodní rozvojová studia. Nicméně v reakci na požadavek AK jsme návrhy témat diplomových prací doplnili a upravili následujícím způsobem: Výpočet Indexu stavu budoucnosti (State of the Future Index) pro danou zemi či region, komparace s dalšími vybranými zeměmi či regionem. Výpočet Indexu stavu budoucnosti pro danou zemi či region a komparace s dalšími metodikami měření rozvoje a kvality života (např. Index lidského rozvoje). Vývoj percepce klimatických změn obyvateli zvolené země či regionu. Scénáře vývoje energetické bezpečnosti ve zvolené zemi. Scénáře vývoje potravinové bezpečnosti ve světě, resp. v jednotlivých regionech. Možnosti využití foresight ve státní správě a samosprávě krajů, zejména v oblasti strategického rozvoje. Budoucnost ochrany biodiverzity ve zvolené zemi či regionu, alternativní scénáře vývoje. Možnosti využití počítačové delfské metody (Real Time Delphi) v environmentálních studiích. Perspektivy vývoje rozvojové pomoci a spolupráce ve vybrané zemi či regionu. Vzájemné souvislosti migrace a rozvojové spolupráce, scénáře možného rozvoje. Foresight jako součást strategického řízení podniku či firmy. Adaptace na klimatické změny v daném regionu varovný, pravděpodobný a normativní scénář. Využití simulačních modelů (např. Fishbank, Strategem) v environmentálním a rozvojovém vzdělávání. Vliv možného nedostatku potravin ve světě na demografické trendy ve vybraných regionech. 5

7 Adaptace na předpokládaný nedostatek vody v souvislosti s klimatickými změnami ve vybraném regionu návrh preventivních a adaptačních opatření a strategií. Environmentální bezpečnost ve světě nebo ve zvoleném regionu vývojové trendy, které ji posilují či ohrožují. AK požaduje upravit u jednotlivých vyučovaných předmětů seznam literatury tak, aby všechny předměty měly literaturu v anglickém, nikoliv českém jazyce. V reakci na požadavek AK jsme přímo v akreditačním spisu upravili seznam literatury u vyučovaných předmětů tak, aby všechny zdroje byly pouze v anglickém jazyce. V Olomouci dne: 6. května prof. RNDr. Ivo Frébort, CSc., Ph.D. děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci 6