Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR

Transkript

1 Rozvoj vzdělávání žáků karvinských základních škol v oblasti cizích jazyků Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.07/ VZDĚLÁVÁNÍ V EU A ČR 2010 Ing. Andrea Sikorová, Ph.D.

2 1 Vzdělávání v EU a ČR V této kapitole se dozvíte: Co Evropané studují, zda je vzdělání důležité, informační technologie v EU. Budete schopni: Vysvětlit, proč je vzdělávání důležité. Klíčová slova této kapitoly: Vzdělání, studium. Čas potřebný k prostudování učiva kapitoly: 1 hodina (teorie) Evropská unie se chce stát nejdynamičtější světovou znalostní ekonomikou. To znamená, že musí výrazně investovat do výzkumu (zdroje nových znalostí) a do vzdělávání a odborné přípravy, které lidem tyto nové znalosti zpřístupňují. Důležité je zejména školení pracovníků v dovednostech týkajících se informačních technologií a také zajištění snadnějšího a rychlejšího přístupu k internetu pro školy, podniky a domácnosti. Prosperující ekonomika potřebuje, aby lidé pracovali déle, a aby se v průběhu svého pracovního života učili novým věcem. Klíčovým slovem je celoživotní vzdělávání. Počet dospělých navštěvujících školicí kurzy v EU roste v roce 2006 to bylo 9,6 % lidí ve věku od 25 do 64 let. V boji za hospodářský úspěch na celosvětovém trhu čelí Evropská unie tradičním soupeřům, jako jsou Japonsko a Spojené státy, i novým, jako je Čína a Indie. 1 1 Zdroj: 2

3 Co vlastně Evropané studují? Evropské ženy, které byly ještě v minulé generaci méně vzdělané než muži, nyní muže dohnaly. V roce 2004 tvořily ženy 55 % mladých lidí v EU, kteří dokončili vysokoškolské vzdělání. Studijní obory, které si Evropané vybírají, se liší v závislosti na jejich pohlaví: muži si spíše vybírají přírodní vědy, informační technologie a strojírenství, ženy spíše umění, humanitní vědy a právo. Evropa potřebuje kvalifikované lidi ve všech profesích. Zejména potřebuje více žen, které se budou věnovat kariéře, a více vědců (obou pohlaví), kteří budou provádět nezbytný výzkum. Obr. 1 Absolventi vysokých škol podle pohlaví a oborů v EU Počet Humanitní vědy a umění Právo Přírodní vědy, matematika a informatika Strojírenství, zpracovatelských průmysl a stavebnictví Muži ženy Obor Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z Eurostatu. Obecně platí, že čím nižší má člověk vzdělání, tím je pravděpodobnější, že bude nezaměstnaný. Pokud člověk dokončil terciární vzdělání (vystudoval např. univerzitu), je u něj nebezpečí, že nebude mít práci, více než o polovinu menší než u člověka, který má pouze základní či nižší středoškolské vzdělání. 2 2 Zdroj: 3

4 Je důležité vzdělání? Vzdělání je klíč k úspěchu nejen pro jednotlivce, ale také pro celou Evropskou unii. Každá země Evropské unie vynakládá dostatek finančních prostředků do vzdělávání svých občanů. Vzdělávání i po dokončení povinné školní docházky, zejména na vysokoškolské úrovni, je pro většinu lidí hlavní podmínkou úspěšné kariéry! Převážná většina mladých lidí v dnešní EU dokončila minimálně vyšší středoškolský stupeň vzdělání. Rovnost mezi ženami a muži je základním rysem demokratické společnosti. Navzdory rostoucí účasti žen na trhu práce a vysokoškolském vzdělávání stále na trhu práce přetrvávají rozdíly mezi postavením mužů a žen. Odstranění diskriminace na základě pohlaví je nejen otázkou sociální spravedlnosti, ale také otázkou ekonomické nezbytnosti. Rovnost pohlaví v zaměstnání je klíčovým prvkem pro generování silného růstu a vytváření pracovních míst. Je velmi důležité reagovat na současné demografické výzvy v podobě stárnoucí populace, klesajícího počtu pracovních sil a snižující se porodnosti, neboť tak lze přispět po finanční stránce k zajištění udržitelného rozvoje sociálních systémů. 3 Metodika -Mezinárodní klasifikace vzdělání ISCED 97 Metodika vzdělávání aplikovaná v České republice vychází především z mezinárodní klasifikace ISCED 97 vydané UNESCO. Klasifikace byla v rámci přípravy české verze porovnávána s uspořádáním úrovní a oborů vzdělání v českém školství a v detailech doplněna či upravena tak, aby byla v ČR bez problémů použitelná. 4 3 Zdroj: 4 Zdroj: 4

5 Obr. 2 - Vzdělávání v ČR Mateřská škola poskytuje předškolní vzdělávání dětem ve věku 3-5 let. Vzdělávání není povinné, účast je však vysoká, v předškolním roce téměř 93 % dětí v příslušném věku. Povinná školní docházka je devítiletá (6-15 let věku). Žáci ji uskutečňují převážně (téměř 80 % příslušné populace) společně v základních školách organizovaných do dvou stupňů. Počínaje druhým stupněm však existují možnosti pokračovat v povinném vzdělávání v gymnáziích (po 5. ročníku v osmiletém, po 7. ročníku v šestiletém), popř. v konzervatořích. Po splnění povinné školní docházky pokračuje 96 % populace (vztaženo k populaci let) v nepovinném vyšším sekundárním vzdělávání, a to buď ve všeobecném v gymnáziích, která jsou kromě uvedených osmi- a šestiletých i čtyřletá (přes 20 % populace) nebo v odborném v ostatních středních školách (48,5 % ve čtyřletých oborech ukončených maturitní zkouškou, 23 % v dvou až tříletých oborech s výučním listem, a v některých dalších oborech), popř. v konzervatořích. Alespoň vyšší sekundární vzdělání získá 94 % populace ve věku 25 až 34 let. Ti, kdo ukončili vyšší sekundární vzdělání v oborech s výučním listem, mohou pokračovat nástavbovým studiem, které má úroveň ISCED 4A a je ukončeno maturitní zkouškou, nebo si rozšířit kvalifikaci ve studiu zkráceném. 5

6 Ti, kdo získali vzdělání ukončené maturitní zkouškou (ISCED 3A, popř. 4A přes 72 % populace), mohou pokračovat na terciární úrovni, a to buď na vyšších odborných školách (ISCED 5B), nebo na vysokých školách (ISCED 5A a 6). Z absolventů s maturitní zkouškou z roku 2008 bylo v témže roce zapsáno do terciárního vzdělání 60 %. Kromě toho mají absolventi s maturitní zkouškou možnost rozšířit si kvalifikaci v postsekundárních programech středních škol (v tzv. zkráceném studiu). Zastoupení soukromých a církevních škol a jejich žáků ve šk. roce 2008/09 představovalo v mateřských školách 2,2 % škol a 1,5 % žáků, v základních školách 2,6 % škol a 1,3 % žáků, mezi středními školami 25,7 % škol a 15,6 % žáků, mezi vyššími odbornými školami 33,2 % škol a 34,8 % studentů a mezi vysokými školami 63,3 % škol a 13,7 % studentů. 5 Informační technologie v EU? Stále více firem i domácností po celé EU má připojení k internetu a právě na internetu se také v neustále rostoucí míře odehrává i podnikání, čímž se zvyšuje efektivita. Do roku 2007 měla připojení na internet již většina podniků a 54 % domácností z 27 členských států EU. Mezi jednotlivými zeměmi však existují rozdíly. Například v Nizozemsku mělo v roce 2007 přístup k internetu 83 % domácností, zatímco v Bulharsku jejich počet dosahoval pouhých 19 %. Jednou z priorit EU je zajistit všem občanům rychlý a spolehlivý přístup k internetu a umožnit jim osvojení dovedností, které jsou k práci s informační technologií potřeba. Digitální propast mezi obyvateli různých států a regionů je potřeba snížit. 6 5 Zdroj: EUROPEAN COMMISSION Struktury systémů vzdělávání a odborné přípravy v Evropě. 2009/ Zdroj: 6

7 Obr. 3 Procento domácností s přístupem k internetu v EU % Nizozemsko Švédsko Dánsko Lucembursko Finsko Velká Británie Německo Rakousko Belgie Slovinsko Irsko Marta Estonsko Lotyšsko Francie Slovensko Španělsko Litva Itálie Polsko Portugalsko Kypr Madarsko Česká republika Řecko Rumunsko Bulharsko země Zdroj: vlastní zpracování na základě podkladů z 7

8 KŘÍŽOVKA Otázky: 1) Zkratka Evropské unie. 2) Co dělá dívka na obrázku? 3) Jaká země je na obr. 3 na 12 místě? 4) Jak dlouho trvá povinná školní docházka? 5) Která země má nejmenší přístup k internetu z EU? 6) Metodika vzdělávání aplikovaná v České republice vychází především z mezinárodní klasifikace, jakou má zkratku?! 8