Analýza Mapy školy I. Základní škola Roudnice nad Labem (DGMS) individualizovaná zpráva

Transkript

1 Analýza Mapy školy I Základní škola Roudnice nad Labem (DGMS) individualizovaná zpráva

2 Analýza Mapy školy Následující text obsahuje shrnutí výsledků projektu Mapa školy ZŠ Roudnice nad Labem. Realizátorem byla společnost SCIO. Dotazníkového šetření Mapa školy pro základní školy se v roce 2010 zúčastnilo celkem respondentů z 275 základních škol. Zpráva je tematicky rozdělena do jedenácti částí: 1. Cíle školy 2. Školní vzdělávací program 3. Výběr školy 4. Spokojenost se školou 5. Kvalita a forma výuky 6. Hodnocení 7. Vztahy 8. Bezpečné a zdravé prostředí 9. Spolupráce 10. Materiální zázemí 11. Školní NEJ Výsledky v této zprávě se často vztahují k souhrnným výsledkům za všechny základní školy. Proto je možné hledat položky, které se významně vychylují od průměrně dosahovaných hodnot, a interpretovat tak výsledky ve vztahu k ostatním školám. Závěr obsahuje shrnutí v podobě SWOT analýzy, která poskytuje přehled silných a slabých stránek školy či existujících příležitostí a ohrožení. Dotazníkového šetření se zúčastnilo 710 respondentů z vaší školy 189 žáků prvního stupně, 168 žáků druhého stupně, 25 učitelů a 328 rodičů. Návratnost dotazníků byla výborná u všech skupin respondentů. Pro větší přehlednost jsme barevně odlišili části, které na vaší škole dopadly spíše lépe (zeleně) nebo hůře (modře) ať už podle hodnocení respondentů nebo v porovnání s jinými školami. 1. Cíle školy Definování hlavních cílů školy Rodiče Názory rodičů žáků na prvním i druhém stupni jsou velmi podobné. Podle rodičů by žáci na vaší škole měli především získat maximum vědomostí a naučit se spolupracovat v kolektivu. Důležité je podle nich také dobře pracovat s informacemi, ale uvádí to méně rodičů než na ostatních ZŠ. 2

3 Učitelé Pro učitele je jednoznačně nejdůležitější naučit žáky pracovat s informacemi a spolupracovat v kolektivu. Mnohem častěji než na ostatních ZŠ považují učitelé za důležité naučit žáky slušně se chovat a respektovat autoritu. Na rozdíl od rodičů a žáků nikdo z učitelů neoznačil přípravu na přijímací zkoušky jako hlavní cíl školy. Také získání maxima vědomostí je pro učitele výrazně méně důležité než pro rodiče a žáky vaší školy (učitelé 12 procent, rodiče 58 procent, žáci 66 procent). Žáci Pro žáky je nejdůležitější získat maximum vědomostí a spolupracovat v kolektivu, uvádí to více jak 60 procent z nich. Také práce s informacemi je pro ně velmi důležitá, a to i v porovnání s výsledky na ostatních ZŠ. Jen velmi málo žáků, v porovnání s ostatními ZŠ, považuje za hlavní cíl školy přípravu na přijímací zkoušky. Velmi zajímavé je, že častěji než na ostatních ZŠ cítí žáci potřebu naučit se slušně chovat (žáci vaší školy 37 procent, žáci ostatních ZŠ 27 procent). Naplnění hlavních cílů školy Předchozí text vypovídal o tom, jaké jsou hlavní úkoly vaší školy. Nyní se podívejme, jak se cíle daří naplňovat. Podle rodičů i učitelů jsou všechny cíle školy naplňovány dobře. Obě skupiny respondentů se shodují, že nejlépe se daří zdokonalovat slušné chování žáků. 2. Školní vzdělávací program Následující oblast se týká reformy základního školství. Celkově lze konstatovat, že rodiče nejsou dostatečně informováni o reformě základního školství. Jen 16 procent rodičů vypovídá, že dostalo od školy nějaké informace o probíhající reformě, 33 procent si na to pouze matně vzpomíná. Rodiče ve 38 procentech žádné informace od školy údajně nedostali. Většina rodičů by ale měla zájem dozvědět se o reformě více. Největší zájem o tyto informace mají rodiče žáků 1. ročníku. Učitelé na vaší škole nepovažují přechod k ŠVP za krok správným směrem, uvádí to 64 procent z nich. Je to velmi negativní postoj také v porovnání s názory učitelů na ostatních ZŠ. 3. Výběr školy Další otázka dotazníkového šetření se týkala toho, podle čeho se rodiče při výběru školy pro své dítě rozhodovali. Více než 60 procent rodičů se rozhodovalo na základě vzdálenosti školy od místa bydliště. Další dva významné faktory, které ovlivnily rozhodování rodičů, byly vlastní zkušenost (34 3

4 procent rodičů) a zkušenost kamaráda (21 procent rodičů). Tyto hodnoty jsou výrazně vyšší také v porovnání s výsledky na ostatních ZŠ. 4. Spokojenost se školou Spokojenost rodičů Celkově lze říci, že rodiče jsou s vaší školou spokojeni a doporučili by ji svým známým. Jsou sice určité rozdíly mezi jednotlivými ročníky, kritičtěji se však vyjádřili jen rodiče žáků 9. ročníku, a to i v porovnání s rodiči na ostatních ZŠ. Pokud by si mohli vybrat oblast, na kterou by se měla škola více zaměřit, volili by cizí jazyky a sport. Ale 34 procent rodičů je spokojeno se stávajícím stavem, což je více než na ostatních ZŠ. Spokojenost učitelů Učitelé jsou na vaší škole velmi spokojeni. Na otázku Jste rád(a), že učíte právě na této škole? neodpověděl nikdo záporně. Také atmosféru školy ohodnotili velmi pozitivně, a to i v porovnání s výsledky na ostatních ZŠ. Více jak čtvrtina z nich by se však nestala znovu učiteli, kdyby měli možnost znovu volit. Spokojenost žáků Většina žáků druhého stupně je ráda, že do vaší školy chodí. Nejspokojenější jsou žáci 6. ročníku, se zvyšujícím se ročníkem spokojenost mírně klesá. Celkově se žáci cítí lépe ve své třídě než obecně ve škole. Žáci prvního stupně se do školy těší a celkově se jim tam velmi líbí. Většina z nich oznámkovala vaši školu nejlepší známkou. 5. Kvalita a forma výuky Kvalita pedagogické práce Učitelé jsou s kvalitou výuky spokojeni, 62 procent z nich ji ohodnotilo 6 body ze 7 možných. Ovšem nejvyšší počet bodů zvolila pouze 4 procenta učitelů, zatímco na ostatních ZŠ to bývá v průměru 13 procent. Jako největší nedostatky ve své práci uvádějí učitelé přílišnou benevolenci vůči žákům a nedostatečnou znalost a aplikaci nových metod, a to výrazně častěji, než tomu bývá na ostatních ZŠ. Na druhou stranu jsou velmi spokojeni s tím, že se jim daří vytvářet přátelskou atmosféru, navazovat dobré vztahy s kolegy a zaujmout žáky. V porovnání s ostatními ZŠ jsou učitelé vaší školy více spokojeni také s průběžným doplňováním kvalifikace. Rodiče jsou s kvalitou výuky spokojeni. Pozitivněji ji hodnotí rodiče žáků prvního stupně, častěji volili nejvyšší bodové ohodnocení než rodiče žáků druhého stupně. Nejspokojenější jsou rodiče žáků 2. ročníku, nejkritičtější pak rodiče žáků 7. ročníku. Podle většiny rodičů existují ve vaší škole velké rozdíly v přístupu jednotlivých učitelů k výuce. 4

5 Rodiče ani učitelé si nemyslí, že by byli žáci učením příliš přetěžováni. Většina žáků druhého stupně si myslí totéž, třetina z nich je však přesvědčena o opaku a domnívá se, že jsou žáci přetěžováni učením. Průběh výuky Žáci prvního stupně si mohou vybrat cvičení podle sebe jen velmi málo. V 61 procentech uvádějí, že tuto možnost nemají vůbec, 29 procent uvádí, že si cvičení mohou vybrat jen někdy. V hodinách se občas pracuje ve skupinkách. Žáky prvního stupně učivo baví a mají možnost opravy, pokud se jim něco nepovede. Stává se, že žáci druhého stupně musí často v hodinách jen poslouchat výklad učitele a zapisovat si poznámky - uvádí to 47 procent z nich. Stejné procento žáků však odpovídá, že se tak děje v menšině hodin nebo vůbec. Jen velmi málo pracují žáci v hodinách ve skupinkách, 30 procent dokonce uvádí, že se tak neděje (téměř) nikdy. Také samostatné hledání informací je málo časté. Diskuse na různá témata jsou na vaší škole málo časté. Žáci v 60 procentech uvádějí, že se učí alespoň občas nazpaměť něco, čemu nerozumí. Necelá polovina žáků je přesvědčena, že většina učitelů se snaží, aby je výuka bavila. Jen necelá třetina žáků by neměla obavy říct učitelům jakoukoli poznámku k výuce. Zpětná vazba Žáci prvního stupně mohou ve většině případů říct v hodinách svůj názor. Žáci druhého stupně nemají pocit, že se jich učitelé ptají dostatečně na jejich názor na výuku. A 44 procent uvádí, že se jich neptá nikdo. Sami učitelé jsou však přesvědčeni, že dostatek informací o způsobu výuky od žáků mají. Zlepšování výsledků žáků ve vzdělávání Následující text podává významnou informaci o tom, jaké jsou největší překážky, které brání žákům dosahovat lepších výsledků. Největší překážkou je podle samotných žáků nedostatek času na učení. Jako další překážky uvádějí příliš náročné učení a nedostatek vůle. Rodiče nevidí žádný výrazný důvod, který by bránil žákům ve zlepšování. Nejvíce z nich (26 procent) se přiklání k nedostatku vůle. Většina učitelů souhlasí a je přesvědčena, že jednoznačně největší překážkou je nedostatek vůle. Dalším významným důvodem je podle nich nedostatečná prestiž vzdělání obecně, je o tom přesvědčeno mnohem více učitelů než na ostatních ZŠ. Také nedostatek motivace v rodině a neukázněnost jsou podle nich výraznými překážkami ke zlepšení žáků. Co ve výuce chybí Žáci druhého stupně by ocenili častější zařazení praktických úkolů do výuky. Velmi jim také schází týmová spolupráce, ať už ve formě častější skupinové práce v hodinách, nebo při vypracovávání různých úkolů. Je to zajímavé, neboť učitelé uvádějí spolupráci v kolektivu jako jeden z hlavních cílů školy, který se podle nich daří i dobře naplňovat. Rodičům chybí ve výuce více exkurzí, samostatné vyhledávání informací a výuka formou projektů spojujících více předmětů. Volitelné předměty Rodiče i žáci jsou s nabídkou volitelných předmětů spokojeni. 5

6 Oblíbenost předmětů Výsledky oblíbených a neoblíbených předmětů jsou velmi rozdílné jak podle ročníků, tak podle pohlaví žáků. 1. ročník Žáci mají nejraději český jazyk, cizí jazyk, tělesnou výchovu a matematiku. Neoblíbená je prvouka, uvádí to 34 procent žáků. 2. ročník Matematika, cizí jazyk a tělesná výchova zůstávají nejoblíbenějšími předměty. Neoblíbené předměty mají spíše chlapci, a to český jazyk a hudební výchovu. 3. ročník Nejoblíbenější předmět je stále tělesná výchova, a to naprosto jednoznačně. Nejméně oblíbeným předmětem se stala hudební výchova. 4. ročník Žáci se nejvíce těší na tělesnou výchovu a matematiku. Dívky nemají rády vlastivědu. 5. ročník Tělesná výchova je stále celkově nejoblíbenějším předmětem. Dívky mají rády také výtvarnou výchovu a přírodovědu, chlapci matematiku. Neoblíbenými předměty jsou český jazyk, cizí jazyk, vlastivěda a hudební výchova. 6. ročník Tělesná výchova zůstává i na druhém stupni nejoblíbenějším předmětem. Žáci mají rádi také informatiku a dějepis, dívky výtvarnou výchovu. Neoblíbený je přírodopis a fyzika. 7. ročník Tělesná výchova zůstává nejoblíbenější pouze u chlapců, dívky se nejvíce těší na výtvarnou výchovu. Dějepis se stal velmi neoblíbeným, podobně jako český jazyk. 8. ročník Tělesná výchova je opět celkově nejoblíbenější. Chlapci mají rádi také informatiku a anglický jazyk. Neoblíbený zůstal český jazyk, u dívek také dějepis a matematika. 9. ročník Pro chlapce zůstává nejoblíbenější tělesná výchova. Žádný jiný předmět není vysloveně oblíbený. Dějepis zůstal velmi neoblíbený u dívek a český jazyk u chlapců. 6. Hodnocení Polovina rodičů by uvítala zařazení slovního hodnocení jako alternativu ke známkám buď u všech předmětů v kombinaci se známkami, nebo samostatně jen u některých předmětů. Se stávající formou hodnocení pomocí známek je spokojeno 39 procent z nich. Rodiče si myslí, že jejich děti jsou hodnoceny objektivně. Nejspokojenější jsou v tomto smyslu rodiče žáků 1. ročníku a nejkritičtější rodiče žáků 9. ročníku. Podle učitelů by většina žáků ve svém studijním úsilí polevila, kdyby věděla, že bude dostávat jen jedničky a dvojky. Velmi dobrou zprávou je, že většina učitelů nebere při klasifikaci v úvahu chování žáků, v tomto směru je vaše škola velmi nadprůměrná. Více jak třetina žáků uvádí, že mají možnost hodnotit při výuce své výkony. Je to mnohem častěji než na ostatních ZŠ. 6

7 7. Vztahy Učitelé žáci Většina učitelů se sama o sobě domnívá, že bere své žáky jako partnery a chová se k nim korektně. Žáci však nejsou zcela přesvědčeni o tom, že s nimi učitelé jednají fér. Nejméně spokojeni jsou žáci 7. ročníku, a to i v porovnání s ostatními ZŠ. Nejpozitivněji hodnotí jednání učitelů žáci 6. ročníku. Všichni učitelé mají alespoň občas vážné výhrady k chování žáků k nim. Je to výrazně častěji, než tomu bývá na ostatních ZŠ. Také sami žáci mají výhrady k chování některých spolužáků k učitelům, uvádí to 48 procent z nich. Na prvním stupni panuje důvěra žáků k učitelům. Většina žáků by se na své učitele obrátila s prosbou o pomoc a zároveň mají pocit, že jim učitelé poradí, když něco potřebují. Vztahy mezi žáky Vztahy mezi žáky na druhém stupni jsou celkově spíše dobré, ale mezi jednotlivými ročníky jsou znatelné rozdíly. V 7. ročníku hodnotí žáci vztahy nejméně pozitivně, a to i v porovnání s ostatními ZŠ. Na druhé straně nejspokojenější jsou žáci 6. ročníku, a to mnohem více než na ostatních ZŠ. Také rodiče žáků 7. ročníku hodnotí vztahy mezi žáky nejhůře ze všech ročníků. U ostatních ročníků je hodnocení rodiči pozitivnější, přesto ani v jednom případě nedosahuje hodnoty 3 (spíše dobré). Celkově jsou rodiče vaší školy méně spokojeni se vztahy mezi žáky než, tomu bývá na ostatních ZŠ. Většina učitelů má alespoň občas pocit, že se někteří žáci ve vaší škole navzájem zesměšňují a ponižují. Jen 20 procent učitelů uvádí, že s ponižováním žáků se setkávají málokdy. Na prvním stupni má většina žáků ve třídě kamarády. Ovšem hodnocení vztahů v jednotlivých ročnících se liší. Žáci 1. ročníku je hodnotí nejméně pozitivně, a to i v porovnání s ostatními ZŠ, kde bývají žáci 1. ročníku nejspokojenější. Nejpozitivněji hodnotí vztahy ve třídě žáci 3. ročníku. Učitelé učitelé Učitelé se domnívají, že mezi sebou velmi dobře spolupracují při plánování výuky a její realizaci. Rodiče učitelé Rodiče žáků ze všech ročníků jsou velmi spokojeni s tím, jak se k nim učitelé školy chovají. Žáci rodiče Většina žáků prvního stupně rodičům důvěřuje a obrátila by se na ně, pokud by měla nějaký problém. Učitelé vedení školy Vedení dokáže ocenit práci učitelů, je o tom přesvědčena většina z nich. Učitelé jsou také celkově velmi spokojeni s řízením školy a více jak polovina z nich si myslí, že mají reálnou možnost zasahovat do chodu školy. Také většina rodičů je s vedením školy spokojena. 8. Bezpečné a zdravé prostředí školy Podle rodičů nemají děti ze školy strach, uvádí to většina z nich. Také většina žáků na prvním stupni uvádí, že se nebojí ničeho. Pouze ve 3. a 4. ročníku mají větší strach ze starších spolužáků, uvádí to 48 procent žáků ze 3. ročníku a dokonce 55 procent dívek ze 4. ročníku. Nejméně obav mají žáci 5. 7

8 ročníku. Žáci druhého stupně vědí, co by měli dělat, pokud by jim někdo ubližoval, a velmi pozitivní je, že většina z nich ví o osobě na vaší škole, na kterou by se v takovém případě mohli obrátit. Na vaší škole se bohužel vyskytuje šikana. I když 47 procent žáků uvádí, že se se šikanou nesetkali, 11 procent bylo šikanováno. Nejvíce z nich je ze 6. a 8. ročníku. Svědkem šikany se stalo 16 procent žáků a 38 procent o šikaně slyšelo. Učitelé přiznávají častěji než na ostatních ZŠ, že se negativní jevy ve vaší škole občas objevují. Jsou ovšem přesvědčeni, že šikana se daří efektivně řešit. Pouze čtvrtina rodičů má obavy z chování spolužáků k jejich dítěti. 9. Spolupráce Rodiče se domnívají, že nemají reálnou možnost ovlivňovat chod školy a podílet se na rozhodování o její budoucnosti. Polovina učitelů je přesvědčena o opaku a domnívá se, že rodiče ovlivňovat chod školy mohou. Myslí si také, že by rodiče měli být ve vztahu ke škole aktivnější. Mnohem častěji než na ostatních ZŠ uvádějí (učitelé vaší školy 58 procent, ostatní ZŠ 29 procent), že jen málo rodičů se zajímá o práci svých dětí. Většina rodičů však považuje stávající úroveň spolupráce rodiny a školy za vyhovující. Rodiče jsou dostatečně informováni o dění ve škole a vyhovuje jim i způsob informování školou. Rádi by se podíleli především na řešení výchovných problémů a spolupráci při realizaci některých projektů školy. Podle učitelů by rodiče ani žáci neměli v žádném případě zasahovat do personálních záležitostí školy, cílů školy ani do skladby předmětů. Jsou o tom přesvědčeni mnohem více než jejich kolegové na ostatních ZŠ. Jen čtvrtina žáků druhého stupně si myslí, že pokud by si ve škole stěžovali na výuku či učitele, nezpůsobilo by jim to žádné další problémy. 62 procent z nich je však přesvědčeno, že pokud chtějí ve škole něco změnit, může se jim to podařit. 10. Materiální zázemí Rodiče a žáci jsou s vybavením školy velmi spokojeni, jejich hodnocení je nadprůměrné. Učitelé jsou trochu kritičtější, přesto je jejich hodnocení celkově pozitivní. 11. Školní NEJ Rodiče Rodiče velmi oceňují přístup učitelů k žákům a jim samotným. Také kvalitní vybavení a vedení školy hodnotí rodiče pozitivně. V porovnání s ostatními ZŠ jsou to nadprůměrné výsledky. Nejméně spokojeni jsou se vztahy mezi žáky navzájem. 41 procent rodičů je spokojeno a nic by na vaší škole neměnilo. 8

9 Učitelé Učitelé si jednoznačně nejvíce váží vztahů mezi učiteli, jejich snahy o změny k lepšímu a vedení školy, a to mnohem více než učitelé na ostatních ZŠ. Velmi spokojeni jsou také s kvalitním vybavením. Učitelům nejvíce vadí chování žáků, a to nejen špatná kázeň, ale také jejich přístup a neochota. Rádi by také zlepšili spolupráci s rodiči. Žáci Žáci druhého stupně si nejvíce váží kamarádů, výuky na PC a akcí, které škola pořádá. Nejsou spokojeni s chováním některých žáků a náplní přestávek, nemohou dělat vše, co chtějí. 12. Závěrečné shrnutí Jedná se o slovní popis souhrnných grafů, tzv. pavouků, které naleznete na posledních pěti listech vaší analytické zprávy (volné listy). Pavouci jsou grafy, které přinášejí souhrn výsledků z několika otázek uskupených do sedmi tematických oblastí týkajících se školy. Srovnává výpovědi skupin respondentů (žáci I. a II. stupně, rodiče a učitelé) s odpověďmi skupin respondentů na jiných školách. Dosažené výsledky je potřeba hodnotit s přihlédnutím ke specifikům každé školy. Kvalita výuky Oblast hodnotící kvalitu výuky je rozdělena na dvě části - část zaměřenou na znalosti a část zaměřenou na kompetence. Učitelé hodnotí obě oblasti podprůměrně. Rodiče vidí oblast znalostí jako mírně podprůměrnou a oblast kompetencí jako mírně nadprůměrnou. Žáci druhého stupně hodnotí oblast znalostí průměrně, ovšem oblast kompetencí velmi nadprůměrně. Žáci prvního stupně hodnotili pouze oblast kompetencí, a to mírně podprůměrně. Chování a výchova Učitelé a rodiče hodnotí tuto oblast pozitivněji než žáci vaší školy, kteří ji vidí jako podprůměrnou. Atmosféra školy Atmosféru školy vnímají nejpozitivněji učitelé. Žáci druhého stupně a rodiče ji vidí jako průměrnou. Žáci prvního stupně ji hodnotí velmi negativně. Vnitřní vztahy Oblast vnitřních vztahů hodnotí nejpozitivněji žáci druhého stupně, a to velmi nadprůměrně. Hodnocení ostatních tří skupin respondentů je podprůměrné, u učitelů velmi podprůměrné. Vnější vztahy Žáci prvního stupně hodnotí tuto oblast pozitivněji než rodiče a učitelé, kteří ji vnímají velmi negativně. Materiální podmínky Materiální podmínky jsou všemi skupinami respondentů hodnoceny nadprůměrně. 9

10 SWOT ANALÝZA ŠKOLY Silné stránky (přednosti) 1. Vedení školy 2. Ocenění učitelů ze strany vedení 3. Atmosféra školy (učitelé) 4. Vztahy mezi učiteli 5. Spolupráce mezi učiteli při plánování a realizaci výuky 6. Učitelé dokáží vytvářet přátelskou atmosféru a zaujmout žáky 7. Učitelé mají od žáků zpětnou vazbu (učitelé) 8. Učitelé dávají žákům druhou šanci 9. Kvalita výuky (učitelé, rodiče) 10. Efektivní řešení šikany ze strany školy 11. Volitelné předměty 12. Žáci jsou podle rodičů hodnoceni objektivně 13. Chování žáků se nepromítá do klasifikace 14. Důvěra k učitelům (žáci prvního stupně) 15. Vztahy mezi učiteli a rodiči (rodiče) 16. Vztahy mezi žáky na druhém stupni (kromě 7. ročníku) 17. Materiální vybavení školy 18. Mimoškolní akce pořádané školou Slabé stránky (nedostatky) 1. Nedostatečná informovanost rodičů o přechodu k ŠVP 2. Nedostatečná znalost a aplikace nových metod a postupů 3. Rozdíly v přístupu jednotlivých učitelů k výuce 4. Nedostatečná práce v týmech 5. Nedostatečná samostatná práce žáků s informacemi 6. Malý zájem o zpětnou vazbu od žáků (žáci) 7. Nedostatek vůle žáků zlepšovat se 8. Neukázněnost žáků 9. Málo praktických úkolů a exkurzí 10. Málo projektů spojujících více předmětů 11. Chování žáků k učitelům 12. Vztahy mezi žáky v 7. ročníku 13. Výskyt šikany 14. Malý zájem rodičů o dění ve škole a o práci a chování jejich dětí 15. Strach ze starších spolužáků žáci 3. a 4. ročníku 16. Nemožnost rodičů ovlivnit chod školy 17. Spolupráce s rodiči podle učitelů by měli být ve vztahu ke škole aktivnější Příležitosti pro rozvoj školy 1. Významná spádovost školy 2. Vlastní zkušenost se školou 3. Spokojenost rodičů se školou 4. Spokojenost učitelů na škole 5. Průběžné doplňování kvalifikace učitelů 6. Zájem rodičů o slovní hodnocení 7. Přístup učitelů k rodičům 8. Vhodný způsob sdělování informací rodičům 9. Zájem rodičů o reformu školství 10. Zájem rodičů o spolupráci na realizaci některých projektů školy 11. Mimoškolní akce pořádané školou 12. Materiální vybavení školy Vnější ohrožení pro rozvoj školy 1. Nesouhlas učitelů s přechodem k ŠVP 2. Nedostatečná znalost a aplikace nových metod a postupů 3. Nedostatečná prestiž vzdělání obecně 4. Nedostatečná informovanost rodičů o přechodu k ŠVP 5. Nedostatek podpory a motivace žáků v rodině 6. Žáci nemají dostatek času na učení SWOT analýza poskytuje přehled silných a slabých stránek školy a existujících příležitostí a ohrožení. I když je v ní uvedeno mnoho slabých stránek, nelze je všechny považovat za stejně závažné. Výsledky vás mohou inspirovat k případné diskusi a reflexi. Podrobné informace k SWOT analýze najdete v souhrnné zprávě. 10

11 Jak dále pracovat s takto vytvořenou SWOT analýzou SWOT analýzu můžeme chápat jako kombinaci dvou analýz (S-W a O-T). Vnější a vnitřní faktory však nepůsobí na chod školy izolovaně, díky této analýze zjistíme, kde jsou slabiny a rizika školy, které můžeme díky přednostem a příležitostem snížit či eliminovat. Kombinací vnitřních a vnějších faktorů získáme čtyři strategie dosahování úspěchu: SO využívání silných stránek na získání výhody (příležitostí) WO překonávání slabin (nedostatků) využitím příležitostí ST využívání silných stránek (předností) na čelení hrozbám (rizikům) WT minimalizování slabin a čelení hrozbám Tyto čtyři strategie nejsou oddělenými procesy, naopak se mohou překrývat, prolínat a navazovat na sebe. Jedno ze schémat strategických kroků by vypadalo např. takto: Uvědomíme si hrozbu, zjistíme příležitost a využijeme silných stránek, abychom tuto příležitost využili a udělali z ní další silnou stránku, tu pak využijeme na čelení hrozbám. Doporučení následujících kroků: SWOT analýza nám ukazuje, KDE jsme NYNÍ Diskuze vedení školy a pedagogického sboru nad KDE jsme NYNÍ a kde bychom chtěli být, porovnání stávajícího stavu a cílů školy (KAM směřujeme) Upřesnění plánů a cílů školy (ČEHO chceme dosáhnout) Zvolení strategie školy zahrnující využití silných stránek a příležitostí k dosažení cílů (JAK toho dosáhneme a pomocí jakých NÁSTROJŮ, popř. jak tyto nástroje získat) Sledovat, jak se TO DAŘÍ (zmapování situace po určité době, například opakováním účasti v projektu Mapa školy, získáním zpětné vazby od učitelů, žáků, rodičů, vytvořením nové SWOT analýzy). w w. s c i o. c z, s. r. o., P o bře ž n í 3 4, P r a h a 8, telefon: , fax: , scio@scio.cz