Očekávaný vývoj energetiky do roku 2040

Transkript

1 2040 Technické, ekonomické a bezpečnostní ukazatele

2 Strategické cíle energetiky ČR Bezpečnost dodávek energie = zajištění nezbytných dodávek energie pro spotřebitele i při skokové změně vnějších podmínek (výpadky dodávek primárních zdrojů, cenové výkyvy na trzích, poruchy a útoky) v kontextu EU Konkurenceschopnost (energetiky a sociální přijatelnost) = konečné ceny energie (elektřina, plyn, ropné produkty) pro průmyslové spotřebitele i pro domácnosti srovnatelné v porovnání se zeměmi regionu Udržitelnost (udržitelný rozvoj) = struktura energetiky, která je dlouhodobě udržitelná z pohledu životního prostředí, finančněekonomického, lidských zdrojů a sociálních dopadů a primárních zdrojů

3 Bezpečnost dodávek Pohotové zásoby primárních energetických zdrojů dle povinných zásob daných zákonem (ropa a ropné produkty, plyn, jaderné palivo, uhlí na skládkách a krátkodobě dostupné, primární energie OZE) Diverzifikace výroby elektřiny Diverzifikace importu Dovozní závislost Bezpečnost provozu infrastruktury

4 Konkurenceschopnost Míra integrace do mezinárodních sítí (Exportní kapacita k domácímu zatížení) Diskontované náklady na zajištění energie (výroba/dovoz, transport, distribuce, opatření ve spotřebě) Konečná cena elektřiny na nn a vn a cena plynu Cena tepelné energie SZT na vstupu do odběrného tepelného zařízení Přínos energetiky pro HDP Dovozní náročnost energie Sumární ekonomická přidaná hodnota (EVA) podniků v oblasti výroby, přeměny, dopravy a dodávek energie

5 Udržitelnost Energetická náročnost HPH Vliv na životní prostředí Emise polétavého prachu Emise SO 2 Emise NO x Emise CO 2 Emise polycyklických aromatických uhlovodíků (PAH) Podíl energeticky užívané zemědělské půdy Podíl fosilních paliv ve spotřebě primární energie Elektroenergetická náročnost HPH Podíl OZE v konečné spotřebě Trend energetické dovozní závislosti

6 Vývoj a struktura PEZ Úbytek HU o 1/3 Nárůst ZP Téměř 2x nárůst JE OZE a druhotné zdroje 3x nárůst Kolísající saldo se snižující se tendencí

7 Vývoj a struktura OZE na PEZ 2x nárůst biomasy 4x nárůst bioplynu VtE nárůst z 1,2 PJ na 14,9 PJ FVE obdobně z 2,2 PJ na 26,4 PJ Tepelná čerpadla nárůst na 15,7 PJ Odpady nárůst na 10násobek

8 Vývoj a struktura hrubé konečné spotřeby Jen mírný nárůst Vyšší energetická efektivnost budov Pokles spotřeby tepla Nárůst tepelného komfortu Růst spotřeby v dopravě Pokračování průmyslové orientace

9 Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny Výroba narůstá Mění se skladba Pokles z uhlí Nárůst jádra Výkonová bilance zůstává mírně přebytková Využití potenciálu OZE

10 Vývoj a struktura konečné spotřeby elektřiny Vzestupný charakter Růst u VO, MO i ostatních druhů spotřeb Úspory dané snižováním náročnosti spotřebičů Využití elektřiny pro tepelná čerpadla, v dopravě a náhrada tuhých paliv

11 Vývoj a struktura hrubé výroby elektřiny z OZE Výroba z OZE trvale roste Využití tuzemských zdrojů za předpokladu jejich konkurenceschopnosti Rozvoj bioplynu (do roku 2020) Rozvoj FVE po roce 2025 Rozvoj biomasy a odpadů až do vyčerpání potenciálu Kontinuální rozvoj VtE

12 Vývoj a struktura dodávek tepla do SZT Pokles spotřeby z důvodu úsporných opatření na straně spotřeby Pokles využívání hnědého a černého uhlí Mírný pokles zemního plynu a jeho ustálení Významný růst biomasy a odpadů

13 Vývoj a struktura spotřeby energií v dopravě Trend snižování spotřeby vozidel Nástup alternativních pohonů Nárůst využití CNG a elektřiny Nárůst elektřiny kontinuální v souvislosti s elektromobilitou

14 Vývoj konečných reálných cen elektřiny Nárůst složky OZE Růst silové ceny Komoditní složka ceny mírně poroste (odchylky dány tržními deformacemi) Po roce 2030 stabilizace konečných cen

15 Vývoj bezpečnosti dodávek Hlavní podíl dovozu můžeme očekávat v jádru, zemní plyn bude stagnovat a ropa poklesne (náhrada ropy alternativními palivy) Dovozní závislost roste hlavním důvodem je nárůst cen dovážených paliv (objem dovozu stagnuje či klesá) Závislost na fosilních palivech klesá v korelaci s nárůstem podílu OZE na KSE

16 Ekonomické indikátory vývoje Energetická náročnost tvorby HDP výrazně klesá Oproti tomu Elektroenergetická náročnost klesá pouze o čtvrtinu Důsledkem je především nárůst spotřeby obyvatel

17 Sociální indikátor vývoje Nárůst spotřeby o 33% ve sledovaném období I při započítání efektů úspor energie Dáno především zvyšováním komfortu obyvatel (zvyšování obytné plochy na 1 obyv.), nárůstem počtu vytápěných objektů

18 Emise CO 2 ve spalovacích procesech Emise CO 2 klesají na 67% roku 2000 Dáno účinností směrnice o průmyslových emisích, snížením výroby elektrické energie z uhlí Rychlejší snížení je možné, ale pouze za cenu vyšších nákladů a dopadů na HDP

19 Děkuji za pozornost