a) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou

Transkript

1 Základní škola Nad Přehradou PRAVIDLA PRO HODNOCENÍ ŽÁKŮ součást školního řádu Č.j.: 199/2016 Vypracoval: Mgr. Anna Běhunková Schválil: Pedagogická rada projednala dne Účinnost ode dne: Změny ve směrnici jsou prováděny formou číslovaných písemných dodatků, které tvoří součást tohoto předpisu. Klasifikační řád školy byl stanoven dle školského zákona 561/2004 Sb. 51 a vyhlášky o základním vzdělávání č. 48/2005 Sb. I. Hodnocení žáka a) Zásady hodnocení průběhu a výsledků vzdělávání a chování ve škole a na akcích pořádaných školou - každý vyučující posuzuje výsledky žáka za celé klasifikační období - vyučující má rovný přístup ke každému žákovi, zohledňuje vzdělávací potřeby jednotlivců - v oblasti chování vede žáky ke vzájemné úctě, respektu, názorové snášenlivosti a solidaritě Zásady klasifikace prospěchu a chování Celková klasifikace na vysvědčení vychází z posouzení práce během celého hodnoceného období, pokud tento klasifikační řád nestanoví jinak. Získání podkladů pro hodnocení a klasifikaci Žák musí mít z každého předmětu alespoň dvě známky za každé pololetí. Vyučující dbá, aby v průběhu hodnoceného období shromáždil dostatečné množství podkladů pro objektivní posouzení dosažené úrovně vědomostí a dovedností žáka. Ústní zkoušení je prováděno zásadně před kolektivem třídy, je nepřípustné individuální přezkušování v kabinetech. Výjimka je možná jen při diagnostikované poruše, kdy je tento způsob doporučen psychologem. Hodnocení chování zahrnuje chování žáka nejen ve škole, ale i na akcích pořádaných školou. Kritéria hodnocení ústního projevu: 1 výborný -samostatný, přehledný a správný projev žáka. 2 chvalitebný -samostatný projev žáka s menšími nepřesnostmi. 3 dobrý -projev žáka s pomocí vyučujícího obsahuje menší nedostatky. 4 dostatečný -projev žáka je s pomocí vyučujícího, obsahuje závažnější nedostatky. 5 nedostatečný -nesamostatný projev, nezvládnutí zadaného tématu. -1-

2 Kritéria písemného projevu Kritéria písemného projevu si stanovují vyučující na úvodním jednání metodických sdružení a předmětových komisí. Učitel oznamuje žákovi výsledek každé klasifikace, klasifikaci zdůvodňuje a poukazuje na klady a nedostatky hodnocených projevů a výkonů. Po ústním zkoušení oznámí učitel žákovi výsledek hodnocení okamžitě. Výsledky hodnocení písemných zkoušek a prací z praktických činností oznámí žákovi nejpozději do 14 dnů. Učitel sděluje všechny známky a podklady, které bere v úvahu při celkové klasifikaci, zástupcům žáka prostřednictvím žákovské knížky a třídních schůzek, či po domluvě se zákonným zástupcem mimo tyto termíny. O termínu písemné zkoušky vyučující žáky předem informuje. Učitel je povinen vést soustavnou evidenci o každé klasifikaci žáka průkazným způsobem. V případě dlouhodobé nepřítomnosti nebo rozvázání pracovního poměru v průběhu klasifikačního období předá tento klasifikační přehled zastupujícímu učiteli nebo vedení školy. Případy velmi slabého až nedostatečného prospěchu žáků se projednávají na pedagogické radě a jsou dány prokazatelně na vědomí zákonnému zástupci. Vyučující zajistí na konci každého pololetí v termínu, který určil ředitel školy, zapsání známek do katalogových listů a dbá na jejich úplnost. Třídní učitelé (případně výchovný poradce) informují ostatní vyučující o skutečnostech v osobním životě žáka, které by mohly negativně ovlivnit studijní výsledky žáka. b) Zásady a pravidla pro sebehodnocení žáků - učitel vede žáka k objektivnímu sebehodnocení (uvědomění si v čem se zlepšil a kde chybuje), vždy před kolektivem třídy - poradí mu, jak nedostatky odstranit - motivuje ho k osobnostnímu růstu c) Stupně hodnocení prospěchu a chování včetně předem stanovených kritérií - výsledky vzdělávání žáka v povinných, volitelných a nepovinných předmětů se v případě použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni prospěchu: 1 výborný 2 - chvalitebný 3 - dobrý 4 dostatečný 5 nedostatečný Hodnocení a kritéria chování žáků Chování je vždy hodnoceno za celé pololetí. Klasifikaci chování provádí třídní učitel, který bere ohled na doporučení ostatních vyučujících. -2-

3 Stupeň 1 (velmi dobré) Žák uvědoměle dodržuje pravidla slušného chování a ustanovení školního řádu. Méně závažných přestupků se dopouští ojediněle. Klasifikaci chování stupněm 2 nebo 3 navrhuje třídní učitel s ohledem na doporučení ostatních vyučujících. Rozhoduje ředitel školy na základě doporučení pedagogické rady. Stupeň 2 (uspokojivé) Chování žáka je v rozporu s pravidly slušného chování a ustanovením školního řádu. Žák se dopustí závažného přestupku,má neomluvené hodiny, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků. Stupeň 3 (neuspokojivé) Chování žáka ve škole je v příkrém rozporu s pravidly slušného chování a ustanovení školního řádu. Žák se dopustí velmi závažného přestupku,má neomluvené hodiny, nebo se opakovaně dopouští závažných přestupků. Celkové hodnocení žáka se na vysvědčení vyjadřuje stupni: a) prospěl(a) s vyznamenáním b) prospěl(a) c) neprospěl(a) jednotlivé stupně jsou specifikovány ve vyhlášce 48/2005 Sb, 15,odst7 d) nehodnocen(a) uvádí se v případě nelze li žáka v 1. nebo 2. pololetí hodnotit ani v náhradním termínu (podle 52 odst.2 a 3 školského zákona) Výsledky práce v zájmových útvarech organizovaných školou se v použití klasifikace hodnotí na vysvědčení stupni: a) pracoval(a) úspěšně b) pracoval(a) d) Zásady pro používání slovního hodnocení Na základě žádosti zákonných zástupců je možno žáka s vývojovou poruchou učení hodnotit slovně z jednoho nebo více předmětů - při slovním hodnocení se vyučující řídí výsledky vzdělávání žáka tak, aby byla zřejmá úroveň jeho vědomostí vzhledem k jeho vzdělávacím a osobním předpokladům. Slovní hodnocení zahrnuje posouzení výsledků vzdělávání v jeho vývoji, ohodnotí píli žáka a jeho přístup ke vzdělání. Vyjádří souvislosti, které ovlivňují jeho výkon, naznačení dalšího rozvoje žáka. Obsahuje také zdůvodnění hodnocení a dalšího doporučení, jak předcházet případným neúspěchům žáka a jak je překonávat. e) Zásady pro stanovení celkového hodnocení žáka na vysvědčení v případě použití slovního hodnocení nebo kombinace slovního hodnocení a klasifikace - v případě použití slovního hodnocení je uveden v katalogovém listě odpovídající stupeň hodnocení, s nímž je seznámen zákonný zástupce žáka -3-

4 f) Způsob získávání podkladů pro hodnocení - hodnocení písemných prací a ústního projevu žáků - hodnocení samostatných prací žáků - hodnocení práce v týmu, na projektech - hodnocení účasti žáků v soutěžích, olympiádách g) Podrobnosti o komisionálních a opravných zkouškách Komisionální přezkoušení 1) Komisi pro komisionální přezkoušení (dále jen přezkoušení ) jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy, jmenuje komisi krajský úřad. 2) Komise je tříčlenná a tvoří ji: a) předseda, kterým je ředitel školy, popřípadě jím pověřený učitel, nebo v případě, že vyučujícím daného předmětu je ředitel školy, krajským úřadem jmenovaný jiný pedagogický pracovník školy, b) zkoušející učitel, jímž je vyučující daného předmětu ve třídě, v níž je žák zařazen, popřípadě jiný vyučující daného předmětu, c) přísedící, kterým je jiný vyučující daného předmětu nebo předmětu stejné vzdělávací oblasti stanové Rámcovým vzdělávacím programem pro základní vzdělávání. 3) Výsledek přezkoušení již nelze napadnout novou žádostí o přezkoušení. Výsledek přezkoušení stanoví komise hlasováním. Výsledek přezkoušení se vyjádří slovním hodnocením podle 15 odst. 2 nebo stupněm prospěchu podle 15 odst. 3. Ředitel školy sdělí výsledek přezkoušení prokazatelným způsobem žákovi a zákonnému zástupci žáka. V případě změny hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí se žákovi vydá nové vysvědčení. 4) O přezkoušení se pořizuje protokol, který se stává součástí dokumentace školy. 5) Žák může v jednom dni vykonat přezkoušení pouze z jednoho předmětu. Není-li možné žáka ze závažných důvodů ve stanoveném termínu přezkoušet, stanoví orgán jmenující komisi náhradní termín přezkoušení. 6) Konkrétní obsah a rozsah přezkoušení stanoví ředitel školy v souladu se školním vzdělávacím programem. 7) Vykonáním přezkoušení není dotčena možnost vykonat opravnou zkoušku. -4-

5 Opravná zkouška 1) Komisi pro opravnou zkoušku jmenuje ředitel školy; v případě, že je vyučujícím daného předmětu ředitel školy jmenuje komisi krajský úřad. 2) Pro složení komise a její činnost platí obdobně ustanovení 22 odst. 2 až 6. 3) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze 2 povinných nebo volitelných předmětů, konají z těchto předmětů opravnou zkoušku nejpozději do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Opravné zkoušky jsou komisionální. 4) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku. 5) Opravné zkoušky se konají do konce příslušného školního roku v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální. h/hodnocení žáků se specifickými poruchami učení (dyslexie, dysortografie, dysgrafie, dyskalkulie) a SVP Způsob hodnocení žáků se speciálními vzdělávacími potřebami - vyučující je povinen respektovat doporučení závěrů vyšetření PPP při klasifikaci žáků se specifickými poruchami učení - přihlíží k individuálním problémům těchto žáků - U žáků s SPU klade učitel důraz na ten druh projevu žáka (písemný nebo ústní), ve kterém má předpoklad podat lepší výkon. - U žáků s SPU lze v odůvodněných případech prodloužit čas potřebný ke splnění požadavků jednotlivých vyučujících. - Při hodnocení nevychází učitel z prostého počtu chyb, ale z počtu jevů, které žák zvládl. To ale neznamená, že žák s SPU nesmí psát písemné práce. - Zákonní zástupci žáka s SPU, diagnostikovanou odborným pracovištěm, mohou požádat o slovní hodnocení. - U žáků s SVP ( integrace žáků těžce zrakově postižených) pracují vyučující i asistenti pedagoga dle individuálního vzdělávacího programu. IVP je vždy připraven v součinnosti s SPC, projednán se zákonnými zástupci žáka. Hodnocení těchto dětí je podrobně projednáno dle doporučení SPC. 2x ročně se koná schůzka integračního týmu( učitel, zákonný zástupce asistent pedagoga, speciální psycholog, vedení školy), kde je hodnocena práce těchto dětí, vyjadřují se k výsledkům, úspěchům. Z jednání je zaslán zápis na MHMP Prahy, odbor speciálního školství. -5-

6 II. Hodnocení výsledků vzdělávání žáků na vysvědčení 1) Každé pololetí se vydá žákovi vysvědčení. Za první pololetí lze žákovi vydat místo vysvědčení výpis vysvědčení. 2) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných a volitelných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně ZŠ, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně ZŠ, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka. 3) Nelze li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné žáka hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za pololetí nehodnotí. 4) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník popřípadě znovu devátý ročník. Není-li žák hodnocen ani v tomto termínu, neprospěl. 5) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zletilým žákem nebo zákonným zástupcem nezletilého žáka. 6) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů. 7) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti. III. Výchovná opatření 1. Pochvaly: Ředitel školy může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu jiné právnické osoby či fyzické osoby žákovi po projednání v pedagogické radě udělit pochvalu nebo jiné ocenění za mimořádný projev lidskosti, občanské nebo školní iniciativy, záslužný nebo statečný čin nebo za dlouhodobou úspěšnou práci. -6-

7 Třídní učitel může na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě podnětu ostatních vyučujících žákovi po projednání s ředitelem školy udělit pochvalu nebo jiné ocenění za výrazný projev školní iniciativy nebo déle trvající úspěšnou práci. Ústní nebo písemná pochvala je udělována žákovi před kolektivem třídy nebo školy třídním učitelem nebo ředitelem školy. Písemná pochvala se uděluje do žákovské knížky, výjimečně v doložce na vysvědčení. Pochvaly a jiná ocenění se zaznamenávají do katalogových listů. 2. Kázeňská opatření Ukládají se za závažné nebo opakované provinění proti školnímu řádu a to bezprostředně po jeho zjištění. Napomenutí třídního učitele - kritéria pro udělení napomenutí a důtky třídního učitele stanovuje třídní učitel. S pravidly seznámí žáky i zákonné zástupce. Důtka třídního učitele - třídní učitel udělení důtky neprodleně oznámí řediteli školy. Důtka ředitele školy - zpravidla následuje po udělení DTU. Je udělena za závažné porušení školního řádu, za úmyslné poškození školního majetku. Je udělena ředitelem školy po projednání v pedagogické radě. Napomenutí a důtky se udělují před kolektivem třídy. Ředitel školy nebo třídní učitel oznámí důvody udělení výchovného opatření písemně prokazatelným způsobem zákonnému zástupci žáka. Opatření zaznamená třídní učitel do dokumentace žáka, nezaznamenává se na vysvědčení. -7-