Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Studijní a zkušební řád

Transkript

1 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy registrovalo podle 36 odst. 2 a odst. 4 a 41 odst. 2 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), dne 26. října 2015 pod č.j. MSMT-42437/ Studijní a zkušební řád Metropolitní univerzity Praha, o.p.s.... Mgr. Karolína Gondková ředitelka odboru vysokých škol Metropolitní univerzita Praha, o.p.s Studijní a zkušební řád

2 STUDIJNÍ A ZKUŠEBNÍ ŘÁD METROPOLITNÍ UNIVERZITY PRAHA, o. p. s. ČÁST I. ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ Čl. 1 ÚVODNÍ USTANOVENÍ Studijní a zkušební řád Metropolitní univerzity Praha, o. p. s. upravuje pravidla studia na Metropolitní univerzitě Praha, o. p. s. (dále jen MUP ) v akreditovaných bakalářských studijních programech (dále jen bakalářské studium ), magisterských studijních programech (dále jen magisterské studium ) a doktorských studijních programech (dále jen doktorské studium ). Čl. 2 OBECNÁ USTANOVENÍ Akademický rok trvá dvanáct kalendářních měsíců a člení se na zimní semestr, letní semestr a prázdniny. Začátek výuky, zkouškového období a další podrobnosti týkající se organizace výuky jsou stanoveny v Harmonogramu akademického roku, který schvaluje rektor a ředitel MUP. Čl. 3 VÝUKA (1) Výuka se skládá především z přednášek, seminářů, konzultací, případně praxe. (2) V bakalářském a magisterském studiu je výuku možno realizovat těmito formami: a) řádná výuka v prezenční formě studia (pravidelné přednášky a semináře v 13 týdnech výuky), b) řádná výuka v kombinované formě studia (pravidelná soustředění), c) bloková výuka (celý daný předmět je kompletně odpřednášen v blocích), d) předměty se zvláštním časovým režimem (např. formou časově přesně vymezené stáže zahraničního lektora). (3) Studijní předměty jsou povinné, povinně volitelné nebo volitelné. (4) Formou hodnocení studia jsou zejména zápočty, klasifikované zápočty, zkoušky (dále jen atestace ), které mohou být ústní, písemné nebo kombinované, a státní závěrečné zkoušky (dále jen SZZK ), resp. státní doktorské zkoušky (dál jen SDZK ) a obhajoby disertačních prací (dále jen disertace ). Hovoří-li se dále o SZZK, rozumí se tím i její část. (5) Před zahájením skládání atestace studentem je student povinen prokázat svoji totožnost, a to buď průkazem studenta MUP nebo průkazem totožnosti. 2

3 Čl. 4 STUDIJNÍ PLÁN, DOBA A FORMY STUDIA (1) Studijní plán představuje rozpis požadovaného absolvování studijních povinností daného studijního programu podle semestrů a ročníků, základních forem výuky, počtu hodin v týdnu nebo semestru a kreditového ohodnocení předmětů (ECTS). Dále stanovuje, ze kterých předmětů, případně ve kterých semestrech a ročnících jsou předepsány zápočty, klasifikované zápočty, zkoušky, SZZK, SDZK a obhajoba bakalářských a diplomových prací nebo disertací. (2) Student má povinnost absolvovat celé studium v nezměněné struktuře dle studijního plánu platného v okamžiku zahájení jeho studia na MUP, s výjimkou pokračování ve studiu po jeho přerušení a v případě opakování ročníku; v takovém případě se postupuje podle pravidel stanovených v čl. 8 odst. 4, v čl. 17 odst. 3 nebo čl. 24 odst. 4 tohoto Studijního a zkušebního řádu MUP (dále jen SZŘ ). (3) Standardní doba studia bakalářského studijního programu je tři roky, maximální doba studia je sedm let. Standardní doba studia magisterského studijního programu je dva roky, maximální doba studia je šest let. Do maximální doby studia se započítává opakování ročníku, přerušení studia a lhůta pro složení SZZK dle tohoto SZŘ. (4) Standardní doba studia doktorského studijního programu je tři roky, maximální doba studia je sedm let. Do maximální doby studia se započítává přerušení studia a lhůta pro složení SDZK a obhajobu disertace dle tohoto SZŘ. (5) Na MUP lze studijní programy studovat v prezenční formě studia a v kombinované formě studia. (6) O změnu formy studia v bakalářských a magisterských studijních programech z prezenční na kombinovanou a naopak v rámci jednoho studijního oboru je možné požádat prorektora pro studijní záležitosti. Nově přijatí studenti prvních ročníků mohou žádost podat nejpozději do akademického roku, v němž byli zapsáni do prvního ročníku studia, ostatní studenti mohou žádost podat nejpozději poslední den před dnem zahájení akademického roku dle Harmonogramu akademického roku, v němž má být forma studia změněna. Je-li žádost podána včas, má-li student splněny atestace za akademický rok, ve kterém o změnu formy studia žádá a uhradil-li rozdíl na školném v případě dle čl. 34 odst. 9 písm. a) tohoto SZŘ, prorektor pro studijní záležitosti žádost schválí, nebrání-li tomu jiné závažné důvody. V opačném případě prorektor pro studijní záležitosti žádost zamítne. (7) Pokud student podá písemnou žádost o změnu formy studia z prezenční na kombinovanou v bakalářských a magisterských studijních programech v odůvodněných případech v průběhu akademického roku, může mu být přestup umožněn i v průběhu akademického roku, v němž má být forma studia změněna, avšak nejdříve od začátku nejbližšího následujícího semestru a po splnění všech atestací semestru, ve kterém o změnu formy studia žádá. V takovém případě se čl. 4 odst. 6 věta třetí tohoto SZŘ nepoužije a prorektor pro studijní záležitosti žádost schválí, nebrání-li tomu jiné závažné důvody. Změna formy studia dle tohoto odstavce má vliv na výši školného až od začátku následujícího akademického roku a student nemá právo na snížení školného za daný akademický rok. (8) Student, který podal žádost o změnu formy studia dle čl. 4 odst. 6 nebo 7 tohoto SZŘ a který v minulosti nevykonal přijímací zkoušku dle Řádu přijímacího řízení MUP, má povinnost tuto zkoušku před schválením žádosti o změnu formy studia vykonat. Schválení žádosti o změnu formy studia dle čl. 4 odst. 6 nebo 7 tohoto SZŘ je podmíněno úspěšným složením přijímací zkoušky dle Řádu přijímacího řízení MUP. (9) O změnu formy studia v doktorských studijních programech z prezenční na kombinovanou a naopak v rámci jednoho studijního oboru je možné požádat prorektora pro studijní záležitosti před zahájením akademického roku, v němž má být forma studia změněna. Je-li písemná žádost 3

4 studenta o změnu formy studia doručena MUP nejpozději poslední den před dnem posledního zasedání oborové rady předcházejícího dnu zahájení akademického roku, v němž má být forma studia změněna, schválí-li změnu formy studia školitel i oborová rada a uhradil-li student rozdíl na školném v případě dle čl. 34 odst. 9 písm. a) tohoto SZŘ, prorektor pro studijní záležitosti žádost schválí, nebrání-li tomu jiné závažné důvody. V opačném případě prorektor pro studijní záležitosti žádost zamítne. Čl. 5 FORMY VÝUKY (1) Vyučující pověřený výukou stanoví v mezích akreditovaného studijního programu a v souladu se zařazením předmětu: a) zaměření přednášek, seminářů a praxe, b) formu atestace a podmínky k jejímu splnění, c) literaturu předepsanou ke studiu. (2) Program přednášek, seminářů a praxe a jejich obsazení vyučujícími se zpracovává pro ročníky a jednotlivé semestry a oznamuje se v informačním systému MUP (dále SIS ) s dostatečným předstihem. (3) Vyučující mají povinnost vypsat hodiny určené studentům pro individuální konzultace. ČÁST II. BAKALÁŘSKÉ A MAGISTERSKÉ STUDIUM Čl. 6 ZÁPIS (1) Uchazeč o studium se stává studentem dnem zápisu do studia. Po zápisu do studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib. (2) Zápis do studia je podmíněn uzavřením Smlouvy o studiu a předložením dokladu o zaplacení poplatku za studium (dále jen školné ) na příslušný akademický rok nebo první splátky školného na příslušný akademický rok v případě platby školného ve dvou splátkách dle Ceníku poplatků MUP, je-li studium zpoplatněno. Ředitel pro ekonomiku a provoz může ze závažných důvodů povolit studentovi placení školného ve více splátkách, než stanovuje Ceník poplatků MUP, případně povolit placení školného v jiných termínech splatnosti, než stanovuje Směrnice o poplatcích, a to na základě písemné odůvodněné žádosti. (3) Zápisy do prvního ročníku studia se konají za osobní přítomnosti studenta, který se dostaví v termínu na základě pozvánky zaslané mu studijním oddělením. Absolventi bakalářských oborů MUP, kteří pokračují v magisterském studiu, jsou do prvního ročníku zapsáni dnem podepsání Smlouvy o studiu bez nutnosti osobní účasti na zápisu. (4) Úsekem studia je ročník. Do vyššího ročníku je student zapsán, pokud splní všechny studijní povinnosti (povinné a povinně volitelné kurzy) stanovené studijním plánem pro předchozí ročník studia, má ke dni zápisu všechny splněné studijní povinnosti řádně zapsány v SIS a má uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP, včetně zaplacení školného na další akademický rok. Čl. 6 odstavec 2 tohoto SZŘ platí obdobně. 4

5 (5) Student může být zapsán do vyššího ročníku i v případě, že nesplnil nejvýše dva povinné nebo povinně volitelné kurzy stanovené studijním plánem pro předchozí ročník studia. Za převedení kurzů student hradí poplatek dle Ceníku poplatků MUP. Žádost o převedení kurzů podává student prorektorovi pro studijní záležitosti nejpozději do 10. října příslušného akademického roku. Kurzy mohou být převedeny do dalšího ročníku pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. Je-li žádost o převedení kurzů podána opožděně anebo není-li uhrazen poplatek za převedení kurzů do dalšího ročníku, přihlíží se k ní, jako by nebyla podána. Nesplněné kurzy se převádí do následujícího akademického roku a atestace z těchto kurzů je student povinen splnit v termínech zkouškového období nejpozději do konce akademického roku, v němž si je opakovaně zapsal; pro plnění atestací převedených kurzů z cizího jazyka platí ustanovení čl. 11 odst. 8 tohoto SZŘ. Pro studium převedených kurzů platí obdobně pravidla stanovená v čl. 7 písm. b) tohoto SZŘ pro studium formou individuálního studijního plánu. Souborná atestace z cizího jazyka dle čl. 11 odst. 5 tohoto SZŘ se pro účely převedení kurzů dle ustanovení čl. 6 odst. 5 a 6 tohoto SZŘ považuje za jeden kurz. Opakovaný převod kurzů do dalšího ročníku není možný. (6) Pokud student nesplní nejvýše dva povinné nebo povinně volitelné kurzy ve 3. roce bakalářského, resp. 2. roce magisterského studia, požádá prorektora pro studijní záležitosti nejpozději do začátku následujícího akademického roku o převedení kurzů a prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok, ve kterém musí tyto atestace splnit. Na tyto nesplněné kurzy se pohlíží analogicky dle čl. 6 odst. 5 tohoto SZŘ a student má povinnost hradit poplatek za převedení kurzů do dalšího ročníku dle Ceníku poplatků MUP. Je-li žádost o převedení kurzů a prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok podána opožděně anebo není-li uhrazen poplatek za převedení kurzů do dalšího ročníku, pohlíží se na ní, jako by nebyla podána. (7) Zápis do prvního ročníku studia i do dalších ročníků studia je proveden elektronicky zápisem studenta do SIS. (8) Student je povinen zapsat se prostřednictvím SIS na povinně volitelné předměty, případně volitelné předměty, v termínech stanovených Harmonogramem akademického roku. Pokud si student povinně volitelné předměty ve stanoveném termínu prostřednictvím SIS nezapíše, má možnost požádat prorektora pro pedagogickou činnost dodatečný zápis povinně volitelného předmětu, a to nejpozději před ukončením výuky daného předmětu. Za dodatečný zápis povinně volitelného předmětu hradí student poplatek dle Ceníku poplatků MUP. Není-li poplatek za dodatečný zápis povinně volitelného předmětu uhrazen, přihlíží se k žádosti, jako by nebyla podána. Poplatek za dodatečný zápis povinně volitelného předmětu neplatí studenti za povinně volitelný předmět, který je ve studijním plánu 1. semestru studia, ani studenti, kterým je atestace za povinně volitelný předmět uznána z důvodu jeho absolvování v rámci zahraničního výměnného pobytu. Ze závažných zdravotních či sociálních důvodů může prorektor pro studijní záležitosti na základě žádosti studenta podané prostřednictvím studijního oddělení nejpozději spolu s žádostí o dodatečný zápis povinně volitelného předmětu a po předchozím souhlasu ředitele pro ekonomiku a provoz poplatek za dodatečný zápis povinně volitelného předmětu prominout. (9) Na povinné předměty je student zapsán automaticky. Studium dalšího cizího jazyka jako volitelného předmětu vyučovaného na Katedře cizích jazyků MUP je zpoplatněno dle Ceníku poplatků MUP. 5

6 Čl. 7 INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN Ve výjimečných a odůvodněných případech může student písemně požádat prorektora pro studijní záležitosti po souhlasu vedoucího příslušné katedry o povolení studia formou individuálního studijního plánu, který znamená, že: a) student je povinen složit všechny atestace daného ročníku v souladu s čl. 9 a 10 tohoto SZŘ, b) student není povinen navštěvovat výuku, ale je povinen pravidelně se zúčastňovat konzultací s vyučujícími podle jejich pokynů. Čl. 8 PŘERUŠENÍ STUDIA (1) Na žádost studenta mu může prorektor pro studijní záležitosti přerušit studium, jsou-li pro to závažné důvody. Nově přijatí studenti prvních ročníků mohou žádost podat nejpozději do 31. října akademického roku, v němž byli zapsáni do prvního ročníku studia, ostatní studenti mohou žádost podat nejpozději před zahájením semestru, v němž má být studium přerušeno; tuto lhůtu nelze prominout. Je-li žádost o přerušení studia podána opožděně, přihlíží se k ní, jako by nebyla podána. Studium může být přerušeno pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. V případě, kdy student žádá o přerušení studia od začátku letního semestru, dnem podání žádosti o přerušení studia se automaticky stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky školného za celý akademický rok, v jehož průběhu student o přerušení studia žádá. (2) Studium může být přerušeno i opakovaně. Nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium, jsou dva bezprostředně po sobě navazující semestry. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle po dobu čtyř bezprostředně po sobě navazujících semestrů. Celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout čtyři semestry. (3) Přerušení studia se zaznamenává do SIS a do dokumentace MUP vedené o studentovi. Po dobu přerušení studia pozbývá student status studenta. (4) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Opětovný zápis do studia provede MUP elektronicky zápisem studenta do SIS na základě písemné žádosti studenta; pokud student tuto žádost nepodá bez zbytečného prodlení po ukončení přerušení studia, bude mu studium ukončeno. Po přerušení studia se student zapisuje do ročníku a semestru, v němž mu bylo studium přerušeno. Pokud student své studium na MUP přerušil, po skončení doby přerušení studia pokračuje ve studiu dle aktuálně platného studijního plánu. (5) Na žádost studenta mu prorektor pro studijní záležitosti přeruší studium v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to na dobu, na kterou student o přerušení studia z tohoto důvodu požádá, nejdéle však na celou uznanou dobu rodičovství ve smyslu ustanovení 21 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, v platném znění (dále jen zákon o vysokých školách ); nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium z tohoto důvodu, je jeden rok, jednotkou přerušení studia z tohoto důvodu je vždy jeden rok. Studium může být v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno i opakovaně. Studium bude v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno ode dne, který student uvede v žádosti o přerušení studia, avšak nejdříve ode dne doručení této žádosti na MUP a zároveň v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem nejdříve osm 6

7 týdnů před předpokládaným datem porodu. Student v žádosti zároveň uvede, na jakou dobu přerušení studia žádá; tuto dobu uvede v celých letech. Přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím skončí ve shodný den roku, na který připadá konec přerušení studia z tohoto důvodu. Pokud bylo studium přerušeno od 29. února, končí přerušení dnem 28. února příslušného roku. Dnem podání žádosti o přerušení studia se automaticky stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky školného za celý akademický rok, v jehož průběhu student o přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím žádá. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle ustanovení článku 8 odst. 2 tohoto SZŘ ani do maximální doby studia dle ustanovení čl. 4 odst. 3 tohoto SZŘ. Osoba v uznané době rodičovství, které bylo studium přerušeno dle tohoto ustanovení, může požádat o opětovný zápis do studia dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno; opětovný zápis do studia je však možný nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zahájení přerušení studia, a poté opakovaně vždy po uplynutí každého dalšího roku. Ustanovení čl. 8 odst. 3 a 4 tohoto SZŘ platí obdobně i pro přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím. (6) Součástí žádosti o přerušení studia dle ustanovení čl. 8 odst. 5 tohoto SZŘ musí být uvedení uznané doby rodičovství a doklad o uznané době rodičovství. Uznanou dobu rodičovství je student povinen doložit úředně ověřenou kopií rodného listu dítěte a v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem kopií těhotenské průkazky s uvedeným předpokládaným datem porodu; jakmile studentka, která doložila kopii těhotenské průkazky, porodí, je povinna dodat ověřenou kopii rodného listu dítěte, a to nejpozději do 20 týdnů po porodu. (1) Zkouškové období trvá 5 týdnů. Čl. 9 HODNOCENÍ STUDIA (2) Ve zkouškovém období za příslušný semestr má každý student právo na tři řádné termíny z každého předmětu; student při tom musí respektovat termíny vypsané daným vyučujícím podle čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ. Vyučující nemá povinnost vypisovat další termíny nad rámec termínů stanovených čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ, pokud student vypsané termíny nevyužil. (3) Student je povinen se na termíny atestací řádně přihlašovat pouze prostřednictvím SIS. Student, který se nepřihlásí na termín atestace prostřednictvím SIS, nemůže být k plnění atestace připuštěn. Student může být vyzkoušen pouze v termínu, na který se přihlásil prostřednictvím SIS. Student je povinen absolvovat předepsané atestace pouze u toho vyučujícího, který daný kurz pro danou skupinu studentů přednášel, je-li to v daném případě možné. (4) Student se může v SIS odhlásit z termínu atestace, na který se přihlásil, nejpozději 2 hodiny před zahájením konání této atestace. (5) Všechny studijní povinnosti daného semestru se standardně plní ve zkouškovém období. Výjimku tvoří předměty s blokovou výukou, předměty se zvláštním časovým režimem a dále předměty vyučované v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku magisterského studia, jejichž řádné termíny ukončení mohou být vypisovány již v průběhu semestrální výuky. V průběhu semestrální výuky zimního semestru mohou být vypisovány i řádné termíny pro studenty, kteří vyjíždějí na zahraniční výměnné pobyty již v průběhu výuky zimního semestru nebo zimního zkouškového období. (6) Každý vyučující v prezenční i kombinované formě studia (s výjimkou předmětů se zvláštním časovým režimem a předmětů vyučovaných v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku magisterského studia), 7

8 vypíše nejméně 4 zkušební termíny rovnoměrně rozložené v pěti týdnech zkouškového období, přičemž jeden z těchto termínů musí být vždy vypsán na poslední (5.) týden zkouškového období. Vyučující, který z předmětu vyučovaného blokovou výukou v kombinované formě studia vypsal podle odstavce 5 alespoň 1 zkušební termín již v průběhu semestrální výuky, vypíše dále nejméně 3 zkušební termíny v pěti týdnech zkouškového období, přičemž jeden z těchto termínů musí být vždy vypsán na poslední (5.) týden zkouškového období. Vyučující, který z předmětu vyučovaného v posledním semestru prezenční formy 3. ročníku bakalářského studia a v posledním semestru prezenční formy 2. ročníku magisterského studia vypsal alespoň 1 zkušební termín již v průběhu semestrální výuky, vypíše dále nejméně 3 zkušební termíny v pěti týdnech zkouškového období, přičemž jeden z těchto termínů musí být vždy vypsán na poslední (5.) týden zkouškového období. Počet termínů atestací musí být dostatečný vzhledem k počtu studentů a jejich studijním povinnostem v příslušném ročníku. (7) Vyučující musí všechny zkušební termíny pro řádné zkouškové období vypsat v SIS nejpozději 7 pracovních dní před začátkem tohoto zkouškového období. Ve zcela výjimečných případech může vyučující vypsat zkušební termíny i v probíhajícím řádném zkouškovém období; v takovém případě však zkušební termín musí vyučující vypsat v SIS minimálně 5 pracovních dní před konáním tohoto zkušebního termínu. (8) Na žádost může prorektor pro studijní záležitosti povolit studentu jeden opravný termín atestace za každý jednotlivý předmět. Opravný termín musí proběhnout ve lhůtě od 1. do 30. září příslušného akademického roku. Student podává žádost prorektorovi pro studijní záležitosti prostřednictvím SIS, a to nejpozději do 30. července příslušného akademického roku. Při podání žádosti student zaplatí poplatek za opravný termín za každý jednotlivý předmět, který je stanoven Ceníkem poplatků MUP v platném znění. Ze závažných zdravotních či sociálních důvodů může prorektor pro studijní záležitosti na základě žádosti studenta podané prostřednictvím studijního oddělení nejpozději spolu s žádostí o opravný termín a po předchozím souhlasu ředitele pro ekonomiku a provoz poplatek za opravný termín prominout. Na žádosti podané opožděně se pohlíží, jako by nebyly podány. (9) Studenti 3. ročníků bakalářského a 2. ročníků magisterského studia mohou z předmětů zimního semestru posledního ročníku studia absolvovat opravný termín již v rámci řádného zkouškového období letního semestru. Student musí v tomto případě podat žádost o vypsání tohoto termínu prorektorovi pro studijní záležitosti nejpozději do 30. dubna daného akademického roku. Student, který absolvuje opravný termín z předmětu zimního semestru posledního ročníku studia již v rámci řádného zkouškového období letního semestru, nemůže (v případě neúspěchu v tomto termínu) absolvovat opravný termín opětovně v září. (10) V případě, kdy prorektor pro studijní záležitosti povolí studentovi opravný termín atestace podle čl. 9 odst. 8 a 9 tohoto SZŘ, má vyučující příslušného předmětu povinnost vypsat ve lhůtě od 1. do 30. září příslušného akademického roku alespoň dva zkušební termíny; jeden v první a druhý ve druhé polovině měsíce září. (11) Student může nahlížet do textu své písemné zkoušky nebo písemné práce po vyhodnocení atestace vyučujícím, nejdéle však do konce daného akademického roku. Vyučující je povinen písemné zkoušky nebo písemné práce uchovávat do konce akademického roku, ve kterém atestaci hodnotil. (12) V mimořádných případech a na odůvodněnou žádost studenta rozhodne rektor o konání zkoušky před zkušební komisí. Členy zkušební komise jmenuje rektor na návrh vedoucího příslušné katedry. (13) Zvláštní pravidla pro hodnocení studia cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP stanovuje čl. 11 tohoto SZŘ. V případě, že některé ustanovení čl. 11 tohoto SZŘ je v rozporu s některým ustanovením čl. 9 a 10 tohoto SZŘ, má v daném případě ustanovení čl. 11 tohoto SZŘ přednost; tím však není nikterak omezena platnost ostatních ustanovení čl. 9 a 10 tohoto SZŘ. 8

9 (14) Pokud se v seminární práci nebo v jiné písemné práci studenta vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů (dále jen plagiátorství ), může vyučující předložit tuto záležitost prorektorovi pro studijní záležitosti jako podnět k projednání disciplinární komisí MUP, anebo může studentovi práci vrátit k přepracování tak, aby k plagiátorství nedocházelo. (15) Atestace a ostatní formy hodnocení se konají v budovách MUP, případně v budovách smluvních partnerů MUP. Čl. 10 HODNOCENÍ A ZÁPISY ATESTACÍ (1) Zápočty jsou klasifikovány započteno nebo nezapočteno. Klasifikované zápočty jsou klasifikovány známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl(a) (4). Zkoušky jsou klasifikovány známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl(a) (4). (2) Výsledky splněných atestací musí vyučující zapsat v SIS do 5 pracovních dnů od konání atestace. (3) Hodnocením nezapočteno nebo nevyhověl(a) je student klasifikován také v případě, že se nedostaví na atestaci v termínu, na který se přihlásil nebo byl pozván, bez řádné omluvy podle čl. 30 tohoto SZŘ. (4) Zapisovat splněné atestace studentům do SIS je povinen vyučující, který splněnou atestaci udělil. (5) Ve výjimečných případech, je-li výše uvedený vyučující dlouhodobě nepřítomen na MUP, je za tohoto vyučujícího oprávněn splněnou atestaci zapsat studentovi vedoucí katedry nebo akademický pracovník pověřený vedoucím katedry, které je výše uvedený vyučující členem, avšak pouze na základě písemného či elektronického sdělení vyučujícího, potvrzujícího splnění atestace. (6) Ve výjimečných případech, je-li výše uvedený vedoucí katedry dlouhodobě nepřítomen na MUP, je splněnou atestaci oprávněn zapsat studentovi prorektor pro studijní záležitosti. Čl. 11 ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ PRO HODNOCENÍ STUDIA A ATESTACÍ CIZÍCH JAZYKŮ VYUČOVANÝCH NA KATEDŘE CIZÍCH JAZYKŮ MUP (1) Ve zkouškovém období za příslušný semestr má každý student právo na tři řádné termíny z každého cizího jazyka vyučovaného na Katedře cizích jazyků MUP; student při tom musí respektovat termíny vypsané Katedrou cizích jazyků MUP; ustanovení čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ se v tomto případě použije obdobně. Katedra cizích jazyků MUP nemá povinnost vypisovat další termíny nad rámec termínů stanovených čl. 9 odst. 6 tohoto SZŘ, pokud student vypsané termíny nevyužil. (2) V prezenční formě studia je pro atestace z cizích jazyků vždy vypisován první řádný zkušební termín ve 13. týdnu výuky, který jsou studenti povinni využít. Tento termín se koná v čase výuky a studenti se na něj nezapisují prostřednictvím SIS. (3) V kombinované formě studia je pro atestace z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP vždy stanoven první řádný zkušební termín, který jsou studenti povinni využít. Tento termín je stanoven v souladu s rozvrhem výuky a studenti se na něj nezapisují prostřednictvím SIS. (4) V prezenční i kombinované formě jsou pro atestace z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP vždy vypisovány dva další řádné termíny v rámci celého zkouškového období. (5) Studenti, kteří v zimním semestru neuspějí v atestacích z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP v řádném termínu, skládají v letním semestru soubornou atestaci za zimní i 9

10 letní semestr v řádném zkušebním termínu, případně ji mohou dvakrát opakovat v řádných zkušebních termínech v rámci celého zkouškového období. Pokud ani poté neuspějí, mají možnost požádat o opravný termín. V takovém případě se postupuje podle čl. 9 odst. 8 a 9 tohoto SZŘ. (6) Student se může odhlásit z termínu atestace z cizího jazyka vyučovaného na Katedře cizích jazyků MUP, na který se přihlásil, nejpozději 24 hodin před zahájením konání této atestace, a to v SIS, anebo v případě prvních řádných termínů atestací vypsaných dle čl. 11 odst. 2 a 3 tohoto SZŘ zasláním ové zprávy tajemníkovi Katedry cizích jazyků MUP. (7) Zapisovat splněné atestace z cizích jazyků vyučovaných na Katedře cizích jazyků MUP studentům do SIS je povinen vyučující, který splněnou atestaci udělil nebo akademický pracovník pověřený vedoucím Katedry cizích jazyků MUP. (8) Pokud si student převede nesplněný kurz cizího jazyka do dalšího ročníku podle čl. 6 odst. 5, je povinen složit nejprve atestaci (případně soubornou atestaci) z tohoto převedeného kurzu a až poté může skládat atestace z tohoto cizího jazyka vztahující se k aktuálně studovanému semestru. Čl. 12 PRAXE STUDENTŮ (1) Student může absolvovat povinnou praxi kdykoli v průběhu ročníku, v němž je podle studijního plánu zařazena. (2) Student předloží potvrzení o absolvování praxe vystavené subjektem, u něhož byla praxe vykonána, jinak se na něj hledí, jako by praxi nevykonal. Čl. 13 UZNÁVÁNÍ STUDIJNÍCH POVINNOSTÍ (1) Studijní povinnosti, které student úspěšně vykonal na MUP, jiné vysoké škole, vyšší odborné škole nebo v rámci programů celoživotního vzdělávání, může prorektor pro studijní záležitosti na základě žádosti studenta a po vyjádření vedoucího příslušné oborové katedry uznat. V případě absolvovaných programů celoživotního vzdělávání může být studentovi uznáno až 60 % kreditů (studijních povinností) daného programu potřebných k ukončení programu získaných dříve v rámci celoživotního vzdělávání. Kritéria pro uznávání studijních povinností z předchozího studia stanovuje svým rozhodnutím rektor. (2) Žádost o uznání studijních povinností podává student na předepsaném formuláři prorektorovi pro studijní záležitosti prostřednictvím studijního oddělení, a to nejpozději do 30 dnů po zahájení semestru, v němž má být příslušná atestace absolvována. (3) Před zahájením studia v zahraničí schvaluje vedoucí katedry podle oboru studia na žádost studenta zahraniční studijní plán studentovi vysílanému na zahraniční vysokou školu na základě meziuniverzitních nebo mezinárodních dohod. (4) Po ukončení studijního pobytu v zahraničí uzná prorektor pro studijní záležitosti splnění studijních povinností na zahraniční vysoké škole, pokud byly vykonány podle schváleného zahraničního studijního plánu studenta, jako ekvivalent studia na MUP v daném semestru či akademickém roce. (5) V případě nesplnění povinností vyplývajících ze schváleného zahraničního studijního plánu studenta rozhodne o dalším postupu prorektor pro studijní záležitosti. V součinnosti s vedoucím katedry dle studentova oboru studia určí prorektor pro studijní záležitosti studentovi kurzy, z nichž musí složit atestace na MUP. K plnění těchto studijních povinností se přistupuje obdobně 10

11 jako ke skládání atestací v opravných termínech; student není povinen absolvovat výuku těchto kurzů a atestace skládá obvykle od 1. do 30. září v období opravných termínů atestací. Povinnost uhradit poplatek za opravný termín dle čl. 9 odst. 8 tohoto SZŘ se vztahuje i na takto skládané atestace. (6) V případě účasti na pracovních stážích v rámci programu ERASMUS+ schvaluje vedoucí příslušné katedry studentovi plán pracovní stáže a určuje jeden předmět ze studijního plánu příslušného semestru, ve kterém bude stáž vykonána (v návaznosti na charakter instituce, ve které je pracovní stáž vykonávána), který bude po úspěšném absolvování pracovní stáže uznán jako ekvivalent absolvované pracovní stáže v předepsaném studijním plánu. V případě neúspěšného absolvování pracovní stáže se aplikuje postup dle čl. 13 odst. 5 tohoto SZŘ. (7) Studijní povinnosti lze uznat jen tehdy, pokud od jejich splnění neuplynulo více než 10 let. Čl. 14 STÁTNÍ ZÁVĚREČNÉ ZKOUŠKY (1) SZZK se konají v letním, podzimním a v zimním termínu. Termíny zveřejňuje prorektor pro pedagogické záležitosti vždy k 1. prosinci pro SZZK v zimním a k 1. dubnu pro SZZK v letním a podzimním termínu. (2) SZZK je ústní a veřejná. Je komplexním prověřením znalostí v rozsahu studovaného studijního programu a studijního oboru. (3) SZZK se skládá z obhajoby bakalářské práce v bakalářském studiu, resp. diplomové práce v magisterském studiu (dále jen společně kvalifikační práce ) a z ústní odborné zkoušky, která může mít několik částí. Všechny části SZZK včetně obhajoby se konají zpravidla v jeden den. (4) SZZK je možné skládat teprve po splnění všech studijních povinností předepsaných studijním plánem. To platí i pro obhajobu kvalifikační práce. SZZK je možné skládat zároveň až poté, co má student uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (5) Student přihlašuje k SZZK podáním Přihlášky k SZZK. (6) SZZK se koná před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy zkušební komise jmenuje a odvolává rektor řad z profesorů, docentů a odborníků schválených vědeckou radou MUP. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen ministerstvo ) může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Členy příslušné zkušební komise mohou být také vedoucí a oponent kvalifikační práce. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň dva členové. (7) SZZK zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise. SZZK se zahajuje obhajobou kvalifikační práce, další pořadí jednotlivých částí SZZK určuje zkoušený student. Po vylosování otázek má student právo na minimálně třicetiminutovou přípravu. (8) Seznam otázek k SZZK, platný pro zimní, letní a podzimní termíny bude zveřejněn zpravidla k 1. říjnu předchozího kalendářního roku. (9) Každá část SZZK a obhajoba kvalifikační práce se klasifikuje samostatně, a to známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3) a nevyhověl(a) (4). Za samostatné části SZZK se považují: obhajoba kvalifikační práce a každý okruh otázek, z nichž si student losuje dané otázky pro ústní zkoušení. (10) Výsledná klasifikace každé části SZZK se stanoví na základě hlasování členů zkušební komise. O klasifikaci rozhoduje zkušební komise na neveřejném zasedání v den konání SZZK. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy zkušební komise. Rozhodnutí zkušební komise vyhlásí její předseda veřejně v den konání SZZK. Pokud byla některá část SZZK klasifikována stupněm 11

12 nevyhověl(a), student opakuje pouze tuto část. Stupněm nevyhověl(a) se klasifikuje rovněž neomluvená neúčast nebo odstoupení od SZZK. (11) O průběhu SZZK se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise. (12) Každou část SZZK a obhajobu kvalifikační práce lze opakovat maximálně dvakrát; o mimořádném opravném termínu může ze zvláště závažných důvodů rozhodnout na základě písemné žádosti rektor. Opakovat SZZK, její část nebo obhajobu kvalifikační práce může student nejdříve v podzimním termínu při neúspěchu či nevykonání v letním termínu, v zimním termínu při neúspěchu či nevykonání v podzimním termínu a v letním termínu při neúspěchu či nevykonání v zimním termínu. V případě, že byla obhajoba kvalifikační práce klasifikována jako nevyhověl(a), zkušební komise rozhodne, zda je třeba kvalifikační práci přepracovat, nebo zda postačí opakovat pouze obhajobu kvalifikační práce. V případě obhajoby přepracované kvalifikační práce je možné ji obhajovat nejdříve po šesti měsících ode dne předchozí obhajoby. Studenti, kteří opakují SZZK, jsou vždy zkoušeni podle otázek platných v době jejich předchozího pokusu o vykonání SZZK. (13) SZZK a obhajobu kvalifikační práce je student povinen dokončit v rámci standardní doby studia anebo v rámci prodloužení standardní doby studia maximálně o dva akademické roky. Student zároveň nesmí překročit maximální dobu studia dle čl. 4 odst. 3 tohoto SZŘ. a) Za dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce v rámci standardní doby studia se považuje dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce (včetně případného opakování) nejpozději v září akademického roku ve kterém student splnil poslední studijním plánem předepsanou podmínku pro možnost skládat SZZK; do této lhůty se nezapočítává datum udělení zápočtu za bakalářský nebo diplomový seminář. b) Za dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce v rámci prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok se považuje dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce (včetně případného opakování) později než v rámci standardní doby studia, avšak nejpozději v září akademického roku následujícím bezprostředně po ukončení akademického roku, ve kterém student měl splnit poslední studijním plánem předepsanou podmínku pro možnost skládat SZZK bez ohledu na to, zda využil možnosti prodloužení standardní doby studia dle čl. 6 odst. 6 tohoto SZŘ, nebo nikoliv; do této lhůty se nezapočítává datum udělení zápočtu za bakalářský nebo diplomový seminář. c) Za dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce v rámci prodloužení standardní doby studia o dva akademické roky se považuje dokončení SZZK a obhájení kvalifikační práce (včetně případného opakování) později, než v rámci prodloužení standardní doby studia o jeden akademický rok dle čl. 14 odst. 13 písm. b) tohoto SZŘ, avšak nejpozději v září druhého akademického roku po ukončení akademického roku, ve kterém student měl splnit poslední studijním plánem předepsanou podmínku pro možnost skládat SZZK bez ohledu na to, zda využil možnosti prodloužení standardní doby studia dle čl. 6 odst. 6 tohoto SZŘ, nebo nikoliv, avšak pouze v případě, že student o prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok písemně požádá prorektora pro studijní záležitosti; do této lhůty se nezapočítává datum udělení zápočtu za bakalářský nebo diplomový seminář. Za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok student hradí poplatek dle Ceníku poplatků MUP. Standardní doba studia může být prodloužena o druhý akademický rok pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. Podmínkou podání žádosti o prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok je předchozí zaplacení poplatku za prodloužení standardní doby studia o druhý akademický rok dle Ceníku poplatků MUP a podání žádosti nejpozději do konce předcházejícího akademického roku; na žádost podanou bez zaplacení 12

13 příslušného poplatku a/nebo po stanoveném termínu se pohlíží, jako by nebyla podána. Čl. 15 KVALIFIKAČNÍ PRÁCE (1) Kvalifikační prací student prokazuje schopnost systematicky a samostatně písemně zpracovat téma související s obsahem studijního oboru a uplatnit znalosti a dovednosti získané při studiu. (2) Témata kvalifikačních prací zveřejňují katedry v SIS zpravidla k 1. dubnu akademického roku pro obhajoby konané v následujícím akademickém roce. (3) Téma kvalifikační práce schvaluje vedoucí katedry, který schvaluje (na návrh studenta) také vedoucího práce a (na návrh vedoucího práce) oponenta kvalifikační práce. (4) Téma kvalifikační práce si student druhého ročníku bakalářského studia a prvního ročníku magisterského studia vybírá z vypsaného seznamu, popřípadě navrhne téma vlastní. Vybrané téma si student závazně zadává vyplněním formuláře Zadání kvalifikační práce", který podepisuje vedoucí katedry, vedoucí kvalifikační práce a student, který jej odevzdá na oddělení pro ukončování studia MUP (na univerzitních střediscích MUP na studijní oddělení střediska) do 30. června. Po termínu 30. června lze Zadání kvalifikační práce odevzdat pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, avšak nejpozději do 30. listopadu. Nebude-li Zadání kvalifikační práce odevzdáno v uvedených případech ani do 30. listopadu, nemůže student přistoupit k obhajobě práce v daném akademickém roce. (5) Vedoucím kvalifikační práce je zpravidla akademický pracovník. Oponenta kvalifikační práce navrhuje vedoucí kvalifikační práce, a to nejpozději k datu odevzdání kvalifikační práce. Oponenta následně schvaluje vedoucí příslušné oborové katedry studenta. Jestliže oponenta nenavrhne vedoucí kvalifikační práce, pak tak učiní vedoucí příslušné katedry. Oponentem kvalifikační práce může být akademický pracovník nebo odborník z praxe. O výjimkách rozhoduje vedoucí příslušné katedry. (6) Změnu názvu kvalifikační práce či vedoucího kvalifikační práce je možno učinit pouze v závažných a odůvodněných případech, a to nejpozději čtyři měsíce před termínem odevzdání zpracované kvalifikační práce. Student žádá o změnu vedoucího oborové katedry prostřednictvím formuláře Žádosti. Vedoucí příslušné oborové katedry odsouhlasí změnu názvu anebo určí nového vedoucího kvalifikační práce. Obdobně se postupuje v případě, že vedoucí kvalifikační práce odstoupí od vedení dané práce. (7) Bakalářská práce musí mít minimální rozsah 40 normostran vlastního textu. Diplomová práce musí mít minimální rozsah 60 normostran vlastního textu. Jedna normostrana má 1800 znaků včetně mezer. (8) Student je povinen hotovou kvalifikační práci odevzdat elektronicky prostřednictvím SIS a v tištěné podobě na oddělení pro ukončování studia MUP (na univerzitních střediscích MUP na studijní oddělení střediska); podrobnosti stanovuje příslušné rozhodnutí rektora. Termíny pro odevzdání jsou nejpozději: a) do 30. dubna kalendářního roku, v němž se hlásí na letní termín SZZK, b) do 15. června kalendářního roku, v němž se hlásí na podzimní termín SZZK, c) do 30. listopadu kalendářního roku, pokud se hlásí na zimní termín SZZK v následujícím kalendářním roce. (9) Vedoucí a oponent kvalifikační práce vypracují do 30 dnů po odevzdání práce posudky. V případě, že student dle čl. 14 odst. 12 tohoto SZŘ přepracovává kvalifikační práci nebo zpracovává novou kvalifikační práci, odevzdávají vedoucí kvalifikační práce i oponent kvalifikační 13

14 práce nové posudky. Oddělení pro ukončování studia umožní studentovi nejméně tři pracovní dny před konáním obhajoby, aby se s posudky seznámil. Kvalifikační práci je možné obhajovat i v případě, že jeden z posudků hodnotil práci stupněm nevyhověl(a) (4). (10) Oddělení pro ukončování studia ověřuje, zda se v posudku vedoucího či oponenta kvalifikační práce vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů do kvalifikační práce (dále jen plagiátorství ). V případě, že se v posudku vedoucího kvalifikační práce či oponenta objeví podezření z plagiátorství, určí vedoucí příslušné katedry druhého oponenta, který zpracuje druhý oponentní posudek. Autorovi tohoto druhého oponentského posudku jsou poskytnuty oba předchozí posudky. Jestliže i tento druhý oponentní posudek potvrdí podezření z plagiátorství, nemůže být kvalifikační práce v této podobě přijata k obhajobě. Student je poté povinen zpracovat kvalifikační práci znovu tak, aby odpovídala příslušným normám. V takovém případě je možné kvalifikační práci obhajovat nejdříve po šesti měsících ode dne předchozí obhajoby. Pokud druhý oponentní posudek nepotvrdí podezření z plagiátorství, může být kvalifikační práce předložena k obhajobě. Plagiátorství v kvalifikační práci je vedoucí práce či její oponent povinen oznámit prorektorovi MUP pro studijní záležitosti, který dále postupuje podle Disciplinárního řádu MUP. Čl. 16 PODMÍNKY PRO ABSOLVOVÁNÍ STUDIA S VYZNAMENÁNÍM (TZV. ČERVENÝ DIPLOM) (1) Student absolvuje své studium s vyznamenáním pokud: a. celé studium absolvoval povinné a povinně volitelné předměty na MUP s celkovým průměrem, který je menší nebo roven 1,5 a neměl žádnou zkoušku z povinného nebo povinně volitelného předmětu absolvovaného na MUP hodnocenou známkou dobře, b. během celého studia absolvoval všechny atestace v rámci řádného zkouškového období, tedy neskládal žádnou atestaci v rámci opravného termínu, c. byl u SZZK hodnocen stupněm výborně, přičemž žádnou část SZZK student neopakoval. (2) Po splnění všech podmínek dle odst. 1 je studentovi v dodatku k diplomu označeno celkové hodnocení studia prospěl s vyznamenáním. Čl. 17 OPAKOVÁNÍ ROČNÍKU (1) Pokud student nesplní podmínky pro postup do vyššího ročníku a nepožádá o přerušení studia, může mu prorektor pro studijní záležitosti na jeho písemnou žádost povolit opakování ročníku. Žádost je třeba podat nejpozději do 10. října po konci akademického roku, v němž student nesplnil studijní povinnosti. Prorektor pro studijní záležitosti může ze zvlášť závažných důvodů prominout zmeškání této lhůty. Opakování ročníku může být povoleno pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (2) Nejdelší možná doba opakování v rámci jednoho stupně studia jsou 2 roky, bez ohledu na to, zda je opakován jeden ročník nebo více ročníků studia. (3) Pokud student opakuje ročník a mezitím se změnil studijní plán, pokračuje student ve studiu dle tohoto nového studijního plánu. 14

15 ČÁST III. DOKTORSKÉ STUDIUM Čl. 18 ÚVODNÍ USTANOVENÍ (1) Doktorské studium je zaměřeno na vědecké bádání a samostatnou tvůrčí činnost v oblasti výzkumu. (2) Doktorský studijní program v oborech Mezinárodní vztahy a evropská studia a International Relations and European Studies je na MUP uskutečňován ve spolupráci s Ústavem mezinárodních vztahů, v. v. i. (dále jen ÚMV") na základě společně udělené akreditace ministerstvem v souladu s ustanovením 81 zákona o vysokých školách. V případě těchto oborů rozhoduje rektor MUP v souladu s ředitelem ÚMV a vydávají rozhodnutí rektora společně. Čl. 19 ŠKOLITEL (1) Školiteli jsou profesoři, docenti (dále jen habilitovaní školitelé ), případně další význační odborníci s vědeckou hodností nebo akademickým titulem doktor" nebo titulem ekvivalentním (dále jen nehabilitovaní školitelé). Habilitované školitele jmenuje a odvolává rektor po schválení oborovou radou MUP (dále jen oborová rada ). Nehabilitované školitele jmenuje a odvolává rektor po schválení oborovou radou a Vědeckou radou MUP. (2) Školitel: a) napomáhá při sestavení individuálního studijního plánu studenta, b) dbá o odborný rozvoj studenta a sleduje plnění studijního plánu, c) zpracovává hodnocení průběhu studia studenta. Čl. 20 KONZULTANT (1) V případě, že téma disertace práce vyžaduje potřebu specifického vedení nebo profesních konzultací, může být jmenován konzultant, který zabezpečuje spolu se školitelem dohodnutou část odborné přípravy studenta. (2) Konzultanta jmenuje rektor na návrh školitele. Čl. 21 ZÁPIS (1) Úsekem studia je ročník. Do prvního ročníku se zapisují uchazeči, kteří byli přijati na základě rozhodnutí o přijetí ke studiu v doktorském studijním programu. Studenty MUP se uchazeči stávají dnem zápisu do studia. Zápisy do prvního ročníku studia se konají za osobní přítomnosti studenta, který se dostaví v termínu na základě pozvánky zaslané mu studijním oddělením. Po zápisu do studia je student povinen složit akademický imatrikulační slib. 15

16 (2) Zápis do studia je podmíněn uzavřením Smlouvy o studiu. Pokud je studium zpoplatněno, je zápis do studia i do vyšších ročníků podmíněn také uhrazením školného na akademický rok dle Ceníku poplatků MUP. (3) Do dalších ročníků je student zapsán, pokud splní všechny studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem pro předchozí ročník a má uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP, včetně zaplacení školného na další akademický rok dle Ceníku poplatků MUP, je-li studium zpoplatněno. (4) Nesplní-li student studijní povinnosti stanovené individuálním studijním plánem, může oborová rada v odůvodněných případech povolit zápis do vyššího ročníku a zároveň stanovit, do kdy je student povinen nesplněné studijní povinnosti dokončit. (5) Výsledky atestací jsou zaznamenávány do SIS. (6) Zápis do prvního ročníku studia i do dalších ročníků studia je proveden elektronicky zápisem studenta do SIS. Čl. 22 STUDIUM (1) Studium probíhá podle individuálního studijního plánu pod vedením školitele. (2) Student v prezenční formě studia je povinen se zapojit do pedagogické a vědeckovýzkumné činnosti v souladu s individuálním studijním plánem. Čl. 23 INDIVIDUÁLNÍ STUDIJNÍ PLÁN Individuální studijní plán určuje podmínky, které musí student v doktorském studijním programu splnit. Rámcový individuální studijní plán na celou dobu studia si student sestavuje na začátku studia pod vedením svého školitele. Plán obsahuje seznam předmětů doktorského studijního programu, jeho časový rozvrh, plán vědecké, pedagogické a publikační činnosti studenta a rovněž pracovní název disertace. Rámcový individuální studijní plán je pod vedením školitele na každý rok studia aktualizován v podobě Ročního individuálního studijního plánu. Oba plány podléhají schválení oborovou radou. Čl. 24 PŘERUŠENÍ STUDIA (1) Na žádost studenta mu může prorektor pro studijní záležitosti se souhlasem školitele přerušit studium, jsou-li pro to závažné důvody. Nově přijatí studenti prvních ročníků mohou žádost podat nejpozději do 31. října akademického roku, v němž byli zapsáni do prvního ročníku studia, ostatní studenti mohou žádost podat nejpozději před zahájením semestru, v němž má být studium přerušeno; tuto lhůtu nelze prominout. Je-li žádost o přerušení studia podána opožděně, přihlíží se k ní, jako by nebyla podána. Studium může být přerušeno pouze v případě, že student má ke dni podání žádosti uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (2) Studium může být přerušeno i opakovaně. Nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium, jsou dva bezprostředně po sobě navazující semestry. Souvislé přerušení studia je možné nejdéle po dobu čtyř bezprostředně po sobě navazujících semestrů. Celková doba přerušení studia nesmí přesáhnout čtyři semestry. 16

17 (3) Přerušení studia se zaznamenává do SIS a do dokumentace MUP vedené o studentovi. Po dobu přerušení studia pozbývá student status studenta. (4) Uplynutím doby, na kterou bylo studium přerušeno, vzniká tomu, jemuž bylo studium přerušeno, právo na opětovný zápis do studia. Opětovný zápis do studia provede MUP elektronicky zápisem studenta do SIS na základě písemné žádosti studenta; pokud student tuto žádost nepodá bez zbytečného prodlení po ukončení přerušení studia, bude mu studium ukončeno. Po přerušení studia se student zapisuje do ročníku, v němž mu bylo studium přerušeno. Pokud student své studium na MUP přerušil, po skončení doby přerušení studia pokračuje ve studiu dle stejného individuálního studijního plánu, který byl oborovou radou schválený v době, kdy student své studium na MUP zahájil. Pokud má student, který po přerušení studia pokračuje ve studiu, zapsán v individuálním studijním plánu předmět, který se již aktuálně nevyučuje, rozhodne o řešení této výjimky prorektor pro studijní záležitosti, a to na návrh školitele. (5) Na žádost studenta mu prorektor pro studijní záležitosti přeruší studium v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím, a to na dobu, na kterou student o přerušení studia z tohoto důvodu požádá, nejdéle však na celou uznanou dobu rodičovství ve smyslu ustanovení 21 odst. 1 písm. f) zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách, v platném znění (dále jen zákon o vysokých školách ); nejkratší dobou, na kterou může student přerušit studium z tohoto důvodu, je jeden rok, jednotkou přerušení studia z tohoto důvodu je vždy jeden rok. Studium může být v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno i opakovaně. Studium bude v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím přerušeno ode dne, který student uvede v žádosti o přerušení studia, avšak nejdříve ode dne doručení této žádosti na MUP a zároveň v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem nejdříve osm týdnů před předpokládaným datem porodu. Student v žádosti zároveň uvede, na jakou dobu přerušení studia žádá; tuto dobu uvede v celých letech. Přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím skončí ve shodný den roku, na který připadá konec přerušení studia z tohoto důvodu. Pokud bylo studium přerušeno od 29. února, končí přerušení dnem 28. února příslušného roku. Dnem podání žádosti o přerušení studia se automaticky stávají splatnými všechny dosud neuhrazené splátky školného za celý akademický rok, v jehož průběhu student o přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím žádá. Doba přerušení studia po uznanou dobu rodičovství se nezapočítává do celkové doby přerušení studia podle ustanovení článku 24 odst. 2 tohoto SZŘ ani do maximální doby studia dle ustanovení čl. 4 odst. 4 tohoto SZŘ. Osoba v uznané době rodičovství, které bylo studium přerušeno dle tohoto ustanovení, může požádat o opětovný zápis do studia dříve, než uplyne doba, na kterou bylo studium přerušeno; opětovný zápis do studia je však možný nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne zahájení přerušení studia, a poté opakovaně vždy po uplynutí každého dalšího roku. Ustanovení čl. 24 odst. 3 a 4 tohoto SZŘ platí obdobně i pro přerušení studia v souvislosti s těhotenstvím, porodem či rodičovstvím. (6) Součástí žádosti o přerušení studia dle ustanovení čl. 24 odst. 5 tohoto SZŘ musí být uvedení uznané doby rodičovství a doklad o uznané době rodičovství. Uznanou dobu rodičovství je student povinen doložit úředně ověřenou kopií rodného listu dítěte a v případě žádosti studentky v souvislosti s těhotenstvím nebo porodem kopií těhotenské průkazky s uvedeným předpokládaným datem porodu; jakmile studentka, která doložila kopii těhotenské průkazky, porodí, je povinna dodat ověřenou kopii rodného listu dítěte, a to nejpozději do 20 týdnů po porodu. 17

18 Čl. 25 HODNOCENÍ STUDIA (1) Jednotlivé předměty jsou v doktorském studiu zakončeny zkouškou. (2) Zkouška se skládá v jednom dni a je ústní, případně s písemnou částí. Výsledky zkoušek jsou klasifikovány známkami výborně (1), velmi dobře (2), dobře (3), nevyhověl(a) (4). (3) Zkoušku lze jednou opakovat. Opakované skládání zkoušky je možné po uplynutí nejméně čtyř týdnů ode dne, kdy byl student klasifikován stupněm nevyhověl(a). (4) Každoročně v termínu stanoveném rektorem probíhá hodnocení plnění individuálního studijního plánu u všech studentů v doktorském studijním programu na MUP. Výsledek hodnocení je zapsán do protokolu Hodnocení doktoranda, který obsahuje hodnocení dosavadního průběhu studia, hodnocení podílu studenta na vědeckovýzkumné a pedagogické činnosti a závazné závěry pro další studium. (5) Pokud se v písemné práci studenta vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů (dále jen plagiátorství ), může vyučující předložit tuto záležitost prorektorovi pro studijní záležitosti jako podnět k projednání disciplinární komisí MUP, anebo může studentovi práci vrátit k přepracování tak, aby k plagiátorství nedocházelo. Čl. 26 STÁTNÍ DOKTORSKÁ ZKOUŠKA (1) SDZK je komplexním prověřením znalostí studovaného oboru. Při této zkoušce prokazuje student stupeň zvládnutí širších teoretických vědomostí v oboru studovaného doktorského studijního programu, metod samostatné vědecké práce a způsobů aplikace nových poznatků. (2) SDZK se skládá z předmětů stanovených v souladu s akreditovaným studijním programem a individuálním studijním plánem podle studijního oboru, který si student zvolil. SDZK se nečlení na části. (3) Opakování SDZK hodnocené jako neprospěl(a) je možné nejdříve za čtyři měsíce. SDZK lze opakovat jen jednou. (4) Termíny SDZK stanoví rektor vždy na celý akademický rok. SDZK se konají zpravidla jednou za semestr. (5) Student se na SDZK přihlašuje písemnou přihláškou podanou na studijním oddělení MUP nejpozději jeden měsíc před zahájením konání SDZK. (6) Součástí přihlášky k SDZK je přehled publikační činnosti studenta potvrzený školitelem. (7) SDZK se skládá před zkušební komisí, která je nejméně tříčlenná. Předsedu a členy zkušební komise pro SDZK jmenuje a odvolává rektor z profesorů, docentů a dalších významných odborníků schválených vědeckou radou; členem zkušební komise s poradním hlasem může být školitel. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise z významných odborníků v daném oboru. Zkušební komise je usnášeníschopná, jsou-li přítomni alespoň dva členové. (8) SDZK je ústní a veřejná. (9) SDZK je klasifikována prospěl(a) nebo neprospěl(a). (10) O průběhu SDZK se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise. (11) SDZK zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise, který je za průběh této zkoušky odpovědný. 18

19 (12) Zkušební komise rozhoduje o výsledku SDZK na neveřejném zasedání. Student, který získal nadpoloviční většinu hlasů přítomných členů zkušební komise, je klasifikován prospěl(a). Jestliže student nezískal většinu hlasů, je klasifikován neprospěl(a). S klasifikací výsledku SDZK je student seznámen v den konání zkoušky. Čl. 27 OBHAJOBA DISERTACE (1) Disertací student na konci studia prokazuje schopnost samostatné tvůrčí vědeckovýzkumné práce zaměřené na vymezené téma. Téma disertace schvaluje na žádost studenta oborová rada. (2) Struktura vypracované disertace odpovídá požadavkům zadaného tématu a ústí v prezentaci nových poznatků. Disertace musí obsahovat původní výsledky a v době obhajoby musí být alespoň část disertace publikována nebo přijata k publikování. (3) Obhajobu disertace lze konat až po úspěšném složení SDZK. (4) Obhajoba disertace je veřejná a lze ji opakovat jen jednou, a to nejdříve za šest měsíců ode dne předchozí obhajoby. (5) Disertace se obhajuje před zkušební komisí pro obhajoby disertací, která je nejméně pětičlenná. Předsedu a členy zkušební komise pro obhajoby disertací jmenuje a odvolává rektor z profesorů, docentů a dalších významných odborníků schválených vědeckou radou. Ministerstvo může jmenovat další členy zkušební komise pro obhajoby disertací z významných odborníků v daném oboru. Zkušební komise pro obhajoby disertací je usnášeníschopná za přítomnosti nejméně tří členů. (6) Student podává písemnou přihlášku k obhajobě disertace předsedovi oborové rady po zapracování připomínek vzešlých z malé obhajoby disertace, jejíž podmínky stanovuje samostatné rozhodnutí rektora. Obhajobu disertace je možné konat až poté, co má student uhrazeny veškeré splatné závazky vůči MUP. (7) Součástí přihlášky k obhajobě disertace je: a) potvrzení o vykonané SDZK, b) stručný odborný životopis, c) disertace ve třech vyhotoveních a v elektronické podobě prostřednictvím SIS, d) nejméně šest exemplářů autoreferátu disertace ve formě předepsané oborovou radou, e) seznam všech publikovaných i nepublikovaných prací studenta, zejména jeho vystoupení na seminářích a odborných konferencích, potvrzený školitelem. Práce publikované v průběhu studia musejí být zvlášť označeny. (8) Předseda oborové rady postoupí žádost předsedovi zkušební komise pro obhajoby disertací. (9) Předseda zkušební komise pro obhajoby disertací posoudí zejména, zda má disertace přiměřený rozsah a zda má disertace všechny formální náležitosti. (10) Má-li disertace závažné nedostatky formálního charakteru, případně zásadní nedostatky odborné, požádá předseda zkušební komise pro obhajoby disertací studenta o jejich nápravu a určí mu pro to přiměřenou lhůtu. Zároveň svým písemným rozhodnutím přeruší řízení k obhajobě disertace až do konce určené lhůty. Po odstranění nedostatků řízení k obhajobě disertace pokračuje. Pokud student trvá na obhajobě původně předložené práce, pak řízení pokračuje bez přerušení a obhajoba se uskuteční i přes výhrady předsedy a členů zkušební komise pro obhajoby disertací, případně i přes negativní závěry v posudcích oponentů. 19

20 (11) Zkušební komise pro obhajoby disertací stanoví nejméně dva oponenty disertace; alespoň jeden z nich musí být minimálně docentem. (12) Oponenti vypracují písemné hodnocení (posudek) předložené disertace a předají je předsedovi zkušební komise pro obhajoby disertací. Obsah a strukturu posudku stanoví jednotně předseda oborové rady. MUP umožní studentovi nejméně tři týdny před termínem obhajoby, aby se seznámil s posudky. Předseda zkušební komise pro obhajoby disertací ověřuje, zda se v posudcích oponentů disertace vyskytuje podezření z neoprávněného a neoznačeného zahrnování cizích textů do disertace (dále jen plagiátorství ). V případě, že se v některém posudku oponenta objeví podezření z plagiátorství, určí předseda zkušební komise pro obhajoby disertací dalšího oponenta, který zpracuje další oponentní posudek. Autorovi tohoto dalšího oponentského posudku jsou poskytnuty všechny předchozí posudky. Jestliže i tento další oponentní posudek potvrdí podezření z plagiátorství, nemůže být disertace v této podobě přijata k obhajobě. Student je poté povinen zpracovat disertaci znovu tak, aby odpovídala příslušným normám. Student v takovém případě může obhajobu disertace absolvovat až v průběhu následujícího akademického roku. Pokud další oponentní posudek nepotvrdí podezření z plagiátorství, může být disertace předložena k obhajobě. Plagiátorství v disertaci je školitel, oponent nebo předseda zkušební komise pro obhajoby disertací povinen oznámit prorektorovi MUP pro studijní záležitosti, který dále postupuje podle Disciplinárního řádu MUP. (13) Obhajobu disertace zahajuje, řídí, ukončuje a její výsledek vyhlašuje předseda zkušební komise pro obhajoby disertací, který je za její průběh odpovědný. (14) Obhajoba disertace zahrnuje úvodní slovo studenta, vyjádření školitele a oponentů, odpovědi studenta na otázky z posudků a vědeckou rozpravu. (15) Zkušební komise pro obhajoby disertací rozhoduje o výsledku obhajoby disertace na neveřejném zasedání. Hlasování zkušební komise pro obhajoby disertací o výsledku obhajoby je tajné. Student, pro obhájení jehož disertace hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů zkušební komise pro obhajoby disertací, je klasifikován obhájil(a). V opačném případě je klasifikován neobhájil(a). Oponenti, školitel (konzultant) se hlasování neúčastní. Výsledek oznamuje předseda zkušební komise pro obhajoby disertací studentovi veřejně v den konání obhajoby. (16) O průběhu obhajoby disertace se vyhotovuje protokol, který podepisují všichni členové zkušební komise pro obhajoby disertací. (17) Protokol o obhajobě disertace předává předseda zkušební komise pro obhajoby disertací předsedovi oborové rady, který po prozkoumání procedurálních náležitostí obhajoby stvrdí svým podpisem její platnost. (18) Pokud student práci neobhájil, může být zkušební komisí pro obhajobu disertací stanoven způsob, rozsah a forma jejího přepracování. V takovém případě zároveň zkušební komise pro obhajoby disertací určí termín, do kterého je nutno předložit přepracovanou disertaci k opakované obhajobě. ČÁST IV. UKONČENÍ STUDIA Čl. 28 ŘÁDNÉ UKONČENÍ STUDIA (1) Pro řádné ukončení bakalářského a magisterského studia musí student splnit všechny studijní povinnosti stanovené studijním plánem pro daný studijní program a obor včetně složení SZZK, 20